(15.10 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů. A nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, máte svoji zpravodajskou zprávu.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážení paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou k tomuto tisku.
Předkladatelé zdůvodňují návrh novely zákona potřebou vytvořit účinnější mechanismy pro snížení prostoru pro korupci a neetická jednání v oblasti zdravotnictví, speciálně na úseku reklamy na humánní léčivé přípravky, a pro potírání korupčního a neetického jednání ve všech jeho formách a projevech na tomto úseku. Novela sjednocuje výkon dozoru nad reklamou na humánní léčivé přípravky s výkonem dozoru nad reklamou na potraviny pro zvláštní výživu a na doplňky stravy, aby tuto působnost napříště vykonával stejný kontrolní orgán - Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Zavádí bez bližšího upřesnění pojem pobídkové programy zdravotních pojišťoven za účelem hospodárného nakládání s prostředky veřejného zdravotního pojištění, aniž by bylo alespoň minimálně vysvětleno, co konkrétně tyto pobídkové programy jsou. Současně návrh zákona tento nový pojem označuje za aktivity, na které se zákon o regulaci reklamy nevztahuje. Při setkání odborníků konaném za účelem podpory předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků nebo při jejich setkání na vědeckých kongresech a jiných obdobných odborných akcích může být sponzorem nebo pořadatelem poskytnuta účastnícím se odborníkům, myšleno především předepisujícím lékařům, pohostinnost formou zajištění dopravy či úhrady cestovních nákladů, přiměřeného ubytování a stravy a také registračního poplatku.
Za reklamu na humánní léčivé přípravky novela nově považuje i neintervenční poregistrační studie, ale zpracování poregistračních studií bezpečnosti, které nesledují podporu předepisování, prodeje, výdeje nebo spotřeby humánních léčivých přípravků, se za reklamu na humánní léčivé přípravky nepovažuje, přičemž není stanoveno, kdo bude posuzovat, zda studie bezpečnosti sleduje, či nesleduje podporu předepisování léčivých přípravků.
Novela zpřesňuje pravidla pro poskytování vzorků humánních léčivých přípravků osobám oprávněným je předepisovat a omezuje se poskytování vzorků těch přípravků, které jsou hrazeny z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Upravuje a rozšiřuje se definice sponzorování vědeckých kongresů, a to na jiné obdobné odborné akce. Zavádí se režim ohlašování setkání lékařů a lékárníků, kteří předepisují a vydávají humánní léčivé přípravky, Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv před jejich uskutečněním a po skončení setkání odborníků oznamování specifikace poskytnutého plnění a zveřejnění, co bylo poskytnuto.
Návrh zvyšuje horní hranici pokut trojnásobně, aby hrozba uložení sankce byla údajně účinnější a více odrazovala od spáchání protiprávních jednání. Nově se také stanoví i odpovědnost fyzických osob za nabízení, slibování a poskytování darů či nepřiměřeného pohostinství či ubytování, aby fyzické osoby nemohly být využívány jako prostředníci sponzora - právnické osoby.
Novela dále vyjímá ze zákazu reklamy zveřejňování prodejních ceníků nebo katalogů takových léčivých přípravků, pokud zároveň neobsahují žádné informace o vlastnostech nabízených léčivých přípravků k nasměrování pacienta do lékárny s nejnižším doplatkem za léčivý přípravek, a tím se pokouší vymezit mantinely hospodářské soutěže mezi lékárnami. Tento návrh má tedy evidentně zvýhodnit řetězce lékáren, které dosahují nejnižší marže od dodavatelů.
Současně novela zakazuje šíření reklamy na pohřební služby ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociálních služeb.
Pro úplnost dodávám, že vláda vyslovila s tímto návrhem nesouhlas z vícero důvodů, především poukazuje na současné projednávání zákona o regulaci reklamy, sněmovního tisku 363, na nepřiměřenost navrhovaných sankcí, na rozdílnou regulaci léčivých přípravků a potravin pro zvláštní výživu - to je odlišná kompetence Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ministerstva zemědělství. Současně upozorňuje na použití taxativního výčtu jednotlivých forem pohostinnosti v § 5b odst. 5 - riziko rozporu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES - a na množství legislativních nedostatků.
To je má zpravodajská zpráva a současně se hlásím do rozpravy. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu. Otevírám obecnou rozpravu. Ptám se zároveň pana zpravodaje, jestli chce využít přednostního práva zpravodaje před ostatními přihlášenými. Ano, chce. Máte slovo v rozpravě, pane poslanče. (V sále je obrovský hluk a neklid!)
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Přidávám svůj názor, jak jsem pochopil návrh zákona, a získal jsem si k tomu další informace a upozorňuji na to, že je třeba zákon přečíst několikrát, aby některé souvislosti byly zcela jasné.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás přeruším, pane kolego. Požádám ostatní poslance a poslankyně o klid, abyste mohl v patřičné pozornosti kolegů a kolegyň říci svůj názor na tento návrh zákona, nikoliv pouze ve zpravodajské zprávě. Mohu tedy požádat jednotlivé kolegy, kteří řeší jiné problémy, aby je řešili v předsálí? Děkuji. Můžete pokračovat.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji. Předkládaná novela zpřísňuje regulaci reklamy v oblasti humánních léčivých přípravků patrně se žádoucím cílem omezit korupci. V tom se shoduji s předkladateli. V tomto je velmi podobný sněmovnímu tisku 761 z minulého volebního období zpracovanému s podobným záměrem. Zvolené nástroje regulace jsou však nevhodné a nedostatečné, a to zejména z následujících důvodů. Regulace se soustřeďuje především na reklamu cílenou na odborníky lékaře, na poskytování vzorků, klinické studie a podobně, tedy na regulaci vztahu farmaceutický průmysl - lékař. Tento vztah je již v současnosti podrobně regulován platným zákonem o regulaci reklamy. Vychází se přitom patrně z předpokladu, že lékař nebo lékárník jsou těmi hlavními, kdo ovlivňují, které léčivé přípravky se předepíší, vydají, spotřebují a zobchodují, a že tedy největším rizikem jsou pobídky odborníkům motivující je ke zbytečné nebo nevhodné preskripci. To však neodpovídá skutečnému stavu v českém zdravotnictví.
Je známo, že lékaři, zejména jsou-li zaměstnanci, a těch je většina, nejsou svobodní ve svém rozhodování, ba naopak do jejich rozhodovací autonomie je zasahováno mnoha manažerskými a úhradovými mechanismy. Jde například v nemocnicích o pozitivní listy nemocnic a zohlednění léčiv či zdravotnických prostředků s bonusem od dodavatele. To je běžná praxe každého dne. V lékárenství pak jde o pozitivní listy distribučních řetězců. Ve zdravotních pojišťovnách o pozitivní listy zdravotních pojišťoven, u léčiv, zejména nákladných, o podmínky smluv mezi výrobcem a pojišťovnou, takzvané reshoring smlouvy, nebo dohody o nejnižší ceně a o podmínky smluv mezi pojišťovnou a poskytovatelem, zejména o nastavení objemových omezení úhrady takzvanými budgety preskripčních limitů, číselníkových omezení a jinak. Tyto mechanismy nejsou dostatečně popsány v zákoně, případně jsou s ním dokonce v rozporu a jejich tvorba ponechává značný prostor ke korupci, která je daleko větší než případná korupce mezi průmyslem a jednotlivými lékaři. Předkládaný návrh však obecně zpřísňuje jenom regulaci lékařů, ponechává však takřka nedotčené rozhodující vztahy, a to je vztahy průmysl - management nemocnic - farmaceutický průmysl - pracovníci pojišťoven, případně farmaceutický průmysl - pracovníci regulátora. ***