(16.00 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ptám se, jestli si přejete hlasovat odděleně o těch návrzích, nebo dohromady o obou dvou naráz. Pokud je tady všeobecný souhlas a neprotestuje nikdo proti tomuto postupu, zahájím hlasování.
Zahajuji hlasování o usnesení, tak jak jej přednesl pan zpravodaj a navrhla paní poslankyně Němcová.
Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 58, přihlášeno je 150 poslankyň a poslanců, pro 148, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Martin Plíšek: Pan poslanec Kalousek navrhl v rozpravě usnesení, které by bylo označeno jako III: Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády o veřejnou omluvu poslanci Bohuslavu Svobodovi za bezpráví a příkoří, které mu způsobily orgány činné v trestním řízení.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení pana poslance Kalousek. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 59, přihlášeno je 152 poslankyň a poslanců, pro 41, proti 32. Návrh nebyl přijat.
Přijali jsme tedy usnesení, které navrhla paní poslankyně Němcová. Já děkuji panu zpravodaji i paní poslankyni a končím projednávání tohoto bodu.
Nyní s přednostním právem pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Dámy a pánové, já s plnou pokorou přijímám výsledek hlasování o návrhu svého usnesení, jenom bych rád podotkl, že jsme teď jasně dali veřejnosti najevo, že my sami se domníváme, že je možné někomu způsobit bezpráví a příkoří, ale že není možné, aby se mu za to omluvil ten, kdo má vrcholovou politickou odpovědnost. To jsme teď odhlasovali. (Potlesk z lavic poslanců TOP 09.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Kalouskovi. Než přikročíme k dalšímu bodu, mám tu ještě omluvenky z dnešního dne. Od 16 hodin se omlouvá pan poslanec Stanislav Huml a dále pan poslanec David Kádner se omlouvá z celého dne z rodinných důvodů.
Nyní budeme pokračovat bodem číslo 30, jímž je
30.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném
ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 379/ - prvé čtení
Tímto sněmovním tiskem jsme se zabývali dne 20. ledna 2015 na 25. schůzi Poslanecké sněmovny, kdy jsme jej přerušili v obecné rozpravě usnesením Poslanecké sněmovny číslo 588 a současně jsme požádali, aby tomuto projednávání byla přítomná veřejná ochránkyně práv paní Anna Šabatová.
Prosím nyní, aby místo u stolku zpravodajů zaujal pan ministr Jiří Dienstbier a zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Markéta Adamová. Vítám mezi námi paní ombudsmanku Annu Šabatovou. Vítejte, paní ombudsmanko.
Budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se jako první přihlásil pan ministr Jiří Dienstbier. Prosím, pane ministře.
Ministr vlády ČR Jiří Dienstbier Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já tady nebudu opakovat celé úvodní slovo, protože je to pokračování rozpravy, jak tady zaznělo. Přesto si myslím, že i na začátek dnešního jednání bude dobré zrekapitulovat některé základní body předloženého návrhu zákona.
Kromě určitého zpřesnění procesu prošetřování podnětů a jeho zjednodušení, které by mělo být přívětivější i vůči všem, v jejichž zájmu a kteří jsou předmětem šetření, tak návrh obsahuje posílení pravomocí veřejného ochránce ve dvou oblastech. Tou jednou je právo veřejného ochránce navrhovat rušení protiústavních zákonů Ústavního soudu. Toto rozšíření pravomocí je výslovně obsaženo ve vládním prohlášení této vlády, která návrh zákona předkládá. Možná bych tady uvedl jedno zajímavé srovnání, protože podobné oprávnění mají ombudsmani v 11 zemích Evropské unie. To, co je zajímavé, že toto oprávnění mají ve všech členských státech, které jsou těmi tzv. postkomunistickými státy, a to s výjimkou Litvy. Jinak ve všech ostatních zemích - ještě s výjimkou České republiky - toto oprávnění ombudsmani mají. Nejde tedy o nic nestandardního. Rozšíření oprávnění v tomto směru doporučuje Parlamentní shromáždění Rady Evropy a stejně tak některé další mezinárodní instituce, které se zabývají ochranou lidských práv.
Tím druhým oprávněním, které vládní návrh navrhuje udělit veřejnému ochránci práv, je tzv. žaloba ve veřejném zájmu v oblasti ochrany proti diskriminaci. Opět nejde o nic nestandardního. Vidíme, že jak instituce ombudsmana, tak i některé další lidskoprávní instituce podobné povahy v zemích Evropské unie, a to zhruba v polovičním rozsahu z hlediska počtu zemí, které tuto úpravu mají, tak říkám, je to tam zcela standardní.
Já bych ještě zmínil třetí oprávnění nebo pravomoc veřejného ochránce práv, která byla v původním návrhu vládního zákona, to je tzv. monitorovací mechanismus podle úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. To prošlo celým legislativním procesem až na úroveň vlády, kde to bylo vyřazeno z jediného důvodu - protože nebyla shoda v posílení Kanceláře veřejného ochránce práv o pracovníky, kteří by tuto činnost zajišťovali. Osobně musím říct, že jsem nepovažoval za rozumné rozšiřovat pravomoc, pokud není zajištěn také její řádný výkon. V mezičase jednáním s Ministerstvem financí tento rozpor byl odstraněn, nicméně v tuto chvíli návrh zákona je bez tohoto oprávnění veřejného ochránce práv a je to i dluh České republiky z mezinárodní smlouvy, kterou jsem zde uváděl, neb jsme zavázáni takový monitorovací mechanismus zavést. Čili byl bych rád, aby se potom v případě, že zákon projde do druhého čtení, na úrovni výborů vedla debata i v této oblasti.
Vnímám, že tady není jednoznačný postoj k rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv v těch oblastech, které jsem uváděl. Předpokládám, že bude dostatečný prostor k této debatě v případě, že zákon projde prvním čtením a bude přikázán výborům Poslanecké sněmovny právě ve výborech, kde je samozřejmě zcela otevřený prostor pro věcnou - chtěl bych zdůraznit to slovo věcnou - debatu o tom, jaké pravomoci veřejného ochránce jsou prospěšné z hlediska posílení ochrany lidských práv v České republice. Tímto bych vás chtěl požádat pro tuto chvíli o podporu zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministru Dienstbierovi. A nyní poprosím paní veřejnou ochránkyni práv Annu Šabatovou o její vystoupení k tomuto bodu. Prosím, paní ombudsmanko, máte slovo.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já nebudu opakovat to, co říkal ministr Dienstbier, tedy tu věcnou informaci o tom, čeho se návrh novely zákona týká, a pokusím se zareagovat na to, s čím byla přerušena schůze, na které jste projednávali zákon poprvé koncem ledna. Tam zazněla otázka, jak se k tomu stavím já, jestli na tom trvám, nebo něco v tomto významu, a byla přerušena schůze a odročeno jednání, takže jsem pochopila, že poslanci chtějí znát také můj názor. Proto jsem zde. Vím, že problémy nečiní ty drobné úpravy v proceduře, vím, že problém v podstatě nečiní otázky spojené s orgánem monitorujícím práva lidí se zdravotním postižením, takže se krátce pokusím vyjádřit k dalším dvěma věcem. ***