(11.40 hodin)
(pokračuje Mládek)
Odstraňuje téměř všechna cla a cílí i na odstraňování netarifních překážek obchodu. Budoucí rozvoj obchodních vztahů, modernizace, stabilita podnikatelského prostředí, nové obchodní příležitosti jsou hlavními přínosy, které může dohoda českým podnikatelům a firmám přinést.
Asociační dohoda včetně dohody o volném obchodu byla podepsána 27. června 2014 a od 1. září 2014 je předběžně prováděna. Česká republika podporuje ratifikaci dohody o přidružení s Gruzií. Chtěl bych zde ovšem doplnit, že na Jižním Kavkaze se zdá, že Gruzie bude jediná země, která bude mít asociační dohodu s Evropskou unií, protože Arménie již odstoupila od asociační dohody a minulý týden jsem jednal s prezidentem Ázerbájdžánu Alijevem, který mi sdělil, že Ázerbájdžán též nechce dohodu o přidružení, ale chce dohodu o strategickém partnerství s Evropskou unií. Čili Gruzie bude jediná. Přesto navrhuji tuto smlouvu ratifikovat.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Robin Böhnisch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Robin Böhnisch: Velmi děkuji za slovo, paní místopředsedkyně.
My jsme teď byli svědky dvou zcela rozdílných přístupů u dvou ministrů. Zatímco pan ministr zahraničí byl takový epický, což se k té Gruzii velmi hodí, tak pan ministr průmyslu a obchodu to nasekal velmi nahrubo. Nicméně oba sdělili podstatná fakta a je důležité si uvědomit, že Gruzie není nějaká cizí entita, kterou bychom historicky neznali. Gruzie je součástí evropského civilizačního prostoru v podstatě už od doby, jak to vnímal antický člověk, a nijak se nevzdálila. Pan ministr zahraničí velmi správně řekl, že si Gruzie prošla v posledních dvaceti letech velmi složitým a bouřlivým vývojem. Každopádně platí, že do evropského prostoru bezpochyby patří, a tato dohoda by měla napomoci další spolupráci Evropské unie a Gruzie jako součásti Východního partnerství.
Veškeré technické údaje byly řečeny oběma pány ministry. Já tady doplním coby zpravodaj, že dohoda je takzvanou smíšenou smlouvou, což znamená, že některé její části spadají do pravomocí členských států a některé části do pravomoci Evropské unie. Dodám, že řada evropských parlamentů už smlouvu ratifikovala, popřípadě ratifikační proces v evropských parlamentech právě probíhá.
Já sám doporučuji propustit tento tisk do druhého čtení, přikázat jej zahraničnímu výboru a rovnou se hlásím do rozpravy, kde si dovolím navrhnout zkrácení lhůty pro projednání v zahraničním výboru. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám dvě faktické přihlášky - paní poslankyně Fischerové a pana poslance Šarapatky. Prosím paní poslankyni Fischerovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, na úvod každopádně řeknu, že souhlasím s postoupením do druhého čtení a s urychlením projednání ratifikace této smlouvy. Ale mám dotaz k tomuto prvnímu čtení mezinárodní smlouvy. Je pravda, že nám poslancům a poslankyním byla tato smlouva doručena již v říjnu, 2. října 2014. Potom byla v programu, pak zase nebyla a zase byla. Pak se stáhla. Mám konkrétní dotaz: Z jakého důvodu toto bylo? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a prosím s další faktickou pana poslance Šarapatku.
Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené dámy a pánové, chtěl bych se připojit k podpoře, přestože Úsvit má volné hlasování o této smlouvě. Já podporuji ratifikaci této dohody a domnívám se, že se jedná o podporu ekonomické spolupráce a kulturní spolupráce, nejedná se o žádné strategické partnerství. Proto podporuji tuto dohodu. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní s přednostním právem pan poslanec Schwarzenberg. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Schwarzenberg: Paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, musím říct, že jsem velice rád, že dneska dojde k hlasování o dohodě s Gruzií.
Gruzie v posledních letech byla země nejenom s námi spřátelená, ale také země, kde jsme měli kromobyčejně hospodářské úspěchy. Když se podíváme, co české podniky v Gruzii vybudovaly, jak obchod a export do Gruzie vzkvétá, tak je to opravdu pozoruhodné. Myslím, že se sluší a patří, abychom podpořili Gruzii ve snaze přiblížit se k evropským společenstvím, neboť je to z hospodářských důvodů pro Gruzii opravdu rozhodující, aby měla i velký evropský trh k dispozici, nebyla závislá pouze na jedné velké sousední zemi.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, prosím podpořte Gruzii. Je to země, která to opravdu potřebuje. Děkuju mnohokrát. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další s přednostním právem je pan zpravodaj pan poslanec Robin Böhnisch, poté se připraví pan poslanec René Číp a poté pan poslanec Benešík. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Robin Böhnisch: Velmi děkuji, paní místopředsedkyně. Teď je asi ten správný čas, abych požádal Sněmovnu o zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 40 dnů. My bychom rádi ve výboru stihli materii projednat tak, abychom mohli projednat či zprocesovat celý legislativní proces v co nejkratší době.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Ano, já eviduji váš návrh, budeme o něm hlasovat posléze, po ukončení rozpravy. Nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec René Číp.
Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, já to vezmu velmi stručně. Gruzie je jednou ze tří zakavkazských republik. Je to země s o něco menší rozlohou, než je Česká republika, a se zhruba polovičním počtem obyvatel. Součástí Gruzie jsou i autonomní republiky Adžárie, Abcházie a Jižní Osetie. Dvě posledně jmenované jsou dnes ovšem de facto nezávislé a gruzínská vláda nemá jejich území pod kontrolou. Nepočítáme-li tyto odštěpené autonomní republiky, sousedí Gruzie s Ruskem, Arménií, Ázerbájdžánem a Tureckem. Gruzie tedy dnes nemá žádnou pozemní hranici s jinou členskou zemí Evropské unie. Tento stav může být v budoucnu změněn vstupem Turecka. Jinou možností by byl vstup Arménie a Ázerbájdžánu, ovšem bez předchozího vstupu Turecka nebo Ruska by to neřešilo problém odtrženosti této hypotetické součásti Evropské unie od ostatních členských států společenství.
Gruzie je tedy země s nevyřešenou vnitropolitickou situací a nevíme, o jaké konkrétní území se vlastně jedná. Touto smlouvou chce Evropská unie nepochybně prohloubit spolupráci s touto zemí, ovšem není mi zcela jasné, v čím zájmu. Je to v zájmu Gruzie, Evropské unie, či v jiném spekulativním zájmu? Není smyslem těchto dohod s bývalými sovětskými republikami ve skutečnosti zvýšit tlak na Rusko, aby se zaleklo možného zvýšení, zvětšujícího se obklopení svého území členskými státy Evropské unie?
Jsem jednoznačně přesvědčen, že by bylo moudřejší naopak napomoci konsolidaci tím, že nebudeme unáhleně činit další kroky, které mohou vést k další eskalaci napětí ve východní Evropě, ale pokusíme se tyto problémy aktivně řešit a k dalšímu přidružení přikročíme, až bude situace ustálená. Nejde přece jen o země samotné, u kterých zvažujeme přidružení, ale i o jejich sousedy. Nebude poté hrozit, že by se tento ostrov demokracie a svobody stal pro Evropskou unii přítěží z důvodu jeho vzdálenosti a nepochybného využívání této země různými zločineckými a teroristickými organizacemi jako brány do Evropy? ***