(18.40 hodin)
(pokračuje Votava)
Je to i v podstatě strategií této vlády. Chceme být plnohodnotným partnerem Evropské unie. A když jsme do Evropské unie vstoupili, tak máme i závazek přijmout euro. Členství v eurozóně pak pro nás bude samozřejmě znamenat i plnění těch odložených ustanovení fiskálního paktu, které se týká i zmiňované výše strukturálního schodku a mechanismu nápravy při jeho překračování.
Ale to jsem trochu odbočil a myslím si, že bylo důležité, abych připomenul to, že Česká republika se přihlásila k evropskému fiskálnímu paktu poté, co se k němu nechtěla přihlásit bývalá pravicová koalice. A byla to Občanská demokratická strana, která nechtěla přijmout fiskálpakt a vstoupit do fiskálního paktu. To je třeba si říci.
Chtěl bych se vyjádřit k některým připomínkám, které jsem zaregistroval především z řad představitelů Občanské demokratické strany a strany TOP 09. Jedním z těchto argumentů je, že navržená hranice 55 % je málo důrazná, je mírná. Chtěl bych upozornit, že předkládaný návrh plně odpovídá požadavkům evropského práva, a není tedy vůbec důvod, aby naše zákonná úprava byla přísnější. Evropské předpisy hovoří o stabilních rozpočtech. Nikde se nehovoří o rozpočtu, že musí být přebytkový, že musí být vyrovnaný v tomto případě. Zásadní kritériem je hranice veřejného dluhu do výše 60 % hrubého domácího produktu a k tomu se také současná koalice přihlásila. Přihlásila se samozřejmě i ke snižování deficitu a udržení deficitu státních rozpočtů pod limitem tří procent domácího hrubého produktu.
Myslím si, že vláda je v tomto ohledu přísnější. 55 % je přísnější kritérium, než je vůbec požadováno. Přitom aktuální zadlužení se pohybuje na hranici 43 % hrubého domácího produktu a predikce Ministerstva financí pro rok 2015 hovoří o úrovni 41,3 %. Vláda snižuje zadlužení. Domnívám se, a myslím si zcela oprávněně, že hranice 55 % nemusí být vůbec dosaženo. Samozřejmě při zodpovědném přístupu k veřejným financím, při odpovědné fiskální politice, a o to současné vládní koalici také jde.
Dalším argumentem opozice je, že tehdejší návrh Nečasovy vlády, respektive Kalouskova Ministerstva financí počítá s přijímáním nápravných opatření již ve chvíli, kdy zadlužení země přesáhne 40 % hrubého domácího produktu. Hovořil o tom i kolega Stanjura. Trošku úsměvné a pokrytecké samozřejmě na tom je to, že už v roce 2012 naše zadlužení přesahovalo zdaleka hranici 40 %. Dosahovalo hranice 45 %. Je naprosto nesmyslné, aby tam tehdy byla hranice 40 % hrubého domácího produktu.
Ono vůbec teď opozice, především tedy Občanská demokratická strana a TOP 09, často pokrytecky ráda kritizuje současnou vládu za zadlužování. Stačí si připomenout, že to byly právě jejich pravicové vlády, které v letech 2007 až 2013 zadlužily Českou republiku na dvojnásobek toho stavu, který byl v roce 2007. Z 900 miliard na 1,9 bilionu. Takže přátelé, to je třeba si také neustále připomínat, když tady tak plamenně hovoříte o tom, že my zadlužujeme tuto zemi. Zadlužili jste jí především vy.
Katastrofických výsledků restriktivních fiskálních opatření jsme byli svědky právě za předchozí pravicové vlády, která tento druh nesmyslné hospodářské politiky také uplatňovala. Uplatňovala je v době nejtvrdších dopadů hospodářské krize, tak i v následném období. Politika škrtů vedoucí k utlumování spotřeby prodlužovala období ekonomické recese a následné stagnace české ekonomiky. Tento způsob nezodpovědné hospodářské politiky jsme právě v době projednávání tehdejšího návrhu finanční ústavy z dílny Kalouskova ministerstva také důrazně kritizovali. Proto jsme také nemohli přistoupit na takovou verzi finanční ústavy, která by tento druh restriktivních pravidel uplatňovala. Pravidel vedoucích k podvázání ekonomiky a k nemožnosti provádět proaktivní hospodářskou politiku.
Domnívám se, že úsporné mechanismy nemohou být nasazovány plošně, tedy rovným způsobem, tak jak to činily předchozí návrhy finanční ústavy. Myslím si, že je věcí každé vlády, aby určila své politické priority, což znamená i své priority financování. Proto koalicí předkládaný návrh určuje vládě cíle, kterými jsou stabilní veřejné rozpočty, ale ponechává každé vládě, a chci zde zdůraznit a opakovat, že každé, i budoucí vládě, jiné vládě, prostor pro stanovení svých rozpočtových priorit.
Očekávám na rozpočtovém výboru samozřejmě bohatou diskusi, nejenom na plénu Sněmovny. Samozřejmě co se týká nastavení dluhové brzdy a opatření s tím souvisejících, to už tady koneckonců padlo, ale i k postavení a kompetencím Národní rozpočtové rady.
Určitě citlivým ustanovením je hospodaření územně samosprávných celků a opatření při tom, kdy by jejich dluh přesáhl danou hodnotu, která je v zákonu uvedená. Pokud by tedy nedocházelo ke snižování jejich zadlužení tak, jak předpokládá návrh zákona, to si myslím, že je určitě věc na debatu, na diskusi. Samozřejmě registruji i názory z jednotlivých obcí. Registruji i názor Svazu měst a obcí, který v tomto určitě také ještě bude promlouvat za jednotlivé obce.
Myslím si, že pokud opozice hovoří o rozpočtové odpovědnosti a dnešní opoziční strany v minulosti delší nebo v minulosti kratší předkládaly své finanční návrhy, návrhy finanční ústavy, byť jsme se k nim vyjadřovali tehdy kriticky, a myslím, že důvody naší kritiky byly naprosto zřejmé, tak jsme určitě připraveni také hledat cestou k dosažení shody. My jsme připraveni, abychom tu shodu samozřejmě hledali, protože se jedná o ústavní zákon a je potřeba 120 hlasů poslankyň a poslanců, a abychom také ústavní zákon v Poslanecké sněmovně schválili.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a budeme pokračovat v rozpravě s tím, že mám dvě faktické poznámky a poté přihlášku pana ministra financí. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, poté pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Připravené projevy mají ten problém, že předpokládají, že něco řeknu, a pak na to reaguje. Pan předseda rozpočtového výboru protestoval proti argumentaci, řekl členů ODS, zatím jsem byl první, který za náš klub vystoupil, a nic z toho, co on jakoby odvracel, jsem neřekl. Je škoda, že když seděl asi dva metry ode mě, že mě neposlouchal. Říkal jsem, že si sice myslím, že náš návrh byl lepší, ale že jsme připraveni hlasovat pro ten návrh, který zpracovalo Ministerstvo financí Andreje Babiše. Nemluvil jsem o tom a nekritizoval jsem hranici 55 %. Řekl jsem, že na to mám různé názory, ale že to není to klíčové a že hranice 55 % není taková věc, která by nám nedovolila podpořit návrh finanční ústavy.
Takže prosím, abychom se poslouchali a protestovali a vyvraceli ty argumenty, které oponent použije v rozpravě, ne ty, o kterých si myslí někdo dopředu, že je použije. A říkal jsem, že i my jsme navrhovali něco, co by se týkalo následujících vlád, tak jak to navrhujete tato vláda, a nekritizoval jsem to, jenom jsem to konstatoval. A opravdu jsem si nestěžoval, že jsem nebyl v nějaké komisi. Jenom jsem konstatoval, že se vláda vůbec nepokusila - ne Ministerstvo financí, vláda a vládní koalice se nepokusila s opozicí tento návrh diskutovat předtím, než to poslala do Poslanecké sněmovny. Ale opravdu jsem si nestěžoval, nenesu to nijak úkorně. Jenom vám to vyrábí problém, že ta debata bude delší a že shoda se bude hledat možná delší dobu a možná složitěji. ***