(18.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Takhle odvážní my jsme fakt nebyli. Klobouk dolů před odvahou tohle navrhnout. Ale zcela nepřekvapivě to sociální demokraté zablokovali v rámci připomínkového řízení a zřejmě koaličního vyjednávání. A pak tam taky byl zákaz poskytování dalších státních záruk.
Když si porovnáte ty návrhy, náš z minulého volebního období, kolegů z TOP 09 z tohoto volebního období a ten návrh, který předložil pan ministr financí do připomínkového řízení, tak se dá říct, že jsou v zásadě velmi podobné. Opravdu. Nejsou tam všechna opatření, není to postupně, je to najednou a já říkám, že pokud se dohodneme na tom, že vrátíme do toho návrhu zákona to, co bylo na začátku, co vzešlo z Ministerstva financí, tak jsme připraveni ten ústavní zákon podpořit. Pokud ne, tak je to legrace. Tak prostě máme jenom nadpis. To je taková ta evropská politika. Něco schválíme, ale nebudeme to vyžadovat.
Nevím, jestli jste si všimli, že Francie dostala další dva roky na vyřešení svého schodku v rozpočtu. Dovedete si představit, co by se dělo u nás, kdyby Evropská komise od roku 2008 vedla do roku 2015 vytýkací řízení s Českou republikou, že neplní maastrichtská kritéria jako člen eurozóny a v roce 2015 že by nám dal někdo ještě dva roky? Já myslím, že každý ví, že nám by to nikdy neprošlo. Takže jak se říká v jedné slavné knize, všechna zvířata jsou si rovna, jenom některá jsou si rovnější. A to je realita.
Proto říkám, že ten vládní návrh je absolutní vítězství sociálních demokratů. Oni se sice škaredí, jako kdyby se za ten svůj názor styděli, ale oni to opravdu nechtějí. Oni tomu nevěří. Je to legitimní politický nástroj. Já jsem jenom překvapený, že hnutí ANO absolutně vyklidilo pozice.
Když mluvil pan zpravodaj o dluhové brzdě, tak mu kladu veřejně otázku, ať mi najde v návrhu ústavního zákona jedinou povinnost vlády, která tvoří dluhovou brzdu. A nejenom v tom ústavním zákoně. Ať mně to najde i v tom doprovodném zákoně. Kdy už si to vláda ulehčuje tím, že nepotřebuje ústavní většinu.
Z toho všeho je jasné, že jsme připraveni vést konstruktivní debatu. Je to opravdu náš dlouhodobý programový bod. A jenom připomenu veřejnou debatu v České republice. V roce 2009 se nám všichni smáli, protože Brusel to nechtěl. Tehdy se řešila Maastrichtská smlouva a mimo jiné se řešilo to, že jeden stát nesmí ručit za dluhy jiných států. Kam jsme se dostali za těch šest let do roku 2015! Jakmile to Brusel schválil, mainstream v Bruselu je pro fiskální pakt, finanční ústavu, dluhovou brzdu, tak najednou se i ti, kteří se nám smáli, a teď myslím zrovna kolegy z levice, říkají: tak to přijmeme. Ale oni jsou taková chytrá horákyně. Oni to sice navrhli schválit, ale nic tam není. Dneska jsem zase viděl v televizi titulek, resp. reportáž, "Dnes bude Poslanecká sněmovna projednávat návrh finanční ústavy, která zavádí povinnost vládě předložit vyrovnaný rozpočet". To bylo v návrhu Ministerstva financí. V návrhu vlády nic takového není. S panem kolegou Volným jsme se o tom přeli v televizi. Nakonec se ukázalo, že mám pravdu já, že ten šéfporadce si tu svoji gumovou definici o trvale udržitelných veřejných financích do toho návrhu zákona prosadil.
Za občanské demokraty chci říct, že pokud vláda chce podporu našeho klubu pro ústavní zákon, tak my budeme požadovat, aby skutečně fungovala dluhová brzda. Jsme připraveni podpořit i ten návrh, který původně poslalo Ministerstvo financí do připomínkového řízení. Možná s nějakou modifikací. Nemusí to být takhle. Jsme připraveni o tom věcně jednat. Pokud ovšem necháte tento bezzubý návrh zákona, který je výsměchem názvu finanční ústava, tak budeme muset hlasovat proti. Přestože nám někteří komentátoři říkají, že když nemáte býčka, tak si vezměte aspoň vola, já si nemyslím, že to je správné přirovnání, protože v tomto případě v návrhu ústavního zákona i v tom prováděcím není vůbec nic.
Takže žádám kolegy z vládní koalice, pokud to myslíte vážně a pokud chcete přijmout finanční ústavu, to jsou mantinely a parametry, o kterých jsme připraveni s vámi debatovat opravdu seriózně, protože si myslím, že to Česká republika potřebuje, a ne proto, že to chce Brusel, (nesroz.) Evropské komise, ale proto, že je to dobré pro Českou republiku. Děkuji. (Potlesk části poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Ještě než dám slovo s přednostním právem panu zpravodaji, dovolte, abych konstatoval z osobních důvodů omluvu Daniela Korteho od 17.30 do 19 hodin, od 17 do 19 hodin Ivan Gabala, od 18 do 19 z důvodů jednání kolegyně Hnykové a od 17.45 do 19 paní poslankyně Golasowské.
Nyní pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych možná na úvod zareagoval na slova pana kolegy Stanjury. On si posteskl, že nebyli přizváni při tvorbě tohoto návrhu. Nevím, zdali Ministerstvo financí konzultovalo s opozičními stranami tento návrh. To asi není otázka, na kterou bych já měl odpovídat. Je pravda, že tehdy v roce 2011 nebo 2012, pokud si dobře pamatuji, tak já jsem byl členem té komise, která byla na Ministerstvu financí. Společně za naši stranu jsem tam byl s kolegou Mládkem. Byly tam i ostatní strany zastoupené v Poslanecké sněmovně. Ale musím říci, že když jsme tam vznášeli spoustu připomínek, tak nakonec výsledkem celého toho zákona byl zákon, kde naše připomínky nebyly. Minimálně ty připomínky, které byly nejdůležitější, ať se to týkalo těch jednotlivých hranic, limitů u té dluhové brzdy, ale i řady dalších. Já myslím, že pokud si tady někdo stýská, že nebyl přizván k projednávání na Ministerstvo financí, tak my jsme tam byli, ale nebylo nám to tehdy nic platné, protože stejně z toho nic se z ostatních připomínek, které jsme tam měli, neobjevilo v návrhu.
Já bych chtěl zcela jasně tady říci, že cílem a politikou sociální demokracie jsou dlouhodobě udržitelné rozpočty. To jsme vždycky říkali a je tomu také tak. A i současná koaliční vláda ve svém programovém prohlášení, které vychází z koaliční smlouvy, se přihlásila k odpovědnému nakládání s finančními prostředky státu, a přihlásila se tedy k rozpočtové odpovědnosti. Ta finanční ústava s tzv. dluhovou brzdou je tedy opatřením, které ukládá právě povinnost udržovat dlouhodobě stabilní veřejné rozpočty, a tedy i veřejné služby, které zajistí kvalitní zdravotnictví, školství, důchodový nebo sociální systém a řadu dalších veřejných služeb.
Možná stojí za zmínku, že na ústavní úrovni má finanční ústavu zakotvenu pouze devět států Evropské unie. Česká republika se tedy zařadí mezi tyto státy. Ostatní státy mají finanční ústavu buď implementovanou pouze na zákonné úrovni, tedy v běžném zákonu, anebo ji nemají vůbec, protože třeba nejsou členy eurozóny. My také nejsme členy eurozóny, budeme mít finanční ústavu. Pevně věřím, že ji budeme mít.
Předkládaný ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti následuje po rozhodnutí vlády České republiky také přistoupit ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské měnové unii, tzv. fiskálnímu paktu, byť samozřejmě s odloženou účinností, a to tady zmiňoval i pan kolega Kalousek, s odloženou účinností rozpočtových ustanovení, jako je tedy hlava III a IV. Tyto hlavy III a IV samozřejmě po vstupu do eurozóny budeme muset plnit. To přistoupení je vlastně vyjádřením určitého symbolického návratu do hlavního proudu evropské integrace. Je také přihlášením se k tomu, že tedy Česká republika chce vstoupit do eurozóny. ***