(17.30 hodin)
(pokračuje Babiš)
Vedle snahy upevnit národní fiskální rámec sleduje návrh zákona některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformovaného v roce 2011. Česká republika je povinná adaptovat národní fiskální rámec na požadavky ustanovení předpisů Paktu o stabilitě a růstu, které dopadají na všechny členské státy Evropské unie. Dále je povinna řádně transponovat do vnitrostátního právního řádu směrnici Rady č. 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Členské státy byly povinny uvést v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2013. Česká republika v dané souvislosti obdržela od Evropské komise v lednu loňského roku tzv. formální upozornění ohledně neúplné implementace uvedené směrnice.
Návrh zákona není v rozporu s ustanoveními fiskální smlouvy. Účinnost zákona se předpokládá od 1. ledna 2016. Tolik k tisku 412.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já vám poděkuji a teď pozvu k mikrofonu zpravodaje pro tento tisk a tím je pan poslanec Votava. Pak zase dojde řada na vás při dalším bodu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, myslím, že pan místopředseda vlády a ministr financí tady velice zevrubně okomentoval daný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Já bych možná jenom v kostce, ale velice stručně připomenul některé věci.
Samozřejmě klíčovou je tzv. dluhová brzda, a to při zadlužení 55 % hrubého domácího produktu. Pokud by toto procento bylo překročeno, nastupují potom podle zákona vyjmenovaná opatření, která jsou tam, nebudu je jmenovat. Jsou tam další ustanovení, kdy tato opatření neplatí - v případě významného zhoršení ekonomického vývoje, v případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu, po dobu mimořádných opatření vyhlášených vládou apod.
Dluhová brzda se zavádí také pro územně samosprávní celky. Tam je hranice 60 % průměru jejich příjmů zadlužení za uplynulé čtyři roky. Pak je samozřejmě ten územně samosprávní celek povinen snižovat svůj dluh. Pokud se tak nestane, je tam opatření až po pozastavení převodu podílu daní podle rozpočtového určení daní.
Tento zákon zřizuje Výbor pro rozpočtové prognózy, Národní rozpočtovou radu, která má hodnotit plnění fiskálních pravidel, sledovat vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí, předkládat Poslanecké sněmovně zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Účinnost zákona je 1. 1. 2016, a možná to pan ministr nevzpomenul, alespoň jsem to nezaregistroval, s výjimkou opatření na územně samosprávní celky - tam se posouvá účinnost k 1. 1. 2018, ale to je myslím jenom na okraj. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. A dříve než pozvu k mikrofonu pana ministra financí, aby otevřel další bod, dovolte mi, abych pro stenozáznam uvedla, že paní poslankyně Lorencová a pan poslanec Soukup jsou zpět na jednání, takže ruší svoji omluvu.
Teď poprosím tedy pana ministra financí, aby otevřel další bod, a tím je
17.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím právní úpravy rozpočtové odpovědnosti
/sněmovní tisk 413/ - prvé čtení
Prosím, pane ministře, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, předkládaný návrh zákona je doprovodným zákonem k zákonu o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který provádí ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti. Vedle snahy upevnit národní fiskální rámec komplexní návrh právní úpravy sleduje některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformovaného v roce 2011. Příprava komplexní právní úpravy nicméně vychází z předpokladu, že provádění rozpočtové politiky a odpovědnost za ni spadá do kompetencí členských států Evropské unie. Návrh zároveň reaguje na povinnost řádně transponovat směrnici Rady č. 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států do vnitrostátního právního řádu.
Předkládaným návrhem zákona se mění 19 právních předpisů, a to zejména v souvislosti se zavedením nových číselných fiskálních pravidel, uložením povinností veřejným institucím sestavovat návrh rozpočtu a střednědobý výhled rozpočtu a zveřejňovat je zřízením Národní rozpočtové rady a zejména volbou jejího předsedy a členů.
Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právními zásadami práva Evropské unie a přibližuje právní řád České republiky k ustanovením zakládajících smluv a k sekundárnímu právu Evropské unie. Vedle snahy upevnit národní fiskální rámec návrh zákona sleduje některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformovaného v roce 2011 a transponuje do vnitrostátního právního řádu směrnici Rady č. 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států.
Členské státy se zavázaly uvést v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. 12. 2013. Česká republika v dané souvislosti obdržela od Evropské komise v lednu loňského roku tzv. formální upozornění ohledně neúplné implementace uvedené směrnice.
Účinnost zákona je navržena od 1. ledna 2016 s výjimkou změny zákona o rozpočtovém určení daní, u nichž je navrženo nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2018.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. A i nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení tohoto tisku a tím je pan poslanec Václav Votava. Prosím.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, budu velice stručný. Jedná se o změnový zákon, který promítá změny do 19 zákonů, a to právě v souvislosti s právní úpravou rozpočtové odpovědnosti. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. A nyní otevírám obecnou rozpravu sloučenou pro všechny tři tisky, a to 411, 412 a 413.
Sloučená rozprava k bodům 15, 16 a 17
Jako první s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající.
Vážené dámy, vážení pánové, když jsem slyšel úvodní řeč pana ministra financí, tak se přiznám, že jsem byl mírně dojat. Byl to totiž ten samý text, který mi úředníci Ministerstva financí psali v roce 2013 k návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, který jsem sem v roce 2013 předkládal. K tomu návrhu, tak jak byl tenkrát předložen, ten text byl odpovídající. K tomu návrhu, který dnes máme k dispozici, je to úvodní slovo hořkým vtipem, když mluví o stabilizaci veřejných rozpočtů, o rozvoji, o odpovědnosti. Protože bohužel to jediné, co nám zůstalo, je to úvodní slovo, které zůstalo dva roky stejné, a název zákona o rozpočtové odpovědnosti. To všechno ostatní je úplně jiné, je to vykastrované a bylo by spravedlivé, kdyby ten název nebyl ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti, ale ústavní zákon o rozpočtové neodpovědnosti. Protože tím zákonem nám vláda neříká nic jiného, než že souhlasíme s tím, že dluh očištěný od dluhových rezerv by neměl být vyšší než 60 %. Do té doby nejsme připraveni dělat téměř nic. Na 55 % chceme dělat nějaká vágní prohlášení bez sankcí, a protože teď máme zhruba 43 % očištěných od těch rezerv, neříká ta vláda nic jiného, než že my se tady formálně hlásíme k nějakému názvu, kterému říkáme rozpočtová odpovědnost, a nepředstavujeme si pod tím nic jiného, než že zhruba půl bilionu - opakuji půl bilionu korun - si můžeme ještě dál půjčit na účet příštích generací, aniž bychom se z toho museli jakkoli zpovídat, nést za to jakékoli sankce nebo dělat jakákoli opatření. To je, prosím pěkně, zákon o rozpočtové neodpovědnosti. To není zákon o rozpočtové odpovědnosti. ***