(17.10 hodin)
Poslanec Václav Votava: Já vám za to velice děkuji.
Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil se zpravodajskou zprávou k ústavnímu zákonu o rozpočtové odpovědnosti, tisk 411.
Hlavním cílem návrhu ústavního zákona je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, které jí poskytnou dostatečný prostor pro rozhodování při realizaci rozpočtové a fiskální politiky a zajistí respektování mezinárodních závazků, a to i v případě běžných konjunkturálních výkyvů. Ústavní zákon by měl zlepšit celkové hospodaření České republiky, posílit transparentnost, efektivnost veřejných financí a ve výsledku též podpořit konkurenceschopnost české ekonomiky. Návrh ústavního zákona bude představovat hlavní nástroj umožňující postupné dosažení udržitelnosti veřejných financí České republiky, k němuž jsou nezbytná číselná fiskální pravidla, takzvaná dluhová pravidla, sledování jejich dodržování zajištěné zřízením nezávislé Národní rozpočtové rady a další opatření posilující transparentnost veřejných financí.
Ve vlastním ústavním zákonu o rozpočtové odpovědnosti jsou zakotveny pouze základní principy, které si dovolím připomenout. Je to princip, že stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné finance. Je to i vzpomínané ustanovení tříčlenné Národní rozpočtové rady jako nezávislého orgánu voleného Poslaneckou sněmovnou mimo jiné ke sledování dodržování pravidel rozpočtové odpovědnosti. Je to zavedení dluhové brzdy počínaje zadlužením od 55 % hrubého domácího produktu. A je to ustanovení o hospodaření územního samosprávného celku tak, aby výše jeho dluhu nepřekročila stanovenou mez, tedy mez stanovenou zákonem.
Rozpočtové dopady uvádí tento tisk, jsou to jednak náklady na zřízení Národní rozpočtové rady v prvním roce jejího fungování, a to ve výši 16,5 milionu korun, a v dalších letech lze očekávat celkové roční náklady na fungování Národní rozpočtové rady ve výši 15 milionů korun. Je to tedy samozřejmě, jsou to platy těch tří členů Národní rozpočtové rady a náklady na zaměstnance úřadu Národní rozpočtové rady. Počítá se, že tam bude deset zaměstnanců.
Jinak navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Je i v souladu, a tedy slučitelná s právem Evropské unie.
Navrhuji, abychom sloučili rozpravu k tisku 411 a 412, to jsou ta rozpočtová pravidla, protože se jedná v podstatě o jednu a tutéž věc - ústavní zákon plus tedy rozpočtová pravidla. Myslím si, že by bylo vhodné vést rozpravu sloučenou.
Doporučuji samozřejmě propuštění tohoto tisku tohoto ústavního zákona do druhého čtení a hlásím se, vážená paní předsedkyně, tímto i do obecné rozpravy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že to byl procedurální návrh, přistoupíme... (Vpravo se hlásí více předsedů s přednostními právy.) Přednostní právo? Chcete reagovat na ten návrh? Dávat protinávrh?
Ne, my se teď musíme vypořádat s návrhem, že sloučíme rozpravu k bodu 411 a ke sněmovnímu tisku 412 (správně k bodu 15 = tisk 411 a k bodu 16 = tisk 412). Svolám kolegy z předsálí. (Velký rozruch v sále. Debata u stolku zpravodajů.)
Tak přece jenom je tu protinávrh v tuto chvíli. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Požádal bych pana zpravodaje, že bychom k tomu přilepili i ten další bod. Myslím si, že ta debata má smysl - vést ji ke sněmovním tiskům 411, 412, 413. Tak jestli není námitka, tak bychom mohli hlasovat, že ta rozprava bude ke všem třem tiskům dohromady.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pan zpravodaj, jestli se k tomu vyjádří. Prosím.
Poslanec Václav Votava: Ano, je to možné. Jako zpravodaj s tím souhlasím.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá. Budeme hlasovat o návrhu sloučit rozpravu k tisku 411, 412, 413. Pro jistotu vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili svými kartami.
Zahajuji hlasování o předloženém návrhu. Kdo je pro, zmáčkněte tlačítko, zvedněte ruku. Proti?
Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 36, do kterého je přihlášeno 136 přítomných, pro 135, proti nikdo. Konstatuji, že návrh byl přijat a budeme vést rozpravu ke všem třem bodům společně.
Teď tady mám faktickou poznámku pana poslance Plzáka, ale ještě jsem neotevřela rozpravu, takže ji nemohu pustit. V tomto okamžiku... (Celý sál šumí.) Znovu opakuji, pane poslanče, není otevřena rozprava, nemohu pustit faktickou poznámku.
Nyní tedy otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám několik přednostních práv - pana poslance Kalouska, pana poslance Okamuru, pana poslance Klašku za pana předsedu Miholu, pana poslance Filipa a pana zpravodaje. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já jsem se disciplinovaně dostavil k řečništi, ale nejsem si teď úplně jist, prosím, ať mě když tak proceduralisté poradí, že v okamžiku, když jsme sloučili rozpravu, zda by neměl mít předkladatel možnost říct aspoň krátká úvodní slova k dalším dvěma tiskům, stejně tak zpravodaj, a teprve potom bychom realizovali obecnou rozpravu. Myslím si, že tak by to bylo procedurálně správnější. Ale mohu se mýlit.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já s tím, pane poslanče, souhlasím a prosím pana navrhovatele, aby přednesl své úvodní slovo k oběma zbývajícím tiskům.
16.
Vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
/sněmovní tisk 412/ - prvé čtení
Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedající. Nejsou to krátká slova, budou to delší slova.
Dámy a pánové, dovoluji si vám představit vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jedná se o právní předpis, který navazuje na návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a provádí jeho ustanovení.
Předkládaný zákon představuje obecnou právní úpravu k dalším předpisům v rozpočtové oblasti, proto jsou v něm obsaženy pouze základní požadavky, které jsou dále upraveny speciální právní úpravou, například zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nebo zákonem o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Navrhovaný zákon upravuje, rozvíjí hlavní parametry stávajícího národního fiskálního rámce, který je založen na fiskálním sílení víceletých výdajů a fiskální decentralizaci. Koncepce stávající úpravy vychází z reformy veřejných financí připravené v roce 2003, jejíž hlavním cílem bylo posílit střednědobou dimenzi veřejných rozpočtů.
Hlavní nedostatky současného českého fiskálního rámce lze spatřovat zejména ve sklonu k deficitnímu hospodaření, proticyklickém charakteru fiskální politiky a v absenci prvků omezujících informační asymetrii, podporujících kreditibilitu, flexibilitu a transparentnost hospodaření vládního sektoru. Právě tyto nedostatky by měl pomoci odstranit v co největší míře ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti a zejména na něj navazující předkládaný návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. (Hluk v sále.)
Ke konkrétnímu obsahu návrhu zákona si dovolím uvést následující. Návrh zákona definuje pro účely rozpočtové odpovědnosti vymezení sektoru veřejných institucí. Jde o pokrytí, které je konzistentní s definicí využívanou v rámci rozpočtového dohledu Evropské unie. Snahou je rozšířit vnímání, v němž je v současnosti na národní úrovni chápána fiskální politika a veřejné finance. Dále je zavedena obecná úprava platná pro celý sektor veřejných institucí, vyžadující, aby každá veřejná instituce sestavovala návrh rozpočtu a střednědobého výhledu nejméně na dva další rozpočtové roky. Zároveň je uloženo návrhy, schválené rozpočty a střednědobé výhledy a plnění rozpočtů zveřejňovat. Ministerstvo financí bude povinno zveřejňovat informace požadované směrnicí o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. (Velký hluk zprava.)
Návrh zákona také obsahuje požadavky kladené na makroekonomické a fiskální prognózy ministerstva využívané pro účely rozpočtového plánování. Patří mezi ně například jejich porovnávání s prognózami Evropské komise, příprava analýz citlivosti či zveřejňování metodik a předpokladů používaných při jejich tvorbě. ***