Středa 11. března 2015, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jaroslava Jermanová)
16.
Vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
/sněmovní tisk 412/ - prvé čtení
Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedající. Nejsou to krátká slova, budou to delší slova.
Dámy a pánové, dovoluji si vám představit vládní návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Jedná se o právní předpis, který navazuje na návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti a provádí jeho ustanovení.
Předkládaný zákon představuje obecnou právní úpravu k dalším předpisům v rozpočtové oblasti, proto jsou v něm obsaženy pouze základní požadavky, které jsou dále upraveny speciální právní úpravou, například zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů nebo zákonem o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. Navrhovaný zákon upravuje, rozvíjí hlavní parametry stávajícího národního fiskálního rámce, který je založen na fiskálním sílení víceletých výdajů a fiskální decentralizaci. Koncepce stávající úpravy vychází z reformy veřejných financí připravené v roce 2003, jejíž hlavním cílem bylo posílit střednědobou dimenzi veřejných rozpočtů.
Hlavní nedostatky současného českého fiskálního rámce lze spatřovat zejména ve sklonu k deficitnímu hospodaření, proticyklickém charakteru fiskální politiky a v absenci prvků omezujících informační asymetrii, podporujících kreditibilitu, flexibilitu a transparentnost hospodaření vládního sektoru. Právě tyto nedostatky by měl pomoci odstranit v co největší míře ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti a zejména na něj navazující předkládaný návrh zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. (Hluk v sále.)
Ke konkrétnímu obsahu návrhu zákona si dovolím uvést následující. Návrh zákona definuje pro účely rozpočtové odpovědnosti vymezení sektoru veřejných institucí. Jde o pokrytí, které je konzistentní s definicí využívanou v rámci rozpočtového dohledu Evropské unie. Snahou je rozšířit vnímání, v němž je v současnosti na národní úrovni chápána fiskální politika a veřejné finance. Dále je zavedena obecná úprava platná pro celý sektor veřejných institucí, vyžadující, aby každá veřejná instituce sestavovala návrh rozpočtu a střednědobého výhledu nejméně na dva další rozpočtové roky. Zároveň je uloženo návrhy, schválené rozpočty a střednědobé výhledy a plnění rozpočtů zveřejňovat. Ministerstvo financí bude povinno zveřejňovat informace požadované směrnicí o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. (Velký hluk zprava.)
Návrh zákona také obsahuje požadavky kladené na makroekonomické a fiskální prognózy ministerstva využívané pro účely rozpočtového plánování. Patří mezi ně například jejich porovnávání s prognózami Evropské komise, příprava analýz citlivosti či zveřejňování metodik a předpokladů používaných při jejich tvorbě.
V souvislosti se zajišťováním pravidelného posuzování prognózy zpracované ministerstvem pro účely přípravy státního rozpočtu, rozpočtu státního fondu a rozpočtu zdravotní pojišťovny a jejich střednědobých výhledů se zřizuje výbor pro rozpočtové prognózy. Jeho členy jmenuje na návrh Národní rozpočtové rady vláda. Členství ve výboru bude čestnou funkcí. Ministerstvo financí bude nově připravovat dokument Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí. Tento bude představovat střednědobý rozpočtový rámec na období následujících tří let a jeho součástí bude také konvergenční program předkládaný Evropské komisi. Strategie bude kromě informací požadovaných směrnicí o požadavcích na rozpočtové rámce členských států obsahovat také údaje o celkových výdajích sektoru veřejných institucí a výdajových rámcích státního rozpočtu a státních fondů. Strategie bude projednávaná vládou a schvalovaná vždy v termínu do 30. dubna daného roku.
Nově bude definován postup odvozování výše výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů. Ministerstvo ji odvodí od celkové výše výdajů sektoru veřejných institucí, která se stanoví jako součet částek, nejvýš jedno procento prognózovaného nominálního HDP, to je střednědobého rozpočtového cíle, a prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vlivy hospodářského cyklu a jednorázových operací na následující rok.
Výše celkových výdajů sektoru veřejných institucí tak bude přímo provázána s dosažením národního střednědobého rozpočtového cíle. Celkové výdaje budou snižovány v návaznosti na vývoj tzv. nápravné složky v podobě virtuálního účtu, na kterém budou evidovány odchylky skutečných výdajů sektoru veřejných financí od jejich souladu s pravidlem předpokládané úrovně. Snížení bude probíhat vždy o jednu třetinu výše nápravné složky převyšující v daném roce dvě procenta nominálního HDP za předchozí rok. Celkové výdaje na druhé straně budou moci být navýšeny o výdaje vzniklé na základě zhoršování bezpečnostní situace státu. Úhrn výdajů spojených s odstraňováním následků živelních pohrom a plnění z mezinárodních smluv a jiných mezinárodních závazků, pokud přesáhl tři procenta HDP. A výdaje související s prognózovaným výrazným zhoršením hospodářského vývoje. To znamená čtvrtletní meziroční pokles HDP o nejméně tři procenta. Poslední uvedené navýšení bude možné se stanoviskem Národní rozpočtové rady.
Výchozí parametr střednědobého rozpočtového cíle jedno procento HDP bude možné pro stanovení celkových výdajů na roky 2017 až 2019 navýšit až o 0,75 %, resp. o 0,25 % HDP. Národní rozpočtová rada se také bude podílet na přípravě metodiky postupu odvození výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů z celkových výdajů sektoru veřejných institucí, očišťování příjmů o vliv hospodářského cyklu a vymezení jednorázových operací. Rada bude také vydávat ke stanovení uvedeného výdajového rámce stanovisko. Celý proces tak bude probíhat maximálně transparentně.
Pravidlo celkových výdajů by mělo vést k výraznému omezení procyklického charakteru fiskální politiky a do značné míry také odpolitizování stabilizační funkce ve veřejných financích. Pravidlo je ve svých hlavních rysech konzistentní s požadavky fiskální smlouvy. Ve vztahu k hospodaření územního samosprávného celku je zavedeno pravidlo, na jehož základě musí v případě, že jeho dluh ke konci roku překročí 60 % průměru jeho příjmu za poslední čtyři rozpočtové roky, snížit toto překročení o nejméně pět procent rozdílu mezi výší jeho dluhu a jeho regulovanou úrovní. Jestliže územní samosprávný celek svůj dluh tímto způsobem nesníží a ten bude ke konci následujícího roku stále převyšovat regulovanou úroveň, ministerstvo rozhodne o pozastavení převodu jeho podílu na výnosu sdílených daní ve výši zákonem požadovaného snížení. Územní samosprávný celek bude moci požádat Ministerstvo financí o zrušení pozastavení převodu podílu na výnosu sdílených daní k úhradě svého dluhu. Nebude-li dluh územního samosprávného celku převyšovat regulovanou úroveň, Ministerstvo financí rozhodne o zrušení pozastavení převodu výnosu daní. Uvedený mechanismus v zásadě neomezuje autonomii hospodaření územně správních celků, ale pouze definuje postup minimální výše a tempa splácení jeho dluhových závazků převyšujících zákonem regulovanou úroveň. Postup zadržování a uvolňování výnosů ze sdílených daní bude upraven zákonem o rozpočtovém určení daní. Jeho novelizace nabude účinnost 1. ledna 2018.
Návrh zákona také obsahuje opatření pro případ, kdy se účinnost dříve zmíněných pravidel ukáže jako nedostatečná. V situaci, kdy podíl dluhu sektoru veřejných institucí na HDP dosáhne nejméně 55 %, budou uplatněna následující opatření. Vláda schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí. Byl-li již návrh zákona o státním rozpočtu nebo návrh rozpočtu státního fondu předložen bez splnění této podmínky, vláda takový návrh vezme zpět a předloží návrh nový. Tento požadavek v zásadě znamená, že fiskální strategie vlády povede ve svém horizontu k dosažení střednědobého rozpočtového cíle. Dosažení dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí lze ztotožnit s rozpočtovou pozicí v blízkosti střednědobého rozpočtového cíle, to znamená se stavem, který umožňuje vypořádat se s běžnými konjunkturálními výkyvy a přitom se vyvarovat nadměrným rozpočtovým nerovnováhám.
Vláda předloží Poslanecké sněmovně návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven. Návrhy schodkových rozpočtů bude moci předložit jen v případě, že schodek bude možné uhradit nejvýše z jedné třetiny finančními zůstatky pojišťovny z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí.
Územní samosprávný celek schválí svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný nebo přebytkový. Rozpočet bude moci být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let nebo návratnou finanční výpomocí. Smluvně zabezpečenou půjčkou, úvěrem nebo příjmem z prodeje komunálních dluhopisů územního samosprávného celku bude možné uhradit jen schodek vzniklý z důvodu předfinancování projektů spolufinancovaných z rozpočtů Evropské unie.
Ostatní veřejné instituce nebudou smět po období, v němž bude výše dluhů činit nejméně 55 % HDP, zřizovat nové závazky ze smluv, které vedou k navýšení dluhu sektoru veřejných institucí na dobu delší než jeden kalendářní rok. Výjimka bude možná u závazků týkajících se projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo závazků nezbytných k plnění rozhodnutí soudů nebo orgánů státní moci.
Uvedené opatření se dle návrhu neuplatní po dobu 24 měsíců v případě významného zhoršení ekonomického vývoje, v případě významných výdajů státního rozpočtu spojených s odstraňováním následků živelních pohrom a výdajů vyplývajících z plnění mezinárodních závazků České republiky a v případě zhoršování bezpečnostní situace státu. Bude-li výše dluhu sektoru veřejných institucí činit více než 60 % HDP, vláda navrhne opatření vedoucí ke snížení této výše.
Ústavním zákonem o rozpočtové odpovědnosti byla vymezena Národní rozpočtová rada. Půjde o nezávislý orgán působící v oblasti fiskální a rozpočtové politiky. Do působnosti rady bude patřit hodnocení plnění číselných fiskálních pravidel, ke kterému bude předkládat Poslanecké sněmovně zprávu. Dále bude zjišťovat výši dluhu sektoru veřejných institucí, sledovat vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí a vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Rada se také bude svým stanoviskem vyjadřovat k výpočtu nápravné složky u pravidla stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí. Předseda rady bude oprávněn zúčastnit se s poradním hlasem schůze vlády a jednání výboru pro rozpočtové prognózy. Dále se bude účastnit schůzí Poslanecké sněmovny, Senátu nebo jejich orgánů, pokud budou projednávány zprávy nebo stanoviska rady. Rada si bude moci vyžádat informace a součinnost veřejných institucí. Bude se skládat z předsedy a dvou dalších členů. Předseda rady bude navrhován vládou a další dva členové Senátem a Českou národní bankou, voleni pak budou všichni na období šest let Poslaneckou sněmovnou. Při první volbě členů rady bude funkční období předsedy šest let, člena navrženého Senátem čtyři roky a člena navrženého ČNB dva roky. Návrh také obsahuje výčet předpokladů pro výkon funkce člena rady a funkce a činnost s tímto výkonem neslučitelné.
K zajišťování úkolů spojených s odborných organizačním, administrativním, personálním a technickým zabezpečováním činnosti rady se zřídí Úřad Národní rozpočtové rady. Bude to organizační složka státu. Výdaje na činnost rady i jejího úřadu budou hrazeny ze samostatné kapitoly státního rozpočtu.
Zřízení nezávislé fiskální instituce taky vytváří předpoklad pro plnění požadavků fiskální smlouvy a zejména práva Evropské unie týkající se členských zemí eurozóny.
Vedle snahy upevnit národní fiskální rámec sleduje návrh zákona některé požadavky Paktu o stabilitě a růstu reformovaného v roce 2011. Česká republika je povinná adaptovat národní fiskální rámec na požadavky ustanovení předpisů Paktu o stabilitě a růstu, které dopadají na všechny členské státy Evropské unie. Dále je povinna řádně transponovat do vnitrostátního právního řádu směrnici Rady č. 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států. Členské státy byly povinny uvést v účinnost právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2013. Česká republika v dané souvislosti obdržela od Evropské komise v lednu loňského roku tzv. formální upozornění ohledně neúplné implementace uvedené směrnice.
Návrh zákona není v rozporu s ustanoveními fiskální smlouvy. Účinnost zákona se předpokládá od 1. ledna 2016. Tolik k tisku 412.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Pane ministře, já vám poděkuji a teď pozvu k mikrofonu zpravodaje pro tento tisk a tím je pan poslanec Votava. Pak zase dojde řada na vás při dalším bodu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegové, kolegyně, myslím, že pan místopředseda vlády a ministr financí tady velice zevrubně okomentoval daný zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Já bych možná jenom v kostce, ale velice stručně připomenul některé věci.
Samozřejmě klíčovou je tzv. dluhová brzda, a to při zadlužení 55 % hrubého domácího produktu. Pokud by toto procento bylo překročeno, nastupují potom podle zákona vyjmenovaná opatření, která jsou tam, nebudu je jmenovat. Jsou tam další ustanovení, kdy tato opatření neplatí - v případě významného zhoršení ekonomického vývoje, v případě nouzového stavu, stavu ohrožení státu, po dobu mimořádných opatření vyhlášených vládou apod.
Dluhová brzda se zavádí také pro územně samosprávní celky. Tam je hranice 60 % průměru jejich příjmů zadlužení za uplynulé čtyři roky. Pak je samozřejmě ten územně samosprávní celek povinen snižovat svůj dluh. Pokud se tak nestane, je tam opatření až po pozastavení převodu podílu daní podle rozpočtového určení daní.
Tento zákon zřizuje Výbor pro rozpočtové prognózy, Národní rozpočtovou radu, která má hodnotit plnění fiskálních pravidel, sledovat vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí, předkládat Poslanecké sněmovně zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.
Účinnost zákona je 1. 1. 2016, a možná to pan ministr nevzpomenul, alespoň jsem to nezaregistroval, s výjimkou opatření na územně samosprávní celky - tam se posouvá účinnost k 1. 1. 2018, ale to je myslím jenom na okraj. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. A dříve než pozvu k mikrofonu pana ministra financí, aby otevřel další bod, dovolte mi, abych pro stenozáznam uvedla, že paní poslankyně Lorencová a pan poslanec Soukup jsou zpět na jednání, takže ruší svoji omluvu.
Teď poprosím tedy pana ministra financí, aby otevřel další bod, a tím je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.