(12.30 hodin)
(pokračuje Mládek)
Bude samozřejmě řešeno také, jakým způsobem to bude zaplaceno, a varianty jsou v zásadě dvě. Buď se to umožní těm provozovatelům promítnout do ceny, což by se bývalo stalo, kdyby tady nebyl býval režim, který to nedělal 52 let, tak by se to bylo bývalo promítlo do ceny, anebo to zaplatí státní rozpočet. To jsou v zásadě dvě hlavní možnosti. Ale to neřeší tento zákon, to bude řešit zákon o katastrálním úřadu, který vyřeší, jak to udělat, jak vyřešit tuto mezeru v zapisování věcných břemen a jakým způsobem bude financována. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní je řádně přihlášený do rozpravy, pan poslanec Karel Fiedler. Máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se ještě na úvod toho svého vystoupení připomenul se svým dotazem na ministra financí, kdy jsem se dotazoval, jestli nebudou chybět ve státním rozpočtu ty výpadky placení ze solární daně, když připustíme rozdělení elektráren, těch solárních elektráren, na ty menší. Je chvályhodné, že se snažíme mít co nejméně deficitní rozpočet, ale znovu opakuji, připadá mi zvláštní honit živnostníky na nějakých tisícových částkách a rozpočet potom na nějakých milionech, nebo možná stamilionech, když tam si necháme uplavat odhadem asi dvě miliardy ročně za to, že připustíme takovou jednoduchou účetní operaci, že se to rozdělí na dvě a bude to daňově vycházet jinak. Tak jestli to panu ministru nevadí. Mně by to tedy určitě vadilo. Odpověď jsem nedostal poprvé, zkouším to podruhé. V prvním případě na pana ministra Mládka třetí dotaz byl úspěšný, takže věřím, že se té odpovědi dočkám.
Zaměřil bych se ještě na několik bodů, které se opakovaně objevují v argumentacích obhájců i odpůrců novely energetického zákona. Pokusím se je trochu rozebrat a ukázat jejich dopady na naši energetickou nezávislost a bezpečnost České republiky obecně. Jak jinak než ohrožení naší bezpečnosti lze totiž vnímat, když v době mezinárodních konfliktů, které mohou zamávat s cenami ropy, plynu a v konečném důsledku i elektřiny, podkopáváme nezávislost Energetického regulačního úřadu? Bereme mu peníze a omezujeme základní funkce regulátora. K čemu to povede? Velké energetické firmy si protlačí navýšení cen, které se regulují, protože u cen tržních přicházejí vlivem konkurence o zisky, a má jim k tomu pomoci vláda, která má mít obrovský bič na celý regulační úřad. Sníží jim reálně finanční prostředky a bude záviset jen na libovůli vlády, kolik peněz jim ministři dají. A k tomu bude ještě existovat rada Energetického regulačního úřadu, totálně závislá na výkonné moci. Pokud k tomu připočteme zhoršení regulace, o které tady už mluvili kolegové, jedná se doslova o smrticí koktejl.
Teď se budu věnovat nesmyslné změně poplatků na činnost Energetického regulačního úřadu, který se teď počítá ze zákona, a sazba poplatků činí dvě koruny na megawatthodinu elektřiny a jednu korunu na megawatthodinu plynu. Návrh Ministerstva průmyslu a obchodu ale říká, že sazbu poplatků stanoví vláda svým nařízením tak, aby pokrývala náklady na činnost Energetického regulačního úřadu a činila nejméně 1,70 koruny za měsíc, nejvýše však 2,50 koruny za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího elektřinu, a nejméně 2,60 za měsíc, nejvýše však 3,90 za měsíc na každé odběrné místo zákazníka odebírajícího plyn. To bude asi třetina peněz oproti dnešku, protože se povinnost ERÚ neustále rozšiřuje a přibudou náklady na tu nesmyslnou a závislou radu ERÚ.
Celá věc má ale řadu dalších negativ. Například navržený systém zvýhodňuje velkoodběratele vůči drobným zákazníkům. Obě kategorie totiž budou přispívat stejnou částkou, což tedy podle mne rozhodně není fér. Ze strany ministerstva nebylo nikdy vysvětleno, proč má být poplatek určovaný nařízením vlády, když stávající systém nevyvolával žádné praktické problémy. Nikdo neví, proč tato změna. Z návrhu není jasné, kdy má vláda nařízení vydat, což je ale podstatné pro sestavení rozpočtu vždy přibližně v polovině roku. Není jasné, kdo a kdy bude předávat vládě podklady pro určení sazby, protože vláda bude potřebovat znát rozpočet úřadu a zejména počet odběrných míst. Přechodná ustanovení neřeší, z čeho se bude počítat poplatek za rok 2015 a 2016. Navíc v ustanovení § 17d odst. 3 se i nadále hovoří o celkové spotřebě elektřiny a plynu, což je zjevně nesmyslné. Roční výše poplatků se stanoví jako násobek sazby podle odstavce 2 a celkové spotřeby elektřiny a plynu podle údajů předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České republice. Ministerstvo ani Legislativní rada vlády si zákon po sobě nepřečetly? Ukazuje to, co je zákon za zmetek. Celý paragraf je zjevně nedomyšlený a i jeho případné vylepšení nezajistí jeho realizovatelnost.
Navrhoval bych proto zachovat stávající systém výpočtu i výběru poplatků, který zajistí bezproblémovou samofinancovatelnost úřadu minimálně do roku 2017. Toto lze vyřešit přijetím kompletního pozměňovacího návrhu, který navrhuje ERÚ.
Dalším problémem je samozřejmě rada Energetického regulačního úřadu, kterou upravuje § 17b. Nejde o radu jako takovou. Asi by nebyl problém, kdyby byla ta rada dozorčí. Jenže úprava představuje naprostý obrat od původně zamýšleného kontrolního orgánu k orgánu řídicímu. Návrh také zcela překopává stávající organizaci úřadu, protože odstraňuje dosavadní institut jeho předsedkyně a místopředsedů, jinak běžný u většiny ústředních orgánů státní správy. Pořád není jasné, jestli činnost bude už nyní, nebo až od roku 2017. Jde o variantu na poslední chvíli okopírovanou podle vzoru ČTÚ, která se ovšem podle mých informací v praxi ukazuje jako nadbytečná a problematická. Například má na kontě přes 200 tisíc správních žalob za nečinnost. To chceme u ERÚ takový průšvih také? Jistě chápete, že otázka je to jen řečnická.
Úprava ale znamená především omezení nezávislosti ERÚ, pokud má radu kompletně jmenovat a odvolávat vláda na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu. Jde taky o rozpor se směrnicemi ERÚ. Návrh se asi nebude líbit ani prezidentu Zemanovi. Jde totiž o omezení pravomocí prezidenta, protože v rámci současné úpravy jmenuje a odvolává předsedu ERÚ prezident republiky.
Z technického hlediska jde tedy, jak bývá ve Sněmovně častokrát říkáno zástupcem Legislativní rady vlády, o zmetek, a to z následujících důvodů. Není jasné, jestli jsou členové rady zaměstnanci ERÚ a které pracovněprávní předpisy se na ně vztahují. Není zřejmé, kdo bude řídit každodenní práci úřadu a jaký bude vztah členů rady k exekutivě úřadu. Rada měla být kontrolním orgánem regulační činnosti úřadu a předpokládalo se, že ji budou tvořit ekonomicky vzdělané osobnosti v navržené variantě, ale rozhoduje i všechny druhoinstanční právní záležitosti, pro což je ovšem potřeba právní, nikoliv ekonomické vzdělání. V předpokladech funkce není ekonomické ani právní vzdělání. Není zřejmý účel, proč vedle kolektivního orgánu rozkladové komise bude do správního rozhodování začleněn další kolektivní orgán. Není jasné, jakou roli bude mít rada v soudních záležitostech, které jsou pro energetické odvětví ještě důležitější než druhostupňová správní rozhodnutí ERÚ. ***