Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

Kromě toho je úřad znepokojen celou řadou konkrétních ustanovení, ale k nim se vyjádří určitě moji kolegové - a vyjádřili - a dají k nim nepochybně i pozměňovací návrhy. Já jsem však pokládal za účelné vysvětlit, co ERÚ vadí obecně, a domnívám se, že i argumenty mají svou váhu.

Na závěr mého vystoupení mně ještě dovolte zmínit, že jsem paní Ing. Alenu Vitáskovou navrhl na cenu Františka Kriegla, která se uděluje každoročně za mimořádné zásluhy v boji za lidská práva a občanské svobody, národní nezávislost, suverenitu a demokracii. (Šum v sále.) Jen připomínám, že paní Vitásková se nebála odkrýt podstatu solárního tunelu a že se nebála odkrýt miliardové podvody s připojením biometanových stanic do sítě. Toto její hrdinské chování, kterým hájila zájmy České republiky, jí vyneslo opakovaná vyhrožování, která vyústila až o dva pokusy o vraždu. I přes snahu o fyzickou likvidaci a nutnost osobní ochrany se paní Vitásková nebojí, což prokazuje tím, že se nehodlá vzdát vedení ERÚ. Dílem širokého spiknutí je to dnes paradoxně právě ona, proti níž je vedeno soudní řízení v rámci snahy o její diskreditaci. Myslím, že tato žena by byla důstojnou nositelkou ceny Františka Kriegla.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ještě než dám slovo panu poslanci Kádnerovi, jakkoli jsem tolerance sama, tak upozorňuji všechny diskutující na § 59 odst. 4 jednacího řádu Sněmovny, tzn. poslanec má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí stanovenou řečnickou lhůtu, může na to předsedající poslance upozornit a volat jej k věci. Já se snažím být tolerantní, ale opravdu si myslím, že bychom měli mít na paměti, co je psáno v jednacím řádu, když se zde snažíme argumentovat. Pokud je to k věci, já samozřejmě problém s tím nemám. Ale mám pocit, že některá vystoupení - zejména konec vystoupení pana kolegy Andrleho už byl trošku mimo jednacím řádem upravovaný obsah vystoupení.

Slovo má pan poslanec Kádner.

Poslanec David Kádner: Vážený pane předsedo, vládo, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že zákony, které přijímá Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, by měly být schvalovány až po důkladné diskusi a předložení všech argumentů.

Nyní projednáváme novelu energetického zákona. Občané by měli vědět, že když jde o energetiku, tak jde vždy jak o velké peníze, tak o velké emoce. Do hry vstupují silné lobbistické tlaky od nejrůznějších zájmových skupin. Své zájmy logicky hájí ti, kdo v energetice podnikají, ale i mnozí jiní. Potom jsou zde občané, kteří jsou však většinou v pozici čekatelů na to, jak to celé dopadne. V horším případě potom v pozici rukojmí jednotlivých politických či byznysových hráčů.

Krásným příkladem jsou další zákony, které se energetiky jasně dotýkají, např. horní zákon, který kromě dalších věcí obsahuje zvýšení poplatku z vydobytého nerostu. Nejspíš si vzpomenete na to, co už se kolem tohoto zákona doposud událo. Novela horního zákona byla teprve v meziresortním připomínkovém řízení a ještě zdaleka ji neschválila vláda, natož aby se jí zabýval parlament, ale se zvýšením příjmů z hnědého uhlí se počítalo již v návrhu rozpočtu na rok 2015. Původně tvůrci novely říkali, že počítají s jasnou kalkulací zvýšení poplatků za uhlí na regiony, tedy že se udělá tzv. hodnocení dopadu regulace RIA. Zákon se ale připravuje v takovém spěchu, že vláda tento závazek zcela ignorovala - a jinými slovy, vše vzniká překotně, na koleni a bez jasného vyčíslení dopadů. Můžeme se pouze dohadovat, zda je to dílem náhody, neschopnosti a nebo jde o záměr.

Dalším příkladem je dlouhotrvající bitva o tzv. prolomení limitu těžby uhlí. Rozhodnutí o zrušení či posunutí limitů se odkládá již roky, i když těžaři -

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, já se omlouvám, ale toto je přesně ten případ. Projednáváme energetický zákon, nikoliv horní zákon. Prosím, mluvte k věci. Já vás tedy formálně vedu k věci.

Poslanec David Kádner: (Po chvilce.) Tak já se omlouvám... (Snaží se zorientovat.)

Předseda PSP Jan Hamáček: Pane poslanče, pokud si potřebujete utřídit myšlenky, tak je zde žádost o vystoupení s přednostním právem, takže umožním vystoupit paní poslankyni Černochové a potom byste se vrátil k řečnickému pultu, pokud s tím budete souhlasit.

Poslanec David Kádner: Já vám děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně Černochová.

Poslankyně Jana Černochová: Pane předsedo, dámy a pánové, já bych chtěla poprosit, abychom byli shovívaví stejně, jako jsme v jiných případech. Pokud se tady projednávaly daňové balíčky a vaše stranická kolegyně, pane předsedo Poslanecké sněmovny, tady citovala nejmenovaného básníka, taky ji nikdo nevyvolával k věci. A já si myslím, že byť ten příspěvek, který tady vznášel kolega Kádner, se majoritně týkal hornického zákona, tak to samozřejmě s energetickým zákonem souvisí. Stejně tak jako jeho předřečník, který tady hovořil také na téma regulačního úřadu.

Myslím si, že jsme byli vždycky v tomto shovívaví, ať už jsme byli v pozici, nebo ať jsme v opozici. A já bych chtěla poprosit, aby se na tomto způsobu hodnocení nic neměnilo ani v této době, kdy jste vy v koalici. Přišlo by mi škoda, že se tady naruší nějaké vztahy, které mezi námi jsou. Byť některé vystoupení ano, může vyvolávat zvednutí obočí, tak jsme vždycky drželi to, že ti lidé mají právo tady říct svůj názor. A pokud někdo při projednávání energetického zákona tady nehovoří o Gruzii nebo o něčem, co se týká zahraniční politiky, ale stále se v mezích normy drží toho, co s tím může souviset, tak já prosím, abychom to tolerovali a abychom tady neznemožňovali naše kolegy. Děkuji. (Potlesk zprava.)

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně, já si myslím, že mně můžete vyčítat hodně věcí, ale rozhodně ne to, že bych nebyl tolerantní. Já jsem několikrát upozorňoval na to, že dám prostor a nebudeme se snažit nijak omezovat kolegy. Ale pokud kolega evidentně mluví o jiném zákoně, než projednáváme, tak jsem měl za to, že to splňuje náležitosti příslušného ustanovení jednacího řádu. Já tu vaši poznámku beru. Nepředpokládám, že bych kolegy dále nějak omezoval, ale v tomto případě jsem měl pocit, že opravdu to je přesně příklad toho, kdy v příslušném paragrafu jednacího řádu je toto oprávnění předsedajícího. Já samozřejmě kolegovi Kádnerovi umožním vystoupit. Pouze jsem se snažil upozornit, že jeho vystoupení dle mého názoru zcela zjevně není k projednávanému zákonu.

Kolega Okamura. ***