(9.50 hodin)
(pokračuje Havlová)
Dalším argumentem je otázka finanční. Náklady na jednoho člena rady se odhadují na tři miliony korun ročně, tedy půjde o navýšení rozpočtu ERÚ. Potřebujeme takhle drahou radu, když například rada Českého telekomunikačního úřadu má na sobě několik set tisíc správních žalob za průtahy? Bude rada ERÚ lepší? V čem a proč? Podle mého názoru se předseda rady ERÚ vlastně stává náměstkem ministra průmyslu a obchodu, což je v rozporu s evropskými pravidly pro nezávislost regulátora. Navíc se snižují kvalifikační požadavky na členy rady, tedy nyní může vést regulační úřad, radu kdokoli s vysokoškolským vzděláním. Navíc tato nedomyšlená změna v řízení přinese chaos právě v roce, kdy se má novelizovat zhruba 20 vyhlášek, které má ERÚ v gesci, všechna cenová rozhodnutí ERÚ a hlavně nastavovat parametry na nové regulační období. Hrozí dlouhodobá nestabilita pro celé odvětví s dopadem na energetickou bezpečnost České republiky.
Pan ministr mě zatím nepřesvědčil o tom, že bych měla s radou souhlasit, jenom mi v rámci pozměňovacího návrhu ve výboru vzkázal, že můj návrh na změny v radě je proti služebnímu zákonu. Musím konstatovat, že v takovém případě je v rozporu se služebním zákonem celá jeho rada. Proto se v podrobné rozpravě přihlásím ke svému pozměňovacími návrhu.
A nyní ještě bych vás všecky vyzvala k tomu, abyste tento takhle předložený zákon nepodpořili, protože nejsem přesvědčená o tom, že v těch 350 pozměňovacích návrzích není zase něco skrytého, tak jak se projevily do budoucna voltaické elektrárny. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Další v rozpravě vystoupí pan poslanec Andrle. Připraví se pan poslanec Kádner.
Poslanec Augustin Karel Andrle Sylor: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené poslankyně, vážení poslanci, mám s sebou časopis Veřejné zakázky, ve kterém v posledním čísle 19 najdete článek, v němž Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje, že podpora zelené energii bude - cituji - "extrémně zatěžovat ekonomiku České republiky a že nás bude stát jeden bilion korun". Je to tento článek v tomto čísle. (Ukazuje časopis.) Tak určitě to není vycucáno z prstu.
Určitě se všichni shodneme, že nejhlasitějším kritikem novely energetického zákona je paní předsedkyně Vitásková a jí vedený Energetický regulační úřad. Proto jsem ji požádal, aby mi její úřad poslal shrnutí výhrad, které proti zákonu mám. Paní Vitásková něco přednesla již na semináři zde v Poslanecké sněmovně, ale tento souhrn bych si dovolil pro jeho zajímavost ocitovat.
Ještě bych chtěl říci panu Igoru Nyklovi, doktoru, že si ho velice vážím a že jsem tedy dal na jeho včerejší radu, že jsem paní Vitáskovou požádal o její stanovisko. A není to tedy stanovisko mé.
Za prvé vadí způsob projednávání legislativy. Během jednání před meziresortním připomínkovým řízením uplatnil Energetický regulační úřad jakožto centrální orgán státní správy v oblasti energetiky více než 110 návrhů změn zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, energetický zákon, které nebyly všechny zpracovány. Naopak, před zahájením meziresortního připomínkového řízení vložilo Ministerstvo průmyslu a obchodu bez projednání s ERÚ do návrhu několik zásadních úprav, které by ve svém důsledku paralyzovaly činnost národního regulátora. V rámci meziresortního připomínkového řízení bylo k návrhu novely uplatněno více než tisíc připomínek od asi 40 připomínkových míst. V řadě případů se jednalo o připomínky zásadní. Jen ERÚ v rámci meziresortního připomínkového řízení uplatnil 194 připomínek, z toho 75 zásadních.
Následně proběhlo bilaterální projednání zásadních připomínek mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a ERÚ, kdy v návaznosti na toto jednání ministerstvo zaslalo ERÚ vypořádací tabulku z tohoto jednání, ovšem bez textu upravovaných ustanovení. Úplné znění zákona bylo ERÚ doručeno až den před postoupením návrhu Legislativní radě vlády. I v tomto případě bylo do novely vloženo několik zásadních změn, na které nedostal ERÚ právo reagovat. ERÚ upozornil ministerstvo celkem na 42 připomínek k vypořádání návrhu novely zákona, z nichž 22 bylo označeno jako rozpor s neakceptováním připomínky ERÚ, 16 zásadních připomínek nově ERÚ uplatnil k novému textu a ve čtyřech případech ERÚ upozornil na zmatečnost textu zákona.
Přestože vypořádání připomínek nebylo dokončeno, byl materiál projednán Legislativní radou vlády, z velké části však za účasti pouze minima jejích členů. I přes značné rozpory s deklarací nedodělků ze strany členů Legislativní rady vlády byl materiál doporučen k projednání vládou bez dalšího projednání v Legislativní radě vlády. V závěrečném stanovisku Legislativní rady vlády byl zmíněn pouze jeden rozpor ERÚ, a to ještě k tomu chybně. Připomínky regulátora byly vypořádány a s ohledem na stanovisko Legislativní rady vlády nemohly ani být případné rozpory projednány vládou České republiky. Materiál byl tak vládou schválen i přes nedostatky legislativního textu i jeho odůvodnění.
Za druhé je zde nedostatečná kvantifikace dopadů novely předkladatelem. ERÚ opětovně upozorňuje na své výhrady k závěrečné zprávě o hodnocení dopadů regulace, pokud se jedná o novelu energetického zákona, zejména na zcela nedostatečnou kvantifikaci dopadů navrhovaných změn. V závěrečné zprávě RIA k novele energetického zákona je v kapitole III Vyhodnocení nákladů a přínosů provedeno zhodnocení nákladů ve vztahu k ERÚ, zejména v souvislosti s novými kompetencemi úřadu. V žádné části závěrečné zprávy RIA však není zhodnocení dopadů, resp. nákladů v souvislosti s novými povinnostmi regulovaných subjektů. Například povinnost registrovat odběrná a předávací místa, povinnosti ve vztahu k nové úpravě smluv atd. Pro ERÚ je právě toto bohužel chybějící zhodnocení dopadů klíčové vzhledem k jeho povinnostem v rámci regulace cen vyplývajících z ustanovení § 19a zejména vzhledem k povinnosti zohlednit právě náklady regulovaných subjektů, které s nově navrhovanými povinnostmi nepochybně vzniknou, vniknou do cen, a tedy jejich potenciální vliv na konečné ceny energie pro zákazníky. ERÚ je povinen chránit oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích, přičemž se samozřejmě jedná především o dopady na zákazníky v podobě cen energií. Proto je tak důležité zpracování a včasné předložení důsledků kvantifikace dopadů novely zákona č. 458/2000 Sb. tak, aby bylo možné předurčit, jaký dopad budou mít navrhované změny do regulace cen a potažmo cen energií pro konečného spotřebitele. ***