(15.50 hodin)
(pokračuje Brabec)
Podle platné právní úpravy soud při nařizování výkonu z listin o manželském majetkovém režimu nevychází a výkon rozhodnutí na majetek, který ve společném jmění není, je zastavován až poté, co soud rozhodne o vylučovací žalobě, týkající se tohoto majetku. Dále při nařízení výkonu rozhodnutí bude soud vycházet z evidované listiny v zásadě tehdy, půjde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po zápisu listiny do seznamu listin. V ostatních případech soud nařídí výkon na majetek ve společném jmění v zákonném rozsahu. Bude-li výkonem rozhodnutí postižen majetek, který ve společném jmění není, bude možné podat návrh na zastavení řízení a v tomto případě již nebude nutno před návrhem na zastavení řízení podávat vylučovací žalobu.
A konečně výkon rozhodnutí bude možno pro dluh, pro který lze postihnout majetek ve společném jmění, nařídit i na pohledávku z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. Takto vedený výkon rozhodnutí bude možno zastavit i tehdy, pokud na účtu nebudou žádné peněžní prostředky, které by náležely do společného jmění manželů. Obdobně byla změněna i právní úprava exekuce na majetek ve společném jmění manželů.
Dovoluji si vás požádat, vážené kolegyně, vážení kolegové, aby Poslanecká sněmovna návrh ve znění pozměňovacích návrhů uplatněných v ústavněprávním výboru propustila do třetího čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu ministrovi. Dne 7. 11. 2014 na 19. schůzi Poslanecké sněmovny byl tento tisk přikázán k projednání ústavněprávnímu výboru. V přechodném ustanovení novely našeho jednacího řádu se uvádí, že není-li při projednávání návrhu zákona předloženého Poslanecké sněmovně před účinností novely zřejmé, který výbor je garančním výborem, určí garanční výbor Poslanecká sněmovna. V daném případě byl návrh zákona přikázán pouze ústavněprávnímu výboru jako jedinému výboru, a je proto zřejmé, že tento výbor je výborem garančním. Nemusíme tedy o určení garančního výboru hlasovat.
Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 337/1 až 3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Martin Plíšek, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil v souladu s § 93 odst. 1.
Poslanec Martin Plíšek: Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, ústavněprávní výbor přijal k předmětnému sněmovnímu tisku usnesení číslo 100 na své 27. schůzi dne 25. února 2015. Po vyjádření předkladatele a zpravodaje ústavněprávní výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby návrh schválila, a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala k tomuto návrhu zákona změny a doplňky, které jsou uvedeny ve sněmovním tisku 337/3. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám jednu přihlášku pana poslance Marka Bendy. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, dovolím si v obecné rozpravě stručně zdůvodnit návrh, který vám v podrobné rozpravě předložím jenom přečtením onoho čísla, protože je uložen v systému, ale protože to nemám rád, když se předkládá jenom s odkazem na systém, tak bych ho chtěl odůvodnit tady ve sněmovně. Současně říkám, že byl vypracován ve spolupráci s bankovní asociací, vychází z jejich iniciativy, ale já si myslím, že je správně. Proto ho předkládám této Poslanecké sněmovně.
Na ústavněprávním výboru se vedla dlouhá debata o tom, jak vyřešíme situaci v souvislosti se společným jměním manželů, pokud není rozděleno, existuje jako jednotné, a ústavněprávní výbor nakonec došel k tezi, že pokud je vedena exekuce na účet manžela povinného, tzn. je to ten, řekněme, ručící, není to přímo ten, kdo je povinný, tak že polovina tohoto účtu má být nadále tomu manželu k dispozici. Já s tím vnitřně úplně nesouhlasím, to se přiznám na rovinu, protože si myslím, že manželství je v tomto směru neomezené ručení, ale respektuji toto rozhodnutí ústavněprávního výboru. Myslím si, že k němu takhle výbor došel, a navrhuji jenom technickou změnu, která se snaží vyřešit situaci, kdy pokud bychom ponechali stávající znění, tak se banky a bankovní domy dostávají do neřešitelné situace, protože by v podstatě na tom jednom účtu spravovaly podúčty dvou osob. Protože na ten účet samozřejmě chodí další peníze, které už jsou postiženy exekucí zcela neomezeně. A stejně tak na ten účet může manžel povinného, osoba, které tam polovina zůstala, s ním nějakým způsobem hýbat a pohybovat, ale jenom do výše té poloviny. A jak je to banka schopná rozlišit? Museli by na to vymýšlet velmi složité systémy. Bojím se, že jediný výsledek by byl ten, že by ty účty prostě vypověděli.
Proto navrhuji v návrhu, který předložím v podrobné rozpravě, aby textace byla stejná jako u účtu povinného, kde je dnes: v případě účtu povinného necháváme dvojnásobek životního minima, že si povinný může vybrat, aby měl základní životní minimum. To už je věc, kterou občanský soudní řád zná, má ji ozkoušenou, ví, jak se s ní funguje, a myslím si, že nevyvolává žádné zásadní výkladové spory. Proto navrhuji, abychom to jenom převedli do stejného znění, ne že s tím účtem nadále bude moci manžel do té poloviny hospodařit, ale polovina mu zůstává nadále vyhrazena k jeho použití, ale stejně jako je to v případě právě dvojnásobku životního minima, může si ji vybrat a může si ji utratit a musí na to být bankou upozorněn. Myslím, že to je vhodnější a šťastnější řešení než řešení, které zvolilo původně ministerstvo a které bylo schváleno v ústavněprávním výboru.
Naprosto chápu, že pan ministr Brabec se k tomu teď nemůže vyjádřit, a jeho pozici mu nezávidím, a moc prosím, aby se nad tím ministerstvo zamyslelo věcně, nejenom proto, že to předkládá opoziční poslanec, ale jestli to opravdu není řešení, které by podle mého názoru mohlo pomoci, aby věc byla ošetřena tak, jak se rozhodl ústavněprávní výbor, tzn. polovina na účtu zůstávala povinnému. Samozřejmě tam ošetřuji i tu situaci, kdyby polovina byla méně než dvojnásobek životního minima, že minimálně dvojnásobek životního minima tam musí zůstat, ale současně že by to příliš nekomplikovalo život bankám a umožňovalo, aby to bylo nadále možné spravovat podle stávajících pravidel.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu poslanci Bendovi a prosím k mikrofonu pana poslance Tejce.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, mám sice jiný právní názor na to, jak úprava teď vypadá, jsem přesvědčen, že problém, o kterém hovoří Marek Benda, tam nevzniká, nicméně určitě to je věc, o které se pobavíme na garančním výboru, a určitě zvážíme všechny okolnosti. Jsem přesvědčen, že ten problém nemůže vzniknout, protože tam se posuzuje polovina prostředků ve chvíli, kdy dochází k zablokování účtu, tzn. nikoli v době, kdy tam mohou přicházet další peníze. Ale na to určitě mohou být různé názory. Věřím, že se dobereme toho správného.
Chtěl bych poděkovat všem členům ústavněprávního výboru i paní exministryni Válkové, za to, že ten návrh byl předložen do Sněmovny a že jsme se pokusili řešit dvě zásadní věci. Tou jednou byly velmi časté stížnosti, se kterými jste se možná setkali ve svých mailech i vy ihned po volbách, po účinnosti občanského zákoníku, kdy neplatilo to, co platilo v minulosti, díky kolizi nového občanského zákoníku a občanského soudního řádu, a začaly být masivně exekuovány především účtu druhého z manželů, který mnohdy s tím dluhem neměl nic společného, ale mnohdy se stávalo, že to byly případy, kdy lidé měli dlouho oddělené společné jmění manželů a nebo už toho manžela, který dluh způsobil, ani dlouho neviděli a pouze se setkali s jeho dluhem.
Já jsem rád, že se nám podařilo najít konsenzus na řešení, které určitě není ideální, o tom už pan poslanec Benda hovořil, také bych si dovedl představit lepší řešení, ale skutečně jsme hledali cestu možného, cestu, která bude vyvážená i ve vztahu k věřitelům. Nejen tedy bude pomáhat dlužníkům, ale nastaví určitou rovnováhu, a proto jsem rád, že se ten tisk nakonec podařilo dostat nejen do prvního čtení, ale především do čtení druhého, a snad bude i schválen.
Druhá věc, kterou řeší, je to, aby se nestávaly situace, že manželé mají odděleno společné jmění manželů a exekutor sáhne na celý majetek jenom proto, že se na začátku nepodívá, jestli majetek je oddělen ať už rozhodnutím soudu, nebo smlouvou. To se teď už stávat nebude a myslím si, že to bude ku prospěchu. ***