Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

125.
Ústní interpelace

Jako první dle vylosovaného pořadí, první interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který pana premiéra bude interpelovat ve věci majetkových přiznání. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, Česká republika se dlouhodobě potýká s velkým zadlužením, přitom každoročně scházejí peníze na dofinancování sociálních služeb, zdravotnictví, školství či se těžce hledají peníze na zvýšení starobních důchodů. Přitom řada nezávislých ekonomů i organizací zabývajících se šedou ekonomikou hovoří o desítkách miliard korun, na které stát nedosáhne. V programovém prohlášení vlády se v kapitole Zlepšení výběru daní hovoří o daňovém řádu či zákonu o prokazování původu majetku a zároveň zákon o prokazování původu majetku je jednou z legislativních priorit vlády v tomto roce.

Proto se chci zeptat, vážený pane premiére, jak a v jakém rozsahu přijme vláda opatření ve věci prokazování původu majetku. A také se chci zeptat, kdo z vlády je zodpovědný za zpracování zákona o majetkovém přiznání a za jeho předložení vládě a v jakém časovém horizontu se očekává projednání tohoto zákona. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci za jeho interpelaci. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, já musím říci, že se vede debata o majetkových přiznáních v naší zemi již hodně hodně dlouho. Osobně jsem opakovaně v minulosti předkládal návrhy zákona, které by zavedly majetková přiznání. Bohužel nikdy nebyla v Poslanecké sněmovně většina, která by umožnila takovýto návrh schválit. Jsem rád, že se podařilo záměr zavést systém prokazování původu majetku dostat do koaliční smlouvy, do programového prohlášení vlády a že se už skutečně velmi reálně přiblížil okamžik, kdy ten návrh zákona vláda schválí a pošle ho do Poslanecké sněmovny.

Ten harmonogram vypadá následujícím způsobem. Prokazování původu majetku bude součástí novely zákona o daních z příjmu. Novela zákona o dani z příjmu by měla být účinná od 1. ledna roku 2016, čili 1. lednem roku 2016 by měl být zaveden institut prokazování původu majetku v České republice. U té novely skončilo připomínkové řízení, v tuto chvíli materiál projednávají vybrané pracovní komise Legislativní rady vlády. Jakmile skončí posuzování této novely zákona o daních z příjmů na Legislativní radě vlády, bude neprodleně předložena na jednání vlády a posléze postoupena do Poslanecké sněmovny. Očekávám, že během měsíce dubna by mělo dojít k projednání na půdě Legislativní rady vlády, nejpozději v květnu by vláda měla hlasovat o tomto návrhu a předpokládám tedy, že by ještě v květnu mohla ten návrh dostat Poslanecká sněmovna. Resortem, který je odpovědný za zpracování novely zákona o dani z příjmu je přirozeně Ministerstvo financí.

Já bych chtěl jenom velmi stručně k hlavním cílům novely, kterou připravujeme. Tím základním cílem je identifikace majetku, který ve významné míře neodpovídá příjmu poplatníka, která byla deklarována v daňových přiznáních, a následné dodanění příjmů, které poplatník správci daně zatajil a ze kterých daný majetek financoval. Není rozhodující, zda jde o příjmy získané legální, či nelegální cestou. Základním cílem tohoto opatření je tedy nejenom náprava určité nespravedlnosti, která vzniká tím, že si někdo legalizuje a používá majetek, který pořídil ze zdaněných finančních prostředků, ale podle mého názoru je hlavním cílem toho zákona také prevence toho, aby v naší zemi docházelo k daňovým únikům nebo k legalizaci výnosů daňových úniků, k legalizaci výnosů z trestné činnosti.

Zákon je postaven na následující konstrukci. Pokud poplatník nebude schopen na výzvu správce daně prokázat původ svých příjmů a odhadovaná výše nepřiznané daně bude vyšší než 2 mil. korun, správce daně přistoupí ke stanovení daně podle tzv. zvláštních pomůcek, na základě kterých odhadne výši nezdaněného příjmu poplatníka porovnáním s neprokázaným nárůstem jeho jmění. Od standardních pomůcek, které dneska používá finanční úřad, se ten institut zvláštní pomůcky liší tím, že se přihlédne jen k výdajům, které prokáže poplatník. To je tedy otázka přenesení té prokazovací povinnosti na poplatníka právě v tomto specifickém případě. V takovém případě v okamžiku, kdy tedy bude vypočtena daň takto popsaným způsobem, se současně se stanovením daně předepíše penále ve výši až 100 % daně, resp. ve výši 50 % daně, pokud poplatník se správcem daně spolupracuje.

Dalším nástrojem správce daně v daňovém řízení bude prohlášení o majetku, které je už dnes využíváno v exekučním řízení. Tímto prohlášením správce daně zafixuje stav majetku poplatníka, u kterého má podezření na výraznou částku nezdaněných příjmů. Následně poplatník už nemůže tvrdit, že nově nabytý majetek vlastnil již dříve. Uvedení nepravdivých údajů by pak mělo být trestným činem a je navrhováno zvýšení horní sazby až na tři roky. Čili tento institut by měl být obsahem připravované novely zákona o dani z příjmů a já pevně věřím, že jakmile vláda ten návrh předloží do Poslanecké sněmovny, že se jím bude Poslanecká sněmovna intenzivně zabývat a že by mohla být naplněna ambice vlády, aby institut majetkových přiznání v naší zemi po 25 let trvající diskusi začal platit od 1. ledna roku 2016.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, já souhlasím s tím, že majetková přiznání jsou takovou fatou morgánou naší Poslanecké sněmovny nebo vůbec naší politické scény. Také bych si přál, aby tato norma byla přijata co nejrychleji, ale podle mého názoru by takový zákon neměl nijak výrazně administrativně zatěžovat slušné občany, ale měl by, jak jste zmínil, umožnit účinnou kontrolu majetku v porovnání s přiznanými a především zdaněnými příjmy. Proto se vás chci zeptat, jak moc budou zatěžováni občané tímto zákonem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, tady skutečně nejde o institut nějakých plošných daňových přiznání, která by zatěžovala plošně všechny daňové poplatníky. Jde o speciální situace, kde finanční úřad identifikuje rozdíl mezi příjmy poplatníka, které byly v minulosti deklarovány, a majetkem, který poplatník v minulosti nabyl. Samozřejmě pro to, aby nedocházelo k využívání tohoto institutu v bagatelních případech, tak je navrženo, aby za významný rozdíl byl považován alespoň rozdíl 10 mil. korun, to znamená rozdíl mezi tím majetkem, který poplatník mohl nabýt na základě zdaněných příjmů, a tím majetkem, který skutečně nabyl. Čili je navrhováno v novele, aby ten rozdíl musel činit alespoň 10 mil. korun. Myslím si, že předmětem legitimní diskuse na vládě bude, zdali by ten rozdíl neměl být menší, zdali by to např. neměla být částka 5 mil. korun, ale myslím si, že i ta částka 5 mil. korun je dostatečně velká na to, aby se skutečně finanční úřad při využití institutu prokazování původu majetku zabýval těmi nejvýraznějšími případy, kde existují reálné pochybnosti velkého rozsahu o tom, že dotčený majetek byl nabyt z nezdaněných příjmů. Takže je zde pojistka, ten rozdíl by měl být alespoň 10 mil. Možná se vláda dohodne na 5 mil. korun, ale v každém případě by tady měl být jasně definovaný rozdíl. Pokud ty pochybnosti finančního úřadu nebudou přesahovat tuto částku, pak by ten institut prokazování původu majetku neměl být uplatňován.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za odpovědi na první interpelaci. Nyní s druhou interpelací přijde paní poslankyně Miroslava Němcová, která pana premiéra bude interpelovat ve věci cesty prezidenta republiky do Moskvy. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, dámy a pánové, já jsem včera zaznamenala, že vláda odložila, nebo přerušila projednávání cesty Miloše Zemana do Moskvy. Tento krok jsem uvítala, nicméně jsem také zaregistrovala to, že ministři z České strany sociálně demokratické byli ochotni vystavit této cestě nebo prezidentovi bianco šek na rozdíl od ministrů z hnutí ANO či z KDU-ČSL, kteří se pozastavovali nad tím, že součástí této cesty má být také účast prezidenta na oné přehlídce, která je vlastně demonstrací síly současného Ruska. Parlament, Poslanecká sněmovna, přijal usnesení, v němž konstatoval, že Rusko porušilo mezinárodní právo a že protiprávně anektovalo Krym.

Na té přehlídce, která se má konat a která má být demonstrací síly putinovské politiky, mají být reprezentanti autoritativních režimů, mezi které patří Kim Čong-un nebo zastupitelé Abcházie, Jižní Osetie, Podněstří anebo také oněch republik, které vznikly dnes na Ukrajině, Luhanská a podobně.

Já se vás chci, pane premiére, zeptat, jestli jste si vyžádali nějaké upřesnění té cesty. Budeme čekat, co se dozvíme, čeho se pan prezident má zúčastnit. A já se vás chci zeptat, jestli jste vy sám ochoten podpořit cestu i za cenu, že Česká republika bude postavena v případě, že se prezident Zeman zúčastní oné přehlídky po bok těch autoritářských, nedemokratických, totalitních vražedných režimů, jmenovala jsem Severní Koreu, a zda vládě doporučíte uskutečnění této cesty. Čili vaše osobní stanovisko jako Bohuslava Sobotky a také vaše stanovisko jako předsedy vlády. Zda s touto cestou vyslovíte souhlas.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, pracovní návštěva prezidenta republiky Miloše Zemana v Ruské federaci by měla proběhnout 8. až 10. května letošního roku. Je to návštěva u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války v Moskvě. Materiál, který se týká této pracovní cesty prezidenta republiky, včera vláda začala skutečně projednávat. To jednání vlády bylo přerušeno. My jsme požádali pana ministra zahraničí Zaorálka, aby ještě zjistil všechny podrobnosti, které se týkají programu, který bude mít prezident České republiky Miloš Zeman při své návštěvě v Moskvě při příležitosti oslav 70. výročí konce druhé světové války, a s podrobnou znalostí tohoto programu by vláda měla rozhodnout o svém stanovisku příští týden ve středu, kdy se sejde znovu na svém pravidelném zasedání.

Já jsem avizoval, že ministři za sociální demokracii nebudou cestu prezidenta republiky do Moskvy blokovat svým hlasováním na jednání vlády. Mám pro to dva hlavní důvody, pro toto stanovisko, na kterém se shodli sociálně demokratičtí členové vlády.

Za prvé jsem přesvědčen o tom, že není namístě, abychom v této souvislosti vyvolávali takto rozsáhlý konflikt mezi ústavními činiteli, to znamená mezi vládou na jedné straně a prezidentem republiky na straně druhé. Myslím si, že takovýto otevřený konflikt, kdy vláda by bezprecedentně neschválila zahraniční cestu prezidenta republiky, by poškodil vnímání České republiky navenek a poškodil by obraz ústavních institucí v očích občanů. Nevzpomínám si na to a nemám žádné informace z minulosti, že by se někdy stalo, že by vláda České republiky prezidentu republiky znemožnila konat zahraniční cestu tím, že by s jeho naplánovanou, ohlášenou cestou vyjádřila svůj nesouhlas. Pokládám to za skutečně mimořádný nástroj a myslím si, že toto není ta situace, kdy by vláda takový to mimořádný nástroj měla použít. Už vůbec nezmiňuji fakt, že se jedná o prezidenta republiky, který byl zvolen přímo, to znamená má přímý mandát od občanů na rozdíl od prezidentů republiky, kteří mu předcházeli v rámci jeho mandátu a svůj mandát odvozovali od Parlamentu.

Druhý důvod, proč se domnívám, že není namístě, abychom blokovali cestu prezidenta republiky do Moskvy, je fakt, že ta cesta se odehrává v kontextu oslav 70. výročí konce druhé světové války. Já rozumím tomu, že konec druhé světové války je jinak vnímán na Ukrajině, jinak na východní Ukrajině, jinak na západní Ukrajině, že je jinak vnímám v Lotyšsku, v Litvě nebo v Estonsku, zase trošku jinak je vnímán v Polsku a jinak je vnímán třeba na Slovensku nebo v České republice. Myslím si, že není možné ani ve světle toho ostrého konfliktu, ke kterému dnes dochází mezi Ukrajinou a Ruskem, ve světle ochlazení vztahu mezi Ruskem a Evropskou unií, mezi Ruskem a NATO, není možné zapomenout na fakt, že to bylo Československo, které bylo na sklonku druhé světové války osvobozeno právě jednotkami tehdejší Rudé armády. Není možné ignorovat fakt, že při osvobozování tehdejšího Československa zahynulo více než sto tisíc nejenom Rusů, ale i příslušníků dalších národností, které tehdy v tehdejší Rudé armádě bojovali. Prezident tam nejede na summit, nejede tam na nějaké jednání, které by jakýmkoliv způsobem narušovalo postoj České republiky ke krizi k Ukrajině. Jede proto, aby se zúčastnil oslav 70. výročí konce druhé světové války. Je to akce, která se odehrává v podobném formátu, jako se odehrávala připomínka vylodění spojenců v Normandii. Chci připomenout fakt, že akce v Normandii se odehrávala už v době, kdy naplno běžela rusko-ukrajinská krize, a na akci v Normandii, která byla rovněž vzpomínkou na vylodění spojenců, čili bylo to připomenutí padlých ve druhé světové válce, tak se té akce zúčastnil nejenom prezident Putin, ale také kancléřka Merkelová nebo francouzský prezident Hollande a zúčastnil se této akce také český prezident Miloš Zeman. To je ten druhý důvod, proč se domnívám, že není vhodné, abychom blokovali jako členové vlády cestu prezidenta republiky, pro kterou se rozhodl.

Poslední poznámka k této věci. To, že se prezident Zeman zúčastní vzpomínek v Moskvě, neznamená, že by to měnilo jakýmkoliv způsobem postoj, který deklarovala vláda České republiky ke krizi na Ukrajině. My jsme se opakovaně v minulosti vyjádřili způsobem, který odpovídá i přijatému usnesení Poslanecké sněmovny. Já jsem i pro to usnesení Poslanecké sněmovny hlasoval. Naše vláda odsoudila postup Ruska vůči Ukrajině. Pokládáme ten postup za nepřijatelný a naše vláda také podpořila jednotný postoj zemí Evropské unie vůči ukrajinské krizi a naše vláda (upozornění na čas) také podpořila opatření, které realizovalo NATO právě proto, aby ujistilo své spojence o tom, že se nemusí obávat toho stávajícího agresivního chování Ruska. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Paní poslankyně, váš prostor pro doplňující otázku.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Nikdo nemá pochybnost o tom, že je potřeba uctít památku mrtvých. To lze udělat na českém území a není s tím řádný problém. Lze zvolit způsob, který si vybral prezident Kiska na Slovensku nebo Angela Merkelová v Německu. To k tomu druhému důvodu.

Pokud jde o ten první důvod, vy jste zmínil, že si nepřejete žádný rozsáhlý otevřený konflikt mezi institucemi, mezi vládou a prezidentem. Potom se vás musím, pane premiére, zeptat, jak to, že jste šel do velkého a otevřeného konfliktu vy sám, osobně, ve chvíli, kdy vám šlo o vaši premiérskou židli. Postavil jste se tehdy prezidentovi republiky, který se připravoval na takový druhý ústavní puč v podstatě, kde se domlouval s částí vašich spolustraníků na tom, jak by vás odstranil. Tehdy jste všechny síly mobilizoval, abyste mohl usednout na premiérskou židli. Jak to, že nyní nejste schopen se postavit prezidentovi, pokud jde o obranu zájmů České republiky, pokud jde o její dobrou pověst u spojenců, jak NATO, tak v Evropské unii. Kde jsou vaše hodnoty?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Poprosím pana premiéra o doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené dámy, vážení pánové, já myslím, že je určitý rozdíl mezi tím, pokud vyjádříte nesouhlas s názorem prezidenta republiky jako ústavní činitel, jako předseda vlády. Já jsem například ten nesouhlas vyjádřil o velikonočním víkendu v situaci, kdy prezident republiky prohlásil, že velvyslanec Spojených států má zavřené dveře na Pražský hrad. Já jsem tu reakci prezidenta republiky pokládal za neadekvátní směrem k tomu, co ve skutečnosti řekl velvyslanec Spojených států, a kritizoval jsem postup prezidenta republiky. Čili něco jiného je verbální kritika nebo polemika mezi politickými ústavními činiteli a něco jiného je bezprecedentní krok vlády vůči prezidentu republiky v okamžiku, kdy by vláda znemožnila svým usnesením konání cesty, kterou prezident republiky naplánoval, pro kterou se rozhodl v rámci výkonu svého mandátu a kterou koneckonců potvrdil hostitelské zemi.

To by přece do značné míry způsobilo i určitý skandál a poškodilo by to Českou republiku směrem navenek. Byli bychom vnímáni jako země, kde spolu ústavní činitelé nejsou schopni mluvit, kde nejsou schopni dávat, koordinovat své postoje a kde musí postupovat vůči sobě takovýmto striktním způsobem, to znamená, že si vzájemně hází klacky takovýmto způsobem pod nohy. Já myslím, že si to Česká republika nezaslouží, aby měla v zahraničí takovouto pověst. Dávám přednost jednání, dávám přednost koordinovanému postupu. A pokud jde o jednání vlády příští týden, budu hlasovat tak, že nechci blokovat cestu prezidenta republiky na vzpomínkovou slavnost, která se bude týkat 70. výročí konce druhé světové války, právě proto, že jde o tuto vzpomínku i právě kvůli těm padlým, kteří obětovali svůj život pro to, abychom v Evropě porazili hitlerovský nacismus. (Potlesk několika poslanců.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho odpovědi za druhou interpelaci. Třetí interpelaci přednese pan poslanec Zbyněk Stanjura, který pana premiéra bude interpelovat ve věci registračních pokladen. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Dneska budu citovat pouze čísla z vládního materiálu. Abych nebyl obviněn z toho, že si opozice něco vymýšlí, tak se chci zaměřit na potenciální výnosy státního rozpočtu a na náklady podnikatelského sektoru. (V ruce drží ceduli s nápisem STOP registračním pokladnám. ODS je s vámi.)

Podle důvodové zprávy a podle RIA, kterou zpracovalo Ministerstvo financí, jsou odhadované náklady na pořízení systému zhruba 370 milionů korun a potom provozní každý rok zhruba 500 milionů korun včetně toho, že se přijme 400 nových pracovníků, a to počítám pouze mzdy a odvody a nepočítám nějaké vybavení, které ti pracovníci bezesporu budou muset - to znamená půl miliardy ročně, 400 nových pracovníků a 370 milionů na pořízení systému. Náklady, které odhaduje znovu Ministerstvo financí pro podnikatelský sektor, jsou pro malého prodejce od 5 700. Pokladna pro středního prodejce 9 000, celkové náklady střední firmy 450 000. Provozní náklady od 5 000 korun ročně. Odhadovaný počet registračních pokladen zase podle vládního materiálu RIA je 4,5 milionu kusů. Takže jenom na provozních nákladech - těch 500 korun měsíčně, to vypadá jako nic, je to 2,5 miliardy ročně.

Já se chci zeptat pana premiéra, když si tam namaloval, že to přinese 12 miliard do státního rozpočtu, a je tam poznámka "dle vlastních výpočtů Ministerstva financí", zda ty výpočty viděl, odkud se ty výpočty vzaly, protože my jsme si nechali Parlamentním institutem zpracovat daňové příjmy Chorvatska, tolikrát citovaného, tam se žádné navýšení výběru daní nekoná. Všem kolegům mohu poskytnout materiál. Takže dotaz: Jak jste přišel na těch 12 miliard ročních příjmů a co říkáte na to, že jenom provozní náklady podnikatelského sektoru budou minimálně 2,5 miliardy ročně? Myslím, že ten výsledek bude v záporu, že se zdaleka tolik nevybere (upozornění na čas), přitom zatížíte podnikatele miliardovými částkami ročně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Prosím, pane premiére, o vaši odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, shodou okolností se v pondělí a v úterý zúčastním pracovní návštěvy Slovinska a jedním z témat, o kterých budeme jednat se slovinským premiérem, je rozhodnutí slovinské vlády inspirovat se chorvatským systémem elektronické evidence tržeb. Slovinská vláda se rozhodla schválit tento projekt, podobně jako se pro to rozhodla česká vláda, a i ve Slovinsku se chystají zavést systém elektronické evidence. Čili není to jenom otázka České republiky, ale zdá se, že úspěch chorvatského modelu je a bude inspirací i pro další státy. Vím o tom, že i v některých dalších zemích, kde zatím uplatňují ten technologicky starší model registračních pokladen, uvažují o tom, že by přešli na on-line registraci tržeb, že registrace tržeb v registračních pokladnách je v zásadě decentralizovaná a chorvatský systém se jeví jako výrazně technologicky progresivnější.

Pokud jde o otázku nákladů, chci zmínit fakt, že počítáme v rámci připravovaného návrhu zákona s tím, že by poplatník daně z příjmu fyzických osob, kterému v daném roce vznikne povinnost začít evidovat tržby podle zákona o elektronické evidenci tržeb, si mohl jednorázově uplatnit slevu na dani ve výši 5 000 korun. To znamená, cílem vlády je přispět ke kompenzaci nákladů, které vzniknou jednorázově podnikatelům s tím, že se připojí do systému elektronické evidence tržeb. Současně musím říci, že ten efekt, který odhaduje Ministerstvo financí, je efektem významným pro zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. To, co je důležité, je, že k tomu efektu nedochází tím, že by se zvýšily daňové sazby, ale dochází a dojde k němu tím, že se omezí nepoctivost, že se omezí podvody a že se napraví poměry v podnikatelském prostředí.

Já si myslím, že opozice, která neustále kritizuje návrh na zavedení elektronické evidence tržeb, opomíjí jeden z jeho klíčových aspektů a tím je napravení dnešní situace, kdy část podnikatelů daně platí, tím, že daně platí, tak si to samozřejmě musí také promítat do cen, a pak je tady část podnikatelů, kteří daně neplatí a také si to, že daně neplatí, promítají do cen. A tady vzniká neférové, nerovné konkurenční prostředí. A my nesouhlasíme s tím, aby tady dlouhodobě fungovaly podnikatelské subjekty, které získávají výhodu na trhu tím, že podvádějí stát, neplní své povinnosti, nedodržují zákony a neplatí daně. Čili systém elektronické evidence tržeb tam, kde bude zaveden, a bavíme se o restauracích, bavíme se o ubytování, bavíme se o maloobchodě, o velkoobchodě, tak by měl dosáhnout toho, že se nejenom zvýší příjmy státu, omezí se daňové úniky, ale také by se mělo narovnat podnikatelské prostředí. Ale vláda si uvědomuje fakt, že podnikatelé budou mít s pořízením tohoto systému určité výdaje, a proto jsme připraveni také toto zohlednit tak, aby si mohli tyto výdaje odečíst jako slevu na dani z příjmů, a to jednorázově ve výši 5 000 korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já mám jinou tabulku pro pana premiéra. (Ukazuje další ceduli s jednoduchou tabulkou.) Protože on nám podsouvá něco, co nechceme. My jsme po férovou daňovou kontrolu. A pokud Ministerstvo financí odhaduje, tak asi tuší, kde jsou ti nepoctiví. A má 15 tisíc zaměstnanců daňové správy.

Nicméně, pane premiére, já jsem se vás neptal, kam pojedete a kde všude na východ od nás se zavádějí registrační pokladny. Já jsem se vás ptal, na základě jakých výpočtů bylo těch 12,5 miliardy, a mluvil jsem o provozních výdajích 2,5 miliardy ročně. Nemluvil jsem o výdajích na pořízení. Vy říkáte, že navrhnete 5 000 odpočet slevu na dani, ale já jsem vám citoval, že u středního - podle vašeho materiálu - že u středního podnikatele je jedna pokladna od 9 700 a u střední firmy odhadované náklady jsou 450 000. Tak to je moc hezké, že místo 450 000 to bude 445 000.

Ale chci se vrátit k těm daňovým výnosům. Viděl jste daňové výnosy Chorvatska? Viděl jste ta čísla a o kolik procent vzrostly daňové výnosy? My máme čísla jiná a jsou z Parlamentního institutu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím, pane premiére, vaše doplňující odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já jsem přesvědčený o tom, a ta čísla a odhady z Ministerstva financí to prokazují, že dojde ke zvýšení výběru daně z příjmu, dojde ke zvýšení výběru daně z přidané hodnoty a samozřejmě také dojde k návaznému zvýšení odvodů na sociálním a zdravotním pojištění tam, kde se to odvíjí od základu daně z příjmu. Ta opatření, která by měla být zavedena, samozřejmě vedla v Chorvatsku ke zvýšení výběru daně z přidané hodnoty. Současně v Chorvatsku byla také výrazně kompenzována tím, že se snížila sazba daně z přidané hodnoty u restaurací. Ta kompenzace, kterou navrhujeme v České republice, bude mít rozpočtové dopady zhruba kolem půl miliardy korun. To se týká možného poklesu daně u restaurací, snížení daně z přidané hodnoty, a předpokládáme, že i když odečteme tento pokles výběru daně u restaurací v důsledku snížené sazby, tak to v každém případě bude pro veřejné rozpočty výrazně plusová operace. A nebavíme se jenom o dani z příjmů a o dani z přidané hodnoty, kde identifikujeme největší potenciál pro krácení této daně v oblastech, o kterých jsem hovořil, ale mluvíme také o návazných odvodech v oblasti zdravotního a sociálního pojištění, což samozřejmě přispěje ke stabilizaci onoho důchodového účtu, o kterém tady byla v uplynulých dnech velmi často řeč v Poslanecké sněmovně, a samozřejmě přispěje to také ke stabilizaci systému zdravotního pojištění.

Jenom ještě k tomu, které země se inspirují Chorvatskem. Tak v tuto chvíli je to Slovinsko a Česká republika, ale chci připomenout, že v řadě zemí Evropské unie fungují registrační pokladny, včetně Slovenska. Registrační pokladny, které mají fiskální paměť, do které se zapisují všechny transakce, a finanční úřady kontrolují jednotlivé fiskální paměti v jednotlivých registračních pokladnách. Já se domnívám, že systém on-line evidence na jednom serveru Ministerstva financí, na jednom místě, je mnohem progresivnější a snižuje ve skutečnosti náklady daňové správy na kontrolu systému evidence tržeb.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Čtvrtou interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová, která pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci rozšíření letiště Ruzyně. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, moje dnešní interpelace je jednoduchá. Jistě k radosti kolegyň a kolegů, kteří se po mně chystají přednést svoji vlastní interpelaci, velmi stručná. Spočívá v následující otázce: Jak se vaše vláda staví k rozšíření letiště Ruzyně? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére, jak se vaše vláda staví k rozšíření letiště?

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, vážené dámy a pánové, já vím z minulosti, že tady probíhá diskuse o možné výstavbě paralelní dráhy na pražském letišti v souvislosti s nárůstem letecké dopravy nejen v České republice, nicméně musím konstatovat, že jsem ve funkci předsedy vlády zhruba čtrnáct měsíců a za tu dobu jsem s tímto tématem přímo konfrontován nebyl. Čili pokud k tomu v těch uplynulých čtrnácti měsících nedošlo, pak to vnímám tak, že to evidentně nebude prvořadá priorita letiště Praha a že pravděpodobně v této chvíli, jak jsem si rychle shromáždil podklady v reakci na vaši interpelaci, tak v tuto chvíli by se měla aktualizovat rozvojová studie celého areálu letiště, čili v letošním roce je tedy záměr aktualizace rozvojové studie celého areálu letiště, a to nejen pro letecký provoz, ale i na letecké aktivity ve vztahu k jeho blízkému okolí. To znamená, tato studie by se měla týkat rozvoje celého okolního území ve spolupráci se Středočeským krajem a se všemi dotčenými subjekty. V rámci této rozvojové studie by měla být mimo jiné řešena i dopravní obslužnost letiště. Na základě této studie by tedy podle mých informací mělo následně dojít k dalšímu rozhodování o tom, zda, v jakém tempu bude event. připravováno rozšíření letiště výstavbou paralelní dráhy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Prosím, paní poslankyně, o vaši doplňující otázku.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane premiére. Mně tato odpověď k problematice letiště prozatím stačí. Svůj čas využiji k následující otázce.

Dvanáct z 24 interpelací na předsedu vládu dnes mají koaliční poslanci. Jedenáct z 26 minule mělo interpelaci a na březnové schůzi 10 z 20. Nebude proto přeháněním, když řeknu, že přibližně 50 % přihlášek interpelací na předsedu vlády předkládají koaliční poslanci. Jejich právo na podání interpelace respektuji, v řadě situací jsou nástrojem, který potřebují i koaliční poslanci. Nicméně minimálně v případě interpelací podávaných kolegy z ČSSD bych na vás chtěla apelovat, zda byste si to nemohli říci na klubu. Pokud ne, zřejmě existuje problém v komunikaci.

V této souvislosti bych vás ráda poprosila, zda by nestálo za úvahu prodloužit interpelace do 19. hodiny. Děkuji.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, především chci říci, že se snažím chodit na interpelace, které jsou určeny pro předsedu vlády. To znamená, trávíme tady čas společně relativně pravidelně a je právo každého poslance a poslankyně, aby podali interpelaci na předsedu vlády. Možná ten větší počet interpelací poslanců sociální demokracie je způsoben tím, že se mi bohužel nepodařilo v posledních dvou termínech dorazit na jednání našeho poslaneckého klubu. Možná i využijeme této možnosti k tomu, abychom o některých věcech tady prostřednictvím interpelací mluvili.

Ale není to nic nového. Interpelace z řad vládních poslanců se objevovaly i v minulosti, v dobách, kdy tady byla v České republice pravicová vláda, pravicová koalice, čili není to žádný nový prvek na naší politické scéně. A možná i ty interpelace ze strany koaličních poslanců dopomohou k tomu, abych prostřednictvím interpelací mohl jako předseda vlády některé věci zdůraznit, některé věci více vysvětlit, na některé věci poukázat a na některé věci také odpovědět na základě dotazů, které jsou mi kladeny jak ze strany koaličních poslanců, tak přirozeně ze strany poslanců opozičních.

Myslím, že ten systém, jak je nastaven, to znamená, že interpelace jsou losovány, je stejně spravedlivý úplně vůči všem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pátou interpelaci přednese pan poslanec Jiří Valenta, který bude interpelovat ve věci stanoviska k návrhům na státní vyznamenání. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo vlády, jak jistě víte, rychle se blíží doba udělování a předávání státních vyznamenání prezidentem republiky. Z občanských nominací vyplývá, že po event. schválení Poslaneckou sněmovnou mají jistou šanci na toto prestižní ocenění i velice kontroverzní bratři Mašínové, dle mého osobního názoru teroristé a zákeřní vrazi, kteří se dokonce ani neštítili podřezat svázaného, tedy zcela bezbranného člověka. Velice nerad bych se nyní pouštěl do nějakých obšírných historicko-politických úvah a rozborů. Není na to ostatně ani prostor. Také většina občanů má svůj názor již dávno vytvořený. Ale čistě pragmaticky mě zajímá váš osobní názor, zda tyto osoby, z čehož jednu in memoriam, by měl prezident na Hradě vyznamenat, či nikoliv, a jestli ano, tak z jakého důvodu.

Dopředu však avizuji, že mě ale v žádném případě neuspokojí odpověď ve smyslu, že tento proces je v rukou občanů, Poslanecké sněmovny a prezidenta Zemana. Jako představitel exekutivní moci a vrcholný ústavní činitel mně a celé české veřejnosti na tomto místě jasně odpovězte, zda s oceněním, a tím i politickým uznáním aktivit bratrů Mašínů souhlasíte, či nikoliv, a to bez jakékoliv nadbytečné slovní ekvilibristiky či odvádění tématu jiným směrem. Naše veřejnost má morální právo znát názor svého předsedy vlády na tuto vysoce polarizující záležitost, stejně tak jak toto stanovisko vyžadovala od premiérů předchozích. Předsedové pravicových vlád se alespoň k tomuto problému postavili čelem, i když moji úctu si svým způsobem nikterak nezískali. Pan Topolánek dokonce v roce 2008 odjel udělit svoji čestnou plaketku Mašínům přímo do Washingtonu a pan Nečas na ni navázal v roce 2011 veřejným prohlášením, že si bratři zaslouží ještě větší ocenění.

A co nám tedy k eventuálnímu vyznamenání bratrů Mašínů řeknete dnes tady vy, pane premiére Sobotko?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o odpověď, co udělá, aby Sněmovna neodhlasovala, jak nás poslance zařízne. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, především chci říci, že udělení státních vyznamenání je v rukou prezidenta republiky, čili to je ústavní činitel, který o té věci rozhoduje. Vy přirozeně můžete podat návrhy, může podat návrhy vláda, ale záleží na prezidentovi republiky, komu se rozhodne státní vyznamenání udělit.

Pokud jde o bratry Mašínovy a jejich příběh, opět - padesátá léta nebyla vůbec jednoduchým obdobím. Myslím si, že i pro komunistickou stranu - a vy, tuším, reprezentujete komunistickou stranu v této Poslanecké sněmovně - je to období, které bylo hodně složité z hlediska interpretace. Bylo to období nástupu totalitních poměrů a byli tady lidé, kteří se totalitě vzepřeli. Já myslím, že nejenom to téma rozděluje společnost, ale téměř v každé rodině v naší zemi najdete jak politické vězně, lidi, kteří byli perzekvováni za minulého režimu, tak tam najdete třeba i lidi, kteří se na fungování minulého komunistického režimu aktivně podíleli.

Souhlasím s vámi, že příběh bratrů Mašínů společnost rozděluje, společnost polarizuje, a nemyslím si, že jsou to vhodní kandidáti na to, aby obdrželi z rukou prezidenta republiky státní vyznamenání. Nemyslím si to ne proto, že bojovali proti totalitnímu režimu, že se snažili navázat na odkaz svého otce, který bojoval proti nacistické totalitě, ale myslím si to kvůli metodám, které tehdy uplatnili v rámci tohoto boje. A myslím si, že některé činy, kterých se dopustili, byly činy zbytečné, byly to činy kruté a byly to koneckonců činy, které pak následně byly použity propagandistickou mašinérií i proti nim. Čili můj názor je takový, že kdybych byl v pozici prezidenta republiky, tak pokud jde o bratry Mašíny, tak bych jim vyznamenání nepropůjčil. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi za jeho jasnou odpověď. Pan poslanec nemá doplňující otázku.

Šestou interpelaci přednese pan poslanec Petr Fiala, který pana premiéra bude interpelovat ve věci služebního zákona. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Vážený pane premiére, já jsem se vás při interpelacích minulý rok ptal na navyšování a výměny úředníků na ministerstvech v souvislosti s nástupem nové vládní koalice a také v souvislosti s přijetím služebního zákona. Z těch vašich odpovědí jsem měl dojem, že proces navyšování v nějaké dohledné době přestane. Ale teď z médií zase mám informace, které vypadají jako pravdivé, že jenom za první tři měsíce tohoto roku vláda propustila z ministerstev více než 200 lidí, na jejich místa přijala nové osoby, ale současně přijala ještě dalších 200 nových úředníků, kteří budou od července prakticky neodvolatelní. A na ministerstvech teď, alespoň třeba podle zjištění Hospodářských novin, pracuje minimálně o 257 osob více než na konci roku 2014. Největší nárůst eviduje třeba Ministerstvo vnitra, kde přijali letos 126 úředníků. A tak bychom mohli pokračovat. Současně rostou počty úředníků v těch nejvyšších kategoriích. Je to někdy až absurdní. Na Ministerstvu zahraničních věcí z původních tří náměstků máme najednou náměstků sedm, to stejné na Ministerstvu zdravotnictví, tři náměstky přijal navíc ministr obrany, tam už jich je dokonce devět, atd.

Moje otázka je logická. O kolik vlastně tedy přesně plánujete navýšit počet úředníků na ministerstvech do července, než začne platit služební zákon? Jak se takové navýšení projeví na kvalitě služby pro občany? A především, co to bude stát? Protože už teď se navýšily provozní náklady ministerstev a toto samozřejmě bude přinášet další náklady pro stát. A nedochází tady v této souvislosti místo k debyrokratizaci a depolitizaci státní správy spíše k jejímu zabetonování a její nové politizaci?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fialovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, musím říci, že vláda nerozhodla o zvýšení počtu tabulkových míst na ministerstvech od počátku letošního roku. Čili my jsme nezvýšili na úrovni vlády tabulková místa s výjimkou několika konkrétních resortů, s výjimkou několika konkrétních agend. Chci zmínit fakt, že jsme navýšili tabulková místa pro Policii ČR v souvislosti s tím, co se odehrálo ve Vrběticích, tzn. posílili jsme počty policistů, kteří se zabývají kontrolou nakládání se zbraněmi a výbušninami. Také jsme Ministerstvu vnitra umožnili, aby posílilo odbor informatiky o několik tabulkových míst. A skutečně jenom ve velmi malém rozsahu několika málo tabulkových míst jsme umožnili posílení Ministerstva práce a sociálních věcí. Jinak veškeré změny, ke kterým dochází, dochází v rámci stávajícího počtu systemizovaných tabulkových míst na jednotlivých úřadech. Nedochází tedy ke zvýšení výdajů státního rozpočtu, protože jsou využívány narozpočtované finanční prostředky, a nedochází ke zvýšení počtu tabulkových míst prostě proto, že ta místa jsou evidována a jsou centralizována na základě rozhodnutí Ministerstva financí a na základě rozhodnutí vlády. Pokud jde o přijímání pracovníků, dochází tedy k naplňování buď stávajících volných tabulkových míst na jednotlivých úřadech, která jsme koneckonců zdědili, anebo dochází k tomu, že někteří pracovníci odcházejí a někteří noví se přijímají.

Myslím si, že také není možné k tomu přistupovat paušálním způsobem, protože kdybychom k tomu přistupovali paušálně, pak by to samozřejmě vypadalo, že například na Úřadu vlády v loňském roce došlo k výraznému nárůstu úředníků a k výrazné obměně. Chci ale připomenout fakt, že vláda nově stanovila místopředsedu vlády pro oblast vědy, výzkumu a inovací a ten si začal v loňském roce budovat svůj minimální aparát právě na Úřadu vlády. Stejně tak vláda rozhodla o tom, že bude ministr pro lidská práva a legislativu - i tam došlo k vybudování alespoň minimálního zázemí. Ale pokud jde o celkový počet pracovníků Úřadu vlády v té agendě, která podléhá premiérovi, tak tam se ten celkový počet v zásadě nezvýšil. Čili myslím si, že je potřeba analyzovat situaci na jednotlivých úřadech.

Současně chci odmítnout, že by tady docházelo k nějakým plošným čistkám ve státní správě v souvislosti s přípravou na zákon o státní službě. My jsme se pustili velmi rychle do toho, abychom zorganizovali výběrová řízení na státní tajemníky. Ten proces v tuto chvíli probíhá. Jakmile státní tajemníci budou ustaveni na základě výběrových řízení do svých funkcí, pak už tedy ve spolupráci s náměstkem pro státní službu na Ministerstvu vnitra budou ovlivňovat personální politiku na jednotlivých resortech a tím okamžikem ustavení státních tajemníků se výrazně oslabí vliv ministra na personální politiku v rámci jeho úřadu. To je krok, ke kterému dojde na základě stávajícího zákona. My se teď snažíme zákon implementovat a od 1. července letošního roku by už také měla platit nová systemizace na jednotlivých úřadech. Ta nová systemizace se opět bude muset vejít do stávajícího rozpočtu a já nepředpokládám, že bychom resortům přidávali peníze na to, aby se zvyšoval počet úředníků.

Já souhlasím s tím, abychom posílili úřady práce v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti a kontroly výplaty sociálních dávek. Souhlasím s tím, abychom posílili počet pracovníků, kteří budou vykonávat kontrolu na finančních úřadech. Ale nemyslím si, že je potřeba, abychom zvyšovali úřednický aparát na ministerstvech, a naopak si myslím, že je možné i tam hledat úspory a snažit se o efektivní fungování.

Poslední poznámka. Samozřejmě, že bude docházet ještě k určitým pohybům počtu zaměstnanců. Chci například připomenout fakt, že Ministerstvo pro místní rozvoj se v letošním roce bude připravovat na nový systém čerpání peněz z Integrovaného regionálního operačního programu, bude tedy navyšovat počet zaměstnanců, ale bude ho navyšovat tím, že se sníží počet zaměstnanců na jednotlivých regionálních radách, které do této chvíle spravují jednotlivé regionální operační programy. Takže i to bude pohyb, který se projeví statisticky tím, že se zvýší počet zaměstnanců podřízené organizace Ministerstva pro místní rozvoj. Ale nebude to tím, že bychom nabírali nové zaměstnance, ale budou v zásadě převedeni z těch stávajících rad jednotlivých regionálních operačních programů. Takže není to žádná plošná čistka a není to žádný plošný nábor byrokratů do centrálních státních úřadů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane premiére. Poprosím pana poslance, který má zájem o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Fiala: Pane premiére, k plošným čistkám teď možná nedochází, protože k nim došlo v loňském roce. Ta výměna úředníků byla bezprecedentní. Nikdy předtím se tolik úředníků naráz na ministerstvech nevyměnilo. Možná ani nemusíte teď navyšovat náklady na nové úředníky, protože jste o 10,5 mld. korun zvýšili provozní náklady ministerstev - meziročně. Tak to je částka, která by snad na to mohla stačit. Já mám stále i přes vaše vysvětlení pochybnosti o nárůstu o 55 míst úředníků na Úřadu vlády, protože nevím, co tam dělají. Vicepremiér pro výzkum tam býval už v minulosti. Jsou tam stejné agendy, je tam stejný úkol. Nevím, co tam 55 nových lidí dělá. Ale budiž.

Mohu chápat vaše slova tak, že do července tohoto roku už nedojde k žádnému navýšení počtu míst úředníků a že nebudou žádné další náklady, které by byly vynaloženy na nová úřednická místa?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane poslanče, vy sám jste v minulosti zastával funkci člena vlády a jistě dobře víte, že každý člen vlády je limitován z hlediska počtu tabulkových míst, z hlediska počtu lidí, které může přijmout v rámci svého úřadu. A jak už jsem zdůraznil ve své odpovědi na vaši interpelaci, my jsme nenavyšovali úřadům počty jejich tabulkových míst. Nenavyšovali jsme je ani v loňském roce. Čili ty počty tabulkových míst s výjimkou toho, jak jsme třeba posílili policii, jsme zdědili po předcházející vládě. Čili naše vláda nic takového neprovedla.

Chci také zdůraznit, že jsme navýšili výdaje, ale zejména v souvislosti s tím, že se zvýšily platy zaměstnanců veřejného sektoru. Pokud jde o provozní výdaje, ty se snažíme na jednotlivých resortech snižovat mimo jiné tím, že se snažíme přesoutěžit služby, které jsou poskytovány v oblasti informačních technologií. Ukazuje se, že transparentní postup a otevírání se státní správy soutěžím vede k výrazným provozním úsporám. A ty provozní úspory se budou projevovat i v příštích letech.

Takže nechystáme žádné plošné nábory. A především dojde k tomu, že se teď postupně bude stabilizovat personální situace na jednotlivých resortech v souvislosti s tím, jak už začínáme uplatňovat omezení podle zákona o státní službě. Jenom chci připomenout, že jsme první vláda, která našla odvahu, aby ta omezení, která jsou spojena se zákonem o státní službě, uplatnila sama na sebe. To znamená, neodložili jsme to až pro příští vládu, ale uplatňujeme ta omezení už v tuto chvíli sami na sebe. Jednotliví ministři přijdou v polovině letošního roku postupně o výrazné personální pravomoci, které v minulosti měli, a budou se o tyto personální pravomoci dělit se státním tajemníkem a budou se o ně dělit s náměstkem pro státní službu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla šestá interpelace. Sedmou interpelaci přednese pan poslanec Pavel Holík, který bude pana premiéra interpelovat ve věci jednání s polskou a slovenskou vládou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Holík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, jako místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny pozorně sleduji vývoj zahraniční politiky České republiky. S potěšením vnímám zlepšující se postavení naší země v rámci euroatlantických struktur stejně jako úspěšné prosazování našich národních zájmů v mezinárodním prostředí. V této souvislosti bych mohl zmínit například pozitivní vývoj ekonomických vztahů mezi Českou republikou a Jižní Koreou, které lze vskutku označit za nadstandardní. Určitě však neopomíjíme ani státy, s nimiž máme společné hranice. Sám jsem se například podílel na ratifikaci smlouvy o přeshraniční spolupráci s Německem v oblasti zdravotnické záchranné služby. Se svými sousedy máme vynikající vztahy, možná nejlepší v celé naší historii. Vzájemné kontakty a spolupráce jsou charakterizovány mimo jiné vysokou provázaností mezi státními i nestátními institucemi.

Vážený pane premiére, zajímal by mě vývoj vztahů na vládní úrovni mezi Českou republikou, Slovenskem a Polskem. Čeká vás společné jednání jak se slovenskou, tak s polskou vládou. Mohl byste nám sdělit, s jakými prioritami a cíli na jednání jedete? Děkuji za vaše odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Holíkovi za jeho otázku. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené dámy, vážení pánové, naše vláda se snaží klást velký důraz na komunikaci s našimi sousedy v regionu střední Evropy. Bude to teď pro nás ještě mnohem důležitější vzhledem k tomu, že v polovině letošního roku se Česká republika ujímá funkce předsednické země v rámci Visegrádské čtyřky. Budeme předsednickou zemí rok. Záleží nám samozřejmě na tom, aby visegrádská skupina fungovala velmi těsně a velmi intenzivně. Tuto kooperaci pokládám za hodně užitečnou. Tím, že fungujeme v rámci Visegrádu, výrazně zvyšujeme naše vyjednávací schopnosti a naši váhu v rámci Evropské unie. Musím říci ze zkušeností z jednání Evropské rady, že Visegrád má skutečně velmi dobrý zvuk a připomínky, které předkládají společně země Visegrádu v rámci jednání Evropské rady, mají výraznou šanci na to, aby prošly, mají výraznější šanci, než kdybychom je předkládali individuálně jenom jako Česká republika.

Když mluvím o spolupráci v rámci Visegrádu, součástí Visegrádu je přirozeně jak Polsko, tak Slovensko. Letos navážeme na mezivládní dialog, tak jak byl zahájen už za předcházejících vlád. 12. května se sejdeme ve Valticích se slovenskou vládou. Ale už 20. dubna se tady v Praze sejdeme s delegací polské vlády v čele s polskou premiérkou.

Pokud jde o prioritní témata, která máme pro mezivládní dialog, s Polskem je to určitě spolupráce v oblasti dopravní infrastruktury, protože se snažíme výrazně zrychlit výstavbu silničního propojení, dálničního propojení s Polskem. Jedná se o dálnici D11 a rychlostní komunikaci R11. Asi jste zaznamenal, že v posledních měsících byla zpochybňována určitým způsobem mezivládní dohoda, která je uzavřena mezi Polskem a Českou republikou v oblasti hraničního propojení mezi hradeckým krajem a Polskem. Cílem tohoto jednání bude potvrdit si vzájemně, že tento náš záměr platí, a poukázat na fakt, že se snažíme na české straně výrazně výstavbu zrychlit.

Dalším důležitým tématem je ochrana ovzduší ve Slezsku a v Moravskoslezském kraji. Přirozeně znečištění, které tam v ovzduší je, nerespektuje státní hranice a je potřeba nejenom úsilí na české, ale také na polské straně. Dalším důležitým tématem je spolupráce v oblasti obrany a také spolupráce v oblasti zemědělství a také v oblasti energetiky. Společně budeme v rámci Visegrádu s Poláky pracovat na postojích vůči připravované energetické unii. Myslím si, že je důležité, abychom i tady s polskou vládou našli pokud možno společnou řeč.

Ještě velmi stručně, pokud jde o to jednání, které budeme mít 12. května ve Valticích se slovenskou vládou. Jedním z klíčových témat bude debata o dočerpání evropských fondů. Slovensko má obdobný zájem jako Česká republika na tom, abychom vyčerpali co nejvíce staré evropské fondy v té končící finanční perspektivě, nebo v té skončené finanční perspektivě. Rádi bychom společně vytvářeli tlak na Evropskou komisi, aby nám umožnila dočerpat co nejvíce finančních prostředků.

Dalším tématem je spolupráce v oblasti obrany. Chceme rozvíjet diskusi o možnostech společné ochrany vzdušného prostoru České republiky a Slovenska. Přirozeně budeme také mluvit o energetice a energetické unii i vzhledem k tomu, že slovenský zástupce v Evropské komisi pan Šefčovič má právě energetiku a vznik energetické unie na starosti. Přirozeně budeme také jednat o propojení v oblasti dopravní infrastruktury mezi střední a severní Moravou a mezi západním Slovenskem. Tam jsou některé projekty na české straně, které bychom rádi urychlili. Speciálně bych chtěl zmínit výstavbu rychlostní komunikace R49.

Takže tolik jenom velmi stručně k těm hlavním tématům. Jenom chci připomenout, že mezivládní dialog v plném formátu má Česká republika nastaven se slovenskou vládou. V omezeném formátu se scházíme pravidelně s reprezentací polské vlády a v omezeném formátu se také scházíme pravidelně s reprezentací vlády Izraele. Čili v tuto chvíli má Česká republika nastaven dialog na mezivládní úrovni se třemi státy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Budou to velmi náročná jednání. Pan poslanec je spokojen s odpovědí. Budeme pokračovat další interpelací, kdy pan poslanec Zdeněk Ondráček bude interpelovat pana premiéra ve věci České republiky v AIIB. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Hezké odpoledne. Vážený pane premiére, jistě jste zaznamenal, že v březnu tohoto roku byla v Číně založena nová investiční banka s názvem Asijská banka pro investice do infrastruktury, která svým způsobem konkuruje Světové bance. Zřejmým důvodem pro její vznik je nestabilita amerického dolaru jako světové měny, která není kryta zlatem. Mezi zakládajícími členy jsou kromě řady asijských zemí, jako například Jižní Korea nebo Indie, také Austrálie, Brazílie nebo nově také Rusko, ale i řada členských zemí Evropské unie jako Velká Británie, Německo, Francie, Itálie, Rakousko, Švýcarsko. Nově o členství požádalo také Polsko a Maďarsko. Abych to řekl krátce, všichni kromě Spojených států a Japonska jsou už takzvaně na palubě, přičemž je ale nutno dodat, že Japonsko o přistoupení do této banky vážně uvažuje.

Moje otázka zní: Co na to Česká republika? Budeme také usilovat o členství? Nebo budeme poslušným lokajem ekonomických zájmů Spojených států amerických? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Ondráčkovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji, vážený pane poslanče. Jak jste jistě zaznamenal, naše vláda v loňském roce věnovala velmi velkou pozornost tomu, abychom zintenzivnili naše politické, ekonomické a další vztahy s Čínou. Jsem rád, že se nám to povedlo. Koneckonců v loňském roce došlo k výrazné výměně vzájemných delegací a já jsem měl možnost se setkat s předsedou čínské vlády na summitu v Bělehradě v prosinci roku 2014 a mohli jsme zhodnotit uplynulý rok jako rok obratu ve vzájemných vztazích mezi Českou republikou a Čínou. Já jsem přesvědčen o tom, že intenzivní kontakty budou pokračovat i v letošním roce, a také mohu potvrdit, že nám změna politiky vlády, která je zaměřena na intenzivnější dialog s Čínou, přinesla už reálné ekonomické výsledky. Reálné výsledky v podobě čínských investic ať už v oblasti bankovního sektoru, reálné výsledky v podobě zvýšené poptávky po českém exportu do Číny a také reálné výsledky v podobě společných projektů v oblasti strojírenství, které budou realizovány v Číně při využití dodávek českých technologií. Čili je tady evidentní obrat z hlediska vzájemného obchodu a já předpokládám, že se podaří dosáhnout toho, na čem jsme se už také s čínskými představiteli dohodli, to znamená, že by měla být na konci letošního roku otevřena přímá letecká linka mezi Pekingem a Prahou. Očekáváme také, že by mohlo dojít k výraznému zvýšení turistického ruchu. Chystáme také spolupráci v oblasti zdravotnictví, v oblasti zdravotnictví se tady chystají některé čínské investice apod. Čili myslím si, že vláda se snaží věnovat ekonomické a politické spolupráci s Čínou poměrně velkou pozornost.

Přirozeně vyhodnocujeme i projekt banky, o které vy jste hovořil. Jenom pro srovnání, Asijská rozvojová banka, která funguje, má kapitál zhruba 160 mld. dolarů. Světová banka má kapitál zhruba 500 mld. dolarů a nová banka AIIB předpokládá pro začátek zhruba kapitál ve výši 50 mld. dolarů. Pravdou je, že k té nové asijské bance se přihlásila už řada evropských ekonomik včetně Německa, Velké Británie a Francie. Česká republika bude vyhodnocovat v příštích týdnech, zda je naše participace na tomto projektu pro Českou republiku ekonomicky výhodná. Je na Ministerstvu financí, aby předložilo do vlády příslušný materiál a doporučilo další postup.

Já myslím, že je potřeba, abychom poměřovali eventuální výši našeho vkladu, který bychom museli do této banky vložit, s možným profitem, který by z účasti na této bance, na tomto projektu mohla Česká republika v příštích měsících a letech získat z hlediska své participace na asijském trhu. Takže musíme pečlivě zvážit, jestli naše eventuální účast na projektu této banky nám otevře ještě nějaké další nové možnosti k tomu, aby se naše firmy na asijském trhu realizovaly. Chci připomenout, že my samozřejmě v rámci aktivní ekonomické diplomacie se snažíme posílit vztahy se silnými asijskými ekonomikami. Vedle Číny chci také zmínit Korejskou republiku, kde jsme dosáhli výrazného úspěchu z hlediska přílivu nových korejských investic do České republiky. A já si myslím, že nelze v tuto chvíli definitivně konstatovat, jestli členství v AIIB je pro Českou republiku výhodné, či nikoliv. Tady potřebujeme podrobnější analýzu Ministerstva financí a předpokládám, že Ministerstvo financí s takovouto analýzou přijde na jednání vlády.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane premiére. Samozřejmě jaké jsou naše zahraniční vztahy s Čínskou lidovou republikou vnímám a váš výčet samozřejmě je známý. Já se ptám jenom jednu doplňující otázku. Zkuste mně říct horizont, kdy, dokdy to bude schopno Ministerstvo financí vyhodnotit. Jestli zase něco nezaspíme. Když to je schopna vyhodnotit Francie, Anglie a další velké ekonomiky jako Německo, tak na co čekáme my? Tak mi zkuste říct jenom časový horizont. Měsíc, dva, půl roku? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Prosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, pokud jde o zmíněnou Asijskou banku pro infrastrukturní investice, předpokládám, že ta úvaha by měla nastat v horizontu týdnů, maximálně měsíců. Čili nemělo by to být nějaké příliš dlouhé období. Očekávám, že s tím analytickým materiálem a s návrhem dalšího postupu přijde z hlediska kompetencí Ministerstvo financí. A chci jenom připomenout, že trend vstupu čínských investorů sem do České republiky je již relativně silný, protože už tři čínské banky projevily zájem otevřít svoji pobočku tady v Praze, to znamená v České republice jako v přirozeném centru regionu střední Evropy. Takže dochází tady ke zvýšení zájmu čínského finančního sektoru o Českou republiku, o střední Evropu. Je otázka, jestli ten eventuální vstup České republiky do Asijské banky pro infrastrukturní investice nám přinese nové možnosti, jestli to bude nějaká nová zajímavá synergie. Tady je potřeba vyčkat na výsledek analýzy, kterou provádí Ministerstvo financí. Děkuji

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Dostáváme se k deváté interpelaci, kdy paní poslankyně Pavlína Nytrová bude interpelovat pana premiéra ve věci aktuálního vývoje v registru smluv. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, zveřejňování smluv, faktur a objednávek, a tím i rozšíření okruhu osob a institucí, které se budou moci na veřejné, i když jen neformální kontrole podílet, je nezbytné, neboť dosavadní zkušenost ukazuje, že stávající institucionalizované kontrolní mechanismy nejsou dostatečně efektivní. Jejich doplnění o prvky veřejné kontroly nakládání s majetkem státu, krajů, obcí a dalších subjektů je proto vysoce žádoucí.

Ráda bych od vás slyšela informaci k aktuálnímu stavu přípravy registru smluv, významného protikorupčního nástroje, který zvyšuje transparentnost veřejné správy. Médii proběhla zpráva o tom, že došlo ke shodě mezi koaličními partnery ve věci zveřejňování smluv a zavedení tzv. registru smluv. V tomto ohledu bych se chtěla zeptat, jaké jsou parametry budoucí právní úpravy a kdy se dočkáme zavedení tohoto registru. Dotkne se povinné zveřejňování smluv i malých obcí? Určitě je zpracována analýza odhadovaných dopadů zavedení povinného registru smluv na rozpočty měst a obcí. Mohl byste nás s touto analýzou seznámit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím, pane premiére, jak je to s registrem smluv?

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní poslankyně, pokud jde o registr smluv, ten je předložen na půdě Poslanecké sněmovny ve formě poslaneckého návrhu. My jsme se dohodli na úrovni vládní koalice, že bychom připravili komplexní pozměňující návrh k návrhu zákona o registru smluv. Mohu vás informovat o tom, že komplexní pozměňující návrh už je připraven, to znamená koalice v minulých týdnech dosáhla finální shody na tom, jaké konkrétní parametry by ten pozměňující návrh měl mít, měl obsahovat. Pokud se nám podaří tedy tento návrh tady v Poslanecké sněmovně prosadit, což by vzhledem k počtu hlasů koaličních poslanců neměl být zásadní problém, zákon by mohl nabýt účinnosti 1. července 2016 a následně sankce neúčinnosti a zrušení smlouvy při neuveřejnění by měla být uplatňována od 1. července roku 2017. To je zhruba možný časový harmonogram.

Pokud jde o to, jak vypadá komplexní pozměňující návrh, co by se mělo odehrávat, tak bych chtěl uvést, že v registru smluv by se měly zveřejňovat smlouvy a jejich metadata, tzn. základní údaje o těchto smlouvách. Návrh obsahuje katalog povinných osob, na které se zákon má vztahovat, tzn. stát, územní samosprávné celky a další veřejnoprávní korporace propojené s nimi majetkově nebo jinak. Stanovuje se výjimka z povinnosti smlouvu uveřejnit zejména pro smlouvu, jestliže výše hodnoty jejího předmětu je 50 tis. korun bez daně nebo nižší, a pro smlouvy uzavírané s fyzickými osobami, které jednají mimo rámec své podnikatelské činnosti. To znamená, měly by se všechny ostatní smlouvy v tomto systému zveřejňovat.

Registr smluv by měl být elektronickým informačním systémem veřejné správy, který je přístupný bezplatně. Je umožněno ve stanoveném rozsahu před uveřejněním chránit obchodní tajemství a je možné také provést opravu uveřejněného dokumentu. Následkem neuveřejnění smlouvy je neúčinnost smlouvy, popř. její zrušení od počátku, přičemž sankce neúčinnosti smlouvy a jejího zrušení od počátku se stanoví pro smlouvy uzavřené až jeden rok po nabytí účinnosti zákona. Cílem přechodného období je, aby se povinné subjekty mohly seznámit s chodem tohoto systému, tzn., aby si vytvořily pravidla pro zveřejňování smluv a nebyly bezprostředně vystaveny riziku sankce neplatnosti smlouvy.

V návrhu stanovujeme dvouleté přechodné období pro obce, které nevykonávají rozšířenou působnost, tedy pro obce prvního a druhého typu a pro jejich právnické osoby. To znamená, tyto obce dva roky nebudou mít povinnost smlouvy zveřejňovat, opět, budou se moci seznámit s tímto systémem a budou se na něj moci připravit.

Jediná otázka, která ještě zbývá nedořešená a kterou bude muset rozhodnout buď koalice, nebo Poslanecká sněmovna, je, který resort bude správcem registru. Jeví se nám jako nejvhodnější dvě varianty: buď aby to bylo Ministerstvo pro místní rozvoj, které by mohlo využít stávající informační systémy, které se týkají veřejných zakázek, nebo eventuálně by to mohlo být Ministerstvo vnitra. Čili poslanecký návrh je zatím předložen s těmito dvěma variantami.

Kromě toho, že je připraven komplexní pozměňovací návrh k projednání v Poslanecké sněmovně, tak bych vás chtěl informovat o tom, že jsme začali už bez tohoto zákona na úrovni ministerstev a centrálních úřadů státní správy smlouvy zveřejňovat, tzn. že naprostá většina ministerstev a centrálních úřadů už nyní zveřejňuje všechny nově uzavřené smlouvy nad 50 tisíc korun. Konkrétně Úřad vlády tyto smlouvy zveřejňuje od 1. ledna letošního roku a další resorty a centrální úřady se postupně přidaly. Čili státní správa na úrovni centrálních orgánů státní správy se už na nový systém připravuje a přešli jsme do toho transparentního modelu a nečekáme na to, až bude nový zákon o zveřejňování smluv účinný. Ale souhlasím s tím, že systémovým řešením je registr smluv a je důležité, aby byl přijat a nastaven takovým způsobem, aby nepůsobil zbytečné administrativní a právní komplikace, ale současně pomohl k tomu, aby byly zveřejňovány výdaje veřejného sektoru v podobě právě těchto konkrétně uzavíraných smluv. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní poslankyně nemá doplňující otázku. Desátou interpelaci přednese pan poslanec Ladislav Šincl, který bude pana premiéra interpelovat ve věci návštěvy Jižní Koreje. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, nedávno jste navštívil Jižní Koreu s téměř 70 zástupci našich firem a akademických institucí. Je to asi proto, že Jižní Korea se stala jedním z nejdůležitějších partnerů, které Česká republika v Asii má. Česko-korejské vztahy se v posledních letech velmi dynamicky rozvíjely v oblasti investic, obchodu a kulturní výměny. V době, kdy jste byl ministrem financí, se mj. podařilo získat například investici firmy Hyundai Motor na severní Moravu. Výsledkem investice firmy Hyundai je hlavně vytvoření tolik potřebných pracovních příležitostí zejména pro obyvatele již zmiňované severní Moravy. U subdodavatelů, kteří automobilku Hyundai následovali na severní Moravu, pracuje zhruba sedm tisíc lidí, takže projekt Hyundai v kraji vytvořil více než 10 tisíc pracovních míst a významně tak přispěl ke snížení nezaměstnanosti. Jsem přesvědčen, že korejští investoři mají s Českou republikou pozitivní zkušenosti, což může povzbudit i další. Bohužel situace na severní Moravě není i přes tuto investici vůbec lehká. V tomto kraji je dnes nadále téměř 90 tisíc nezaměstnaných, což si lze představit jako všechny obyvatele Karviné, Bohumína a všech přilehlých obcí. Například v Karviné je na jedno jakékoli volné pracovní místo fronta na úřadu práce, kde zde čeká 41 uchazečů.

Při svém setkání v jihokorejské metropoli Soulu s prezidentkou Korejské republiky jste uzavřeli dohodu o strategickém partnerství mezi Českou republikou a Korejskou republikou. V této souvislosti bych se vás chtěl zeptat, jaké výsledky vzešly z této dohody o strategickém partnerství a z jednání delegace českých podnikatelů s korejskou stranou a jak vaše cesta pomůže české ekonomice a hlavně, zda jejím výsledkem bude i získání nových investorů na severní Moravu tak, aby se zde mohla snížit konečně nezaměstnanost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi, prosím, pane premiére, o vaši odpověď.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, jak už jsem zmínil ve své předcházející odpovědi na interpelaci, snažíme se maximálně jako vláda koncentrovat na podporu hospodářského růstu. Součástí toho je také podpora exportu a podpora ekonomické diplomacie. V oblasti Asie vidíme dvě klíčové země. Samozřejmě nechci podceňovat vztahy s těmi dalšími, ale vidím tam dvě silné ekonomiky, které pro nás jsou velmi zajímavé. Tou první je přirozeně čínská ekonomika a tou další je ekonomika Korejské republiky. Nám se podařilo už v loňském roce, v prvním roce vlády, získat dvě velmi významné korejské investice do České republiky. Z toho jedna investice společnosti Nexen by měla vytvořit zhruba tisíc pracovním míst v Ústeckém kraji. Druhá investice by měla vytvořit necelých tisíc pracovních míst. Je to investice firmy Hyundai Mobis v mošnovské průmyslové zóně. Ta by měla vytvořit necelý tisíc pracovních míst v Moravskoslezském kraji.

Tak jak jsem informován, zájem těchto dvou velkých korejských společností přirozeně povede k tomu, že se na Českou republiku bude upírat pozornost i dalších korejských firem a dalších korejských investorů. My se snažíme té situace maximálně využít, toho, řekněme, zintenzivněného a probuzeného zájmu Korejské republiky o Čechy, Českou republiku. Naše vláda otevřela v Soulu nově pobočku agentury CzechInvest, tzn. bude tam přímo jeden pracovník agentury CzechInvest, aby na místě poskytoval podporu vzájemnému obchodu a především podporu možným korejským investicím.

Jsem velmi rád, že výrazného obratu dosáhl také turistický ruch. Přiliv korejských turistů do České republiky se meziročně zvýšil o více než 20 procent v loňském roce, což je myslím velmi dobrý výsledek a souvisí to také s tím, že byla zřízena přímá linka mezi Prahou a Soulem.

My jsme skutečně uzavřeli s prezidentkou Korejské republiky dohodu o určitém strategickém partnerství mezi Českou republikou a Korejskou republikou. Ta předpokládá také zintenzivnění vzájemných politických vztahů. Chci jen připomenout, že moje cesta do Koreje v loňském roce byla první premiérskou návštěvou po čtrnácti letech v Koreji. Čili tady je evidentní, že prostor, který byl pro posílení vzájemných kontaktů, nebyl plně využit. Vlastně posledním předsedou vlády, který Korejskou republiku navštívil, byl přede mnou Miloš Zeman v roce 2001. Čili tady si myslím, že existuje i velký prostor pro posílení politického dialogu. Pozval jsem prezidentku Korejské republiky na návštěvu České republiky. Pevně věřím, že přijede v letošním roce. Součástí její delegace by měla být také velmi silná podnikatelská skupina. Předpokládám, že i v této delegaci by mohli být další zájemci o přímé investice v České republice. Chci také připomenout, že součástí mé delegace v Korei bylo 49 zástupců českých firem a podnikatelského fóra, které jsme zorganizovali, se zúčastnilo více než 130 významných představitelů soukromého a státního sektoru z Korejské republiky. Takže i ta návštěva vedla k výraznému zintenzivnění vzájemných kontaktů. Byly také podepsány během návštěvy už i některé konkrétní kontrakty, které se týkaly dodávek našeho zboží do Korejské republiky.

Jsem přesvědčen, že intenzivní cílená podpora obchodních vztahů, ekonomické diplomacie, zájemců o investice v České republice by měla přinést konkrétní výsledky. Ty by se měly dotknout i Moravskoslezského kraje. To, co vidím jako důležité, je, abychom v Moravskoslezském kraji měli připraveny plochy pro nové investice, a k tomu by měla také sloužit i aktivita Ministerstva průmyslu a obchodu v rámci vybudování nové průmyslové zóny v bezprostřední blízkosti Karviné, tak abychom byli schopni uspokojit poptávku po plochách pro nové průmyslové investice a současně abychom vytvořili pracovním místa v okrese, který je ještě stále postižen jednou z největších nezaměstnaností v České republice.

Samozřejmě je pozitivní, že nezaměstnanost v ČR klesá, meziročně se snížila o více než jedno procento, ale stále nám tady zůstávají okresy Karviná, Ústí nad Labem, Most a některé další, které mají vysoce nadprůměrnou nezaměstnanost (upozornění na čas), a tam musí vláda věnovat speciální pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec je velmi spokojen s vaší odpovědí. S další, jedenáctou interpelací nyní přichází pan poslanec Miroslav Kalousek, který bude pana premiéra interpelovat ve věci konfliktu zájmů ministra financí. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, váš první místopředseda vlády a ministr financí je kromě jiných aktivit také vlastníkem vydavatelství Mafra, které vydává kdysi prestižní deníky Mladá fronta a Lidové noviny. Toto vydavatelství pořádá komerční akce, kdy zve na konference podnikatelské subjekty se setkáním s významnými osobnostmi a pobírá za jejich účast nemalé finanční prostředky. To, že se na těchto akcích účastní ministr financí a pomáhá tak komerčním aktivitám své divize, to je věcí jeho vkusu, ale to, že účastníkem těchto konferencí jsou i státní podniky nebo společnosti se státní účastí, kde ministr financí vykonává vlastnická práva, je flagrantní a orientální a nechutný konflikt zájmů. Tady prostě dochází k tomu, že podniky ovládané ministrem financí přispívají na soukromý byznys továrníka Babiše.

Já bych se vás chtěl zeptat, vážený pane premiére, jaká učiníte opatření, aby k něčemu tak nechutnému a v Evropě nepřijatelnému nedocházelo, za prvé, a jaká učiníte opatření, aby pan ministr financí Babiš nařídil továrníku Babišovi, ať zařídí, aby státní podniky vrátily peníze - aby jeho vydavatelství Mafra vrátilo peníze těm státním podnikům. Já si myslím, že daňové úlevy a miliardové dotace by mohly stačit. Nemusí krást ještě ze státních podniků ve prospěch svého soukromého byznysu. Prosím o vaše vyjádření, pane premiére.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Prosím, pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já jsem zaznamenal v médiích informace, které se týkají toho, že některé státní firmy fungují jako partneři společnosti Mafra. Na základě těchto informací jsem se písemně obrátil na ministra financí a požádal jsem o poskytnutí informací v tomto směru. První část informací jsem dostal a musím říci, že je nepokládám za úplně dostatečné a budu chtít po panu ministrovi financí ještě jejich další doplnění.

Z informací, které jsem zatím obdržel, vyplývá, že společnosti ČEPRO a ČEZ byly partnery společnosti Mafra už v minulosti, to znamená, není to partnerství, které vzniklo teď nově po nástupu naší vlády, ale partnery Mafry byly tyto dvě státní nebo polostátní firmy už v minulosti. Samozřejmě ke změně charakteru toho vztahu došlo v okamžiku, kdy se ministrem financí stal současně i vlastník společnosti Mafra, to znamená, tady dochází logicky ke střetu zájmů a já jsem už požádal o to, aby tato věc byla předmětem koaličního jednání, a myslím si, že je potřeba, abychom si jasně řekli, jak budou definována pravidla pro státní a polostátní firmy, aby tady nebylo jakékoliv podezření z toho, že ministr financí využívá té skutečnosti, že je nejenom podnikatelem a vlastníkem společnosti Mafra, ale také ministrem financí, a tím pádem subjektem, který vykonává akcionářská práva v celé řadě významných státních a polostátních firem. Podle mého názoru se budou muset nastavit striktnější pravidla pro firemní marketing a myslím si, že by se měla zrušit ta partnerství, která zavdávají takovéto spekulace nebo zavdávají takovéto pochybnosti.

Takže tolik jenom velmi stručně jako reakce na vaši interpelaci. Není to věc, ke které došlo po vzniku vlády. Firmy se takovým způsobem chovaly už v minulosti, ale rozumím tomu, že problém nastal v okamžiku, kdy tady je personální unie mezi vlastníkem médií a tím, kdo vykonává za stát akcionářská práva v těchto společnostech. Pokládám za rozumné, aby byla nastavena přísnější pravidla pro firemní marketing, a pokládám za rozumné, abychom požádali zástupce státu v dozorčích radách, aby se touto věcí pravidelně zabývali a dohlédli na to, že tady nebude existovat podezření, které by se týkalo střetu zájmů.

Možná jenom ještě jedna doplňující poznámka a ta se týká konkrétně společnosti ČEPRO. Já jsem zaznamenal, že tady byla samozřejmě diskuse, která se týkala otázky novely zákona o spotřební dani. Společnost ČEPRO - v ní vykonává akcionářská práva Ministerstvo financí, současně společnosti, které jsou ve vlastnictví ministra financí, dodávají významnou část biosložek, které se ve společnosti ČEPRO přimíchávají do pohonných hmot. Já jsem přesvědčen o tom, že bychom se měli v rámci koalice dohodnout na tom, aby se zvýšila kontrolní role dozorčí rady společnosti ČEPRO vůči činnostem, které ve společnosti ČEPRO probíhají, a jsem přesvědčen o tom, že by jedno nebo dvě místa v dozorčí radě společnosti ČEPRO měli zaujmout také zástupci opozičních stran z této Poslanecké sněmovny, tak aby byla zcela zřejmá transparentnost chování společnosti ČEPRO při nákupu biosložek, které jsou přimíchávány do pohonných hmot. Myslím si, že zastoupení opozice v dozorčí radě společnosti ČEPRO by mohlo přispět k tomu, aby tady nebyly pochybnosti o nějakém možném střetu zájmů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já se neptal na ČEPRO, pane premiére, já jsem se ptal na váš názor na flagrantní konflikt zájmů, kdy zřetelně státní podniky ovládané ministrem financí sponzorují soukromý byznys továrníka Babiše. To se stalo. Vy jste mi na to odpověděl, že rázně zakročíte, protože řeknete: ty, ty, ty, Andreji, už to nikdy nedělej. On vám na to řekne: koukej mlčet, nebo dostaneš lopatou, a vy budete mlčet, abyste nedostal tou lopatou. Já vám děkuji za odpověď i za vaši politickou odvahu. Pane premiére, jenom si dovolím poznamenat, že kdekoliv v civilizované Evropě by byl tento zrealizovaný konflikt zájmů důvodem k okamžitému odstoupení příslušného člena vlády s ostudou.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poprosím o odpověď pana premiéra. Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane poslanče, tohle je prostě objektivně situace, kterou v minulosti pravděpodobně žádná vláda nemusela řešit. To vyplývá i z toho, co jsem uvedl, to znamená, že ta partnerství mezi firmami včetně firmy ČEPRO, proto jsem ji tady zmiňoval, mezi těmito firmami a Mafrou tady existovala už v minulosti, ale nevyvolávalo to pochybnosti a nevyvolávalo to podezření prostě proto, že tady nedocházelo k personálnímu propojení mezi funkcí ministra financí a mezi funkcí vlastníka společnosti Mafra. V okamžiku, kdy k tomu došlo, v okamžiku, kdy se tato informace objevila, a pokud je tato informace potvrzena, pak se tím koalice bude zabývat. Mým cílem je, abychom stanovili taková pravidla pro firemní marketing, aby k tomuto konfliktu zájmů nedocházelo a aby tady nebyla žádná podezření. Čili budu očekávat na základě jednání koaliční rady ze strany ministra financí konkrétní návrh postupu a pravidel, která by měla být jednotně uplatňována ve státních a polostátních firmách, aby nedocházelo k takovémuto podezření.

Znovu zdůrazňuji, je to prostě nová situace, která je dána tím, že ministrem financí je současně podnikatel, který podniká i v oblasti médií, a na tuto situaci budeme muset reagovat přísnějšími pravidly pro fungování dozorčích rad státních a polostátních firem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla poslední interpelace, protože je po 15.55, kdy může být poslední interpelace na pana premiéra přednesena. Přečtu ještě omluvy. Pan ministr Marian Jurečka se dnes omlouvá od 15 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Ladislav Okleštěk se omlouvá z dnešního a zítřejšího jednání ze zdravotních důvodů.

Budeme pokračovat interpelacemi na jednotlivé členy vlády. První interpelaci přednese pan poslanec Milan Šarapatka, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra zahraničí, alespoň zatím, Lubomíra Zaorálka ve věci personální politiky na Ministerstvu zahraničí. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji, pane předsedající. Já jsem skutečně smutný, že tady není... (Předsedající: Už je!) Už je, dobrý den, pane ministře.

Vážený pane ministře, vážení kolegové, dovoluji si vás požádat o pozornost, neboť se podle mě jedná o věc zcela zásadní. Nedávno jsme schválili služební zákon a já jsem hlasoval pro. Věřil jsem, že jakýkoli zákon je lepší než žádný. Byla to chyba. Na Ministerstvu zahraničí se totiž principy tohoto zákona poměrně razantně obcházejí.

Vážený pane ministře, po vašem nástupu do funkce jsem do vás vkládal opravdu velké naděje. Doufal jsem, že vymetete Augiášův chlív, který zůstal na ministerstvu po vašem předchůdci, a že zastavíte svinstva, která se v personální politice děla na MZV za éry ministra Schwarzenberga. Očekával jsem také -

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám, pane kolego. Myslím, že slovník této Poslanecké sněmovny by měl mít jistou úroveň. Prosím vás o dodržování té úrovně. Děkuji.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Dobře, omlouvám se. Očekával jsem také, že se budete snažit odstranit následky předchozích partajních čistek a rehabilitovat ty, kteří byli z ministerstva v době vlády ministra Schwarzenberga odstraněni. Bohužel musím konstatovat, že práce personální politiky se nezměnila, není-li nakonec horší, než tomu bylo za vašeho předchůdce. Kariérním diplomatem se člověk stává na základě úspěšného výběrového řízení a absolvování studia na diplomatické akademii. Jaká je ale současná praxe na MZV? Letos bude přijato na diplomatickou akademii méně než deset uchazečů. Ministerstvo zahraničí však od nástupu nového vedení přijalo již více než 130 nových pracovníků, všechny na výjimku ministra, tedy bez konkurzu. Děje se tak evidentně kvůli zákonu o státní službě, který od 1. 7. zásadně omezí přijímání lidí, kteří neprojdou férovou soutěží.

Jaká je kvalifikace těchto lidí přijatých na výjimku ministra? Zpravidla je to blízkost sekretariátu ČSSD. (Předsedající: Čas, pane poslanče!) A nejedná se zdaleka jen o řadové pracovníky. Uvedu příklady: ředitel odboru správy majetku pan Ing. Kyslík a další, nemohu je tady vyjmenovávat.

Chtěl bych ještě připomenout, že na MZV existuje odbor aktivních záloh, dříve tzv. osmistovky, kde živoří mnoho kariérních diplomatů, kteří se vrátili ze zahraničí a nenašlo se pro ně místo. Divné to je. Místo nich totiž bylo přijato 130 perspektivních diplomatů na ministrovu výjimku. Jakou mají kvalifikaci? Kolika jazyky hovoří?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám, pane poslanče, už více než o polovinu, přestože jsem vás přerušoval, jsem vám dal větší čas. Prosím pana ministra o odpověď. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Přeji vám dobré odpoledne. Zazněla tady tvrdá slova, jak jsme slyšeli, na adresu Ministerstva zahraničí a údajné nepořádné personální politiky. Tak mi nejdřív dovolte, abych trochu opravil ta čísla, která tady zazněla. Ta byla tuším přepsána z toho článku v novinách, který se objevil na začátku týdne. Tak jenom abych to uvedl trochu na pravou míru.

Tady bylo řečeno, že jsem přijal 130 zaměstnanců ministerstva na výjimku. Já bych k tomu rád vysvětlil: Na ministerstvu se přijímá na výjimku, protože od roku 2010 tady platí stopstav, proto vlastně jakékoli přijetí jde na výjimku. Ten stopstav je samozřejmě třeba zrušit a to se chystám učinit už brzo. Ale rád bych vysvětlil, že to není tak, že bych já přijal 130 zaměstnanců na výjimku. Ve skutečnosti drtivou většinu přijal generální sekretář a já jsem je nepodepisoval, protože podle toho rozhodnutí z roku 2010 na místa referentů a hospodářských pracovníků přijímá generální sekretář, a kdyby se na to někdo podíval přesněji, tak by zjistil, že těch, které jsem přijal já na ministerstvo, které má zhruba asi 1 800 zaměstnanců, je ve skutečnosti ne 130, ale 28. A z těch 28 jich pouze 11 je na vedoucí pozice. Já to řeknu přesně - z 50 míst, která byla přijata nebo kde došlo ke změnám na vedoucích pozicích, tak 11 jsem podepisoval já a těch 11, to jsou vlastně všichni noví náměstci, je to nová tisková mluvčí, to jsou všechno funkce, které jsem musel vyměnit v průběhu roku prostě proto, že nový ministr má mít právo provést určité změny. A pak je tam kromě těch 11 ještě dalších 18, to jsou většinou tajemníci těch náměstků, kteří si také přivedou někoho vlastního. A pak jsou tam třeba také velvyslanci, které jsem sice přijal, ale bylo nutné na ně učinit výjimku, protože to byli velvyslanci, na kterých byla politická shoda, jako pan Podivínský v Německu, jako byl pan... Tyhle ještě nemůžu uvádět, protože ti ještě nejsou jmenováni, takže je nebudu vyjmenovávat, protože bych tím asi ještě porušil diskrétnost vůči ostatním státům. Ale vysvětluji, že to nejsou nějací pracovníci ze sekretariátů, ale jsou to oficiální nominace velvyslanců. Dohromady, opakuji, je to 28 jmen, ale nejsou to žádné sekretariáty. Můžeme se na to potom podívat, já vám to mohu podepsat dokonce jméno po jménu. Z toho, co byste zjistil, kdybyste se opravdu seznámil s tím, jak to ve skutečnosti vypadá, tak by poměrně jasně vyplynulo, že je hrubým zkreslováním tvrdit, že tady dochází k nějakému rychlému obcházení toho, co má přinést služební zákon, protože jednak počet těch přijatých na ministerstvo je, dovolím si tvrdit, velmi nízký právě proto, že - opakuji - ministerstvo má více než 1 800 zaměstnanců a tohle je vlastně opravdu setina, těch 28, kteří byli mnou podepsáni. Je to to, co je podle mě běžné ve všech zemích, že když přichází ministr, tak má prostě právo provést určité změny třeba na postu tiskového mluvčího nebo na postu náměstků apod. A všechny tyto změny, které jsou podle mě naprosto přiměřené z hlediska rozsahu, jsem prostě provedl. A samozřejmě, že podle nového služebního zákona to dozná určitých změn, protože podle něj bude existovat politický kabinet, to znamená, tam je vlastně přímo pravidlo pro to, jak se mají tyto nové síly, když přicházejí s ministrem a předpokládá se, že odejdou s ministrem, jakým způsobem se mají zaměstnat. My to podle toho taky upravíme.

Já si dovolím tvrdit, že se nic tak dramatického, jak tady pan poslanec tvrdil, nestalo. Možná jsme si mohli tuto debatu ušetřit, protože jsme se mohli setkat nad konkrétními, skutečně pravdivými čísly a třeba i nad konkrétními jmény, protože já se nebráním a protože základní zásada, kterou ctím, je, že mě nezajímá nějaká stranická knížka, ale zajímá mě, co ten člověk je schopen odborně dodat. A mohu vás ujistit, že kdybych zjistil, že někdo z těch nově přijatých to nesplňuje, tak bez ohledu na to, odkud přichází, se s ním zase rozloučím. Když mi dokážete, že jsem tento princip nějak porušil, tak můžete mluvit o něčem zásadním. Takhle si myslím, že to, co tady zaznělo, bylo velmi přehnané a v řadě údajů naprosto nepravdivé.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi. Ptám se, jestli pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Ano, prosím, máte minutu na doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji. Děkuji, pane ministře, za odpověď. V podstatě si myslím, že je úplně jedno, jestli přijímal generální sekretář, nebo vy. Podstatné je, že tam přišlo 130 lidí bez jakékoli soutěže, zatímco ti, kteří se poctivě přihlásí do konkurzu na diplomatickou akademii, tak ta místa otevírána nejsou. Pak jsou tam aktivní zálohy, neboli osmistovka, kam přicházejí lidé ze zahraničí, a pak tam sedí, nedělají nic, přičemž na jejich místa, kde by mohli být užiteční, přicházejí nově přijatí lidé. Já si myslím, že to prostě v pořádku není, a ptám se, jakou tito lidé mají kvalifikaci, kolika jazyky hovoří, jakou mají praxi z diplomacie, když jsou přijímáni na důležitá vedoucí místa na ministerstvu. Nemyslím si, že to je v pořádku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k doplňující otázce. Pan ministr odpoví. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek No ono je tady takové nedorozumění, ale já se to pokusím trochu vysvětlit. Skutečně, když jsem nastoupil, tak jsem začal s praxí indikativních výběrových řízení na všechna místa a to je něco, co se do té doby na ministerstvu nedělo. A to neznamená, že někdo, když byl přijatý na výjimku, neprošel tímto výběrovým řízením. To tak prostě není. Tohle to, ten axiom, který tady byl řečený, že ty výjimky znamenají, že se obešel ten systém, ten prostě není pravdivý.

Co se týče toho, kdy jste řekl, že na vedoucí místa, mají mít odpovídající kvalifikaci. Já jsem řekl, že na vedoucí místa jsem podepsal to sám pro 11 lidí z 50 s tím, že ten zbytek je z těch vlastních zdrojů ministerstva. Jedenáct z nich přišlo z venku a můžeme si říct každé z těch jmen. Jsou to náměstci, je to tisková mluvčí a tyto funkce a můžeme se na každé, když budete mít zájem, sejít a já vám řeknu, kde je ta odpovídající kvalifikace, která mě vedla k tomu, že jsem tuto výjimku podepsal. Asi chápete, že na náměstky se výběrové řízení nedělá. To není normální. Je tady několik typů funkcí, o těch teď mluvím, těch je velice málo, kde si myslím, že si ministr může dovolit, a je to také často i politikum, že se jmenovali určití náměstci. Nevím, jestli o těch chcete mluvit. Opakuji, těch jmen je pouze 11, to znamená žádných 130, jak tady znělo. To znělo opravdu hrozivě. Můžeme se o každém zvlášť pobavit. Mám dojem, že tím bych teď tady Sněmovnu neobtěžoval, protože je i otázka, jestli to je debata, která by tady k něčemu byla. Ale možná jsme si mohli ušetřit tu interpelaci, stálo by za to se na to sejít a řada věcí by se vyjasnila mezi námi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi za doplňující odpověď. Další interpelací je interpelace pana Miroslava Kalouska na ministra financí Andreje Babiše. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane ministře Babiši, v rámci svých podnikatelských aktivit jste vlastníkem také vydavatelství Mafra, které vydává kdysi prestižní deníky Mladá fronta dnes a Lidové noviny. Je obecně známo, že toto vydavatelství je ztrátové a snaží se tu ztrátu snížit jinými komerčními aktivitami, například konferencemi s podnikatelskými subjekty, kterých se také někdy účastníte. Je to prosím otázka vkusu a já do toho nechci mluvit. Co je však za skandální, je, že účastníky těchto konferencí i za vaší účasti jsou státní podniky, které vy ovládáte z pozice ministra financí, a vzhledem k tomu, že je to spojeno s nemalými finančními příspěvky, nelze tady konstatovat nic jiného, než že společnosti se státní účastí, jejichž vy jste jediným akcionářem, sponzorují váš soukromý mediální byznys.

Chci se vás zeptat, pane ministře, zda jste si vědom, že kdekoliv v civilizované Evropě by tento uskutečněný čin byl důvodem k okamžité rezignaci. Chci se vás zeptat, zda při vědomí, že jste se tu včera domáhal mnohamiliardových úlev pro svůj byznys, že jsme si dnes mohli přečíst, že z roku na rok se vám zvýšily výrazně dotace do státního rozpočtu, zda opravdu ještě musíte vykrádat státní společnosti, které ovládáte ve prospěch svého mediálního byznysu. Prosím vás o vaše stanovisko, pane ministře.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Kalouskovi i za dodržení času k otázce v interpelaci a požádám pana místopředsedu vlády a ministra financí o odpověď. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já bych se k tomu vyjádřil následovně. Mafra organizuje tyto konference už léta. Já jsem před chvílí slyšel pana premiéra. Organizovala to už v čase, kdy pan premiér byl ministrem financí, a stejně to organizovala, když pan Kalousek byl ministrem financí. Mluvme konkrétně. Když pan Kalousek byl ministr financí, tak jím nominovaný ředitel Čepra se podílel na konferenci Mafry Budoucnost české petrochemie. Bylo to 20. května 2013 a bylo to přímo pod patronací pana Kalouska. Takže já skutečně nerozumím, o čem je tady řeč. Já jsem se zúčastnil snídaně na pozvání Mafry z hlediska vysvětlování evidence tržeb a jediný státní podnik, který, jak jsem se následně teď dozvěděl, tam byl ČEZ. Takže mluvme tak, jak to je. Mafra to dělá historicky a dělala to i za pana Kalouska i za pana Sobotky, takže já samozřejmě zásadně odmítám toto nařčení, a skutečně není odkázaná na tyhle směšné částky. Já určitě doporučím Čepru, aby už podobné akce nepodporovalo, i když já jsem na žádné akci, co podporovalo Čepro, a to bylo pod patronací Ministerstva průmyslu. To nebylo pod patronací Ministerstva financí. Takže pokud je to viděno jako nějaký velký problém a těch pár korun, co tam Čepro dalo, tak samozřejmě já doporučím Čepru, aby to nedělali. Akorát nerozumím tomu, že se z toho dělá velký střet zájmů, když stejně fungovala Mafra za pana Kalouska i za pana premiéra. Já to odmítám a považuji to skutečně za malicherné a směšné. Protože při takové filozofii by vlastně nikdo nemohl kupovat ani noviny, ani Lidové noviny, ani MF dnes, ani poslouchat rádio Impuls, protože to byl také asi střet zájmů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a pan poslanec bude chtít v minutě dát doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Když tomu nechcete rozumět, pane ministře, to je potom těžké. To je asi stejné, jako když nechcete rozumět, proč na váš byznys s biopalivy přispíváme všichni pěti miliardami korun, i když je to pravda. Prostě za pana ministra Kalouska i za pana ministra Sobotky Mafra nepatřila ani Kalouskovi ani Sobotkovi. Takže když tam přišli a byla ta nějaká byznysová aktivita, tak tam prostě nebyl konflikt zájmů. Zatímco dnes ministr Babiš ovládá Čepro i ČEZ, patří mu Mafra a nelze konstatovat nic jiného, než jím ovládané státní podniky sponzorují jeho soukromý byznys. To dřív předtím nebylo. To je až teď. Nechápu, proč tomu nerozumíte. To za prvé.

Za druhé. Pokud jsou to pro vás malé peníze, já souhlasím. Vy tunelujete z veřejných rozpočtů řádově větší prostředky. Ale ať je tedy ta Mafra vrátí těm státním podnikům. To by od vás bylo mimořádně slušné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, uplynul váš čas k doplňující otázce. Děkuji. Pan ministr odpovídá. Má dvě minuty na doplňující odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já jim to řeknu, ať to vrátí. Víte, co je největší tragédie naší země 25 let po revoluci? Že tenhle lhář, tenhle tunelář, tenhle zloděj, který tady nakradl miliardy, symbol korupce, Kalousek, tady je to napsané, dvacet let jeho zlodějin! Nechť si to každý přečte! Nechť nám řekne jeho střet zájmů s Hávou, jak dělal Omnipol, kšefty s Ministerstvem obrany! Tady je to všechno napsané! Tady si to každý může přečíst. Tady nám někdo káže. Nebo pan Stanjura, jak dělal kšefty na (nesrozumitelné). (Hlas z pléna.) Takže tady je napsané, jak tenhle zloděj Kalousek, který tu nakradl miliardy, a já rád vrátím ty peníze Mafře, ale nechť Kalousek vrátí miliardy, co tu nakradl! Protože tady je jaký problém? Tady je problém, že jedenácté přikázání Kalouska zní: Neprokážeš! My dneska máme arbitráž proti českému státu za privatizaci Škodaexportu za 1,5 miliardy a tady po Praze běhá nějaký člověk, který říká, že mu dal 60 nebo 100 milionů korun za tu privatizaci a ještě ho odrbal! Ještě mu to prodal tak, že to zkrachovalo. Tak tenhle člověk mi tady něco káže! To je neuvěřitelné! Taková drzost!!! Já kdybych měl za sebou to, co on, tak lezu kanály. Já mám střet zájmů. To všichni věděli! I voliči. Ale pan Kalousek nehlásil střet zájmů s Hávou, když Háva prodal solár ČEZu. Ani nehlásil jako svůj byt, že zdělil od Hávy atd.

Tak já bych doporučoval, pane Kalousku, abyste se skutečně podíval, co máte za sebou, tady, za dvacet let. Toto vydal nadační fond proti korupci. Všichni to znají. (Smích v sále.) A to je neuvěřitelná drzost, že mě tady někdo obviňuje. Biopaliva? Pan Kalousek prosadil biopaliva! (Smích v sále.) Je to úplně jedno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: I vám skončila, pane místopředsedo vlády, doba pro doplňující odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Prosím?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Že i vám skončila doba pro doplňující odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Dobře. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já chápu, že se pan kolega Heger hlásí s faktickou poznámkou, a nemohu ji udělit, protože to jednací řád neumožňuje.

Další interpelace, interpelace paní poslankyně Pastuchové na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. (Hovor mimo mikrofon.) Pane poslanče, nemáte slovo, prosím. Ne, ve sněmovně bude mluvit ten, kterému udělí předsedající slovo. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Vážený pane ministře, vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, moje interpelace zní: personální otázky na Ministerstvu zdravotnictví. Těch otázek by mohlo být asi mnoho vzhledem k šachovým partiím, které se teď na ministerstvu dějí a asi do června dít budou. Ale já se zaměřím na jednu věc. Tím, že jsem původní profesí zdravotní sestra - záchranář, logicky se ve výboru pro zdravotnictví zabývám situací zdravotních sester, resp. nelékařského zdravotnického personálu v České republice. Trápí mě jejich nedostatek, jejich pracovní podmínky, jejich ohodnocení, jejich kompetence a samozřejmě systém vzdělávání naší republiky, který já osobně nazývám chaosem. Ministerstvo zdravotnictví už několik let připravuje novelu zákona o nelékařských zdravotních povoláních č. 96/2004 Sb., která by mohla mnohé vyřešit, ale zatím to tak bohužel nevypadá.

Sama jsem už podnikla několik setkání, bylo jich celkem pět v krajích naší republiky. Setkávám se se zdravotními sestrami a v květnu připravuji i velkou konferenci na toto téma v Poslanecké sněmovně. Výhrad z praxe existuje nepřeberné množství, což by se podle mého názoru mělo v této novele projevit. Ač jsem se v mnoha věcech neshodovala, akcí se osobně účastnila také hlavní sestra České republiky paní magistra Alena Šmídová. Ještě předminulý pátek jsem s ní vedla velmi konstruktivní jednání, na kterém se ukázalo, že dokážeme najít společnou řeč a obě chceme situaci řešit ve prospěch právě nelékařských zdravotnických profesí. Domlouvaly jsme se na společných akcích na květen.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, budete muset dokončit svou otázku v doplňující části. Nemohu vám udělit dál slovo, musíte... Prosím pana ministra, jestli... Ale stavíte mě do velmi nezáviděníhodné role, protože jednací řád je zcela jasný. Dvě minuty na otázku, jednu minutu na doplňující otázku. Pan ministr má pět a dvě minuty. Takže jestli se vzdáte doplňující otázky, tak vám dovolím, abyste přečetla ty otázky, aby pan ministr měl na co odpovídat.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Vzdám se jich, takže dávám otázku panu ministrovi. Dostaly se ke mně informace, že magistra Šmídová odešla kvůli tlakům v rámci resortu zdravotnictví. Ráda bych se zeptala, zdali jsou takové důvody k odchodu profesionálky na vašem ministerstvu možné, a pak by mě zajímalo, kdy a jak se chystáte obsadit toto místo a kdy bude předložena novela zákona. Jestli nebude zase odložena a budeme čekat další roky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan ministr odpoví. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já zkusím postupně odpovědět na otázky paní poslankyně.

Nevím, co bylo důvodem rezignace paní hlavní sestry, koneckonců každý má právo práci, kterou zastává, ukončit v případě, že má pocit, že má jiné životní plány, takže jsem úplně neřešil důvody, které k tomu paní magistru Šmídovou vedly. Koneckonců ona je podřízená náměstka pro zdravotní péči pana profesora Vymazala z hnutí ANO. S panem profesorem Vymazalem jsem o celé záležitosti hovořili a byl jsem ubezpečen, že zhruba do 14 dnů by místo hlavní sestry mělo být obsazeno kompetentním člověkem.

Nicméně musím se s vámi shodnout v tom, že i já jsem byl poměrně překvapen a ne úplně spokojen s časovým postupem, jakým probíhalo předkládání zákona č. 96, protože tak jak jsem na ministerstvo nastoupil, byl jsem informován, že tato novela je připravena, nicméně že z hlediska nelékařských profesí panují poměrně zásadní rozdílné názory na to, jak ten systém má být upraven. My už jsme někdy na podzim loňského roku k tomuto tématu s kolegy náměstky i s paní magistrou Šmídovou měli poměrně obsáhlou diskusi, kde jsem měl pocit, že jsme dali poměrně jasné zadání, jakým směrem se to má ubírat. Přiznám se, že jsem úplně nebyl spokojen s tím, že jsem se dověděl opět tedy i v prvním kvartálu tohoto roku, že je zde stále plno neujasněných otázek a že se hledá konsenzus, a až se nalezne ten konsenzus, tak zákon bude předložen. Já mám prostě obavu, že ten úplný konsenzus se nenajde. A velmi vítám iniciativu v Poslanecké sněmovně k tomuto, kterou jste vy i vaši kolegové vyvinuli. Myslím si, že je třeba ten zákon předložit, a pokud tam jsou věci, které je třeba rozhodnout, tak po nějaké velmi seriózní diskusi tu záležitost rozhodneme.

Dal jsem pokyn, aby novela, která je v podstatě hotová, nám byla předložena do 14 dnů na poradu vedení a potom aby už probíhala standardní legislativní procedura, vnitřní, vnější připomínkové řízení. Myslím si, že i ten termín, který byl stanoven v legislativním plánu vlády, to znamená předložení někdy v listopadu, je zbytečně dlouhý. Pro mě je ta záležitost prioritou, protože si myslím, že systém vzdělávání je nešťastně nastavený, že české zdravotnictví trápí nedostatek erudovaných sester a že by ta legislativní norma spíše měla pomáhat než škodit. Takže chci tady dát garanci, že to považuji za prioritu, že to urychlíme, a předložíme velmi rychle zákon k diskusi a budeme se snažit hledat i s členy Poslanecké sněmovny, kteří se tím zabývají, konsenzus tak, abychom pomohli českému zdravotnictví.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Němečkovi a končím tuto interpelaci. Nyní je na řadě interpelace pana poslance Jiřího Koubka na pana ministra financí a místopředsedu vlády Andreje Babiše. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji. Vážený pane předsedající, dovolte mi nejprve k vám. Já jsem si vždycky velice vážil toho, jak řídíte objektivně a nestranně schůzi. Myslím, že jste to prokázal opakovaně, když jste dokázal usadit i poslance své strany. Myslím si, že jste teď v uplynulých minutách prokázal, že dneska jste asi unaven, vyčerpán a už na to nemáte. Já vás prosím, abyste se nechal vystřídat, neboť jste nezjednal pořádek, když tady ministr vlády urážel našeho kolegu. Já vás prosím, abyste se nechal vystřídat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, samozřejmě, je možné, abych se nechal vystřídat, pokud na tom trváte. Já s tím nemám žádný problém, ale nemám v žádném případě pocit, že jsem nezjednal pořádek tím, že jsem neumlčel pana poslance Kalouska, který tady vykřikoval, aniž by mu bylo uděleno slovo.

 

Poslanec Jiří Koubek: Prosím, neubírejte mi čas. Já vás požádal - ano, nebo ne. Ubíráte mi čas. (Předsedající: Já se...) Dobře, já to respektuji. Takže moje interpelace běží, mám na to 50 vteřin.

Chtěl bych navázat na to, co už tady zaznělo. Moje interpelace se jmenuje snídaně s MAFRA.

Vážený pane ministře financí, chtěl bych se zeptat a odkázat se na vaše slova, která tady dneska zazněla, že ty peníze vrátíte. Tedy myšleno vy jako majitel MAFRA vrátíte peníze, které MAFRA získala od státních podniků. Dovolte mi se vás tedy zeptat - vrátíte ty peníze kdy? Tento týden nebo příští týden? To je první otázka. A druhá: Kolik to peněz bylo? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan ministr Babiš.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Takže jedná se o jednu společnost a to je firma ČEZ. Kde sedí celá koalice. Kdysi tam seděli vaši nominanti, ten léčitel, nevím, koho jste tam měli. Ti vaši politici. Údajně se jedná - moment - o 200 tisíc korun. Takže pokud je třeba, dám vám je dneska večer a můžeme je spolu odnést na ČEZ. Pokud Beneš otevře kasu, můžete ho vzít do pokladny.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se pana poslance, zda má zájem o doplňující dotaz.

 

Poslanec Jiří Koubek: Děkuji. Vážený pane ministře, pane továrníku Babiši, pane mediální magnáte. Obávám se, že se nejedná o jedinou akci, a vycházím z informací, které má MAFRA uvedené na webových stránkách. Těch eventů bylo více a nejednalo se jenom o ČEZ. Je tam uvedena i firma Čepro nebo ČEPS. Prosím tedy o doplňující otázku: Kolik tyto firmy věnovaly společnosti MAFRA a kdy tyto peníze vrátíte? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan ministr.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já jsem se zúčastnil jedné akce, té snídaně. To jsem tady vzpomínal. Ty ostatní - já nevím, to se zeptejte pana Kalouska, on organizoval také ty akce, i pan Sobotka. Dělá se to desítky let a já nevidím důvod, proč bych měl tohle řešit. Já řeším tam, kde jsem byl na snídani. Pokud je to problém, nebudu chodit na žádné akce a ty peníze, které tam byly, vrátím. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: To byla odpověď na doplňující otázku. Interpelace číslo pět - pan poslanec Kubíček bude interpelovat paní ministryni pro místní rozvoj ve věci monitorovacího systému. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Roman Kubíček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, v poslední době se hodně hovořilo o přípravě nového monitorovacího systému evropských fondů označeného pod názvem MS2014+. Moje otázka na paní ministryni je, zda jeho uvedení do provozu neohrozí vyšetřování policie v souvislosti s údajnými pochybnostmi o výběrovém řízení. Jestliže ne, kdy bude toto zařízení uvedeno do ostrého provozu a zda je připraveno na zahájení čerpání evropských dotací. Dále, jaká je připravenost úředníků, kteří toto zařízení budou využívat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní ministryně má pět minut na reakci.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tento dotaz. I když pět minut na zodpovězení otázky ohledně monitorovacího systému je opravdu velmi málo, tak zkusím odpovědět na všechny otázky, které zde padly.

Monitorovací systém v současné době je připraven na ostrý provoz a pro zadávání výzev ze strany řídicích orgánů. V tuto chvíli je monitorovací systém naplňován daty, to znamená, že každý řídicí orgán, to znamená resorty, které jsou řídicími orgány u těch programů na období 2014 až 2020, jej musí naplnit informacemi z těch programů. Následně, jakmile budou schváleny, tak se vyhlásí výzvy a ten systém je hotov. Čili v tuto chvíli za Ministerstvo pro místní rozvoj monitorovací systém je opravdu připraven na spuštění do ostrého provozu.

Já bych jenom připomněla, že monitorovací systém se dělal nanovo především z důvodů, protože Evropská komise vydala jiná nařízení než v minulém programovém období. V tomto novém 2014 až 2020 spojila všechny fondy, to znamená kohezní fondy plus zemědělské, rybářský fond, vlastně do jednoho balíčku. To znamená, že i monitorovací systém spojil ty systémy do jednoho vyjma pro zemědělský fond, jinak všechny operační programy včetně operačního programu MPO a Ministerstva životního prostředí, která doteď měla své systémy, bude vlastně pod jedním systémem. Je to jednodušší pro žadatele, v podstatě bude jedna žádost pro všechny operační programy. Teď to bylo tak, že MPO mělo eAccount, MŽP mělo BENE-FILL a my jsme měli BENEFIT na ty kohezní, tři jiné systémy. Tyto tři se spojily do jednoho plus se k nim přidal ten rybářský fond.

Co se týká policejního vyšetřování, tak já samozřejmě nemohu sdělovat veškeré detaily, jako statutární orgán Ministerstva pro místní rozvoj nemohu mařit policejní vyšetřování, nicméně toto vyšetřování by samozřejmě nemělo ohrozit spuštění toho systému, uvedení do provozu.

Nicméně ta otázka se týká i auditní zprávy, kterou jsme obdrželi, a minulou středu Ministerstvo pro místní rozvoj reagovalo auditnímu orgánu na tuto zprávu. Teď jsme jako MMR v očekávání reakce ze strany Ministerstva financí na naši reakci na auditní zprávu.

Chtěla bych zmínit ještě ohledně školení, nebo úředníků, kolik jich je vyškoleno. V podstatě po mém nástupu se začali lidé školit. My jsme vyškolili do dnešní doby asi 1 500 lidí z řídicích orgánů. To jsou již lidé, kteří mohou sami školit ostatní lidi k tomu systému. Čili za poslední měsíce jsme vyškolili opravdu takových 1 500 lidí a objíždíme jednotlivá krajská města, a nejenom krajská města, abychom dali informaci i žadatelům a budoucím příjemcům. Máme vytvořená videa, kde říkáme, co ten systém přinese, jak má žadatel žádat o dotaci a jak bude pro něj přívětivější, jednodušší. Já jsem si tu žádost vyzkoušela, protože umím i BENEFIT, eAccount, BENE-FILLL i další, tak je to jednodušší. To opravdu mohu garantovat. Samozřejmě otázkou je, až se tam naplní data, jakým způsobem to bude fungovat.

To je v tuto chvíli vše. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Táži se pana poslance - nechce položit doplňující otázku. Další vylosovanou v pořadí je paní poslankyně Pecková. Bude interpelovat pana ministra zemědělství Jurečku. (Není přítomen.) Takže stahujete, ano, výborně.

Dalším vylosovaným je pan poslanec Zahradníček, který chce interpelovat pana ministra Stropnického, který také bohužel není přítomen. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vážený nepřítomný pane ministře, v loňském roce poskytlo vaše ministerstvo Českému svazu bojovníků za svobodu na činnost dotaci ve výši 3 mil. Kč. Na stránkách Ministerstva obrany byl zveřejněn seznam spolků a sdružení, kterým jste udělili dotaci v letošním roce. Bohužel, Český svaz bojovníků za svobodu neobdržel od Ministerstva obrany na dotacích ani korunu. Oproti tomu Československá obec legionářská obdržela na dotacích téměř 8 mil. Kč včetně dotace ve výši 5,5 mil. Kč na projekt péče o válečné veterány.

Ptám se vás, pane ministře, proč Český svaz bojovníků za svobodu, který sdružuje přímé účastníky druhého odboje, účastníky národního odboje, dále partyzány, politické vězně, pozůstalé po obětech nacismu - a o to je to problematičtější, protože v letošním roce si připomínáme 70. výročí ukončení druhé světové války - neobdržel Český svaz bojovníků za svobodu žádnou dotaci, to znamená ani korunu. Stejně tak bych chtěl vědět, proč právě Československá obec legionářská dle seznamu uvedených projektů má organizačně zabezpečovat připomenutí konce druhé světové války, když v minulosti mezi významné organizátory připomenutí konce druhé světové války patřil právě Český svaz bojovníků za svobodu. Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a prosím dalšího v pořadí. Tím je pan poslanec Adamec, který bude interpelovat pana ministra dopravy Ťoka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, vážený pane ministře, já bych chtěl od vás informaci, jak to vypadá se stavbou rychlostní komunikace a dálnice R11 a D11. Sice dnes o tom na interpelacích mluvil pan premiér, že se dělá všechno pro urychlení této výstavby, nicméně já pamatuji již šestnáct let, kdy se o té dostavbě mluví, a skutek utek a registruji neustále problémy, dezinformace o tom, kudy vlastně ta dálnice povede, jestli je důležitá, není důležitá. Musím říci, že poslední dobou jsem zaregistroval to, že na polské straně jsou snahy oprášit dálnici, která je známa jako takzvaná Hitlerova dálnice z druhé světové války, která by měla vést na Králíky. Já si myslím, že to je zase další pokus o oddálení dostavby D11 a R11. Mluvím o tom, protože bych chtěl od vás slyšet, jak se to připravuje.

Měl jsem možnost jednat i s panem premiérem, že vlastně je třeba oprášit česko-polskou mezinárodní dohodu o hraničním přechodu této komunikace a že víceméně... (Řečník se odmlčel, protože v sále se poslanci hlasitě baví.) Já počkám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Utíká vám čas.

 

Poslanec Ivan Adamec: Já vím. Když pánové se baví. Dobře.

Všechny tyto pokusy vedou k tomu, že neustále se výstavba oddaluje. Dálnice pro nás je důležitá. Mezinárodní dohoda by se měla oprášit s tím, že Poláci jsou v současné době připraveni vést dálnici do Bolkowa a pak čekají na českou stranu, a zda je pravděpodobná ta varianta, že by se začalo stavět souběžně s dostavbou směr Jaroměř zároveň od státní hranice po Trutnov. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a poprosím pana ministra o reakci. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za tento dotaz. Já bych chtěl na začátek říct, že rychlostní komunikace R11 a dostavba dálnice D11 je naší prioritou, takže to určitě nechceme zpochybňovat.

Rád bych na úvod řekl, že dne 18. 3. 2005 byla podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a Polské republiky o propojení české rychlostní silnice R1 a polské rychlostní silnice S3 na česko-polských státních hranicích. Dohoda vstoupila v platnost dne 18. 7. 2005 a na jejím základě budou obě rychlostní silnice propojeny v prostoru česko-polských státních hranic mezi obcemi Královec a Lubawka.

Na nedokončené části tahu dálnice D11 a navazující rychlostní silnice R11 zpracovalo Ředitelství silnic a dálnic ČR ve spolupráci s Ministerstvem dopravy ucelenou studii proveditelnosti, která byla schválena Centrální komisí Ministerstva dopravy dne 26. 6. 2014. Tato studie proveditelnosti předpokládá dřívější výstavbu příhraničního úseku R11 úsek 1109 Trutnov - státní hranice ČR/Polsko s předpokladem zahájení roku 2019, a to s ohledem na možnost jeho financování z CEF, což je Connecting Europe Facility, v období 2014 až 2020, s možností dočerpání do roku 2023. Dalším důvodem je možnost převést po dokončení úseku 1109 na tuto trasu tranzitní dopravu z polské rychlostní silnice S3, jakmile to bude možné, tedy i při absenci předchozího úseku 1108 Jaroměř-Trutnov. Úsek 1109 totiž nahradí stávající silnici I/16 Trutnov - státní hranice, která nemá odpovídající technické parametry. Oba úseky 1108 i 1109 jsou v současné době ve stejném stavu přípravy. Stavby D11/R11 jsou součástí hlavní sítě TEN-T a naše povinnost je dokončit je nejpozději do roku 2030, ale tento termín my chceme urychlit.

Co se týče silnice S8/R43 Králíky, tam se jedná o aktivitu polského vojvodství, nikoliv názor Polska jako státu. Toto možné propojení v trase historicky plánované dálnice Vídeň-Wroclaw, oné Hitlerovy dálnice, které bylo plánováno před druhou světovou válkou, není součástí TEN-T a není sledováno ani územně chráněno v úseku od budoucí R35 po státní hranici. Stavba v této stopě by dnes byla environmentálně neprojednatelná a ekonomicky neobhajitelná, protože jsou tam nízké dopravní zátěže. Tyto argumenty jsme samozřejmě případně připraveni polské straně komunikovat na odborném setkání.

Prioritou Polska i České republiky je dle předchozích dohod dokončení R11 a na polské straně S3, které jsou součástí hlavní sítě TEN-T. S8 s pokračováním na straně ČR v jakékoliv podobě nemůže R11 ani S3 v žádném případě nahradit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a ptám se pana poslance, chce využít svoji doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Snad ani ne doplňující otázku jako poděkování za tento výklad. Jenom upozornění, že pokud by tento harmonogram byl naplněn, tak se uleví hlavně městu Náchodu z hlediska průtahu kamionové přepravy, protože dneska paradoxně kapacitní přechod je právě v Náchodě Bělovsi, a kudy povede dálnice, tak tam dneska ta kapacita není, takže pomůže to našemu regionu jako celku. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a předpokládám, že pan ministr nebude reagovat. Děkuji a další v pořadí vylosovanou je paní poslankyně Nytrová, která bude interpelovat pana ministra Babiše. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane ministře, můj dotaz se týká problematiky placení DPH z neuhrazených faktur. Počet firem mající špatné cash flow se v České republice, a nejen v ní, ale i v celé Evropě, zvyšuje. Zejména malým kapitálově slabým firmám neprospívá, že odvádějí DPH i z nezaplacených faktur. Určitě jste rád, že vaše firmy vystavují faktury odběratelům, ale pouze do chvíle, kdy své finanční závazky splní, faktury za zboží a služby zaplatí. Firmy ve všech evropských zemích mají problémy s neplatiči. Řada firem vykazuje účetně zisk, ale v důsledku neuhrazených faktur nemají na úhradu svých závazků. Řada těchto firem je nucena brát si úvěry na úhradu svých závazků. Z těchto úvěrů musí platit nemalé úroky. Malé firmy mají omezené možnosti vymoci dlužné pohledávky.

Vážený pane ministře, plánuje Ministerstvo financí zavedení institutu placení DPH pouze ze zaplacených faktur? A pokud ano, kdy? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji za přednesení interpelace a prosím o odpověď pana ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, podle zákona o DPH, směrnice EU o DPH, je plátce povinen daň přiznat k datu uskutečnění zdanitelného plnění, tzn. např. ke dni dodání zboží nebo ke dni poskytnutí služeb nebo ke dni přijetí úhrady zálohy, pokud k ní dojde před datem uskutečněného zdanitelného plnění. Takže plátce je povinen daň přiznat bez ohledu na zaplacení za dodané zboží nebo poskytnutou službu. Zákon o DPH v platném znění umožňuje upravit výši daně DPH u pohledávek za dlužníky v insolvenčním řízení podle § 44 zákona o DPH. Jinou opravu daně z neuhrazených pohledávek zákon o DPH neumožňuje.

Máme ještě samozřejmě hotovostní účetnictví, kdy směrnice o DPH umožňuje zavést pro účely DPH pro vybrané subjekty tento režim, který se od standardního režimu DPH liší tím, že umožňuje poskytovateli zdanitelného plnění přiznat DPH uskutečnitelných plnění až v okamžiku, kdy příjemce plnění daň v ceně uhradí. Ovšem na druhé straně má však tento poskytovatel nárok na odpočet DPH u přijetí plnění také až okamžikem jejich úhrady. Směrnice o DPH umožňuje tento režim pouze u vymezeného okruhu plátce a kritériem je zvolena výše obratu.

Ministerstvo financí samozřejmě tenhle problém řešilo už v minulosti. Je to samozřejmě problém cash flow státu. Já tomu rozumím. Nejste první, která se na to ptá. Ale my samozřejmě to musíme odmítnout z toho důvodu, že je tam samozřejmě hlavně dopad na cash flow státu. Pokud někdo dodá zboží a ten plátce je v insolvenci, tak je tam mechanismus, jakým způsobem se dostat k penězům dřív, ale pro stát není možné v podstatě zavést takovýhle režim, protože by to jednoduše finančně neustál. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a ptám se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Není to ani doplňující otázka, je to takový postesk. Já tomu rozumím, že stát na to nemá. Ale pokud skutečně se nebude odvádět DPH pouze z toho, co ty firmy zaplatí, tak pak tady nemůže dojít k takové té spirále, že ty firmy se nebudou kroutit pořád dokolečka. Toto nevyřešíme. Kdyby ten stát ty prostředky na to nějakým způsobem našel a vynaložil, tak jsem přesvědčená o tom, že se tady rozjede ekonomický růst.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o reakci.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já s paní kolegyní souhlasím. Já s tím mám bohaté zkušenosti. My se snažíme zlepšit to podnikatelské prostředí, protože problém je samozřejmě vymahatelnost práva v naší zemi. Máme tady insolvenční mafie. Jsou tady skupiny, které kradou firmy. Máme konkursní mafii atd., snažíme se proti tomu bojovat. A samozřejmě plno podnikatelů bylo okradeno. Možná bychom mohli uvažovat i o tom, jak to funguje v Německu, že když jednou někdo zkrachuje, tak už nemůže znovu podnikat, tam mu vezmou licenci atd.

Snažíme se spíš jít tou cestou vymahatelnosti práva, narovnání toho podnikatelského prostředí a důvěry, ale skutečně v této chvíli by to nevyřešilo ten problém a ohrozilo by to cash flow státu. Ale slibuji tady kolegyni, že se tím zabýváme a děláme maximum pro to, abychom nějakým způsobem zabránili těmto podvodným případům, kdy je vlastně podnikatel okraden a ještě odvede daň. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Berdychová, která bude interpelovat paní ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou.

 

Poslankyně Martina Berdychová: Vážená paní předsedající, dámy a pánové. Vážená paní ministryně, podle dostupných informací bylo avizováno, že za klíčovou prioritu Ministerstva pro místní rozvoj považujete cestovní ruch. Avšak od profesních organizací z oblasti cestovního ruchu slyšíme výhrady, že cestovní ruch není stále vnímán jako jedna z priorit rozvoje České republiky. Stále není dokončeno zpracování zákona o podpoře cestovního ruchu. Bylo přerušeno projednávání zákona č. 159 o podmínkách podnikání v cestovním ruchu. Není známa koncepce CzechTourismu. Prezentace České republiky v zahraničí je vnímána jako velmi roztříštěná. V období 2014 až 2020 již nebude možná přímá podpora cestovnímu ruchu z fondů Evropské unie a národní zdroje zatím tuto skutečnost nereflektují.

Vážená paní ministryně, je cestovní ruch skutečně prioritou Ministerstva pro místní rozvoj? Kam se tato agenda nyní ubírá? V jakém je stavu? Můžete nastínit aktuální priority v této oblasti? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím paní ministryni o reakci.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážená paní předsedající, vážení kolegové, vážená paní poslankyně, děkuji za spíš komentář a následně poslední otázku. Ano, pro mě je cestovní ruch prioritou Ministerstva pro místní rozvoj. A cestovní ruch je prioritou i této vlády, což dokazují i snahy naší vlády, orientace i na jiné trhy, než jsme byli dosud zvyklí, což bych ráda následně zmínila, i na jaké země se chceme orientovat.

Úplně nesouhlasím s tím, že by vnímání České republiky bylo v zahraničí roztříštěné. Asi to nebude úplně tím, že se řekne cestovní ruch, ale možná je to i jinými vlivy než opravdu jenom agendou cestovního ruchu. Nicméně vás zde mohu ujistit, že Ministerstvo pro místní rozvoj i po mém nástupu činí veškeré aktivity k tomu, aby cestovní ruch byl jedním z takových silných aktérů pro zvýšení našeho HDP, aby za několik let se stal možná i součástí průmyslových odvětví. To je takový hlavní cíl - zvýšit příjmy z cestovního ruchu.

Podle kompetenčního zákona je Ministerstvo pro místní rozvoj odpovědno právě a má v gesci cestovní ruch jako takový. Když někam jedu a setkávám se s mnohými právě i profesními organizacemi i starosty a ostatními, když se ptám, co to je cestovní ruch, tak mi všichni řeknou: postavit hotel nebo rekonstruovat památku. Ale to není cestovní ruch. A takto je možná i trošičku chybné vnímání ze strany možná i některých asociací nebo i ostatních aktérů v oblasti cestovního ruchu, co to vůbec je.

Ano, Evropská komise jasně řekla, že nebude financovat cestovní ruch v České republice v programovém období 2014 až 2020. Proč? Protože jsme si postavili hotely, máme tady akvaparky a to nebylo smyslem toho, aby cestovní ruch pomohl vyváženosti našich regionů. Tečka. Takhle s námi komunikovala Evropská komise čtyři roky. Toto se nám nepodařilo ani zvrátit. To je prostě názor a ty finance na cestovní ruch prostě již nepůjdou.

Nicméně co já se snažím na MMR učinit, je jednak dát koncepci na Ministerstvo pro místní rozvoj, která tam sice je, ale já bych tam chtěla vidět opravdu priority, které bude MMR implementovat, což jsem neviděla, že se dosud činilo, a druhá strana je samozřejmě naše agentura CzechTourism. Nebudu zde zacházet do detailů, protože asi víme, co probíhá médii. Též nejsem úplně oprávněná sdělovat veškeré detaily ohledně této agentury v tuto chvíli jako i statutární orgán MMR. Nicméně co tam nyní i s novou generální ředitelkou činíme, je, že nastavujeme novou koncepci CzechTourismu. Ono to má fungovat tak, že MMR dá koncepci a CzechTourism je výkonná organizace Ministerstva pro místní rozvoj. Je to tak, že my dáme strategii a CzechTourism nám ji pomůže realizovat v České republice a zároveň i v našich zahraničních zastoupeních.

O co já ještě nyní usiluji, a my jsme si až teď byli schopni zmapovat, jaká zahraniční zastoupení opravdu máme. Mám tabulku nákladů, na kolik nám jedno zahraniční zastoupení vyjde. A samozřejmě tam budu činit také některé změny, protože máme zahraniční zastoupení i ve státech, kde k nám už například ti turisté nejezdí. To nemá smysl. Takže bych ráda převedla i toto zahraniční zastoupení někam jinam.

Pokud bych mohla reagovat ještě na pár věcí - přerušen zákon 159. Ano. Protože se vláda dohodla, že tento zákon postoupíme do druhého čtení až poté, co Ministerstvo pro místní rozvoj a již na mé úrovni vyjedná s Českou asociací pojišťoven jejich postoj právě k tomuto zákonu, protože cílem tohoto zákona je vyšší ochrana našich spotřebitelů. To znamená, jednak aby pojišťovny pojišťovaly naše lidi, kteří jezdí na dovolenou, a jednak aby pojišťovaly cestovní kanceláře proti úpadku. MMR i ve spolupráci s Asociací cestovních kanceláří a ostatními profesními agenturami a komorami udělalo právě mnoho ústupků asociaci pojišťoven a naše vláda rozhodla, že už další ústupky činit nebudeme.

Vzhledem k tomu, že jsem právě dnes obdržela informaci, že jistá pojišťovna obnovila žalobu na Ministerstvo pro místní rozvoj právě ve vztahu k cestovnímu ruchu, je na zvážení, jaký postoj bude mít i naše vláda právě vůči zákonu 159 a ve vztahu k pojišťovnám, které nám v podstatě daly najevo, že nejsou úplně připraveny pojišťovat cestovky a naše spotřebitele. Nedám do druhého čtení zákon, kde si nejsem jistá, že budou ochráněni naši spotřebitelé a naše podniky.

Co je další věc - zákon o cestovním ruchu. Velice detailně debatujeme, a nejenom MMR úzký tým, s kraji, se starosty, máme spoustu platforem na cestovní ruch. Dokonce jsem vytvořila i kolegium cestovního ruchu, kde máme zastoupeny právě všechny profesní organizace, včetně samozřejmě cestovek, různých dalších organizací, kraje -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně, omlouvám se, vašich pět minut je v tuto chvíli pryč.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Jenom že všechno máme v plánu a určitě to bude.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobře, děkuji. Ptám se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. (Poslankyně Berdychová z lavice odpovídá: Těším se na plán.) Není tomu tak. Děkuji.

Prosím dalšího vylosovaného a tím je pan poslanec Holík, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Mládka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážená paní předsedající, vážení ministři, vážení kolegové, vážený nepřítomný pane ministře Mládku, je mi jasné, že dnes se nedozvím odpověď na interpelaci, ale těší mě, že za měsíc si budu moct aspoň tu písemnou odpověď přečíst doma po večerníčku.

Rád bych předložil interpelaci jednoho z našich občanů. A jak už je v hnutí Úsvit dobrým zvykem, začínám doslova: "Vážený pane ministře, rád bych se vás zeptal na projednávaný nový energetický zákon. Konkrétně se mi jedná za platbu za obnovitelné zdroje, která je nově navržena za každou ampéru na hlavním jističi. Jsme malá firma, která vlastní penzion včetně vleku, a v loňském roce jsme zrealizovali zasněžování sjezdovky. Z toho důvodu jsme museli navýšit hlavní přívod jističe z cca 60 na 315 ampér. Instalovaný výkon však využíváme zhruba dva až tři týdny v roce. Jestli tomu dobře rozumím, dané znění nového zákona bude platit po celý rok za instalovaný výkon, nikoliv za spotřebovanou elektrickou energii, což je z mého pohledu nespravedlivé a likvidační. Navrhovaný systém placení za obnovené zdroje je, jakoby se platila spotřební daň z nafty za vozidlo, a nikoli za spotřebovanou naftu. Prosím odpověď na můj dotaz. Děkuji."

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a prosím dalšího vylosovaného a tím je paní poslankyně Havlová, která bude interpelovat přítomného ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Dobré odpoledne, dámy a pánové. Děkuji za slovo.

Pane ministře, víte, že jsem se obracela na vás, vaše ministerstvo i Státní fond životního prostředí ohledně druhé etapy ČOV a kanalizace v Jindřichově v okrese Bruntál. Celou dobu jste mě přesvědčovali, že obec splnila veškeré podmínky. Následně však byla obci udělena korekce ve výši cca 8,5 mil. za netransparentní výběrové řízení a další pochybnosti. Předpokládala jsem, že prověříte veškeré skutečnosti důležité pro čerpání evropských dotací. Ať už se jednalo o samotný projekt za 125 mil. pro 1 360 obyvatel a následné finanční dopady na občany. Lobby firem na čerpání evropských dotací však byly zřejmě mnohem větší. Jak mi dnes vysvětlíte, že v době, kdy jsme na státním fondu řešili seznámení zastupitelstva s podmínkami a konečnou fází podpisu smluv, papírově už stavba probíhala. Staveniště bylo totiž předáno už 22. července 2013 a práce byly zahájeny v srpnu v témže roce. V dalším roce dotyčné firmy teprve přesvědčovaly zastupitelstvo, aby schválilo kanalizaci a čerpání dotací, a na billboardech uvádí, že stavba byla zahájena 31. srpna 2014, tedy přesně po roce. Stavba však podle harmonogramu prací ani v tomto termínu zahájena nebyla. Prodloužené stavební povolení je po formální stránce neplatné. Je zřejmé, že stavba byla fiktivně zahájena, aby nepropadlo stavební povolení, a za těchto okolností by se jednalo o černou stavbu a mělo by být znovu zažádáno o dodatečné stavební povolení.

Pane ministře, proč se Státní fond těmito skutečnostmi nezabýval? Jak řešil upozornění, že bylo zasláno na státní fond usnesení o kterém se nehlasovalo, a starosta tudíž dosud nemá pověření zastupitelstva k podpisu smluv? (Upozornění na čas.) To je téměř všecko. A přesto stavba probíhá. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní poslankyně.

Můj věrný fanoušek, paní poslankyně Havlová, se kterou jsme o problematice té předmětné akce hovořili - paní poslankyně, řekněte, dvacetkrát možná? Já si myslím, že určitě. Koneckonců nejenom se mnou, ale vlastně i s mým předchůdcem panem ministrem Podivínským. Ten problém je v tom, že Státní fond životního prostředí opravdu v minulosti několikrát prověřoval tu akci. Naposled zcela nedávno. Ten veřejnoprávní dohled, resp. veřejnoprávní kontrola tam probíhala v listopadu 2013, potom další v roce 2014 a byly zjištěny určité skutečnosti, které vedly opakovaně k vydání za prvé 10procentní korekce, o které víte. Ta byla vydána v roce 2013 na základě toho, že podle názoru Státního fondu životního prostředí došlo prostřednictvím elektronického losování k netransparentnosti při losování. Na základě toho bylo rozhodnuto o vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace na sníženou částku dotace s korekcí 10 %. Předpokládaná výše korekce byla skoro 8,5 mil. korun, takže velmi citelná. Přesto však i tak bylo... Žadatel se se závěry kontroly neztotožnil, ale rozhodnutí o poskytnutí dotace přijal.

Následně byla provedena již zmíněná veřejnoprávní kontrola, která zjistila určitá kontrolní zjištění, která však opět nemohla být důvodem k tomu, aby byla zrušena ta smlouva, ale pouze byly navrhovány a navrženy také nezpůsobilé výdaje ve výši dalších asi půl milionu korun.

My jsme se potom o tom několikrát bavili a problém z mého pohledu je následující. Vy zpochybňujete jednání, které provedla obec. Opakovaně zpochybňujete kroky, které byly provedeny starostou, ale já jsem vám říkal, a to bohužel stále platí, že pokud by měl Státní fond životního prostředí jednat podle tohoto, tak by musel dostat nějaký jasný podnět. Buď od policie, stavebního úřadu a dalších orgánů. Žádný takový podnět prostě dosud nedostal. Já vím, že tam probíhá vyšetřování Policie České republiky, určitých údajů podle vašich, řekněme, zjištění a udání. Některých právních kroků, které podle vašeho názoru obec udělala v rozporu se zákonem. Ale my můžeme jednat v tomto případě, a věřte, že kolegové ze státního fondu se tím opravdu velmi vážně zabývali i na moje opakované podněty a řadu těchto akcí už jsme řešili, ale dokud nedostaneme jasný podnět buď od policie, nebo stavebního úřadu, že je neplatné stavební povolení, nebo dalších subjektů, tak prostě nemůžeme rozhodnout jinak, protože bychom mohli být okamžitě žalováni, že jsme zrušili akci, která probíhá. To znamená opravdu, ten projekt je v současné době v realizaci. Realizace probíhá podle časového harmonogramu a zadávací dokumentace, kterou podepsala obec a starosta obce právoplatně, a dle sdělení zhotovitele by termín stavebních prací měl být do 31. 10. tohoto roku, takže v souladu s dokumentací a v souladu i s tím časovým harmonogramem.

Takže my opravdu nemáme v této chvíli právní důvod, jak postupovat jinak než udělit příslušné korekce, což se stalo, nebo řekněme rozhodnout o nezpůsobilých výdajích, ale nemáme jinou možnost. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a vidím, že paní poslankyně chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Havlová: Mě by ještě zajímalo, pane ministře, pokud by se žádalo o dodatečné stavební povolení, jako že já tvrdím, že to poslední povolení je neplatné, tak by mě zajímalo, jestli by bylo posuzováno podle současných kritérií, protože současná kritéria by obec nesplnila. A druhá věc, a to je zcela jasné, všichni víte dobře, že my jsme se zadlužili dneska přes 30 mil., taková malá obec, která má roční rozpočet zhruba 25 mil. Za těch 30 mil. bychom tu obec odkanalizovali sami a určovali bychom si cenu vodného a stočného. Dneska nám ji budete určovat ze státního fondu a v průměru nám to bude dělat 154 korun za kubík vody. To znamená, že máme půl milionu za 22 korun, když lidi platí dluhy. A jak to bude do budoucna, to si vůbec nedovedu představit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Bude stručná na obě otázky. Začnu tou druhou, nebo spíš tím povzdechem. Bohužel, paní kolegyně, Státní fond životního prostředí v tomto případě není arbitr správnosti rozhodnutí obce, pokud jde o technické řešení, a bohužel tedy i zátěž obyvatel. To bylo na základě rozhodnutí zastupitelstva, že se rozhodlo jít touto cestou, a můžeme samozřejmě spekulovat o tom, zda je pro tu obec momentálně a pro její obyvatele ta nejvýhodnější. Já o tom můžu mít taky své pochyby.

K té vaší první otázce. Já vám na ni teď nejsem schopen odpovědět, to znamená, pokud bychom se prostě bavili o tom, že dojde k neplatnosti nebo zneplatnění stavebního povolení a novým podmínkám. Já tu záležitost samozřejmě ověřím a ozvu se vám, resp. dám vám tu informaci písemně ze Státního fondu životního prostředí v nejbližší době, nejpozději v pondělí příštího týdne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji a nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Nykl, který bude interpelovat paní ministryni Marksovou.

 

Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne. Vážená paní ministryně, v roce 2003 vstoupila v platnost evropská směrnice o přesčasové práci, podle které můžou lékaři pracovat pouze osm hodin přesčasů týdně, čili ročně 416 hodin. Česká republika měla deset let na to, aby tuto směrnici přijala a aby se tady vlastně dodržovala. Bohužel se ukazuje i v roce 2015, že lékaři dál slouží do roztrhání a nikdo tuto situaci v nemocnicích nekontroluje, čili je porušován zákon.

Chci se zeptat, jestli jste o tomto informována. Jestli Státní úřad inspekce práce provádí tyto kontroly. Jestli bylo něco odhaleno, když víme od kolegů, že to je zcela běžný fenomén v nemocnicích, to obrovské překračování. A za čtvrté, když se to tedy odhalí, jaké se udělují pokuty, nápravná nařízení a podobně. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážená paní předsedající, poslankyně a poslanci, ano, Státní úřad inspekce práce opakovaně řešil podněty a dotazy ze strany veřejnosti a zaměstnavatelů, které se týkají úpravy pracovní doby v nejrůznějších směnných a nepřetržitých provozech včetně zdravotnictví. Jedna se zaměřila na zdravotnické záchranné služby ve všech krajích České republiky, takže tam bylo provedeno celkem 15 kontrol, z toho 13 u příspěvkových organizací a dvě u soukromých subjektů, a také další mimořádná akce zmapovala i zdravotnická zařízení. Zase to bylo 15 provedených kontrol a tam bylo v deseti případech z 15 zjištěno porušení předpisů. Pět kontrol bylo bez závad. Tady je popsán stručně jen celkový počet nedostatků, že to bylo 39.

Dále naše zpráva uvádí, říkám alespoň takto obecně, jak jsme to stihli, že tam byly obrovské rozdíly mezi jednotlivými zařízeními. Celkem pouze v šesti případech byl uložen finanční postih v celkové výši 130 tisíc korun. Mezi nejčastějšími nedostatky bylo překročení délky směny, výkon stejně druhově vymezené práce v dalším pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele, neposkytnutí nepřetržitého odpočinku v týdnu, nedodržení povinností u další dohodnuté práce přesčas, nevedení průkazné evidence odpracované pracovní doby, překročení limitů celkové práce přesčas v průměru týdnů, nedodržení odpočinku mezi směnami. Každý jednotlivý nedostatek, který jsem četla, tak byl třeba porušen v šesti případech, v pěti případech, ve třech případech z kontrolovaných.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a táži se pana poslance, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za odpověď. Jen jsem chtěl říci, že často se říká, že zdravotnictví je stabilizované, že už všechno šlape. Toto je krásný příklad. To prostě není vůbec pravda. Pokud porušujeme evropskou směrnici, zákoník práce, nemůže nikdo vykládat, že zdravotnictví je v pořádku. Tady je vidět, že Státní úřad inspekce práce vůbec nepracuje, protože já jako lékař vím, že to je zcela běžný fenomén v nemocnicích, který jsme nedokázali bohužel deset let odstranit, a vidím, že kontroly nejsou v podstatě žádné, když se odhalilo pár případů, a pokud by ta pokuta byla milionová, aby odradila. Tak je tu nějakých deset tisíc. Čili to nefunguje. To je jen, aby se upozornilo na to, že si někdy hrajeme na to, že zdravotnictví už máme pod kontrolou, je tam všechno dobře, a není to vůbec pravda v okamžiku, kdy porušujeme zákoník práce. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji, paní ministryně může samozřejmě reagovat.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já bych jen ještě ráda dodala, že zjistím podrobnosti, z jakého důvodu celková pokuta je tak nízká, když tak na to mohu odpovědět písemně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Dalším vylosovaným v pořadí je pan poslance Šrámek, ale já ho zde nevidím, tudíž jsem bohužel nucena říci, že jeho interpelace propadá. Prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Ondráček, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra vnitra Chovance. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Hezké odpoledne, paní předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře vnitra, minulý pátek zastavili celníci nedaleko Rozvadova dodávku s maďarskou registrační značkou a uvnitř našli 15 mladých Syřanů, kteří se chtěli dostat do Německa. Všichni byli zadrženi a po výslechu umístěni do záchytového zařízení Ministerstva vnitra. Nyní bude muset cizinecká policie rozhodnout, zda uprchlíky vrátí zpět na Slovensko, což je země, odkud přijeli, nebo zda skončí v azylovém zařízení. I z tohoto případu je zřejmé, že Česká republika je ve většině případů pouze tranzitní zemí, ale tu a tam je i zemí cílovou. Vzhledem ke složité mezinárodní situaci, a to nejen v Sýrii, ale i v dalších zemích všude po světě, lze očekávat, že uprchlíků bude přibývat.

Odhalováním nelegální migrace, uplatňováním represivních opatřeních vůči cizincům zdržujícím se na území České republiky v rozporu se zákonem o pobytu cizinců na území ČR se zabývá v rámci Policie České republiky služba cizinecké policie. Ale právě ta byla v rámci neustálých reorganizací a snižování počtu příslušníků v posledních letech nejvíce zdecimována. Otázkou tedy je, zda je tato služba v současné době připravena a schopna čelit možnému přílivu nelegálních uprchlíků. Vzhledem k tomu, že policie dnes veřejně hovoří o náboru cca čtyř tisíc nových příslušníků, tak kladu i druhou otázku: zda se uvažuje o posílení početních stavů právě u cizinecké policie. Děkuji vám za vaši odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji, bude vám samozřejmě odpovězeno písemně. Nyní prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka, který bude interpelovat ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací ve věci financování sdružení Frank Bold, dříve Ekologický právní servis. Na svých stránkách uvádí Frank Bold mezi dárci jak Ministerstvo životního prostředí, tak Státní fond životního prostředí. Jak ale vyplývá ze zveřejněných výročních zpráv sdružení, které můžeme na stránkách nalézt rovněž za roky 2012 a 2013, toto sdružení přitom nebylo v těchto letech financováno ze strany ministerstva ani ze strany Státního fondu životního prostředí. Jak víme, je sdružení Frank Bold hlavním garantem Rekonstrukce státu.

Vážený pane ministře, chci se zeptat, jaké dary, v jaké výši a za jakým účelem byly poskytnuty ze strany Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí v roce 2014, případně i v roce 2015? A pokud by se jednalo o financování nějakých konkrétních projektů z grantových schémat, pak moje otázka je podobná: Z jakých grantových programů, na jaké projekty, v jaké výši a za jakým účelem byly tyto dary poskytnuty?

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za přednesení interpelace a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobré odpoledne ještě jednou. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane poslanče, já jsem byl také překvapen, protože když jsme si na základě vaší interpelace dělali teď aktuální rešerši, tak jsme zjistili, že poslední dotační titul, který společnost Ekologický právní servis, popř. její nástupnická organizace Frank Bold, vlastně dostala z národních prostředků, tak to bylo v roce 2010 a týkalo se to projektu v rámci výběrového řízení na podporu neziskových nevládních organizací a týkalo se to konzultací právního poradenství pro občany obtěžované hlukem. Celkem ta částka byla 300 tisíc korun, říkám v roce 2010. Také ten projekt skončil, a rovněž poskytování bezplatného právního poradenství v oblasti ochrany životního prostředí to bylo za 299 020 korun přesně, rovněž v roce 2010. Z operačního programu Životní prostředí žádala společnost Ekologický právní servis projekt v roce 2010, který ale nebyl schválen k financování. Týkal se environmentálního vzdělávání, zlepšení materiálně technického vybavení poradny. Letos žádá společnost Frank Bold Kids projekt, resp. dotaci na projekt Rozvoj zázemí mateřské školky Sýkorka, ale o tom zatím nebylo rozhodnuto, opět tedy v rámci environmentálního vzdělávání. Ta žádost byla podána teprve 21. 3. 2015 a bude tedy o ní rozhodnuto standardně v rámci posuzování těchto projektů. Ze Státního fondu životního prostředí to byl pouze jeden projekt, který byl v roce 2012 a opět už byl ukončen.

To znamená, není nám aktuálně znám důvod, proč společnost Frank Bold uvádí Státní fond životního prostředí, popř. Ministerstvo životního prostředí jako své aktuální dárce, a určitě tím budeme zabývat i z hlediska použití našich log. Jak naše, tak SFŽP. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a vidím, že pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Pane ministře, nesmíte se divit, že nás to znepokojuje, protože Frank Bold skutečně je hlavním garantem Rekonstrukce státu a to je, jak dobře víme, lobbistická organizace, která je blízká hnutí ANO, které vy tady ve Sněmovně a na ministerstvu reprezentujete. Tak buďto tedy si udělejte pořádek, ať toto sdružení nepoužívá loga ministerstva, jak jste správně řekl, anebo tedy se ještě jednou na to podívejte, aby náhodou přes nějaké grantové schéma nebyla činnost Rekonstrukce státu financována z peněz ministerstva, případně státního fondu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Vidím, že pan ministr nebude reagovat. Vyřešeno.

Takže prosím dalšího v pořadí, a tím je pan poslanec Pojezný, který bude interpelovat pana ministra dopravy Ťoka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Příjemné pozdní odpoledne, dámy a pánové.

Vážený pane ministře, o malých bezpilotních letadlech, zkráceně nazývaných dronech, jsme ještě přednedávnem slýchávali pouze v souvislosti s nejvyspělejší vojenskou technikou. Vývoj v poslední době, který zlevnil tyto bezpilotní letouny, se ovšem zasadil o jejich značné rozšíření právě mezi amatéry. Ti si tyto letouny pořizují často pro rekreační či osobní účely. Podle mých informací pak nemusí mít tito lidé na drony vážící do 20 kilogramů žádné zvláštní povolení. Myslím, že v době, kdy narůstají možnosti útoků teroristů či různých psychicky nemocných či narušený lidí, je to celkem hazard.

Proto se ptám, vážený pane ministře: Neuvažuje vaše ministerstvo, resp. Úřad pro civilní letectví, pod který tato problematika spadá, alespoň o evidenci těchto dronů, to znamená, aby každý tento bezpilotní letoun a jeho majitel byl dohledatelný? Případně jaká jiná opatření připravujete? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, vážený pane poslanče, máte pravdu. V současné době legislativa ČR nevyžaduje pro drony do 20 kilo žádnou regulaci, nevyžaduje se předchozí povolení úřadu ani evidence. Na druhé straně pro tyhle létací stroje platí veškeré předpisy, to znamená, je tady vyžadováno respektování základních zákazů a omezení zejména v blízkosti letišť a ve větší výšce než 300 metrů nad zemí nesmí létat.

Je to velký problém. Debatovali jsme tuhle záležitost i na úrovni EU, debatoval jsem to rovněž s ředitel DG Move, což je vlastně ředitelství zodpovědné za dopravu na úrovni Evropské komise, a debatovali jsme to i na našem úřadě, zdali a jaké regulace přijmout. Co je docela zajímavým aspektem, je, že tak jak jste to popsal vy a tak jak jsem to vnímal zpočátku já, že drony jsou jenom hrozba, tak EU a obecně řekl bych svět dneska bere, že samozřejmě drony svým způsobem hrozba jsou, ale je to rovněž další velký prostředek rozvoje a vidí se tam velké obchodní a podnikatelské aktivity, protože myslím si, že technologie, které budou založeny na dronech, nejsou jenom hrozbou, ale jsou také obrovskou příležitostí pro rozvoj byznysu nejenom v ČR, ale v celé Evropě, a takto k tomu přistupuje i EU.

Na jednání s Evropskou komisí v podstatě zazněla žádost všem státům EU, aby ty státy, které nemají vlastní legislativu, počkaly na to, co udělá jako kompilát Evropská komise a co vezme jako best practice z ostatních regulací u států, kde regulace už byla udělána, a abychom potom všichni aplikovali tuhle jednotnou směrnici. Zkušenost je taková, že každý členský stát má v současné době svoji regulaci letecké dopravy a dodneška existuje snad už 20letá snaha o to zharmonizovat tyhle předpisy pro leteckou dopravu a je to velmi složitý problém a Evropská komise dneska žádá členské státy, aby chvíli vyčkaly. Dneska je velká priorita, aby se předpisy udělaly celoevropské a ty se aplikovaly, protože je obava, že pokud si každý národní stát udělá vlastní regulaci, vlastní zákon a ten potom se bude snažit harmonizovat, že se dostaneme do podobné situace, jako je to v letecké dopravě.

Takže stanovisko Ministerstva dopravy je, že chceme samozřejmě situaci monitorovat. Máme dneska platné věci, ve kterých je nutné, aby kterýkoliv provozovatel dronu splňoval podmínky, které jsou v zákonech a v předpisech ČR, ale se speciální úpravou chceme počkat, až bude jasná evropská direktiva. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Ano, pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Já tedy řeknu jenom krátkou připomínku. Musím říct, pane ministře, že jste mě moc nepotěšil, a byl bych velmi nerad, kdyby došlo k jakémukoliv neštěstí jenom z toho důvodu, že neprovedeme dostatečná preventivní opatření. Já chápu, že drony jsou jakýsi pokrok, že se dají využít pro spoustu věcí, nakonec ty funkce jsou popsány ve Wikipedii, ale hovořil jsem o jakýchsi možných hrozbách ve formě útoků od narušených lidí, anebo může být hrozba od teroristů, což je v dnešní době v Evropě celkem běžné, takže jsem myslel, že budete jednat rychleji a že už je nějaká legislativa připravena alespoň na tu evidenci, aby bylo jasné, čí je dron a od koho plyne nebezpečí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o reakci.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Já bych chtěl jenom konstatovat, že mě ta situace také netěší, nicméně když budeme úplně upřímní, tak jsme dneska v situaci, že jestliže začneme dneska chystat nějaký zákon, než uděláme věcný záměr zákona a všechny věci, tak se dostaneme do situace, že bychom s tou legislativou byli stejně hotovi někdy v době, kdy bude, řekl bych, nachystán podnět z EU.

Já jenom musím potvrdit vaše slova. Všechno v dnešní době je samozřejmě zneužitelné proti lidem, kteří opravdu se nechovají dobře, proti teroristům. Ti jsou schopni zneužít i jakýkoliv prostředek, který je dneska registrovaný a dohledatelný. Nakonec osud letadla Germanwings ve Španělsku nebo na cestě ze Španělska do Německa je toho zářným příkladem. Já myslím, že v tomhle případě prostě je to riziko, které je dáno tím, v jaké žijeme době, a že nebude ani horší, ani větší, jestliže uděláme nějaké další kroky. Nicméně zkusíme se pobavit, zdali třeba aspoň ona evidence by nebyla možná v rychlejším gardu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a prosím další vylosovanou, kterou je paní poslankyně Kovářová, která přichází s interpelací na pana ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, před půl rokem jsem se ocitla pod palbou kritiky ze strany svých svého času oblíbených Lidových novin, a to kvůli své účasti na odborně společenském setkání Metamorfóza 2014, kde jsem jako předsedkyně podvýboru pro veřejnou správu a eGovernment informovala přítomné o aktuálním vývoji legislativy v této oblasti. Učinila jsem tak totéž co můj předchůdce ve funkci předsedy podvýboru. Přirozeně jsem to brala jako informování odborné veřejnosti, které k práci politika prostě patří.

Před dvěma týdny se uskutečnila akce velmi podobná, pořádala ji Mafra. Politikem, který byl hostem, jste byl spolu se svými úředníky vy, pane ministře. Přítomní za účast podle médií zaplatili. Světe div se, Lidovky vás na rozdíl ode mě nepranýřovaly, ba dokonce o této akci ještě nenapsaly ani řádku, a to přesto, že její podstata je velmi problematická, když úplně nejlépe ji asi vystihuje výraz "sebeoplodňování", který v této souvislosti použil jeden politolog.

Vážený pane ministře, skončíte s okamžitou platností s účastí na podobných akcích? Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra financí o reakci.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedající. Paní Kovářová, já vás mám rád, vy jste jediná opoziční poslankyně, se kterou děláme nějaké projekty. Děláme ty kapacity škol ve středních Čechách, jak vám Kalousek nedal peníze. Pamatujete, tady jsem seděl na prvním rozpočtovém výboru a vy jste mi říkala, že vezmeme těm zemědělcům 300 mil. a dáme to na školy, protože Kalousek vám to nechtěl dát. Já jsem vám to dal, dali jsme miliardu sto. Teď jste mě ukecala na ty památky, tak jsem řekl Hermanovi musíme opravit památky! Vy jste mi říkala, že se rozděluje. Tady jste vyzývala, že na ty kraje se to nějak blbě rozděluje. Potom mě sepsul zase Kalousek, že zase jsem něco podělal. Takže já fakt už nevím, co mám dělat. Do mých novin nemůžu chodit, tak já tam fakt už nebudu chodit. (Smích v sále.) Nebudu si kupovat ani MF Dnes ani Impuls nebudu poslouchat, nebudu nic.

Já bych jenom chtěl říct, já vím, že máte analytický odbor a teď analyzujete. Já se dozvídám totiž o svých firmách od vás. Oni to analyzují, dají to do novin, já si to někde přečtu, tak to je super. Ale všichni vědí, kdo jsem, co jsem, ne? Já jsem transparentní. I ti voliči to věděli. Stanjura převedl firmu na manželku. Kalousek měl firmu s Hávou, to všichni víme, potom zdělil ten...

Takže já se řídím podle toho střetu zájmů. Zákon o střetu zájmů definuje, co je osobní a veřejný zájem. Veřejný zájem je zde takový zájem, který je daný funkcionář povinen z titulu svých funkcí prosazovat nebo hájit. Například nejsem to já, kdo prosazuje výrobu biopaliv. Ne, byl to Kalousek první, ale já si myslím, že je veřejným zájmem České republiky např. naplňování směrnic Evropské unie, že je veřejným zájmem podpora českých podnikatelů. Veřejný zájem je, aby se plnily rozpočty. Takže já se snažím, ale cokoli udělám, tak jsem kritizován. Takže vy jste vlastně takové to jediné světlo možnosti spolupráce mezi opozicí a koalicí, jak ty No Labels ve Spojených státech. Budu tam příští týden, tak to budeme... Mohli bychom spolu dělat tu vizi.

Takže já se budu snažit. Už nikam nepůjdu a ani ty noviny si nekoupím. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se paní poslankyně. Chce položit doplňující otázku.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře za odpověď. Obávám se však, že pokud šly Lidové noviny několik dní po mně, tak se to může stát každému opozičnímu politikovi. A ptám se, zda to tedy není zneužívání médií a zda k němu nedochází a zda to můžete garantovat. Možná že v tomto případě by bylo smysluplné splnit vládní cíl v podobě regulace koncentrace médií, které máte obsaženo v koaliční dohodě. Zaslechla jsem, že na tomto zákonu se začalo pracovat, nicméně práce se zastavily a byly odloženy o rok. Takže to je poznámka k vaší řeči.

A co se týče té spolupráce, já moc děkuji za ty památky a samozřejmě doufám, že pokud budu ještě vystupovat, tak že nedojde k nějaké změně. A pokud mám říci, co očekávám na příští rok, tak by to mohly být místní komunikace. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Dobrá, poprosím pana ministra o reakci.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Nevím, jestli to vaše vystoupení napsalo grémium nebo kdo, ale dobře, já se budu snažit.

No jasně, my děláme týdně takový přehled, pozitivní a negativní informace o nás, a já vám to pošlu a uvidíte, kolik je tam těch Lidových novin. Kdybyste je četla, tak uvidíte, kolikrát se vyjadřuji jako normální čtenář. Občas mi to i krátí nebo řeknou ne. Dokonce dělali skandál, že jsem jim dal rozhovor. Takže věřte mi, že to tak není.

Ale ta média jsou dobré téma. Proč jste si dneska vzali vlastně dvě hodiny přestávku na tu Českou televizi, když tu někdo vystoupil a něco povídal nevíme, těch sedm miliard, jak se to tam rozděluje, ty poplatky, co? To nevíte proč, ne? A ty servery, které tady vznikly. A kdo to všechno financuje. Jak je to transparentní, ty antibabiš servery. Ono se to tady rozmnožilo. Komu patří Dotyk a ty různé, ani tady nechci vzpomínat, kdo to všechno je. Je to takové zajímavé. Média jsou určitě zajímavé téma. A ta Mafra, když tam byl ten psychopat Šafr a vyhodil toho Macháčka, protože si dovolil něco napsat o Klausovi, a Lidové noviny chodily na kongres ODS a psaly projevy kolegům z ODS. Já vím, že jsou naštvaní, že MF DNES a Lidovky vždycky dělaly pro Klause a pro ODS. Tak teď dělají objektivně.

Já se omlouvám, nemůžu tam vlastně volat, nemůžu nic. Takže zkuste navrhnout ten zákon nějaký. Protože já jsem tady největší ohrožení demokracie od Vítězného února, jak tady všichni píšou. Tak se omlouvám všem. (Potlesk v části sálu.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji panu ministrovi. Další vylosovanou interpelací je interpelace pana kolegy Korteho, kterého tady nevidím, tudíž jeho interpelace propadá. Další v pořadí je pan poslanec Svoboda a jeho interpelace na ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené reziduum přítomných, moje otázka souvisí trošičku s tím, co tady už znělo od kolegyně Pastuchové, ale je to daleko přízemnější, není to otázka toho, jestli máme nebo nemáme hlavní sestru. Je to otázka, jestli vůbec máme sestry.

Ten problém, který vznikl, vznikl zvláštním způsobem. Povolání sestry je povolání velmi namáhavé a složité a my jsme to ještě zkomplikovali tím, že jsme vytvořili jiný systém vzdělávání, a dneska máme sestry, které jsou bakalářky nebo magistry. Nic proti tomu, bylo by to velmi dobré, kdybychom pro takové sestry skutečně vytvořili pracovní náplň, aby třeba v nějaké podobě suplovaly takový ten meziprostor, který mezi lékařem a sesterskou péčí je. Tyto sestry dneska nenacházejí uplatnění, přestává to být pro ně zajímavé a chybí nám ty normální sestry. Ono totiž, pane ministře - vy to jistě znáte jako bývalý ředitel nemocnice - v té nemocnici jedna z nejdůležitějších péčí je péče té sestry, která se o toho pacienta obyčejně stará, která mu ošetří dekubity, která mu přestele postel, která ho umyje. A my je dneska v nemocnicích začínáme nemít. Nějakou dobu tu suplovaly slovenské sestry, pro ně to dnes už přestalo být zajímavé, protože pokud se tu nevdaly, tak to, co tu vydělávají, už dostanou i u nich doma na Slovensku.

Já se tedy ptám, jakou má další koncepci Ministerstvo zdravotnictví v tom, aby naše péče nezkolabovala nebo neztratila na své kvalitě prostě proto, že nebude mít personál, který by byl schopen se o ty nemocné starat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já začnu několika čísly, která mi náš odbor ošetřovatelství a nelékařských povolání na ministerstvu připravil jako podklady, jak ta personální situace z pohledu sester vlastně vypadá. Oni oslovili poskytovatele zdravotních služeb přímo řízených organizací i poskytovatele v krajích. Z výsledků toho šetření vyplývá, že v přímo řízených organizacích chybí zhruba 2,2 % všeobecných sester. Ono to procento vypadá, že je malé, ale fakticky to je 330 neobsazených volných pracovních míst. V rámci krajů mimo Prahu chybí 3,1 % všeobecných sester, což je 280 pracovních míst.

Já tady trochu navážu na tu odpověď první, kterou jsem tady měl, protože si myslím, že to s tím souvisí. Přiznám se, že když to tak lapidárně řeknu, že jsem k tomu přišel trochu jako slepý k houslím, protože ten systém tady byl po mnoho let takto nastavován a my dneska máme důsledky toho stavu, takový, jaký je. A víme všichni, že setrvačnost toho systému je obrovská, že jakákoliv změna, kterou teď provedeme, přinese zlepšení poměrně velmi pozdě. Nicméně jsem si vědom toho problému i z toho, když jezdím po regionech a po regionálních nemocnicích, tak jedno z těch klíčových témat, které mi tam lidé říkají, je: máme problém, co se týče obsazení počtu zdravotních sester. To je i ten důvod, kdy jsem se rozhodl, že je třeba urychlit ty věci a nehledat nekonečný konsenzus, který nikdy nenastane, a zákon, který je připraven, tu devadesátšestku, pustit do legislativního procesu. Já se vám přiznám, že i ty informace, které se ke mně dostávají jako k ministrovi zdravotnictví, jsou rozporuplné. I z našeho odboru ošetřovatelství je informace, že podle evropské směrnice jsou tam věci, které by velmi komplikovaly návrat úplně k tomu původnímu systému, a já si prostě nejsem jist, jestli to takto lze. Nicméně si myslím, že ten systém si žádá úpravy, posílit právě pravomoci a kompetence těch, kteří budou dělat tu základní klíčovou práci u toho lůžka. A já tady slibuji, dávám veřejný příslib, že ten zákon v okamžiku, kdy ho pustíme jak do vnitřního, tak především do vnějšího připomínkového řízení, dáme tam dostatečný prostor i potom v rámci projednávání ve Sněmovně. Chci hledat konsenzus, protože si myslím, že to není prostě politické téma, které by nás tady rozdělovalo na nějaké ose, ale že lidé, kteří mají blízko ke zdravotnictví, mají představu, jak by to mělo vypadat, tak bych chtěl, aby především, protože je tady ta skupina lidí, kteří jsou původně zdravotníci, je velmi silná, takže si myslím, že i z hlediska nějaké odborné erudice je tady silný tým, a chtěl bych s tímto týmem společně najít řešení, které zjednoduší vzdělávání, které posílí kompetence těch lidí v první linii tak, abychom dodrželi evropská pravidla a zároveň to zjednodušili. To tady chci slíbit veřejně.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Pan poslanec bude pokládat doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji. Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi za ta slova a za to, že o tom problému ví, protože ta absolutní čísla jsou taková, jak říkal. Ale to, co je na těch číslech rizikové, je to, že ten nedostatek narůstá. Kdybyste si vzal čísla rok stará, tak budete možná na polovičních číslech a to je prostě trend, který tady je a který musíme zastavit.

Měl bych ještě jednu doplňující otázku, jenom na jednu specializaci. Je to problematika dětských sester, které prakticky vůbec nemáme, protože je nevzděláváme, a už vůbec se nevzdělávají sestry v oboru neonatologie, to je péče o ty nejmenší, o ty jipky. Jestli v tomto směru máte nějaké signály, že by se mělo něco upravit.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já se přiznám, že nevím teď úplně přesně, jak situaci u dětských i u neonatologických sester speciálně řešit, ale myslím si, že to bude v rámci toho jednoho balíku toho celkového problému, a budu velmi vděčný za zpětnou vazbu zvláště od lidí s dlouholetou praxí v těchto oborech. Myslím si, že jsme připraveni tady velmi úzce spolupracovat.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a nyní prosím dalšího v pořadí a tím je pan poslanec Berkovec, který bude interpretovat paní ministryni pro místní rozvoj Šlechtovou.

 

Poslanec Stanislav Berkovec: Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, vážená vládo, přeji vám příjemný podvečer, i vám, vážená paní ministryně.

Můj dotaz se týká nového zákona o veřejných zakázkách. Podle informací se projednává na Ministerstvu pro místní rozvoj téměř finální verze. Můj dotaz se týká v podstatě tří okruhů: v jaké fázi je to projednávání, jak se podle vás tento zákon dotkne malých a středních obcí a zda nový zákon umožní to, aby si například starosta nějaké menší obce třeba zadal zakázku sám.

Dovolte, abych připojil svoji zkušenost. Já se pohybuji v Zastupitelstvu královského města Slaný už poměrně dlouho. My máme pochopitelně výhodu většího města, takže máme personálně velmi dobře obsazené odbory i tu strukturu. Máme šikovného manažera. U nás to není problém. Máme pochopitelně v regionu i takové obce, které jsou velmi šikovné, získávají ocenění v rámci celé republiky. Je to také dáno starostou, tam je také šikovný starosta, má manažerské zkušenosti. Ale jsou třeba obce, kde starostové jsou si vědomi toho, že ten zákon je složitý, že ty dotační tituly jsou složité a při nějaké případné chybě že si na to musí třeba najmout drahé agentury a při nějaké případné chybě nebo nedodržení termínu ty finanční postihy pro ně, pro ten jejich rozpočet, mohou být likvidní. Děkuji za odpověď.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci. Vážený pane poslanče, já vám děkuji za dotaz ohledně zákona o veřejných zakázkách. Já jsem si teď ještě rychle psala vlastně, za koho tady teď stojím. Jestli za gestora zákona o veřejných zakázkách, nebo za národní orgán pro koordinaci, který je odpovědný i za tu metodiku, podle které se vlastně bude zadávat mimo zákon v rámci fondů, nebo za regionální rozvoj, což je také v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, to znamená obce, starostové a spol., nebo například za IROP, protože ten je samozřejmě klíčový pro i váš dotaz. Takže za všechno.

Jako gestor tohoto zákona chci informovat nejdřív o harmonogramu. Chtěla bych říct, že to nevychází pouze z dílny MMR. My k tomu máme spoustu platforem, máme k tomu skupinu i poslanců a senátorů, kde pravidelně projednáváme stav přípravy zákona, protože ten zákon samozřejmě je velice klíčový pro naši republiku horizontálně a samozřejmě nejvíce pro čerpání fondů pro programové období 2014 až 2020. Cílem je, aby zákon byl v účinnosti 18. dubna 2016 nejpozději. Vzhledem k tomu, že v loňském roce se tady řešila novela, zákon samozřejmě se trochu zpozdil, nicméně nyní je hotov, je v paragrafovaném znění. My jsme ho v úterý v noci odeslali na ÚHOS, který je spolupředkladatelem tohoto zákona, a nyní se budou vypořádávat případně ještě poslední připomínky. Máme tam určitý nesoulad například ohledně dohledu, který je v gesci ÚHOS, a to doufám, že vyřešíme ještě v průběhu mezirezortního připomínkového řízení.

Já bych velice ráda zákon poslala počátkem příštího týdne do mezirezortu. Následně na vládu bych zákon ráda obeslala květen, červen, spíše červen 2015, následně k načtení v Poslanecké sněmovně, pokud samozřejmě vládou ten zákon projde, tak abychom měli ještě tři čtvrtě roku na legislativní proces ve Sněmovně a samozřejmě v Senátu a následně podpis pana prezidenta. Naše meta je samozřejmě splnit ten termín 18. dubna, protože jinak nám hrozí tzv. infringement, resp. řízení Evropské komise proti České republice. Já jsem možná v úvodu opomněla říci, že ten nový zákon se dělá proto, že Komise vydala nové směrnice, které se vážou na zadávací řízení, a my je musíme transponovat do naší legislativy. Proto se ten zákon dělá. To je hlavní cíl tohoto zákona.

A nyní k vašim dotazům ohledně malých obcí nebo středních obcí. Vzhledem k tomu, že kromě poslanců, senátorů, kde samozřejmě také jsou hlasy z komunální politiky, tak máme expertní skupinu. Já mám kolegium na své úrovni, kde jsou součástí právě zástupci i Asociace krajů, zástupci Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a ostatních. Debatujeme i o podnětech samozřejmě od starostů, protože máme šest a půl tisíce obcí. My jsme Ministerstvo pro místní rozvoj a my potřebujeme jejich podněty, protože nejvíce to dělá problémy starostům. I v rámci dotací i dalších.

Já bych reagovala ještě na vaši poslední otázku, kde jste se mě zeptal, jestli bude možné zadat vlastními silami výběrové řízení. My se v tuto chvíli domníváme že ano, protože ten zákon a i směrnice je taková, že by zadávání veřejných zakázek mělo být jednodušší, transparentnější. A hlavně jednodušší pro toho, kdo to bude zadávat.

Co se týká těch menších obcí, tak ten zákon má několik částí. První část je ta, která říká, jaké jsou druhy zakázek, jaký typ výběrového řízení. Další část je regulující. Ta je celkem i klíčová právě pro starosty a menší obce, protože bude říkat podmínky zadávání u podlimitních zakázek, což je většinou druh výběrového řízení, který je zadáván ze strany starostů. Jedním z našich základních přístupů je to, že nebudeme zadavatele menších zakázek, kteří jsou zvyklí na konkrétní postupy, nutit, aby se učili postupy nové. Konkrétně pokud zadavatel je zvyklý na postup ve zjednodušeném podlimitním řízení, pak tento postup bude i v souladu s novými pravidly moci využít. To znamená, že ten zákon nebude diktovat starostovi v podstatě úplně přísná pravidla, ale řekne mu, že může využít i své zkušenosti ze stávajícího zadávání veřejných zakázek, to, co nabyl i v rámci například nadlimitních zakázek a podobně.

Co k tomu Ministerstvo pro místní rozvoj chystá? Já bych velmi ráda v tom našem zákoně teď oddělila jednu věc, a i po nástupu jsem se velice hloubkově podívala na zákon a chci oddělit zákon a metodiku.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně, váš čas! Chcete (k poslanci Berkovcovi) položit doplňující otázku? Ne.

Prosím tedy dalšího v pořadí. Tím je pan poslanec Beznoska, kterého zde nevidím, tudíž i jeho interpelace propadá. Poprosím paní poslankyni Váhalovou, která interpeluje pana ministra financí. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, krásný podvečer. Páni ministři, vážený pane místopředsedo vlády, ráda bych vám položila otázku týkající se připravovaných předpisů, které mají řešit důchodovou problematiku hlubinných horníků.

Je mi známo, že paní ministryně Marksová již začátkem prosince předložila do vlády dva materiály na toto téma. Rovněž je mi známo, že vaše ministerstvo, nebo snad přímo vy osobně jste proti tomu vznesl zásadní výhradu, kterou lze charakterizovat jako nesouhlas. V poslední době jste však své stanovisko poněkud zmírnil a já věřím, že si vážíte lidí, kteří tuto těžkou práci vykonávají. Moje otázka proto zní, zda a z jakých prostředků předpokládáte, že bude možno náklady, které návrhy, jak jsou předloženy, nepochybně přinesou, hradit. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, děkuji za dotaz. No samozřejmě, můj problém je, že jsem jediný ministr, který musí sehnat peníze a hlídat kasu. Já jsem o tom opakovaně jednal. Jednal jsem v OKD. To je i problém takový, že tento problém obvykle také řeší ty firmy, a tady se privatizace moc nepovedla. Je standardní, že na takových nákladech se podílejí firmy.

Nicméně po analýze a rozhovorech jsme odsouhlasili a já jsem podpořil novelu nařízení vlády 363/2009 Sb. Na tom jsme se domluvili. Požadavek na dalších 3 500 horníků, kde vlastně bylo diametrálně úplně jiné číslo, kde na posledním jednání odboráři horníci přišli a měli to spočítané na 4,2 mld. a Ministerstvo práce a sociálních věcí na 40 až 50 mld. Vytvořili jsme skupinu, kde se účastní zástupci odborářů horníků, zástupci od paní ministryně a od nás a mají si vysvětlit tato čísla, která jsou diametrálně odlišná. Musíme se nějakým způsobem dopracovat k těm číslům, protože desetinásobný rozdíl je obrovský, a potom také vyjednávat se zaměstnavatelem, protože jak dopadne OKD, to nevíme, i když jsme ubezpečováni, že to dopadne dobře, ale je tam ještě dost otazníků. Řešíme to, ale prosil bych o shovívavost, protože to není jednoduchá problematika.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Táži se paní poslankyně, zda chce položit doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Já se tedy zeptám, jestli se mohou horníci těšit na kladné vyřízení a zda budete skutečně hledat kompromis s MPSV, s paní ministryní.

 

Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: To závisí od těch čísel. Paní ministryně je největší útočník na náš rozpočet, největší spotřebič, stále něco vymýšlí. Škoda, že nikdo nic nevymyslí z hlediska příjmů, to jsem jediný. Určitě 4,2 mld. a 50 mld. je rozdíl, takže se na to musíme podívat a najít nějakou shodu. Možná OKD přijde s tím, že také přispěje. To by také bylo dobré. Možná by se mohly prodat ty byty, něco bychom utržili, jak to slíbil pan Bakala, když to nakoupil, že prodá nájemníkům byty za 50 tisíc, a teď kasíruje 50 tisíc nájem. To byla také jedna skupina. V minulosti se staly nějaké chyby a tam nám ušlo dost peněz. Ale budeme se snažit, slibuji vám to.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vzhledem k tomu, že podle jednacího řádu lze poslední interpelaci na člena vlády České republiky podat do 17.55 hodin, konstatuji, že jsme dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Přerušuji jednání Sněmovny do zítřka do 9 hodin, kdy budeme pokračovat dle schváleného programu. Tím jsou body 127, 128 a 82.

Přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.56 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.