Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Hamáček)

99.
Systém kontrol ve veřejné správě
/sněmovní dokument 530/

Prosím paní předsedkyni výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj paní poslankyni Miladu Halíkovou, aby tento dokument uvedla. Prosím.

Poslankyně Milada Halíková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se opakovaně zabývá problematikou systému kontroly ve veřejné správě. Vzhledem k problémům, které tento systém doposud přináší, jsme již před víc jak rokem, konkrétně 5. března 2014, přijali usnesení, kterým jsme požádali Poslaneckou sněmovnu, aby tuto problematiku zařadila na své jednání. Děje se tak dnes, tedy po více jak třinácti měsících.

Dovolte mi úvodem říci, že kontrolní systém u nás je poměrně komplikovaný a pro nezasvěceného pozorovatele nebo účastníka i značně nepřehledný. Právní rámec kontroly veřejných výdajů je definován jednak zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, dále zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, u územních samosprávných celků pak k tomu přistupuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech u územních rozpočtů. Kontroly se pak procesně provádějí podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole, takzvaný kontrolní řád, a dále podle daňového řádu, podle kterého postupují pracovníci finančních úřadů. Kontrolu na místě pak provádějí pracovníci poskytovatele veřejných finančních prostředků a pracovníci resortu Ministerstva financí zařazení do různých útvarů, a to včetně finančních úřadů. K tomu lze přičíst i kontrolní pracovníky jednotlivých auditních orgánů, kteří pracují podle směrnic a právních předpisů daných Evropskou unií.

Jenom z tohoto letmého výčtu, dámy a pánové, je vidět netransparentnost celého systému, kdy zde paralelně běží několik kontrolních činností několika institucí souběžně, bez řádné koordinace, a jednotným jmenovatelem tohoto průběhu je pak Ministerstvo financí, které tyto kontroly a kontrolní instituce ze zákona zastřešuje. Je zcela logické, že v tomto systému-nesystému dochází k duplicitám i triplicitám kontrolní činnosti, a žel, a to považuju za nejzávažnější, k různým výsledkům kontrolních skupin a k rozdílným výstupům z provedených kontrol u stejných případů u stejných kontrolovaných subjektů. To má často fatální důsledky pro příjemce veřejné finanční podpory a vede ke zbytečné administrativní zátěži a právní nepředvídatelnosti celého kontrolního systému.

Náš současný právní stav v této věci neobsahuje bližší právní dispozice pro audit národních prostředků poskytovaných z národních zdrojů při spolufinancování operačních programů. Takže i zde přetrvává dvoukolejnost právní úpravy jednak pro audity k ověření výdajů spolufinancovaných z evropských fondů a jednak pro národní prostředky, pro které audit ze zákona nelze použít. To neumožňuje uplatnit stejný přístup a shodný režim ochrany všech finančních prostředků. Tento stav považujeme do budoucna za naprosto neudržitelný.

Z analýzy výsledků finančních kontrol ve veřejné správě také vyplývá, že sice dochází na jedné straně ke zvýšení úrovně finančního řízení a kontroly v řídicích a výkonných strukturách, nicméně i nadále jsou odhalovány případy jeho nedostatečného nastavení, nedodržování nebo i obcházení. Další problém nedobrého stavu lze spatřovat v neochotě vedoucích zaměstnanců některých veřejných subjektů přijímat odpovědnost za rizika, o kterých rozhodují a která řídí při naplňování stanovených cílů.

Současná právní úprava je tedy v této oblasti naprosto nedostatečná. Současná praxe s permanentně působícím rizikem střetu zájmů způsobuje oslabení jak systému finanční manažerské odpovědnosti, tak i systému interního auditu a nemůže být nadále dostatečným přínosem pro zajištění řádné správy a kontroly hospodaření s veřejnými prostředky. Z pohledu veřejné správy jako celku se tento problém projevuje dvěma krajnostmi. V řadě případů dochází k nadměrnému překrývání, duplicitě a rozporuplným výstupům několika kontrolních a auditních aktivit různých veřejných subjektů a v jiných případech naopak chybí dostatečná kontrola.

Proto si dovolím, vážené kolegyně a kolegové, jménem výboru pro veřejnou správu na základě jeho usnesení z 5. schůze z 5. března 2014 doporučit Poslanecké sněmovně přijmout usnesení, ve kterém Sněmovna žádá vládu České republiky o přípravu materiálu, který přehledně seznámí poslance se stávajícím systémem kontrol ve veřejné správě a při čerpání veřejných finančních prostředků a navrhne potřebné změny. Vzhledem k závažnosti této problematiky, ale také k některým krokům, které podle mých informací jsou již na Ministerstvu financí v této věci činěny, se domnívám, že bychom jako Poslanecká sněmovna měli takovouto informaci obdržet nejpozději do konce prvního pololetí letošního roku, tak aby se touto tematikou mohla Poslanecká sněmovna zabývat na své první zářijové schůzi v letošním roce.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji paní předsedkyni. Otevírám obecnou rozpravu. Pan poslanec Horáček. Prosím.

Poslanec Václav Horáček: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, protože jsem byl u toho a byl to zhruba před rokem a půl můj návrh, abychom se zeptali, jak je to s kontrolami v České republice, tak bych to chtěl jenom trošku zlidštit a trošku uvést příklad, aby nám to bylo jasné. Určitě mi starostové a starostky, kterých je tady požehnaně, potvrdí, že ani pokud jim jedna kontrola vyjde, nejsou, jak se říká, za vodou. Protože najde se tečka nebo čárka za nějakou větou, již to jde na finanční úřad, na ředitelství financí, pak prosíme o posečkání, prosíme o odpuštění. V lepším případě dostaneme jenom výchovnou pokutu.

Já si myslím, že je načase, aby se to změnilo. Myslím si, že starosta by po té jedné kontrole měl mít jistotu, že všechno udělal správně, že peníze z dotačních titulů byly správně použity. To znamená jedno kulaté razítko. Další následné kontroly nechť si mezi sebou vyřídí jednotliví účastníci, to znamená, jestli někam přijde NKÚ, tak ať si zjistí, jestli finanční úřad správně zhodnotil všechny aspekty, a v té chvíli řekl ano, je to správně, anebo ne, vy jste udělali chybu. Ale my v tomto případě všechno svádíme vždycky na starosty nebo i na právní subjekty, které požádají o dotační titul. Z toho důvodu výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj iniciuje právě to, abychom zjistili, jaký je systém, abychom dali oporu a podporu všem, kteří žádají o dotace, v tom smyslu, že je někdo zkontroloval, že někdo řekl ano, nepochybili jste, dal tam kulaté razítko a konec. (Potlesk z lavic ODS.)

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Bendl, řádnou, ano. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Ještě se omlouvám, velmi rychle, omlouvá se paní poslankyně Šánová z dnešní schůze, pan poslanec Koskuba od 14.30 hodin, paní poslankyně Chalánková od 10 do 13 hodin a ještě paní poslankyně Golasowská od 10. hodiny. A nyní už má slovo pan poslanec Bendl.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já využiji toho, že se nikdo nehlásil k technické, a proto s řádnou poznámkou, byť je to materiál, který je poměrně nekontroverzní, ale týká se obecného fungování veřejné správy, tak jak tady říkala paní předsedkyně.

Myslím, že většina z vás, kteří se pohybují buď v té komunální, anebo regionální sféře, potvrdí, že dnes už bez dotací téměř nic nejde. Naše země se bez dotací vůbec nepohne, veřejná správa bez dotací téměř nic neudělá, stát téměř taky ne, protože jsme všude předotováni a téměř každá státní instituce, která se kolem této dotace mihne, chce mít právo kontroly. Pak se ale stává to, co tady říkala paní předsedkyně, že dochází k duplicitám, někde dokonce ke triplicitám. To je jedna poměrně závažná věc, která často v tom procesu rozhodování o tom, jestli se něco fyzicky opravdu má udělat, jestli má dojít k nějaké investici či k provedení nějakého projektu, tak se ty doby rozhodování velmi prodlužují. To je jedna negativní vlastnost. Ta druhá negativní vlastnost je, že tady vzniká absolutní právní nejistota v tom, že jeden orgán, který kontroluje jednu věc, vám řekne, že je to všechno v pořádku, a druhý najde nějakou chybu a řekne všechno v pořádku není. A třetí najde úplně nějakou jinou chybu a v tu chvíli zastupitelstvo, starostové či jiné orgány, krajské rady apod. prostě nevědí, jak se v téhle věci mají vůbec zachovat, protože žijeme v období kriminalizace kdekoho a kdečeho. Protože to zase souvisí s těmi dotacemi, kde si kdo chce kde prolobbuje.

Dostáváme se do situace, kdy státní správa má zaměstnaných spoustu lidí tím, že se zabývají kontrolou, ale výsledek je, že se všichni bojí nakonec rozhodnout, co je vlastně správně. Takže to nakonec stejně celé jde k soudu a projekt realizován není.

Taky jsem zažil, můžu uvést jeden příklad, kdy svého času ministr zdravotnictví Rath trávil se svými kontrolami na krajském úřadě ne týdny, ale měsíce. V průběhu těch měsíců kontroly bylo několikrát vyměněno vedení kontrolních orgánů, protože už odmítaly tlak z Ministerstva zdravotnictví tehdy na šikanu, kterou směrem ke kraji udělaly. Byly tam několik měsíců, aby nakonec nic nezjistily, ale fungování chodu úřadu jako takového bylo narušené. Myslím, že je třeba, abychom se podívali na systém fungování kontrol. Tím neříkám, že má být kontrol méně. Nechť je klidně kontrol více, ale efektivita je vyšší, tak aby nechodilo několik orgánů kontrolovat jedno a totéž, ale spíše aby byla třeba častější kontrola něčeho, na co se normálně nedostává.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano a zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pokud ne, tak ji končím. Otvírám podrobnou rozpravu. Poprosím paní předsedkyni Halíkovou, aby se odkázala na usnesení, které přijal výbor. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Milada Halíková: Ano, děkuji. Takže návrh usnesení máte všichni předložen jako tisk 530 a je to usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z 5. schůze ze dne 5. března 2014.

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní předsedkyně, já ještě jsem v tom vašem vystoupení zaznamenal, což v tom návrhu usnesení není, konkrétní termín. Takže pokud si přejete, abychom uložili vládě termín do konce července 2015, tak to můžeme takto modifikovat.

Poslankyně Milada Halíková: Já jsem původně říkala do konce prvního pololetí s tím, aby tento bod byl zařazen pak na schůzi Sněmovny v září. Takže do konce prvního pololetí letošního roku.

Předseda PSP Jan Hamáček: Což si myslím, že je do konce července 2015. Ale nejsem nějak ve sporu. Takže bychom modifikovali usnesení, že Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky o přípravu materiálu, který přehledně seznámí poslance se stávajícím systémem kontrol ve veřejné správě a při čerpání veřejných finančních prostředků, a to do konce prvního pololetí, tedy do konce června. Omlouvám se, ne do konce července. A to do konce prvního pololetí 2015. Teď už je to jasné všechno.

Je zde žádost o odhlášení, takže já vás žádám o novou registraci, a jakmile se ustálí počet, tak budeme hlasovat.

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo souhlasí s návrhem usnesení i s tím termínem do konce prvního pololetí, ať stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Hlasování má číslo 164, přihlášeno je 138, pro 135, proti nebyl nikdo. Tento návrh byl přijat. Tím jsme vyčerpali bod číslo 99.

Budeme pokračovat bodem

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.