Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Vojtěch Filip)

33.
Návrh poslanců Heleny Langšádlové, Zdeňka Soukupa, Romana Procházky,
Josefa Novotného, Jitky Chalánkové, Františka Váchy, Václava Horáčka,
Herberta Pavery, Roma Kostřici, Jiřího Koubka a Daniela Korteho na vydání
zákona, kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy
a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování
rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 157/ - prvé čtení

Konstatuji, že jsme v prvém čtení. Děkuji, že svá místa zaujali paní poslankyně Helena Langšádlová i pan zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Stanislav Berkovec. Dovolte mi, abych konstatoval, jak byl tento bod přerušen, a to bylo na návrh pana poslance Sklenáka, který přednesl procedurální návrh, abychom přerušili projednání tohoto bodu do skončení projednávání bodu 112. Tento návrh prošel a návrh byl přijat.

Bod tedy nebyl zahájen, a proto musíme tento bod teď zahájit normálním způsobem - vystoupením zástupkyně navrhovatelů a tou je paní poslankyně Helena Langšádlová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Helena Langšádlová: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovoluji si uvést novelu zákona o regulaci reklamy, kterou jsem s kolegy předložila. Novela reflektuje nutnost vytvoření legislativní úpravy právně neupravené problematiky, a to rozšíření reklamy zejména v provozovnách a na veřejně přístupných místech pouze v cizím jazyce. Předkladatelé novely zákona o regulaci reklamy nemají v žádném případě v úmyslu bránit šíření reklamy v cizím jazyce, ale pouze stanovit pro šíření cizojazyčné reklamy zákonné podmínky.

Stávající legislativní stav nedovoluje řešit tuto negativní situaci vydáním obecně závazné vyhlášky obce v rámci samostatné působnosti nebo nařízením obce v rámci přenesené působnosti. To znamená, že neumožňuje využít legislativních nástrojů na lokální úrovni. Z tohoto důvodu je podán návrh na novelu zákona o regulaci reklamy, který nově řeší zmocnění k vydání obecně závazného předpisu obce, to jest nařízení, jímž by obec mohla problematiku šíření cizojazyčné reklamy na svém území v provozovnách a na veřejně přístupných místech regulovat individuálně sama dle místních podmínek. Podle vyjádření Svazu měst a obcí České republiky se problém šíření reklamy pouze v cizím jazyce vyskytuje v řadě měst a obcí, zejména v oblastech příhraničních. K podpoře návrhu novely zákona o regulaci reklamy se kromě Svazu měst a obcí připojili i představitelé hlavního města Prahy, Karlových Varů, Hradce Králové, Přerova, Havířova, Děčína, Jihlavy a Mariánských Lázní. (Hluk v sále.)

Typickým příkladem jsou Karlovy Vary, kde podniká celá řada zahraničních podnikatelů a magistrát města nemá zákonnou možnost jim nařídit, aby při šíření reklamy v cizím jazyce byl současně uveden i významově totožný text v jazyce českém. V Karlových Varech je značné množství cizojazyčných nápisů, textů a plakátů umístěných na území města v provozovnách a na veřejně přístupných místech obecně vnímáno jako silně diskriminační a je předmětem neustálé, opakované -

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přeruším a pokusím se, aby vás sněmovna nechala přednést v dostatečné pozornosti. Děkuji vašim kolegům, že se ztišili. Můžete pokračovat.

Poslankyně Helena Langšádlová: - ostré kritiky nejen ze strany občanů města, ale i návštěvníků a lázeňských hostů. Odstranění diskriminace českých občanů nelze dosáhnout jinými prostředky než zákonnou cestou. Vzhledem k tomu, že se uvedený problém netýká plošně všech obcí České republiky, ale pouze některých, řešila by výše uvedenou situaci novela zákona o regulaci reklamy, která umožní obci regulovat šíření reklamy v cizím jazyce dle místních podmínek. Obec by se sama mohla rozhodnout, zda využije možnosti vydání nařízení s cílem regulace šíření reklamy v cizím jazyce, či nevyužije, případně v jakém rozsahu.

Navrhovaná právní úprava v žádném případě nezakazuje ani neomezuje komerční projev reklamy. Rovněž se nejedná o omezování svobody projevu nebo svobody podnikání zákazem šíření reklamy v cizím jazyce, ale pouze o stanovení zákonných podmínek jejího šíření současně s významově totožným českým textem. Naopak tím, že bude u cizojazyčné reklamy uveden i totožný český text, může dojít u některých podnikatelů i k rozšíření počtu zákazníků o české občany.

Chtěla bych říci, že stanovisko vlády k novele zákona je nesouhlasné. Předkladatelé se podrobně s tímto stanoviskem seznámili a dovolí si k tomu říci následující.

K bodu číslo 1 stanoviska vlády. Připomínku vlády týkající se omezení volného pohybu zboží je třeba odmítnout jako nepřípadnou. Volný pohyb zboží v rámci Evropské unie není návrhem nijak dotčen. Dle stanoviska vlády není možno vyloučit působnost směrnice, a proto by návrh měl být notifikován Evropskou komisí. Avšak odkazovaná směrnice pojednává o otázkách zcela nesouvisejících s reklamou, protože řeší technickou specifikaci a charakteristiky výrobků, například jakost, bezpečnost, vlastnosti či označování výrobků. Návrh a směrnice se svou působností zcela míjí s návrhem právní úpravy.

V bodě číslo 2 připomínka vlády v prvé řadě fakticky říká, že návrh neřeší stávající výkladové problémy zákona o regulaci reklamy. Ano, neřeší. A ani nemá ambici je řešit. Je-li vláda názoru, že to jsou závažné výkladové problémy, s nimiž si neumí poradit správní orgány či soudy, je přece primární povinností vlády problém řešit a ne vyčítat poslaneckému návrhu novely zaměřenému na zcela jinou otázku, že neřeší historické výkladové nejasnosti zákona. Poznámka ohledně názvu jídel a obchodů je dle našeho názoru nepochopením návrhu. Z návrhu nijak nevyplývá, že by se musely počešťovat zahraniční názvy jídel či názvy podniků.

K bodu číslo 3. Jsme s předkladateli toho názoru, že návrh nevyvolává právní nejistotu mezi podnikateli ani neumožní jednání, které by bylo v rozporu se zákonem o ochraně hospodářské soutěže. Připomínky v bodě číslo 3 stanoviska vlády nepovažujeme za důvodné.

Ostatní námitky jsme s předkladateli včlenili do připravovaného pozměňovacího návrhu, který jsme připraveni v rámci legislativního procesu podat.

Děkuji vám za pozornost a prosím o propuštění do druhého čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupkyni navrhovatelů, paní poslankyni Heleně Langšádlové, a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Stanislav Berkovec. Ještě než začnete hovořit - mám ambici ukončit tento bod v 18.55 hodin, protože podle usnesení Poslanecké sněmovny máme v 19 hodin jinou schůzi a pět minut potřebujeme na technické přečíslování počítačů.

Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Stanislav Berkovec: Vážený pane předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přeji vám příjemný podvečer. Dovolte jen několik slov z titulu zpravodaje tohoto sněmovního tisku 157 - mimochodem, už slavíme roční výročí, byl doručen do Sněmovny 2. dubna 2014 - a také z titulu někoho, kdo se pohybuje v oblasti speciálních operací, reklamy a médií posledních 25 let.

Tady je potřeba si uvědomit, o jakou reklamu se zde jedná z hlediska formálního i obsahového. Z hlediska obsahu se bavíme o kategorii cizojazyčné reklamy bez uvedení adekvátního textu v českém jazyce. Z hlediska formálního jde o krátkodobou reklamu, tzn. drobný merkantil, tištěné a tiskové propagační prostředky a venkovní reklamu.

Jde opravdu o vážný celospolečenský jev a já jsem přesvědčen o tom, že skupině předkladatelů jde o to, odstranit diskriminaci našich občanů v České republice. Takže já pevně doufám, že podpoříte tento návrh do druhého čtení a přikázání příslušným výborům. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Nyní mám přihlášeného do rozpravy pana poslance Karamazova, připraví se pan poslanec Zdeněk Soukup a vidím další přihlášené. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Simeon Karamazov: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, leží před námi návrh zákona, jehož podstatou je umožnit obcím regulovat šíření reklamy v jiném než českém jazyce. Pokud se na celou situaci podívám z pohledu občana, musím s návrhem jedině souhlasit. Obzvlášť v některých oblastech je reklama pouze v cizím jazyce naprosto běžná, často až obtěžující. Rozumím proto občanům, kteří se mohou při pohledu na cizojazyčné letáky, plakáty či třeba jídelní lístky cítit diskriminováni. Z tohoto pohledu tedy návrh zákona vítám.

Na druhou stranu si ale myslím, že problém není pouze v cizojazyčné reklamě, je to pouhý důsledek. Pokud se podíváme do jiných zemí, zvlášť ve velkých městech, můžeme vidět i celé čtvrti složené jen z příslušníků určité jiné národnosti. A samozřejmě s reklamou pouze v jejich jazyce. Typicky třeba u čínských čtvrtí. A zakazuje tam někdo takovou reklamu? No asi ne. Možná jsme přece jen tak trochu více xenofobní a méně přátelští vůči cizím vlivům, než je tomu v případě jiných zemí.

Návrh zákona ale přesto moji podporu mít bude. Doporučil bych však obcím, aby vždy pečlivě vážily, zda nařízení vydají, či nikoliv. Pokud se národnostní či jiná menšina na určitém území chová v souladu s našimi zákony a reklama nepřekračuje únosné meze, myslím si, že není nutné, aby ji obce omezovaly.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Simeonu Karamazovi. Nyní se slova ujme pan poslanec Zdeněk Soukup, připraví se pan poslanec Novotný a poté pan poslanec Bendl. Prosím, pan poslanec Soukup. Pan kolega Soukup nebude hovořit? Už jde, prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, návrh novely zákona, pod který jsem se, zdůrazňuji, rád podepsal, vláda zamítla. Je to pro mne do jisté míry překvapení. To, že se v Česku budou nabízet výrobky nebo služby vedle ruštiny, angličtiny nebo němčiny také česky, pokládám za samozřejmé. Alespoň někde dole, třeba i malým typem písma, třeba pro ty dříve narozené, kteří cizí jazyky po většinu života nepotřebovali, nebo prostě jen z toho principu, abych věděl, že jsem doma, kde jsem.

Já bych k argumentu vládního zamítnutí chtěl dodat jednu zásadní informaci. Návrh novely byl připraven k projednání už v minulém volebním období. Nestihlo se to. Autoři návrhu tenkrát předložili text k posouzení právnímu odboru Ministerstva průmyslu a obchodu. Odbor na jaře 2013 navrhl úpravy, které autoři plně zapracovali do konečné verze návrhu. Ten také prošel posouzením legislativním odborem Sněmovny. Ani jeden z odborů na konečném znění neshledal, že by se mohlo jednat o diskriminaci vůči provozovatelům restaurací, obchodů a služeb anebo o nesoulad s evropskou legislativou, jak to tvrdí autor současného vládního stanoviska.

Návrh novely, který máme na stole, má vést nikoli k upřednostnění, ale k pouhému zrovnoprávnění českého jazyka, tedy v podstatě má zabránit diskriminaci českého zákazníka. Cílem novely není přijmout zásady platné pro celé území České republiky, má vymezit podmínky pro města a obce, které zrovnoprávnění českého jazyka budou chtít aplikovat. Jenom na okraj - novelu podpořili, jak už tu říkala předkladatelka, Svaz měst a obcí i představitelé hlavního města Prahy, Karlových Varů, Hradce Králové, Přerova, Havířova, Děčína, Jihlavy a Mariánských Lázní.

Novela chce regulovat jenom reklamu a obchodní vzkazy krátkodobého charakteru. V podstatě tedy jde jen o nabídky zboží a služeb. Regulace se nebude týkat názvů obchodních firem, tedy hotely Butterfly, Coca-cola nebo British pub na Kampě, nebudou měnit vývěsní štíty anebo názvy na fasádách. Novela také nemá počešťovat třeba zahraniční názvy jídel. Tak hamburger zůstane hamburgrem a nebude třeba uvádět ho jako karbanátek a steak zůstane také steakem. Novela naopak předpokládá, že zákazník v restauraci dostane jídelníček také v češtině. To není tak obvyklé ani tady třeba v Nerudově ulici. Novela také nepočítá se zavedením češtiny do nabídky zboží a služeb hned. Tam, kde ji obec bude chtít aplikovat, dává podnikatelům dvanáctiměsíční přechodné období.

Já bych s vyvracením možných i vyspekulovaných argumentů proti novele pokračoval dál. V případě, že to bude třeba, budu reagovat ve věcných poznámkách.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Soukupovi a nyní v rozpravě vystoupí pan poslanec Josef Novotný, připraví se pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Josef Novotný: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, vážená vládo, budu velmi stručný, protože bych byl rád, aby se stačilo ještě hlasovat. Jako bývalý hejtman Karlovarského kraje, jeden z předkladatelů tohoto zákona, se velmi přimlouvám za to, aby byl propuštěn do druhého čtení, protože celá řada občanů v našem kraji na tento zákon čeká. Věřím, že samosprávy měst jsou natolik schopné, že vyhlášku, kterou potom budou moci vydat, vydají tak, aby samozřejmě nikoho nepoškozovala. Takže přimlouvám se za to i já, aby tento návrh zákona byl propuštěn do druhého čtení. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Josefu Novotnému a nyní v rozpravě pan poslanec Petr Bendl. Máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. I já budu stručný, neboť si myslím, že Poslanecká sněmovna by se měla věnovat daleko důležitějším věcem než je tento návrh zákona. Já se necítím diskriminován v České republice jazykem. Máme tu jeden jediný úřední jazyk a každý úřad je se mnou povinen komunikovat v tomto jazyce. Jestliže jako soukromá osoba se rozhodnu investovat do reklamy a rozhodnu se, jestli to udělám v pandžábštině, v čínštině, v němčině nebo v čemkoli jiném, je výsadně moje právo, myslím si tedy, aspoň doteď, a doufám, že tomu tak bude i po projednání tohoto návrhu zákona. Myslím si, že by nebylo dobře, kdybychom takovouto nadbytečnou kompetenci obcím dávali. Jsem zásadně proti tomuto návrhu zákona.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ještě mám, pane poslanče, dotaz, jestli máte nějaký procedurální návrh. Ne, nemáte. Děkuji. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Nikoho nevidím, rozpravu končím.

Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Zástupkyně navrhovatelů nemá zájem, pan zpravodaj nemá zájem. Budu tedy konstatovat, že v rozpravě nepadl žádný procedurální návrh, o kterém bychom měli hlasovat, to znamená na vrácení nebo zamítnutí, a budeme se tedy podle jednacího řádu zabývat návrhy na přikázání výborům k projednání.

Nejdříve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání volebnímu výboru. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu s účinností od 1. 3. 2015 tedy navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání volebnímu výboru jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Ano, vidím návrh. Pan poslanec Zbyněk Stanjura. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem člen volebního výboru, proto navrhuji, aby garančním výborem byl hospodářský výbor, protože reklama především souvisí s podnikáním a ne s médii. To se na mě nezlobte. Není to reklama ve veřejnoprávních médiích. Pan předseda hospodářského výboru nechce, ale přesně k nim to totiž patří.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To je protinávrh. Nikdo další se nehlásí. O protinávrhu budeme tedy hlasovat jako o návrhu, o kterém budeme hlasovat dříve. Myslím, že počet přítomných je stejný, jako je přihlášených.

Proto zahájím hlasování pořadové číslo 124, ve kterém se ptám, kdo je pro to, aby byl garančním výborem hospodářský výbor. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 124 z přítomných 144 pro 92, proti 17. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.

Nyní budeme tedy hlasovat ještě o návrhu organizačního výboru, že by jej projednal volební výbor. Tento návrh nemohu vynechat, ale nebude výborem garančním. Rozhodneme v hlasování. Prosím, ptám se ještě, jestli je jiný návrh než volební výbor. Není tomu tak.

Rozhodneme v hlasování pořadové číslo 125. Prosím o změnu na displeji. (Byly stále zobrazeny výsledky předešlého hlasování.) Pan kolega Kalousek se hlásí? Nikoliv. (Posl. Kalousek: Ne, já jsem proti. - Pobavení.) Dobře.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 125 a ptám se, kdo je pro to, aby to projednal volební výbor. Kdo je proti? A prosím sněmovnu o klid! Kdo bude chtít vystoupit, má samozřejmě možnost přihlásit se do rozpravy. Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 125 z přítomných 145 pro 65, proti 28. Návrh nebyl přijat.

Konstatuji, že tento návrh bude projednávat jako garanční výbor hospodářský. Lhůta k projednání je zachována podle zákona o jednacím řádu. Děkuji paní zástupkyni navrhovatelů, děkuji panu zpravodaji a končím bod číslo 33.

Jak jsem upozornil, budeme muset přerušit tuto schůzi do 19 hodin, protože následujícím bodem je bod číslo 34, což je ovšem návrh ústavního zákona, a nepovažuji za důstojné, abychom na dvě tři minuty začínali ústavní zákon. Takže vyhlašuji přestávku do 19.00, kdy zahájíme schůzi o situaci ve Vrběticích na základě odpovědí ministra obrany a ministra vnitra. Přerušuji schůzi do 19 hodin.

(Schůze přerušena v 18.54 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.