Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Petr Gazdík)

29.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech
a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon
č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí
a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního
prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel
na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 409/ - prvé čtení

Prosím pana ministra životního prostředí Richarda Brabce, aby z pověření vlády tento návrh uvedl. Prosím, pane ministře.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, po kratší přestávce opět já, slibuji, že dnes už naposledy, i když nevím.

V každém případě primárním důvodem předložení této novely zákona o odpadech je zajištění nápravy v reakci na řízení o porušení smlouvy - to je to nám z mnoha jiných případů dobře známé infringementové řízení, které je vedeno s Českou republikou ze strany Evropské komise ohledně nesprávné transpozice směrnic Evropského parlamentu a Rady o odpadech.

Předkládaným návrhem zákona tedy vláda reaguje taktéž na nutnost transponovat do právních předpisů České republiky některé nové evropské směrnice, případně adaptovat českou legislativu na přijetí přímo použitelných předpisů Evropské unie. Musí být provedena implementace dvou předpisů Evropské unie v oblasti odpadních baterií a akumulátorů.

Jedná se o transpozici směrnice 2013/1956/EU, která spočívá zejména v časovém omezení platnosti výjimek ze zákazu uvádět na trh některé baterie nebo akumulátory, které obsahují vyšší než povolené množství rtuti nebo kadmia. Návrh zákona rovněž zajišťuje adaptaci na nařízení Komise č. 493, které stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesu recyklace u odpadních baterií a akumulátorů.

Navrhovaná úprava též adaptuje zákon o odpadech na nařízení Evropského parlamentu a Rady o recyklaci lodí a rovněž na nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení o přepravě odpadů ve vztahu k požadavkům na kontroly přepravy odpadů. Rovněž novela zákona zajišťuje adaptaci na nařízení Komise, kterým se nahrazuje příloha č. 3 směrnice o odpadech. A mimo jiné navrhovaná právní úprava, za což budu určitě peskován, a už mě úplně napadá od koho, kromě výše uvedeného také vymezuje možné způsoby, a já jsem to sliboval a tímto to plním, bezhotovostní platby za vykoupený kovový odpad. To je samozřejmě záležitost a problematika, která je dnes široce definovaná. Víte, že Ministerstvo životního prostředí upravilo tuto záležitost vyhláškou od 1. 3. a slíbili jsme, že využijeme tuto infringementovou novelu právě pro to, abychom upravili možné způsoby bezhotovostní platby za vykoupený kovový odpad. Nově bude tedy možné úhradu za vymezené odpady provádět pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu.

Návrh zákona v neposlední řadě reaguje i na podněty z další etapy aktualizace opatření k posílení konkurenceschopnosti a rozvoje podnikání v České republice z pohledu právních předpisů na ochranu životního prostředí. To byl takzvaný ekoaudit, který byl iniciován předchozími vládami směrem k tomu, aby v ekologické legislativě byla vytipována konkrétní ustanovení, která můžou zjednodušit rozvoj podnikání v rámci České republiky, a na základě auditu je tedy navrhováno vyřazení minerálních olejů z okruhu vybraných výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru. (V sále je hluk.)

Už se blížíme k závěru. Pokud bude dotaz, a rovnou na něj reaguji, zda jsme nemohli využít novelu, která byla projednávána, pamatuji si na elektronovelu z minulého roku, jako nosič právě pro všechny tyto infringementové změny, pak dopředu říkám, že nemohli, protože některé procesy běžely a my jsme ještě nevěděli, zda bude možné a v jaké podobě bude potřeba implementovat jednotlivé směrnice do české legislativy. To odpovídám dopředu na případný dotaz, nebo spíše námitku, zda nebylo možné využít novelu, kterou předkládalo Ministerstvo životního prostředí minulý rok. Chtěl bych zároveň říct, že předpokládám a udělám všechno pro to, aby toto byla poslední novela zákona o odpadech, která bude předcházet zcela novému odpadovému zákonu, který je momentálně ve fázi věcného záměru a připravuje se paragrafové znění, aby nový zákon mohl být platný nejpozději od 1. července 2016.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu ministrovi za jeho zdůvodnění. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Josef Nekl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, pan ministr ve svém úvodním vystoupení prakticky vyčerpal vše, co je nutno k novele zákona říct. Já bych přece jenom ještě znovu zdůraznil, že jde o to, že touto novelou se reaguje na řízení Evropské komise, která vede proti našemu státu řízení pro porušení či nedodržení podmínek v transformaci směrnice Rady Evropského společenství č. 98/2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic v působnosti tohoto zákona. Tam jde zejména o definice, o hierarchii nakládaní s odpady, o obsah plánu odpadového hospodářství a vymezení způsobu využívání a odstraňování odpadů. O akumulátorech a bateriích pan ministr hovořil, o recyklaci lodí také hovořil, takže u toho se nebudu zdržovat.

Přijetím novely tohoto zákona dojde k nepatrnému navýšení administrativní zátěže s vydáním přihlašovacích údajů do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností a kontrolou plánu odpadového hospodářství krajů. Zároveň dojde k souladu mezi plány odpadového hospodářství krajů s plánem odpadového hospodářství České republiky. Při projednávání tohoto návrhu doplnění zákona byla i řada připomínek ze strany Svazu měst a obcí i některých neziskových organizací. Mám informace, že byly určitým způsobem zahrnuty do návrhu tohoto zákona, a navíc budou určitě ještě projednány při určení garančního výboru.

Takže to je úvodní vystoupení k tomuto návrhu zákona s tím, že doporučuji, aby návrh tohoto zákona byl postoupen do druhého čtení.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji poslanci Josefu Neklovi. Než otevřu obecnou rozpravu, tak se dnes od 16.30 do konce jednacího dne omlouvá paní ministryně Karla Šlechtová z důvodu pracovního zaneprázdnění.

Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jan Zahradník. Po něm pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, k tomuto návrhu, který je opět výsledkem známé infringementové potřeby. Opět nás Unie nutí k něčemu v rychlosti, v kvapu, překotně dělat. To tak už asi často bývá.

Já bych se k tomu chtěl vyjádřit ze tří důvodů. Prvním je důvod, který se týká § 2 odst. 1 písm. a). Tento paragraf definuje, čeho se vlastně týká tento zákon. Ten se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou - a teď je tady uvedeno několik výjimek, kterých se tento zákon netýká. Čili tady konkrétně písmeno a) říká, že jsou vyňaty odpadní vody v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy s odkazem 61. Odkaz 61 říká, že jsou to vody podle zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu. Čili odpadní vody, které nejsou odváděny kanalizacemi, se stávají po přijetí tohoto zákona odpadem. To je docela složitá věc. Znamená to jednak výraznou změnu v bilanci vyprodukovaného odpadu a také to znamená, že čistírny odpadních vod budou schvalovány jako zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů, což samozřejmě přináší provozovatelům, případně budovatelům těchto zařízení poměrné komplikace. Otázka je, co se bude dít s těmi odpadními vodami, které jaksi z principu nebo z toho, v jaké poloze je původce těchto odpadních vod, nemohou být odváděny kanalizací, tedy takové odpadní vody, které jsou shromažďovány v odpadních jímkách. Tady zákon na tuto věc asi zřejmě zapomněl.

Druhou věcí, kterou tomuto zákonu chci vytknout, je opět v § 2 odst. 1 - vyškrtnutí celého textu v písmenu h). Tam se škrtá, tedy ruší se výjimka vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků, u kterých vlastník prokázal, že vyhovují limitům znečistění pro jejich využití k zavážení podzemních prostor a úpravám povrchu terénu stanoveným v příloze 9 k tomuto zákonu a sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků používaných na zemědělském půdním fondu podle zvláštních právních předpisů.

To znamená, že tyto vytěžené sedimenty, bude-li schváleno vyškrtnutí, se stávají odpady a bude s nimi opět nakládáno jako s odpady, tedy ruší se možnost jejich využití v neodpadovém režimu. Nebude možné je použít právě k onomu zavážení podzemních prostor, na úpravy povrchu terénu nebo také nebude možné používat tyto sedimenty na zemědělském půdním fondu. Tam se asi myslí zvláštní právní předpis - zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, čili nebude možno vytěžené bahno při odbahňování rybníka použít jako hnojivo na pole, jak se to po generace po staletí vždycky dělalo.

Čili to je věc, kterou v prvním čtení spatřuji jako závadnou. Nebudeme tedy v prvním čtení navrhovat zákon k zamítnutí, to samozřejmě ne, ale zvážíme, zdali ve druhém čtení nebudeme navrhovat změny, které by tyto závady odstranily.

A ještě poslední věc, kterou tady chci připomenout, je ten - nechci to nazvat přílepek, ono to tak není, on je to zákon o odpadech, čili jaksi uzákonění bezhotovostní platby má smysl. Ale pan ministr tady musí uznat a my všichni taky, že vyhláška o bezhotovostních platbách ve sběrnách kovů za odvedené kovy prostě zatím neplní svůj účel. Nachází se celá řada triků, jak to obejít, počínaje tím, že od sběrače, nebo možná lépe řečeno zloděje kovů, který někde ukradl měděný okap nebo kanálový kryt, to vykoupí někdo, kdo pak jako právnická osoba to odvede do sběrny a zinkasuje peníze. Ten zloděj pak bude muset o to víc zcizovat, aby si vylepšil svoji finanční situaci, nebo to, co některé sběrny již provádějí, že za odvedený sběr dávají jakési poukázky, které v tu chvíli, v daném okamžiku, skutečně jsou bezhotovostní platbou, ale v okamžiku následujícím v nějakém jiném místě mimo tu sběrnu jsou člověku směněny za finanční hotovost. Čili tohle to nefunguje a teď je otázka, jak to řešit. Já chápu, že i pan ministr má těžkou situaci, a my všichni určitě taky, zejména ti, kterým byl ukraden měděný okap, nebo ti, kteří spadli do kanálu, ze kterého někdo ukradl kryt. Ale toto řešení se ukazuje, že není účinné.

My jsme navrhovali, aby obce měly možnost regulovat jak místo pro umístění sběren, tak i dobu, ve které mohou být tyto sběrny otevřeny. Tato Sněmovna shledala tento návrh nevyhovující, nepodpořila jej. Čili jedna z cest se zavřela. Druhá cesta je pak zákaz výkupu kovového odpadu jako celku, prostě zakázat výkup odpadu ve sběrnách vůbec. Ale i to je věc, která nemusí přinést účinek, zejména ve vynalézavém českém prostředí.

Čili tím chci říct, že pan ministr očekává, že budu tento návrh kritizovat, což tímto činím. Co s tím ve druhém čtení, to tedy ještě uvidíme. Budu se snažit o maximálně pozitivní přístup k tomu a maximální snahu, aby se ta věc nějakým způsobem řešila.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Janu Zahradníkovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl, po něm řádně přihlášený pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, já jsem chtěl poukázat právě na jeden z významných paradoxů, který tento návrh zákona přináší, protože na jednom z posledních jednání schůze jsme se shodli na tom, že by Česká republika měla udělat maximum pro to, abychom podpořili projekty udržení vody v krajině, abychom připravovali projekty na čištění rybníků a vodních ploch obecně, abychom hledali finance a případně odblokovávali některé byrokracie, které s tím souvisejí. A tento návrh zákona přináší jedno významné finanční zatížení, a to je, že přinutí každého, kdo bude chtít vyčistit svůj rybník nebo svoji vodní plochu, chcete-li, bude-li ji chtít odbahnit, bude muset s tím, co odbahňuje, naložit jako s odpadem. To znamená to, co dřív naši otcové a praotcové používali na pole jako významné přirozené hnojivo, tak my teď uložíme každému, aby s tím nakládal jako s odpadem, to znamená, že ho finančně zatížíme, to znamená, že znesnadníme čištění běžných rybníků. To si myslím, že není dobře. Přál bych si, pane ministře, kolegové, abychom se nad tím případně společně zamysleli a hledali, jestli je možné najít nějakou cestu, jak kal z rybníka či z koryta, který není znečištěn něčím výjimečným, abychom k němu nepřistupovali jako k odpadu.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Michal Kučera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Kolega Zahradník, můj předřečník, řekl mnohé. Já víceméně některé věci zpřesním. Mám pár poznámek k této novele.

Asi nejdříve bych se chtěl dotknout termínu účinnosti, kterou tam pan ministr Brabec navrhuje. To je tuším 1. června, pokud si to dobře pamatuji. To mi připadá poměrně dost rychlé na to, že jsme v tuto chvíli v prvním čtení, a nechtěl bych, aby tato rychlost projednávání znamenala nějaké riziko pro obce či podnikatelské subjekty a občany.

To, že je novela do jisté míry transpoziční a odstraňuje předchozí nedostatečnou implementaci směrnice, to už tady zmiňoval pan ministr Brabec. Ale samozřejmě i tady zase jdeme nad rámec toho, co nám předepisuje právě Evropská komise.

Novela zavádí novou sankci - až půl milionu korun pro zpracovatele akumulátorů, kteří neodevzdají ministerstvu zprávu o recyklační účinnosti, což mi připadá jako další administrativní zátěž, navíc zatížená sankcí, jak už bývá u pana ministra Brabce zvykem. Administrativní zátěž, aspoň to, co se můžeme dočíst v důvodové zprávě, tak administrativní zátěž se konstatuje u řady dalších bodů v důvodové zprávě - že dojde k mírnému navýšení administrativní zátěže u podnikatelských subjektů. Na dalším místě v důvodové zprávě se ovšem konstatuje... Nicméně v dalších částech důvodové zprávy je použita formulace, že celkovou administrativní zátěž není možné stanovit. Takže jsou tam nějaké rozpory, jakou administrativní zátěž to přinese. Na jednu stranu je v důvodové zprávě zmiňováno, že zátěž to přinese, bude navýšena, na druhé straně zase, že ji není možno celkově stanovit. Myslím si, že by bylo dobré ji propříště, tuto zátěž jako takovou, přesněji specifikovat.

Otázku, kterou tady vyvolala definice nakládání s vybagrovanými sedimenty, už tady zmiňovali mí předřečníci. Zatím to vypadá, že se bude jednat o další finanční zátěž, zejména pro naše obce, které se rozhodnou čistit své toky, resp. své rybníky. Už dnes můžu říct, že například povodí upouští od čistění vodních toků právě z důvodů vysokých finančních nákladů. Já doufám, že se ve výboru dozvíme, jakým způsobem to bude přesně řešeno. Třeba se mýlím a budu rád z tohoto omylu vyveden.

Co se týká zmiňovaných bezhotovostních plateb, které tu zmiňoval pan ministr Brabec, samozřejmě víme, že to nefunguje. Myslím, že jsme to věděli už v době, kdy jste jako vládní koalice pro tuto novelu hlasovali, že to fungovat nebude. Oni totiž ti lumpové jsou vždycky o krok dopředu před těmi novelami. A právě ministr Brabec se je snaží těmi novelami dohnat. Takže nejdříve jsme udělali novelu, že bude bezhotovostní platba, teď to upřesníme, ale já se obávám toho, že ti lumpové budou zase o krok dopředu před touto novelou. Možná že už vědí, jak to budou řešit teď. Jeden ze zmiňovaných triků byl trik se směnkami, kdy tam přišli ti sběrači kovů, dostali nějakou směnku a vedle v okénku za tu směnku dostali hotovost, takže já se "těším", s jakou fintou přijdou zase příště. Na tyto novely samozřejmě doplácejí pouze slušní lidé, kteří by do sběren chtěli nosit odpad tak, jak by to mělo být.

Jinak na závěr své řeči mě pan ministr Brabec potěšil dalším slibem, že příště už to bude jinak. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče, a přeji pěkné odpoledne. Neeviduji nikoho přihlášeného do rozpravy. V tom případě končím obecnou rozpravu a nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Předtím se ještě táži, zda si chcete vzít závěrečná slova. Pan ministr žádá o závěrečné slovo, takže prosím.

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Bude stručné. Chtěl bych vás ujistit - děkuji za ty připomínky - že všechny body, které byly diskutovány, byly diskutovány už v rámci poměrně dlouhého a docela bouřlivého meziresortního připomínkového řízení. I ta záležitost využití sedimentů z rybníků nebo z řek už je kompromisem, který byl dosažen s Ministerstvem průmyslu a obchodu a s Ministerstvem zemědělství, tzn. bude to možno dál využít jako hnojivo nebo použít jako zavážení terénu v případě, že tam bude splněna analýza, jinými slovy, že tam nebudou nalezeny těžké kovy nad nějakou hranici, což mi připadá docela logické. Je fakt, k tomu, co říká pan kolega Bendl, určitě to naši předci využívali naprosto logicky, naprosto správně jako hnojivo, ale bohužel v té době nebylo v sedimentech takové množství těžkých kovů a dalších látek zdraví nebezpečných, jako je tomu dnes. Ale kompromis tam určitě je a jsme připraveni o tom dále diskutovat. To samé z hlediska čistíren odpadních vod a jímek.

Jen bych vás chtěl ujistit, to je pro pana kolegu Zahradníka vaším prostřednictvím, pane předsedající, ona ta kovová vyhláška přinesla efekt. Dnes dostávám každý den řadu mailů od lidí, od občanů, od zástupců policie, ať už městské, nebo státní, od zástupců obcí, kteří říkají: přestali jsme potkávat ty magnety, jak jim říká malebně jeden kolega ze Senátu, s kárkami. A je jasné, že oni něco vymyslí, ale my vymyslíme něco také. Máme připraven komplexní materiál, jak vůbec s tímto nakládat dál. Věřte tomu, že jsme měli možnost nedělat vůbec nic, kterou jsme samozřejmě logicky nechtěli využít, a dál zůstat v pozici, kdy si řekneme, že to je problém České republiky a že se s tím nedá nic dělat. Určitě se s tím něco dělat dá, ale nebude to jednoduché. Máte pravdu, že ten kriminální segment je vždycky o krok napřed, ale kombinací daleko větší kontroly, než byla dosud, a to vás chci ujistit, že bude v letošním i v dalších letech daleko větší kontrola sběren, a kombinací určité větší regulace věříme, že dosáhneme toho, že v nějaké poměrně dohledné době se stane to, že se z toho byznysu přestane ve velkém rozsahu dělat kriminální segment a že to naopak nezatíží tolik ty poctivé výkupce.

To jsem chtěl jen říct a chtěl bych vás požádat, zda byste zvážili můj návrh na zkrácení projednání ve výborech na 45 dní. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Pro pořádek se ptám: Padl tu v průběhu obecné rozpravy tento návrh, pane ministře? Návrh na zkrácení? Padl. Děkuji. Pan zpravodaj si také vezme závěrečné slovo. Prosím.

Poslanec Josef Nekl: Děkuji, pane místopředsedo, já také velmi stručně. V rozpravě v prvém čtení vystoupili tři kolegové, kteří nenavrhli ani vrácení k přepracování ani zamítnutí zákona, proto doporučuji, aby zákon byl postoupen do druhého čtení a na základě termínu a věcí, které jsou k tomu zákonu potřebné, bych podpořil návrh pana ministra, aby projednávání zákona ve výboru bylo zkráceno na 45 dní. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Nyní se tedy nejprve budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání, jak jsem již říkal. Nejdříve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí. V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nevidím, v tom případě přistoupíme k hlasování.

Dám hlasovat, kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro takto navržené usnesení, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 117. Přítomných poslankyň a poslanců je 164, pro návrh 127, proti žádný, návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, tak se táži, zda má někdo návrh na projednání v dalších výborech. Není tomu tak. V tom případě konstatuji, že dalším výborům tento materiál nebyl postoupen.

Jako poslední budeme hlasovat o zkrácení lhůty. Je zde návrh o zkrácení lhůty na projednání na 45 dní. Zahajuji hlasování. Táži se, kdo je pro tento návrh na zkrácení lhůty na projednání. - Registruji z pléna žádost o odhlášení, takže se vám omlouvám, všechny vás odhlásím a prohlašuji toto hlasování číslo 118 za zmatečné. Já vás odhlašuji a požádám vás, abyste se opět přihlásili do systému. Než dám hlasovat, tak se s přednostním právem hlásí pan předseda Kalousek.

Poslanec Miroslav Kalousek: Já se velmi omlouvám, pane předsedající. Rád bych si to ujasnil. Ten návrh je zkrácení na 45, nebo o 45?

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Když jsem se dotazoval, tak můj dotaz zněl, zda je to zkráceno na 45 dnů. To mi bylo potvrzeno.

Poslanec Miroslav Kalousek: V takovém případě jsme pouze proti a nelitujeme.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře. Vzhledem k tomu, že nevidím nikoho, kdo se hlásí, a opětovně jsem vás nechal přihlásit, v tom případě nyní zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zkrácení lhůty na projednání na 45 dnů, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?

Je to hlasování s pořadovým číslem 119. Přítomných poslankyň a poslanců je 139, pro návrh 105, proti 27. Konstatuji, že tento návrh byl přijat a lhůta na projednání byla zkrácena na 45 dní.

Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

Otevírám bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.