Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jaroslava Jermanová)

27.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře
regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 309/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážená paní předsedající, vážené dámy poslankyně, vážení pánové poslanci, předložený návrh novely zákona o podpoře regionálního rozvoje sleduje několik cílů. V oblasti podpory regionálního rozvoje jde především o zlepšení přípravy a využívání strategických celostátních i regionálních dokumentů. (Hluk v sále.) Na rozdíl od stávající právní úpravy koncipované za podmínek k roku 2000 je navrhováno podrobněji stanovit procesní postupy při přípravě strategických dokumentů a přidělit dotčeným aktérům úlohy pro jednotlivé fáze. Na terminologické úpravy strategických dokumentů navazují navrhované úpravy v zákoně o krajích a v zákoně o hlavním městě Praze. V oblasti politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti je cílem této novely vymezení -

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Paní ministryně, i vám se omlouvám, ale opravdu, kolegové, je tady vysoká hladina hluku. Takže prosím, abyste se ztišili, nebo případně uděláme přestávku, abyste si své věci mohli projednat. Děkuji.

Prosím, paní ministryně, pokračujte.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Děkuji. V oblasti politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti je cílem této novely vymezení a upřesnění koordinačních, přípravných a realizačních působností včetně stanovení koordinační role Ministerstva pro místní rozvoj, která mu byla dosud svěřena pouze usneseními vlády. Předloha se zabývá také vytvořením podmínek pro nastavení implementační struktury programů Evropské unie. Do předlohy je rovněž zařazena novelizace adaptační úpravy evropského seskupení pro územní spolupráci.

Návrhy obsažené v této novele souvisejí s přizpůsobením právní úpravy podmínkám a požadavkům nového programového období Evropské unie. Měly by být přijaty pokud možno v co nejkratším termínu i v zájmu včasného nastavení podmínek čerpání podpory z fondů EU.

Původním cílem této navrhované úpravy bylo i vytvoření podmínek pro další působení regionálních rad regionů soudržnosti v implementační struktuře evropských strukturálních a investičních fondů v programovém období 2014 až 2020. V důsledku posledního vývoje při vyjednávání operačních programů s Evropskou komisí bylo od tohoto řešení upuštěno. Předpokládáme proto, že dotčená část navrhované novely bude upravena pozměňovacím návrhem, který bude reflektovat zejména začlenění příslušných ustanovení týkajících se zřízení Centra pro regionální rozvoj České republiky jako služebního úřadu do právního řádu, ohraničení činnosti regionálních rad ve vztahu k ukončování regionálních operačních programů 2007 a 2013 - již se s nimi tedy nebude počítat do programového období 2014 a 2020 - a úpravy působnosti některých měst jako tzv. nositelů integrovaných nástrojů.

Návrh novely zákona je slučitelný s právem Evropské unie. Netýká se postavení fyzických osob a neovlivňuje tedy rovnost mužů a žen. Věřím, že předložený návrh, s jehož obsahem jsem vás nyní stručně seznámila, podpoříte. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní ministryni. A dříve, než pozvu k mikrofonu zpravodaje, jsme nuceni se hlasováním vypořádat se změnou zpravodaje, protože organizační výbor určil zpravodajem pro prvé čtení pana poslance Havíře, který se omlouvá z dnešního jednání.

 

Mám zde návrh, aby zpravodaje vykonával pan poslanec Petrů.

Já zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro změnu zpravodaje na pana poslance Petrů, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Proti?

Hlasování končím. Je to hlasování s pořadovým číslem 110, do kterého je přihlášeno 166 přítomných, pro 123, proti nikdo. Návrh byl přijat a já prosím nového zpravodaje pana poslance Petrů, aby se ujal slova.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, děkuji za důvěru. Novela uvedeného zákona vytváří podmínky pro realizaci Dohody o partnerství pro nové plánovací období 2014 až 2020 a také vytváří podmínky pro institucionální zajištění podpory implementace programů.

Zásadní témata zákona. Sjednocuje formu a obsah jednotlivých strategických dokumentů, především strategii regionálního rozvoje na vládní úrovni a strategii rozvoje územního obvodu kraje. Tato v sobě obsahuje další územní dokumenty strategického plánování. Dále vytváří centrální institut pro implementaci Integrovaného regionálního operačního programu Centrum pro regionální rozvoj České republiky. Jedná se o příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem bude Ministerstvo pro místní rozvoj. Dále pro potřebu koordinace a realizace operačních programů se zřizují regiony soudržnosti, které jsou teritoriálně identické s územní statistickou jednotkou NUTS 2 a jsou zákonem taxativně vyjmenovány.

Tento dokument je dle mých informací zejména kraji netrpělivě očekáván a má v navržené podobě podporu Asociace krajů.

Podrobnější diskusi k uvedenému zákonu očekávám při projednávání v garančním výboru, event. ve výborech, kterým bude tento tisk přikázán. Avizuji, že doporučuji tento tisk propustit do druhého čtení. Děkuji vám.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji faktickou poznámku - paní poslankyně Fischerová, prosím. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážená vládo, paní ministryně, kolegyně kolegové, já se chci zeptat česky (s úsměvem) na toto téma, které zde probíhalo. Přiznám se, že to je taková ta euročeština, když se mluví o dotacích pro města a obce, regiony. Měla jsem tu čest pracovat také v regionální radě soudržnosti Jihovýchod, nějaké zkušenosti drobné mám. Ale teď, když jsem poslouchala, paní ministryně řekla, že bude daný pozměňovací návrh, který se bude týkat právě toho, jak budou fungovat jakoby zprostředkovatelské subjekty, už asi ne právě ty regionální rady soudržnosti. Ale myslím, že to je velká změna, a chci, aby to fungovalo. Takže jsem i o tom debatovala s různými lidmi, kteří pracují právě v rámci přijímání eurodotací, a oni mi řekli, že se uvažuje o tom, jak to v tom návrhu o regionálním rozvoji tohoto zákona je, že se uvažuje s vybudováním centra regionálního rozvoje v každém kraji. Čili vím, že se o tom bude debatovat, ale mně připadá, když už máme lidi, kteří jsou zkušení právě v práci regionálních rad soudržnosti a mohli by přejít automaticky právě do těchto center regionálního rozvoje, dejme tomu, jak se říká tomu CRR v té mluvě, tak podle služebního zákona toto prý nebude možné. Takže na toto se konkrétně ptám. Protože je škoda lidí, kteří už nasáli zkušenosti, informace, umějí se v tom rychle orientovat. Jaká je opravdu budoucnost tohoto. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další faktickou mám přihlášeného pana poslance Paveru. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, paní předsedající. Milé kolegyně a kolegové, já bych chtěl rovněž podpořit paní kolegyni Fischerovou. Taky mám výbornou zkušenost s pracovníky regionální rady soudržnosti při každém kraji a u nás v Moravskoslezském kraji jsou opravdu velmi šikovní lidé, stejně jako v jiných krajích.

Myslím si, že je velká škoda nevyužít jejich potenciálu a jejich zkušeností s evropskými dotacemi, aby nemohli pokračovat dál a aby jenom dolaďovali končící programy, to je opravdu velká škoda. A znovu přibírat nové, nezkušené lidi do center pro regionální rozvoj, která už v každém kraji existují, si myslím, že je možná bohulibý záměr paní ministryně, ale nevím, zda zase nebudeme mít několik let zpoždění při čerpání dotací, když tito noví zaměstnanci budou mít problémy vůbec chápat některé dotační tituly a metodiku, která se vymyslí na ústředí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Další přihláška je s přednostním právem pan poslanec Stanjura. Potom se připraví pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejprve nějaká zkušenost z tohoto programového období, zejména z přeshraničních operačních programů. Polským kolegům - jsem z česko-polského pohraničí - procházelo ale úplně všechno. Opravdu úplně všechno. Stačilo, když tam napsali, že to má přeshraniční dopad, a peníze čerpali. Naše centrum regionálního rozvoje opravdu naprosto vážně zkoumalo každý detail každého projektu, zda to česko-polským vztahům prospívá, nebo ne. Pak si stěžujme na Brusel, ale tady jsme si čerpání ohrožovali my sami Češi, žádný Brusel. To je třeba říct.

Návrh zákona je fakt zbytečný. Mně to nedá, abych neocitoval několik vět z navrženého znění zákona. A řekněme si, jestli to vážně chceme mít v zákoně. To je taková politická proklamace, většinou v obecné rovině, proti které se nedá ani protestovat. Tomu já rozumím. Takové obecné cíle, že chceme, aby se měli lidé dobře, aby se ekonomika měla dobře. To přece podpoří v téhle obecné rovině každý.

Jenom abychom věděli. Část druhá, Podpora regionálního rozvoje, § 3. A teď prosím, kdo to nečetl, aby to fakt sledoval, zda potřebujeme tyto paragrafy v zákoně: "Cílem podpory regionálního rozvoje je zajistit dynamický a vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí, přispět ke snižování regionálních rozdílů a zároveň umožnit využití místního potenciálu pro zvýšení hospodářské a sociální úrovně jednotlivých regionů." Na tom se asi shodneme úplně všichni. Škoda, že náhradní pan zpravodaj mě neposlouchá. (K poslanci Petrů.) Chtěl bych, aby na to případně reagoval. Omlouvám se, ale myslím si, že zejména zpravodaj by mohl dávat pozor. Já chci vědět, k čemu tam tento odstavec máme.

A můžu pokračovat: "Oblasti podpory regionálního rozvoje na území České republiky podrobněji vymezí strategie regionálního rozvoje České republiky (dále jen strategie regionálního rozvoje) a na úrovni kraje strategie rozvoje územního obvodu kraje." To se trošku bije s § 2, kdy říkáme, že to může být trošku jinak, ale proč ne.

A odstavec 3: "Strategie regionálního rozvoje a strategie rozvoje územních obvodů krajů jsou zpracovávané s platností pro programové období Evropské unie." To znamená, že už máme zpoždění skoro rok a půl a nic se neděje, když to nemáme. Opravdu se nic neděje.

"Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady a kraji navrhuje vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na dynamický" - to už je podruhé - "a vyvážený rozvoj České republiky," takže dynamický a vyvážený rozvoj České republiky už máme na šesti řádcích dvakrát - v zákoně, ne politickém programu nebo programovém prohlášení, "zvyšování hospodářské a sociální úrovně územních samosprávních celků a udržování jejich hospodářské, sociální a územní soudržnosti (dále jen státem podporované regiony)." A takhle bych mohl číst dál. Například obsah strategie regionálního rozvoje tvoří zejména: "analyzuje stav regionálního rozvoje, stanovuje republikové priority a strategické cíle regionální politiky", a tak dále, a tak dále.

Paní ministryně, když nastupovala, říkala, že chce bojovat proti zbytečné byrokracii. A ke zbytečné byrokracii patří i zbytečné paragrafy. Já se ptám, k čemu tyto deklaratorní paragrafy máme. Teď nechci mluvit o tom, že regionální rozvoj budeme řešit z úrovně centra. Kdo tam cítí rozpor jako já, tak se musí podívat a ptát, proč z úrovně centra budeme řešit regionální rozvoj.

A pak už jenom takový postesk z důvodové zprávy. Když se mluví o strukturálně postižených územích a severní Moravě a severních Čechách, tak tam patří i Slezsko. Patří tam i Slezsko, paní ministryně. Není to jenom severní Morava, jak píšete v důvodové zprávě. Já jsem ze Slezska. Nezlobte se na mě. Myslím si, že tam patříme, že jsme integrální součástí Moravskoslezského kraje. Vím, že se říká, zejména vy z Prahy, že jedete všichni na Moravu. Velmi často mi ministerští úředníci v Opavě říkají, že u nás na Moravě je hezky. To je fajn, ale nejsme na Moravě. Ale to je detail. Mě skutečně zajímá, k čemu máme v zákoně tolik a tolik zbytečných vět a deklarací. Opravdu si musíme uzákonit, že usilujeme o dynamický a vyvážený rozvoj České republiky? Není to věc samozřejmá? Potřebujeme to v zákoně? Já si myslím, že ne. Zákon může být o 50 % seškrtaný, nic se nestane. Podle mě je rozpor, že centra budou řešit regionální rozvoj. Nevím.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Kučera. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Výhodou toho mluvit po poslancích s přednostním právem je to, že už toho nemusíte tolik říct, jelikož mnohé řeknou za vás. Já se tady musím ztotožnit s panem předsedou Stanjurou, že v mnohém je tato novela skutečně zbytečná a přináší jak administrativní zátěž nejen pro ministerstvo, ale samozřejmě i pro kraje a obce.

Snažil jsem se přečíst důvodovou zprávu. Nevím, jestli ji někdo z vás četl. Toto je ten tisk. (Poslanec ukazuje materiál.) Celý jsem ho ani nevytiskl, ale snažil jsem se tím alespoň prokousat na počítači. A skutečně, ač jsem se snažil paní ministryni Šlechtové porozumět, a opravdu to myslím upřímně, jsou věty, kterým jsem vůbec nerozuměl. Třeba na straně 17 důvodové zprávy - cituji: "Praxe vyžaduje, aby specifikace postavení rolí a vzájemné spolupráce relevantních regionálních aktérů, států, krajů, měst, obcí a jejich sdružení byla v zákoně o podpoře regionálního rozvoje nastavena rámcově s respektováním obecných kompetencí ústředních a územních správních úřadů nadčasově s ohledem na stabilitu právního řádu a dostatečně flexibilně, neboť v jednotlivých programových obdobích EU se v součinnosti dotčených aktérů mění vymezení funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly programu." Konec věty a citace.

Tady musím dát skutečně za pravdu kolegovi Stanjurovi. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S faktickou přichází k mikrofonu pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, vážená vládo, nevím, jestli je nezbytně nutné, abychom měli v zákoně uzákoněné, že máme vyvážený regionální rozvoj. Ale v České republice není vyvážený regionální rozvoj. To všichni víme. Regiony se vyvíjejí různě a bohužel v novém plánovacím období Evropské unie hrozí, že tyto disparity se paradoxně budou prohlubovat, protože máme privilegované regiony, které jsou takzvaně ITI, jinými slovy jsou to regionální centra, městské aglomerace, které budou mít omašličkované peníze. To je třeba Brno, Ostrava, Plzeň a podobně, které si sáhnou na opravdu peníze, které jsou ve škatulce z evropských fondů jenom pro ně. A potom máme ten zbytek, kam třeba například patří i můj kraj, který je Zlínský kraj. Tento stav skutečně hrozí, že vyvážený regionální rozvoj bude jaksi nadále jenom čirou fikcí.

Chtěl bych také zdůraznit, že tento stav, kdy toto hrozí, paní ministryně Šlechtová zdědila. Myslím si, že Poslanecká sněmovna a ministerstvo se touto záležitostí mělo zabývat už hodně dávno, možná před dvěma třemi lety, kdy se začala tvořit architektura pro rozdělování evropských dotací. A i náš podvýbor pro evropské fondy a přeshraniční spolupráci ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj se tento neblahý stav snaží alespoň mírnit. Otázka je, kolik máme času a možností tohoto dosáhnout. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a mám zde tři faktické poznámky. S první prosím k mikrofonu pana poslance Bendla, připraví se pan poslanec Stanjura a po něm pan poslanec Zahradník. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, paní předsedající. Kolegyně, kolegové, už se těším na tu debatu ve výboru pro veřejnou správu o množství nadbytečných paragrafů, které tam opravdu jsou. Neumím si představit, že by na ně uměl někdo věcně reagovat nebo že bude říkat, proč tam má být věta, která je holým konstatováním, a proč to má mít svůj podparagraf a další a další čísla. V tomhle ohledu je to nadbytečné.

Spíš mi tam chybí, jak toho tedy chceme docílit. Chceme podpořit regionální rozvoj, to znamená naši veřejnou správu, kterou na úrovni regionálního rozvoje máme, legitimně volené zastupitele, kteří si sami legitimně definují svoje priority, které chtějí ve svých regionech podpořit, a mají na to své regionální operační programy. Stát má své operační programy. Měl by na základě svých (nesrozumitelné) se na tu věc dívat koncepčně z pohledu státu, ale neměl by jim ingerovat do toho, co se politická reprezentace na úrovni krajů rozhodne, že je pro ně priorita. V okamžiku, kdy jim do toho začne zasahovat, začneme se motat v kruhu, protože nebudeme vědět, který zastupitel je ten správný. Je to poslanec Parlamentu? Je to ministr? Nebo úředník na Ministerstvu pro místní rozvoj? Nebo je to krajský zastupitel a podobně? To z toho materiálu vůbec nečiší. Jakkoliv souhlasím s tím, neboť se tam píše o tom, že některé kraje krajů, nebo chcete-li hranice krajů, se stávají jakýmsi pohraničím.

Ano, stát by asi měl poukázat na to, že někde jsou obce, které nejsou vybaveny téměř žádnou infrastrukturou, nemají vodovody, kanalizace nebo složitě splácejí čističky. Jinde jsou obce, které už touto infrastrukturou jsou vybaveny, ale nebudou mít žádný potenciál na případné jiné věci dosáhnout a podobně. Prostě ty nůžky se v České republice rozevírají, to je pravda, ale nemělo by se to řešit investovanými penězi v rámci regionálních operačních programů, ale v rámci nějaké finanční státní politiky. (Upozornění na čas.) Stát by se měl snažit dovyrovnávat, a ne sahat krajům do jejich financí.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a nyní prosím k mikrofonu pana poslance Stanjuru. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Asi se s panem kolegou Benešíkem shodujeme, že pokud chceme podporovat i méně hospodářsky vyspělé regiony, tak ta podpora nemůže být vyvážená. Kdyby byla vyvážená, dá všem stejně, tak vlastně fixujeme stávající rozdíly.

K poznámce o podpoře městských aglomerací. No to je bruselská politika, že? Ono to zjednodušeně znamená: nějaká centra mají jisté peníze a soutěží sama se sebou. To není žádná novinka. V tomto volebním období jsme měli dvakrát integrované plány rozvoje města. Vždycky takový specifický název, aby se to trošku zakrylo. Jedno bylo v těch ROPech - to byly peníze pro statutární města. Jak to regionální rady rozdělily, tak to bylo. A byly to peníze, které mohla čerpat pouze ta statutární města. A současně byly v IOPu, byly jiné IPRM, které umožnily konkrétním městům tam zařazeným - bylo to víc než statutární města - čerpat na vybraná sídliště.

Nechci hodnotit kritéria, která byla zadaná. My, kteří jsme byli šikovní, jsme čerpali všude. To tak prostě je. Ale je to politika Evropské komise. Říkají tomu tak vznešeně: urbánní dimenze. To jsou taková nepřeložitelná nevysvětlitelná slova. Pak se z toho dává integrovaný plán rozvoje města. Vy jste použil myslím ITI, teď nevím přesně, co jste říkal. Je to pořád to samé. Někdo, protože Brusel si to myslí, že velká města mají dostávat peníze. A má to zase opodstatnění. Tam jsou racionální argumenty, protože to jsou města, která poskytují služby nejen svým občanům, ale i širší veřejnosti, ať už dopravní, kulturní, sportovní, sociální, že nemá cenu stavět proti sobě velká a malá města, vesnice nebo venkov proti městům. To nikam nevede.

Jde o to, abychom vybírali peníze nebo projekty, které mají smysl. Ne aby byla mantra: utratit každé euro. To je mantra. A mantra by měla být: podpoříme jenom dobré projekty.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Zahradníka s faktickou poznámkou. S faktickou se připraví i pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan kolega Benešík zmínil snahu evropského výboru a podvýboru pro evropské fondy pomáhat při řešení. Ve spolupráci s paní ministryní, s Ministerstvem pro místní rozvoj pořádáme 7. května od 10 hodin ve Sněmovně kulatý stůl právě k přípravě tohoto programového období, k přípravě evropských programů. Zveme tam kromě představitelů ministerstva, paní ministryně, představitele řídicích orgánů na ministerstvech také představitele místních a regionálních samospráv a další zainteresované představitele. Takže to bude 7. května od 10 hodin tady ve Sněmovně. Všichni jste samozřejmě také srdečně zváni.

Ještě jedna věc. Nezanedbatelným, přesto ale malým segmentem podpory je podpora malého, drobného podnikání v regionech. K tomu jsou docela dobře fungující implementační orgány, které se docela osvědčily v minulém období, a to jsou místní akční skupiny, které jsou poměrně v regionech dobře ustaveny. My jsme byli Ministerstvem průmyslu a obchodu ujišťováni, že tuto oblast bude dobře řídit CzechInvest. Ukázalo se, že CzechInvest nesplňuje podmínky kladené Evropskou unií, totiž že jeho pracovníci nejsou úředníky podle zákona, a tedy nemohou to dělat. Čili teď tedy je otázkou, zdali se včas podaří převést pracovníky CzechInvestu do sestavy ministerstva nebo se z nich stanou pracovníci center regionálního rozvoje. Je nutné, aby tahle úřední věc byla provedena co nejdříve tak, aby tyhle drobné projekty mohly být čerpány co nejdříve, jak to bude možné.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu a prosím k mikrofonu pana poslance Benešíka. Vaše dvě minuty, pane poslanče. Máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jenom - stručná reakce. Myslím si, že s panem předsedou Stanjurou nejsme v rozporu. Jenom jsem chtěl upřesnit. Ta regionální centra a podpora regionálních center je rozhodně v pořádku. To nikdo nezpochybňuje. Byť jsem z vesnice, tak chápu, že Praha má úplně jiné potřeby a možnosti a význam než moje rodné Strání. Tak to je. Já tomu naprosto rozumím. Ale myslím si, že ten lobbing za to, aby půlka krajů měla takzvaná regionální centra a půlka ne, byl skutečně trošku diskriminující, protože já zas až tak velký rozdíl nevidím - omlouvám se všem Olomoučákům - například mezi Olomoucí a Zlínem. Olomouc v ITI je, to znamená je to regionální centrum, a Zlín není. Přitom si myslím, že tyto dvě aglomerace jsou srovnatelné. A to, jaká bude definice toho regionálního centra, a to, kdo prolobbuje které regionální centrum právě na ten seznam, to už byla záležitost České republiky. Takže tady bych neobviňoval Brusel, ale spíš byl problém v situaci, kdy chleba se pomyslně lámal v době, kdy se nám tady měnila první vláda na druhou a druhá na třetí. Myslím si, že současná vláda už skutečně příliš mnoho manévrovacího prostoru nemá. Takže není to jenom jako stížnost, ale takové dovysvětlení situace.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Neeviduji žádnou další přihlášku do rozpravy, tudíž obecnou rozpravu končím. Táži se paní ministryně, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Karla Šlechtová Vážená paní předsedající, vážení kolegové, děkuji za všechny informace i podněty, které zde zazněly. Ráda bych jen upřesnila, že zákon byl Poslanecké sněmovně doručen 4. září, čili zde v prvním čtení načítám, co bylo doručeno. Proto jsem i vyjádřila potěšení, že bude muset být pozměňovací návrh.

Reagovala bych na několik věcí ohledně Centra pro regionální rozvoj - dotazy paní poslankyně Fischerové, ono to následně váže i na všechno ostatní.

Centrum pro regionální rozvoj, naše organizace Ministerstva pro místní rozvoj - jak jsem nastoupila, tak i plním, co jsem říkala - méně byrokracie. Centrum pro regionální rozvoj projde naprostou rekonstrukcí. Vyžadujeme i více zaměstnanců. V tuto chvíli jsem dala materiál na vládu, který byl přerušen a budeme ho dávat do meziresortu, o navýšení na letošní rok o sto zaměstnanců, v průběhu příštího roku zhruba o dvě stě zaměstnanců.

Tato informace se již váže právě k ÚRR, Úřadu regionálních rad. Problém je ten, že úřady regionálních rad nejsou služebním úřadem, nejsou součástí služebního zákona, to znamená, že na základě několika právních analýz, které jsem si nechala udělat od svého nástupu, zaměstnance nelze převést jen tak na Ministerstvo pro místní rozvoj, čili řešením může být samozřejmě jejich zájem o nastoupení do Centra pro regionální rozvoj. Platí, co jsem i sdělovala, že v každém krajském městě hodláme zřídit pobočku Centra pro regionální rozvoj s počty zaměstnanců zhruba 20 - 22. Zaměstnanci Úřadu regionálních rad mají možnost samozřejmě se přihlásit do výběrového řízení do Centra pro regionální rozvoj. Jen pro vaši informaci, v příštích dnech budu dávat materiál právě na rozšíření Centra pro regionální rozvoj do meziresortního připomínkového řízení, kde vytyčujeme všechny důvody, proč a proti, budeme počítat s tím, že zaměstnanci Centra pro regionální rozvoj budou plnit úlohu zprostředkujícího subjektu Centra pro regionální rozvoj, který je součástí operačního programu, který je pod námi, tzv. Integrovaného regionálního operačního programu. To je vazba Centra pro regionální rozvoj na úřady regionálních rad.

Velice bych ráda, a snažím se o to již několik měsíců, řešit situaci 460 zaměstnanců úřady regionálních rad, a to poté, jakmile skončí dokončení ROPů na úrovni regionální. První taková ta vlaštovka je, že samozřejmě, že vzhledem k tomu, že Centrum pro regionální rozvoj se rozroste o 300 míst, jsme si vypočítali na základě debaty, to není jen nápad MMR, my to komunikujeme s kraji, se všemi hejtmany, s Asociací krajů a samozřejmě s předsedy regionálních rad, administrativní kapacitu na ukončování ROPů a na dokončení programového období 2007 až 2013, což skýtá zhruba 150 až 160 zaměstnanců. Centrum se teď rozšíří o 300 zaměstnanců, čili je možné samozřejmě to, že zaměstnanci stávajících úřadů regionálních rad mají šanci se přihlásit do výběrového řízení. Jak říkám, po právní stránce nelze převést zaměstnance úřadů regionálních rad na Ministerstvo pro místní rozvoj, ač opravdu jsem se o to maximálně snažila, vzhledem k tomu, že úřady regionálních rad nejsou služebními úřady. Kdyby byly, tak je to samozřejmě jednodušší a mohou přejít automaticky. Teď to prostě opravdu nejde.

Byl tu i podnět, resp. informace, proč se vlastně zřizuje Centrum pro regionální rozvoj. Vzhledem k tomu, že je tu časový nesoulad předložení zákona a platnosti a účinnosti služebního zákona, bohužel vypadla přechodná ustanovení, paragraf, který v podstatě říkal, že stávající centrum nahrazuje to, které říká služební zákon, že se musí řídit, to přechodné ustanovení tam již není, čili služební zákon říká MMR, že musíme zřídit centrum. Čili přede mnou stojí zrušení stávajícího a zřízení nového centra, již toho rekonstruovaného. Časový nesoulad legislativní povahy.

Co se týká informací ohledně zbytečných paragrafů, jsem velmi ráda za ty podněty a doufám, že i při debatách ve výborech budeme k tomu moci jako ministerstvo říci svůj názor i nyní pod mým vedením. Budu velice ráda za veškeré návrhy ze všech politických stran, ze kterých vlastně na mě padaly veškeré podněty.

Co se týká státní pomoci ohledně regionů. Tady bych ráda zmínila, že už v loňském roce MMR dávalo peníze na Ústecký a Moravskoslezský kraj, a vzhledem k tomu, že strategie pro regionální rozvoj říká a určuje sociálně slabší regiony, my teď budeme debatovat i o tom, že by z naší rozpočtové položky, od nás, Ministerstva pro místní rozvoj, šly peníze právě na sociálně slabší regiony. Chystám se vytvořit nové národní programy v podstatě na tyto sociálně slabší regiony. Říkala jsem také v úvodu po svém nástupu, že chci revidovat národní programy ze strany MMR. Některé považuji za již v tuto chvíli překonané a ty potřeby a nutnosti jsou právě někde jinde i s ohledem na stávající stav v regionech. Vše je v diskusi i s Asociací krajů, takže tady vás chci ujistit, že kroky MMR jsou debatovány samozřejmě s Asociací krajů.

Co se týká ITI, integrovaných nástrojů. Toto je nástroj, který schválila vláda v roce 2012 jako nástroj, který pomůže České republice splnit podmínku pěti procent na udržitelný městský rozvoj. Je to součástí Dohody o partnerství. Čili máme sedm ITI, k tomu vlastně ty, co nejsou ITI, krajská města, ty jsou součástí tzv. integrovaného plánu rozvoje území.

Chtěla bych vás ještě ujistit, že jsem si samozřejmě vědoma i kvality IPRM na všech úrovních, a vzhledem k tomu, že některé IPRM jsou pro období 2007 až 2013 spíše sběrem projektů na určité úrovni, integrovaný plán rozvoje území ITI musí mít svou strategii, kterou budou schvalovat na platformě regionální stálá konference, následně na národní stálé konferenci, čili proběhne opravdu systém mnoha změn.

Co bych chtěla ještě zmínit. Tady nejde o to, jestli jsme s tím mohli ještě něco udělat. Nemohli, protože vláda v roce 2012, vláda pana Nečase, schválila programy a schválila Integrovaný regionální operační program s tím, že nebudou ROPy, a s tímto samozřejmě musíme všichni nyní pracovat a také pracujeme.

Chtěla bych teď tedy ujistit několik věcí ohledně podnětů na zbytečné paragrafy. My jsme samozřejmě připraveni na debaty ve výborech ve druhém čtení, zároveň, co se týká jednotlivých informací nebo podnětů ohledně úřadů regionálních rad, sdělila jsem vám, jaká je stávající informace a jakým způsobem se vlastně naše vláda ubírá. Opravdu tady je problém, že úřady regionálních rad nejsou pod služebním zákonem. Zbytek, myslím, že jsem sdělila.

Byla bych ráda a chtěla bych vás požádat, abyste pustili tuto novelu do dalšího čtení s tím, že tento zákon, resp. tuto novelu nepovažuji za zbytečnou, protože naopak určuje právě nutnost spolupráce mezi státem, kraji i městy, obcemi, určuje v podstatě i to, co říká strategie regionálního rozvoje, na kterou se odkazuje tato novela 248. Ono je to velice důležité, protože např. strategie regionálního rozvoje právě říká, jaké jsou sociálně slabší regiony. My se od toho musíme odpíchnout, abychom např. národní dotace mohli investovat do těchto sociálně slabších regionů.

Chtěla bych vám poděkovat za vaši pozornost. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji a táži se pana zpravodaje, zda má zájem o závěrečné slovo. Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní předsedající, mně přísluší sdělit, že k tomuto návrhu zákona proběhlo osm vystoupení, někteří poslanci vystoupili opakovaně, nebyl podán návrh na zamítnutí ani vrácení k přepracování a platí to, co jsem řekl, že navrhuji postoupit tento návrh zákona do výborů k projednání. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu zpravodaji. Nyní se budeme tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. I v tomto případě organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

 

V souvislosti s novelizací zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny s účinností od 1. 3. 2015 navrhuji, abychom přikázali návrh zákona k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru. Já se táži, zda navrhuje ještě někdo jiný výbor jako garanční. Není tomu tak.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro, zmáčkněte tlačítko a zvedněte ruku. Kdo je proti?

Hlasování končím, je to hlasování s pořadovým číslem 111, do kterého je přihlášeno 168 přítomných, pro 146. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj jako garančnímu výboru.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Já se táži, zda má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru, případně výborům k projednání. Není tomu tak, tudíž uzavírám projednávání tohoto bodu. A předám řízení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Než přejdeme k bodu číslo 28, přečtu ještě omluvy, které tady mám. Pan poslanec Jiří Holeček se omlouvá dnes od 14.45 z důvodu nemoci, dále pan poslanec Robin Böhnisch se omlouvá dnes od 15 do 16 hodin z důvodu jednání s prvním radou francouzské ambasády, dále paní poslankyně Martina Berdychová se omlouvá dnes od 17.30 z osobních důvodů a pan ministr obrany Martin Stropnický se omlouvá dnes do 19 hodin, a to z pracovních důvodů.

My jsme dnes měli pevně zařazen bod číslo 130, který byl přerušen do doby přítomnosti pana ministra dopravy. Pan ministr, jak vidím, je již přítomen, takže tato podmínka byla splněna, a budeme se tedy zabývat bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.