(17.40 hodin)
(pokračuje Chvojka)
To je prostě umělé téma, které jste vy přinesli do politiky, protože jiných témat moc nemáte. Myslím, že vás - nemyslím to nijak zle - v tom klubu také moc není, kteří děláte komunální politiku. Možná, kdybyste ji dělali, že by znalosti byly lepší a že byste tohle nenavrhovali.
Prostě je to něco, co možná někde funguje, ale ten systém, který je tady, funguje také. Já nevím, proč bych experimentoval s něčím, o čem nevíme, jestli by to fungovalo. Tady prostě systém funguje. Proč ho měnit? To je nesmysl. Známe zkušenosti ze Slovenska. Stává se tam to, že starosta je sám jediný ze zastupitelstva, který má nějaký svůj program, třeba z patnáctičlenného zastupitelstva čtrnáct neposlouchá, nezajímá ho, ten program je pro ně nepřijatelný, a co on dokáže? Nedokáže prostě vůbec nic.
A já prostě když volím zastupitele a oni pak toho starostu, tak chci, aby starosta, pokud je z mé strany, něco prosadil a ne že tam bude nějaká figurka, nějaký umělec například nebo prodavač sushi, který bude třeba první a jediný v tom zastupitelstvu, ale jinak za ním nebude nikdo stát a neprosadí vůbec nic. Já chci starostu, který něco prosadí. A to prosadí jenom starosta, který má za sebou nějaké zastupitelstvo. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní tedy s přednostním právem pan předseda Okamura.
Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych zareagoval v klidu na některé ty výtky. Tady padla výtka, že to dneska funguje a že má dnešní volba vážnost. Takže já bych jenom připomněl čísla. Jestli volební účast v komunálních volbách pod 50 % má u občanů vážnost, tak si naopak myslím, že občané nemají zájem se za stávajícího systému zapojit více do veřejného dění. Jestli si vzpomínám na poslední krajské volby, tak ty měly účast 40 % a my navrhujeme přímou volbu, změnu ústavy, která umožňuje třeba i přímou volbu hejtmanů, ale hlavně je to o těch starostech.
Já bych tady znovu zopakoval to číslo, které jsem tady před chvílí říkal, že z průzkumu agentury STEM/MARK, který si mimochodem nechali vypracovávat i Starostové a nezávislí, vyplývá, že jenom zavedení přímé volby by zvýšilo účast občanů u voleb o 10 %. To znamená, nyní tady slyšíme od kritiků, že stávající volba má vážnost. Tak jestli volební účast pod 50 % je vážnost, to nevím, ale já bych řekl, že ta vážnost je, když je to alespoň přes polovinu, ten zájem těch občanů. To znamená, o to tady v podstatě jde.
Dále bych znovu připomněl poslední průzkum agentury STEM/MARK věnovaný přímé volbě starostů, a už jsem tady říkal, že 86,3 % občanů České republiky si přeje přímou volbu. To znamená, kdyby to byl ten ideální stav, který tady dneska je, tak třeba by si to přálo 40 %, 30 %, nebo v každém případě podpolovina, nebo možná mírná nadpolovina, a mohli bychom o tom diskutovat. Ale pakliže 86,3 % občanů si přeje přímou volbu starostů, tak bychom to přece měli občanům umožnit. Takže to jenom tady opakuji k těm výtkám. A to je přesně o tom, jestli my jsme ty elity, které rozhodují o občanech, nebo jestli jsme ti politici, kteří by aspoň v tomto malinkém řekl bych ústupku směrem k většímu zapojení občanů těm občanům dali šanci. A já myslím, že bychom tu šanci měli občanům rozhodně dát.
Tady padla otázka mého kolegy Karla Fiedlera, na kterou jsme se bohužel ovšem nedočkali odpovědi, protože ona není uspokojivá odpověď. Já odpovím za vás, ve které zemi zavedli přímou volbu starostů a následně ve které zemi tedy byli občané tak nespokojeni s touto volbou, že ji zrušili. My se tady odpovědi nedočkáme, protože drtivá většina zemí jednoznačně, která přímou volbu zavedla, tak ji má nadále. To znamená, není na to odpověď, že by více zemí, které ji zavedly, ji pak zrušily. Ne. Drtivá většina zemí, které ji zavedly, ji má nadále. To je odpověď, takže my se tady ani nedozvíme jinou odpověď, protože kritici ji nevědí, odpověď není možná.
A já bych to znovu řekl, já to tady mám připraveno, opět jsem to tady četl, přímá volba je zavedena v Evropě v těchto zemích: Německo, Polsko, Rakousko, a já si myslím, že by bylo dobré se přiblížit západnímu světu, v Rakousku dle spolkové země, Slovensko, Itálie, Řecko, Kypr, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Makedonie, Albánie, Maďarsko. V Anglii a Walesu o způsobu volby rozhodují občané nejdříve v místním referendu, zdali budou přímo, či nepřímo.
To znamená, tady ta otázka stojí jinak. Jestli tady Poslanecká sněmovna chce vyhovět přání 86 % občanů České republiky, zdali chceme zvýšit volební účast občanů aspoň přes polovinu, o 10 % navíc, a také zdali se chceme zapojit mezi všechny země v regionu, které jsou kolem nás, plus k zemím, které jsem tady například jmenoval. A tyto země, ani jedna z nich, co jsem říkal, nejenom že zavedly, ale nechystají se rušit.
Tady padl potom takový dotaz, že prý nejsou jasné pravomoci a jak to tedy bude. Všichni přece víme, i právníci vědí, že pravomoci jsou zcela jasné, že v těchto zemích to funguje léta a pravomoci jsou zcela jasně rozdělené a k problémům tam ve srovnání se stávajícím stavem - on každý, i ten zastupitelský systém, i ta přímá volba, všechno má své kritiky a zastánce. Ani jeden stav není ideální. To tady říkám na rovinu. Ale jde o to, že přímou volbu na té aspoň komunální úrovni vyhodnocují vlastně všechny tyto země, že je o něco pro ty občany lepší. Já neříkám, že... jo, ony jsou názory různé.
Takže mi dovolte jenom říci a znovu zdůraznit, že proto my jsme nepředkládali prováděcí zákon. To je přece záměr, jako je tomu u zákona o referendu, které je dáno v ústavě, a dodnes to tady není, ani po dvaceti letech, jako služební zákon, který konečně byl přijat a v ústavě to bylo a po létech jsme se tady na něčem dohodli, tedy my jsme hlasovali jako jediní proti, ale prošlo to Sněmovnou proti té verzi.
Takže já bych jenom znovu zdůraznil, že bychom vás chtěli požádat, abychom se shodli aspoň na propuštění k diskusi nad přímou volbou do druhého čtení.
Ta ústavní změna potom, ona nezavádí přímou volbu. K tomu je potřeba ten prováděcí zákon, a na tom jestli se shodneme do konce volebního období, to je otázka, ale aspoň je ten mantinel. Naopak mít ten prostor dokonce několik let, celá léta, to záleží už na vás na všech. Abychom se dohodli na tom, jaké parametry by měly být u případné přímé volby.
A to všichni přece víme, že to takto je, takže tím, že umožníme ty mantinely po vzoru okolních zemí, které jsem tady jmenoval, po vzoru všech zemí kolem České republiky, to ještě nezavádíme, naopak je tady obrovský prostor, a vidíme, že u zákona o referendu ten prostor je dokonce dvacet let tady, kdy se o tom diskutuje, a není to ještě zavedeno.
Takže já bych jenom teď v pár slovech řekl, jakým způsobem ten, řekl bych, příklad univerzálního modelu funguje. Starosta a zastupitelstvo mají rozdělené pravomoci. To znamená, že oni se nepřekrývají. To znamená, tam nedochází k tomu, že by se nějakým způsobem překrývali. Starosta je představitelem obce a nejvyšším výkonným orgánem obce, který vykonává správu obce. Ale to tady ten zákon neobsahuje. To reaguji na tu otázku prováděcího zákona, jaké by bylo rozdělení vlastně jejich pravomocí. Starosta svolává a vede zasedání obecního zastupitelstva a obecní rady. Podepisuje jimi přijatá usnesení. Nepodepsáním usnesení zastupitelstva může pozastavit jeho výkon, pokud se domnívá, že odporuje zákonu nebo je pro obec zjevně nevýhodné. Starosta zastupuje obec navenek ve vztahu ke státním orgánům, fyzickým i právnickým osobám. Starosta obce rozhoduje ve všech záležitostech správy obce, pokud nejsou zákonem nebo statutem, schvaluje jej ve vyhrazené pravomoci zastupitelstvo, vyhrazeny obecnímu zastupitelstvu. Starosta je rovněž statutárním orgánem v majetkoprávních vztazích obce a pracovněprávních vztazích zaměstnanců obce. Vzájemné postavení zastupitelstva a starosty není založeno, a to bych chtěl zdůraznit, právě to je ta důležitá pointa, na principu nadřízenosti a podřízenosti, ale jedná se o orgány korelativní.
Mandát starosty zaniká na základě zákonem stanovených taxativních důvodů, mimo jiné rovněž vyhlášením výsledku hlasování obyvatel obce o odvolání starosty. Tato skutečnost je projevem politické odpovědnosti starosty vůči obyvatelům obce. Na základě zákona o místním referendu může dojít k referendu obyvatel obce o odvolání starosty. Zejména by se mělo jednat o případy, pokud starosta hrubě či opakovaně zanedbává své úřední povinnosti, resp. porušuje právní předpisy, pokud nepřítomnost starosty či jeho nezpůsobilost k výkonu funkce trvá déle než šest měsíců atd. ***