(15.10 hodin)
(pokračuje Vyzula)
Pokud se týká snížení povinného přídělu do rezervního fondu. Tady je teď návrh, že by se mělo jednat o 1,5 % průměrných výdajů základního fondu, což by přineslo jisté příjmy do celkového zdravotního pojištění, to je pravda. Na druhou stranu rezervní fond je velmi důležitý. Hradí se z něho veškeré výdaje, extra výdaje, které se vyskytnou a se kterými nelze jen tak počítat a nelze je předvídat. Proto je to rezervní fond. A zdá se mi, že toto procento je příliš nízké.
Pokud se týká střetu zájmů, jak bylo řečeno, uvidíme, co s tím vším se dá ještě dělat.
Záměrem novely tedy je posílit státní dozor nad finančními toky zdravotního pojištění. Musím konstatovat, že se tímto zabývaly i předchozí vlády, ale bohužel nikdo zatím nevyhodnotil tyto snahy. Je třeba stanovit, jaká data si bude ministerstvo žádat, a zejména deklarovat, zda adekvátně edukovaný aparát má nebo jej doplňuje. Navržené náklady, o kterých zde byla řeč, se z toho hlediska zdají být zatím nedostatečné.
Nicméně vzhledem k důležitosti této novely doporučuji postoupení do druhého čtení a navrhuji k projednání výboru pro zdravotnictví. Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím tři přihlášky. První je paní poslankyně Soňa Marková a připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Hezké odpoledne, dámy a pánové. Dovolte mi, abych se vyjádřila k tomuto návrhu zákona, který nazýváme také někdy tzv. transparenční novelou.
Tato novelizace si vytyčila za cíl upravit nově některé oblasti, jako je povinné zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb zdravotními pojišťovnami, rozšíření informační povinnosti zdravotních pojišťoven vůči Ministerstvu zdravotnictví a Ministerstvu financí, zákaz provádění náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob, snížení přídělu do rezervního fondu zdravotních pojišťoven o polovinu, zpřesnění právní úpravy střetu zájmů členů orgánů zdravotních pojišťoven.
Vycházíme-li z toho, že se jedná o první takto rozsáhlou vládní novelu zákonů ve zdravotnictví připravenou kompletně touto vládou a že je nám předkládána po roce jejího působení, mám za to, že by se mělo jednat již o systémovou komplexní změnu, do které se promítají největší problémy našeho zdravotnictví a jejich řešení. Z prostého výčtu oblastí, do kterých zasahuje, je však jasné, že tomu tak zřejmě úplně není.
Vláda sama sobě připravila již na jaře loňského roku materiál, kde identifikovala největší problémy zdravotnictví a rozdělila je do tří oblastí. Tou první byly problémy, které lze řešit téměř okamžitě v rámci činnosti ministerstva, např. činnost přístrojové komise. Tím druhým bodem potom byly problémy, k jejichž řešení je třeba relativně jednodušší právní úprava. A potom to byly problémy, systémové změny, jejichž úprava měla být součástí širší novelizace příslušných zákonů, kterou jsme měli mít na stole právě někdy v této době. Realita je nicméně taková, že z první skupiny se částečně rozjela pouze přístrojová komise, další body se tak nějak zasekly na půli cesty. Z rychlých změn, které měly být účinné k začátku letošního roku, se nakonec stal text, který máme dnes před sebou a máme ho posoudit. Ty dlouhodobé změny tady jsou zatím v nedohlednu. A systémově neřeší tato novela téměř nic.
Co tedy řeší trošku podrobněji. Takže co se týká zveřejňování smluv, je to v podstatě úprava, kterou jsme již jednou schvalovali, aby poté ministerstvo coby gestor změnilo názor a při hlasování o vráceném textu již bylo proti této úpravě. Navíc zveřejňování smluv minimálně ze strany největší zdravotní pojišťovny již probíhá, přičemž máme k dispozici i jiné nástroje, jak zkultivovat veřejnou kontrolu smluv o úhradách, než je pouze zákon. A jak navíc vyplývá ze samé podstaty smluv o úhradách, z jejich zveřejnění se nedozvíme plnění faktické, a tak půjde o značně nedokonalou informaci.
Druhý bod, kterým se tato novela zabývá, je rozšíření informační povinnosti. Zde se rozšiřuje informační povinnost zdravotních pojišťoven především vůči Ministerstvu zdravotnictví. A jak? Ministerstvo identifikovalo, že mu scházejí informace, které potřebuje k tvorbě úhradových mechanismů systému veřejného zdravotního pojištění. Dále sledování místní a časové dostupnosti zdravotních služeb, udržování a rozvoj systému přerozdělování pojistného nebo sledování ekonomické efektivity zdravotních služeb. Naskýtá se tedy otázka, jak to Ministerstvo zdravotnictví dělalo doposud, jak byly připravovány úhradové vyhlášky, jak Ministerstvo zdravotnictví sledovalo plnění povinnosti zdravotních pojišťoven zajistit místní a časovou dostupnost hrazených služeb, jak ministerstvo dosud pracovalo na kultivaci systému přerozdělování, o kterém slýcháme již delší dobu. Co to je nákladová efektivita zdravotních služeb, přesně nevíme. Máme ji definovanou pro léčivé přípravky jako poměr mezi náklady a přínosy spojenými s použitím léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely ve srovnání s použitím jiného léčivého přípravku, potraviny pro zvláštní lékařské účely nebo léčebného postupu. S touto hodnotou také pracuje Státní ústav pro kontrolu léčiv a k těmto údajům již Ministerstvo zdravotnictví přístup má. U léčivých přípravků máme také zakotveno, že nákladová efektivita je předmětem obchodního tajemství. Co je nákladová efektivita zdravotních služeb, nadále nevíme. Nevíme, je-li součástí obchodního tajemství, a nevíme, co s tímto údajem Ministerstvo zdravotnictví smí či nesmí dělat.
Další téma, které se prolíná touto novelou, je potom zákaz provádění náboru pojištěnců prostřednictvím třetích osob. I zde lze se záměrem jen souhlasit. Praktické provedení ovšem poněkud pokulhává, neboť vůbec nevylučuje možnost, že zdravotní pojišťovny přijmou na jakýkoli druh dohody mimo pracovní poměr prakticky i stejné osoby, které pro ně tuto práci vykonávaly doposud, čímž přestávají být třetí osobou a mohou stejné praktiky provozovat i nadále.
Další téma se potom týká snížení přídělu do rezervního fondu zdravotních pojišťoven o polovinu. Ovšem toto opatření z těch všech zvažovaných, která nám jsou předkládána, je asi to nejhorší a nejnezodpovědnější. Systém, který obhospodařuje 200 miliard korun, nemůže přece fungovat bez rezerv. Již snížení ze 3 % na 1,5 % bylo nezodpovědné, ale další snížení na 0,75 % je už poněkud nepochopitelné. ***