(14.50 hodin)
(pokračuje Opálka)
Vláda přihlíží též k tomu, že původní zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců by bez rozsáhlých změn nebyl stejně realizovaný. Na druhé straně musím říci, že předchozí pravicové vlády, ač neměly zájem o účinnost tohoto zákona, nikdy neměly odvahu přistoupit přímo k jeho zrušení, neboť by tím ztratily v rámci vztahu k Evropské komisi jeden z argumentů, že jsme v této oblasti připraveni něco učinit.
Je sice pravdou, že pravděpodobně zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců již nenabude účinnosti, neboť by bylo třeba jeho velké komplexní úpravy, avšak filozofie tohoto zákona je, že správa pojištění přejde ze dvou privátních pojišťoven na Českou správu sociálního zabezpečení, která je - a to zdůrazňuji - na tento krok připravena, což jsme si prověřili i při výjezdu výboru pro sociální politiku na ústřední správě. Toto řešení náš poslanecký klub KSČM vždy podporoval, a proto by měl jeho zrušení podpořit až při předložení nového návrhu zákona, a to jen v případě, že bude zastávat stejnou filozofii - a podtrhuji znovu, filozofii, kterou i Poslanecká sněmovna podpořila 20. června minulého roku ve svém doprovodném usnesení číslo 353. I přes to usnesení Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává pro vládu čtyři alternativní řešení, a jestli mám dobrou informaci, přednost dostává řešení, které by mělo zřídit zvláštní instituci po vzoru VZP se svými správními orgány, což bude daleko dražší, protože co se týká České správy sociálního zabezpečení v rámci nemocenského a důchodového pojištění, jde jenom o to, přidat tento systém do její správy. Z tohoto pohledu se mi jeví zrušení zákona problematické bez znalosti toho, jaký návrh vláda Parlamentu nakonec předloží. Nemám tedy problém s tím, abychom řešili zákoník práce, mám však problém s tím zrušit zatím neúčinný zákon.
Vládní návrh je charakterizován jako technická novela, ale obsah návrhu jde daleko za hranice technické novely, neboť novelizuje deset zákonů plus soudní řád a jeden zákon zcela ruší. Navíc některé platné části zákona nejsou aplikovány, a proto budou zrušeny i se zrušením zákona č. 266/2006 Sb., především jde o problematiku prevence.
Podpora zrušení zákona o úrazovém pojištění znamená znovu prolomení se do nejistoty dalšího řešení, které navíc zruší zákonem stanovený termín pro předložení přepracovaného zákona a možná tak prodlouží i Evropskou komisí kritizovaný stav, monopolní správu úrazového pojištění dvěma privátními pojišťovnami.
Abych to vyjádřil stručně, termín byl dán tím, že jsme prodloužili neúčinnost zákona. Vláda byla povinna do doby tohoto termínu předložit nový zákon. Tím, že zrušíme tento zákon, vlastně žádný termín nebude stanoven.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z lavic KSČM)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Ptám se, kdo se dál hlásí. Pan poslanec Vilímec, prosím.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, pan zpravodaj byl velmi obsáhlý. Já se nebudu pouštět do hodnocení jednotlivých paragrafů. Víme, že zákon o úrazovém pojištění byl schválen v roce 2006. Od té doby uplynulo devět let. Udělal jsem si takový historický exkurs, protože tehdy jsem ještě nebyl poslancem, a vlastně jsem zjistil, že to byl zákon, který připravila a prosadila ještě vláda Jiřího Paroubka. Původně byla účinnost stanovena na 1. leden 2007, potom se to několikrát odsunovalo. Poslední odsunutí bylo už i z vůle této Sněmovny na 1. ledna 2017. Ten zákon, a taky o tom mluvil pan zpravodaj, měl nahradit, on použil slovo osvědčenou a já to také použiji, objektivní odpovědnost zaměstnavatele za škodu na zdraví a pojistnými dávkami, víceméně systémem úrazového pojištění zaměstnanců.
Pročítal jsem si alespoň část tehdejší diskuse a musím uvést, že jedinou politickou stranou, jediným politickým subjektem, který byl proti schválení zákona, byla ODS. Zákon byl vetován Senátem a v zásadě prošel hlasy tehdejší koalice, ale protože Unie svobody, dnes již neexistující, dodala pouze dva hlasy, tak ten zbytek hlasů byl obstarán hlasy komunistických poslanců. To je historie tohoto návrhu.
Pokud nová vláda nebo vláda současná, kde sociální demokracie hraje výraznou úlohu, navrhuje zrušení zákona, který prosazoval před devíti lety pan ministr Škromach, tak to vede k takové zvláštní situaci, že někteří z poslanců, kteří tehdy hlasovali pro zavedení zákona o úrazovém pojištění, teď budou hlasovat o zrušení. I takové jsou klikaté cesty politických postojů.
Musím říci, že ODS je v tom konzistentní, byla konzistentní, nechtěla tento zákon. Ukázalo se, že stejně ty výdaje finanční atd., já tady můžu ocitovat i důvody, které se uváděly před devíti lety, paní poslankyni Páralovou z ODS, která uvedla: Za prvé, návrh přináší zbytečné finanční náklady, za druhé, zvyšuje sankce, za třetí zvyšuje povinnosti zaměstnavatelů atd., za páté, z hlediska bezpečnosti práce obsahuje malou motivaci k prevenci úrazů, a konečně za šesté, výrazně zvyšuje administrativní náročnost a prodražuje celý systém. Nebyla jediná v tomto hodnocení.
Podle mého soudu další vývoj ukázal, že zákon o úrazovém pojištění nebyl nastaven šťastně, že přichází doba, kdy by se měl zrušit, a v tomto smyslu, tak jak ODS před devíti lety postupovala, tak bude postupovat i teď. To znamená, nemáme problém, jsme konzistentní politickou stranou, neměníme názory ani po devíti letech.
Tolik spíše takový historický exkurs, který, myslím, je ale také namístě, protože zapomínati je lidské a někdy je potřeba to připomenout.
Další věc se týká nastavení valorizačního schématu, nebo víceméně zákona o zmocnění. Tady bych jenom ocitoval, určitě to bude předmětem diskuse na výboru pro sociální politiku, že v důvodové zprávě se předpokládá, pokud dojde k valorizaci, že to bude znamenat víceméně dvojnásobek, nebo navýšení ročních výdajů o více než dvojnásobek, u bolestného na 600 až 750 milionů a u ztížení společenského uplatnění na 700 až 800 milionů korun. Důvodová zpráva předpokládá, že vzhledem k tomu, že vybrané pojistné činí zhruba 2 miliardy korun, že by se to mělo -
Předseda PSP Jan Hamáček: Omlouvám se, pane kolego, ale prosím sněmovnu o klid.
Poslanec Vladislav Vilímec: Já už budu končit. Z toho pojistného. Myslím, že je to potřeba analyzovat, analyzovat na půdě výboru pro sociální politiku, protože jsou to poměrně velké částky. Za sebe, a myslím, že i za kolegy, souhlasím s tím, aby to prošlo do druhého čtení, aby výbor pro sociální politiku se tím intenzivně zabýval, nejen zrušením zákona o úrazovém pojištění, ale těmi dalšími věcmi, a případně učinil nezbytné úpravy. Děkuji za pozornost. ***