(12.50 hodin)
(pokračuje Zlatuška)
Narážela by na požadavky Úřadu pro ochranu osobních údajů. Mohla by principiálně skončit i před Ústavním soudem. Předkladatel se s tímto vyrovnal tak, že pracuje s anonymizací těch údajů, které se do databáze ukládají. Ta anonymizace není stoprocentně spolehlivá, velice snadným způsobem bych přišel s protokolem, kterým bych vytáhl z databáze jednotlivé osobní údaje o konkrétních lidech, pokud budu vědět, koho konkrétního z toho chci vytáhnout. Toto může být problém, který i s takto koncipovanou databází vzniká.
Já si dovolím panu ministrovi nabídnout úplně opačnou nabídku. Pokud bude pan ministr souhlasit s tím, aby registr pedagogických pracovníků vypadl, tak mu nabízím, že mu dodám hotový vypracovaný návrh, který eviduje potřebné pracovníky ve školství, protože tento návrh je napsaný, nabízel jsem ho ministerstvu už v době, kdy se projednával zákon o pedagogických pracovnících, ale tehdy o něj ministerstvo nemělo zájem. To, co je dneska potřeba, to je znát personální potřeby na školách a mít o tomto přehled. Když jsem se ptal ministra písemně na to, jaké prostředky stálo zjišťování faktického stavu v případě těch nekvalifikovaných pracovníků v případě zákona o pedagogických pracovnících, dostal jsem písemnou odpověď, že to nestálo žádné dodatečné náklady, protože tady tato data jsou k dispozici dnes na Ministerstvu školství a příslušné odbory je mají. Akceptuji, že ta odpověď byla nekorektní, ne úplně pravdivá a že je potřeba systematičtější přístup, budiž. Ale registr, který se tam dneska předpokládá zavést, není odpovědí na ty potřeby, nebude vodítkem pro pedagogické fakulty. Zdůrazňuji, že nejen pedagogické fakulty v České republice vzdělávají učitele. V České republice je celkem padesát fakult, které připravují učitele, a jsou to i fakulty přírodovědecké, fakulty filozofické nebo fakulty informatiky, takže i ty požadavky pedagogických fakult, pokud existují, jsou jenom menšinou.
V analýze dopadů tohoto zákona je uvedeno, že přímé náklady na straně ministerstva na zřízení budou 2,8 milionu korun, čili jsou uvedeny vyšší než to, co dneska uvedl pan ministr. Je tam uvedeno, že další náklady budou 700 tisíc ročně na provoz systému, ale současně je tam uvedeno, že v tomhle nejsou zahrnuty a nelze ani odhadnout náklady, které vzniknou na jednotlivých školách úpravou softwaru, který bude potřeba pro tento způsob vykazování. Zdůrazňuji, že to bude způsob vykazování, kde budou anonymizovaná data, školy budou fakticky vykazovat data, kde budou muset uvádět některé údaje, které mají ve svých standardních personálních evidencích, a takováto databáze není příkladem dobrého eGovernmentu, jak je psáno v důvodové zprávě. Je parodií na eGovernment. Tohle musím bohužel konstatovat jako člověk, jehož primární profesní oblast je informatika, informační společnost. EGovernment učím na vysoké škole a to, co je napsáno v důvodové zprávě k tomuto zákonu o eGovernmentu, prostě není pravda. Není to pravda ani náhodou.
A to poslední, co je velice důležité a co zde od pana ministra myslím zaznělo, je ten poukaz na evropské peníze a problém s čerpáním evropských fondů. Problém s § 16 odst. 5 je už vyřešen, ale přesto bych poukázal na to, že jsem zmiňoval při druhém čtení, o jak astronomické částky se v těch projektech jedná. Za těch posledních šest let v přehledu, který mám k dispozici, se jednalo o několik projektů, jejichž celková plánovaná výška byla 758 milionů korun, čili více než čtvrt miliardy. Čerpáno bylo 706 milionů a jsou tam i projekty, které nesplnily plán. Plánovaný nákup testovaného vybavení nebyl realizován, a přitom se nic zvláštního nestalo. Z celkové sumy 257 milionů bylo šťastně čerpáno 242 milionů. To je ten projekt VIP3, nebo RAMPS VIP3. Mám zde detailní evidenci jednotlivých projektů, o kterých se jedná. Ta suma, pokud chcete vidět, co obnáší tři čtvrtě miliardy, tak jsou to tyto papíry. (Ukazuje složku.) To jsou ty ministerské projekty, které vesměs slibují, že se udělá nějaký nový způsob testování, který má být lepší než ten předchozí. Na toto se nárokují ty evropské peníze. Nikoho tam nezajímá, že sliby nejsou plněny, šťastně se stále plánují další a další částky. Této motivaci ze strany ministerstva mírně rozumím, proč to chce, nejsem ale s takovýmto plýtváním úplně srozuměn.
Z hlediska pozitivních věcí zde padly zmínky o asistentech a potřebě systémového financování. Na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy se připravuje program EPS - efektivní poradenský systém ve školství, který je zase dál plánován na dalších 270 milionů korun. A v okamžiku, kdy si prohlédnete, s čím ministerstvo přichází, tak ty částky, o které se jedná, jsou částky, které mají být vynakládány na další vypracovávání metodik. Ověření standardu kvality ve školských poradenských zařízeních 42 milionů. Ověření certifikačního procesu. Integrace podpůrných opatření 40 milionů. Diagnostika a intervence má mít celkem 158 milionů. V okamžiku, kdy si přečtete, co se tam plánuje, tak je to získávání nových metod vhodných nejen pro školní práci a podporu v oblasti diagnostiky psychologem, speciálním pedagogem, ale také metod vhodných pro pedagogy.
Myslím, že tady je klíč k tomu, proč jsme se tak dlouho museli přít o § 16 odst. 5. Tady v těchto částkách jsem... Já jsem chtěl mluvit k panu ministrovi, chtěl jsem ho pochválit, že ustoupil od toho, aby ten § 16 odst. 5 mohl sloužit jako zástěrka pro čerpání těchto částech, ale pana ministra to asi nezajímá, takže skončím. Děkuji.***