(17.50 hodin)
Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom krátkou poznámku k tomu, co bylo právě řečeno. Nebyl sebemenší problém samozřejmě ty peníze utratit. Je problém je utratit ekonomicky. Vzniklo to z převážné většiny z toho, že jsme nechtěli sukcedovat do nevýhodných smluv, že firmy na to byly velmi nezvyklé, na takový stav, že o nás teď dokonce říkají - já to beru jako lichotku - že se handrkujeme o peníze a podobně. A ten objem samozřejmě byl velký. To byla ta hlavní příčina. Pak byly ještě některé další jako neschopnost vysoutěžit některé věci, jako zákon 137, který v podstatě některé věci paralyzuje, a naši partneři alianční nakupují podle úplně jiných pravidel. Takže těch důvodů bylo několik.
Ještě jestli si mohu dovolit něco málo k bezpečnostní situaci taky přidat, i když pan premiér toho relativně hodně řekl i z té oblasti obrany. My jsme na tom waleském summitu patřili skutečně k nejaktivnějším zemím, musím říct, ať už z hlediska toho, že jsme reagovali na rozpočtovou nedostatečnost. Samozřejmě že jsme měli poklesy jedny ze dvou, ze tří největších ze všech členských zemí za poslední roky, takže pořád ještě na tom nejsme bůhvíjak skvěle, ale všichni ocenili tu změnu trendu. Ale zdaleka ne všichni kolegové ministři obrany aliančních zemí třeba uspěli ve svých vládách nebo ve svých parlamentech, aby jejich rozpočty byly navýšeny. Dokonce třeba ve Francii chtěl odstoupit celý generální štáb právě z důvodu nedostatečného rozpočtování.
Ale nebylo to jenom v tomto ohledu, že jsme se snažili být aktivními členy. Bylo to i v tom, že jsme nabídli jako druhá země v pořadí okamžitě jednotky velmi rychlého nasazení v počtu 150 mužů. Ten projekt se už teď v detailu připravuje, tak aby byl už v roce 2015 na podzim v jakémsi rozjezdu a v 16. roce plně funkční. My jsme také třeba na posledním setkání ministrů obrany aliančních byli aktivní v otázce Gruzie. Gruzie, ta tady nepadla, samozřejmě není to úplně ta první linie, ale je to velice vážná situace. Gruzie se snaží, je velmi aktivní partner alianční. Má největší kontingent v Afghánistánu, má velice silný kontingent v Africe taky a ta situace v Abcházii a v Jižní Osetii vůbec není jednoduchá. A vlastně asi kdybychom se bývali víc poučili z té situace v Gruzii například, tak jsme možná nebyli tolik překvapení v Ukrajině.
Čili to jenom k tomu, co jsme - v rychlosti to říkám - se snažili z toho summitu konkrétního vyvodit.
Chtěl bych říct, že v Legislativní radě vlády je branný zákon, který by nám měl podstatně zjednodušit a zpružnit situaci kolem vytváření záloh, bez kterých se neobejdeme. Ani daleko větší armády, než je ta česká, se bez záloh neobejdou. Já budu velmi rád, až ho budu tady moct před vámi obhajovat. Ale už tak nám rozpočet letos umožňuje rekrutovat trojnásobný počet adeptů na vojenskou profesi než v loňském roce a to číslo chceme každý rok zvyšovat. Letos patnáct, následující rok osmnáct set a ten další dva tisíce vojáků.
Co se týče, jenom už v rychlosti, Mnichova, jen za sebe - ministři obrany nebyli součástí toho auditoria, které tam mělo figurovat.
Co se týče Sýrie, jenom krátkou poznámku, že asi víte, že máme jako zdaleka ne všichni funkční zastupitelský úřad, který vlastně vykonává některé agendy i pro naše spojence, pro Spojené státy, které tohle to velmi oceňují.
Co se týče Turecka, tak ta otázka je jistě velmi legitimní a já s tím souhlasím, jak to tady zaznělo. K určitému mému i překvapení se o tom na poslední schůzce ministrů obrany aliančních nehovořilo, nebo jenom v nějakém detailu.
A co se týče té Ukrajiny, myslím si, že nakonec to musel říct v podstatě francouzský prezident pod určitým tlakem a určitě to mělo nějaký politický podtext, že prolomil to určité pokrytectví, jak se ta krize, agrese nazývá - je to válka. Za sebe bych se toho slova neobával, i když je nepříjemné. Je to válka naštěstí lokální, zatím, ale myslím si, že tady třeba Evropa mohla být o něco odvážnější. Ono jakmile člověk to slovo vysloví, začne s ním pracovat a uvědomovat si to, tak se možná začne i trošku jinak chovat.
Poslední věta. Není to žádné jásání z mé strany, ale všichni, kteří o sankcích pochybovali, by myslím měli zpytovat svědomí. Je to jedna z nemnohých možností, jak vytvářet tlak na Ruskou federaci. A pokud jsem dneska správně četl, tak se tam budou zavádět potravinové lístky. A to skutečně nejásám z toho, že tam mají lidé problémy s potravinami, ale ty sankce nějakým způsobem přiměly Rusko jednat a věříme, že to v příštích dnech přinese nějaký výsledek, konečně.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru Stropnickému. Ještě než přistoupíme k další faktické poznámce pana poslance Stanjury, přečtu omluvu, která byla doručena. Od 17.30 do 20 hodin z důvodů rodinných se omlouvá paní poslankyně Lorencová.
Nyní faktická poznámka předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Doplnil bych ještě jednu otázku. Myslím, že pan ministr Chovanec hovořil o sdílení informací mezi tajnými službami, což je určitě věc, kterou podporuje celé politické spektrum, to není problém. Nicméně bych chtěl zase, aby česká vláda, pokud o tom bude jednat, abychom se o ty informace dělili třeba s Tureckem. Byla informace poté, že spolupracovnice atentátníků cestovala přes Turecko. V době, kdy jsme tam byli na té návštěvě s panem předsedou Hamáčkem, tak prostě turečtí představitelé říkali, že neměli informace, tudíž nemohli žádným způsobem zasáhnout.
A teď ještě k tomu nevyčerpanému rozpočtu, ať z toho pan ministr úplně nevyklouzne tak lehce. Neberte to prosím jako opoziční útok. Když o tom mluvím s mnohými vládními poslanci v kuloárech - oni samozřejmě z loajality k vládě na ten mikrofon nepůjdou - tak to vnímají podobně jako já jako vážný problém. Přestože existuje komplikovaný zákon, ale byl jste tam celý rok a podle mne se mohlo najít smysluplné využití těch peněz, a bohužel se to nepovedlo. Tak to neberte pouze jako opoziční výkřik. Skutečně věřte, že mezi koaličními poslanci jsou mnozí, kteří mají stejný názor. Tomu rozumím, že nepřijdou v debatě na mikrofon. Ale není to popichování opozice, je to spíš o tom, že těch peněz tam nebylo hodně. A když je ještě nevyčerpáme, tak na co si vlastně potom stěžujeme.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Budeme pokračovat v rozpravě podle řádně přihlášených poslanců. Nyní pan poslanec František Laudát. Připraví se paní poslankyně Anna Putnová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, pane premiére, když jsem požadoval samostatný bod, tak celkem se naplnily moje obavy, že teď to, co uslyšíte, nebude asi až tolik kompatibilní s předchozí diskusí. Já jsem tady avizoval, že chci upozornit na jednu specifickou skupinu a přesvědčit vás, nebo poprosit vás o nějakou velkorysost a vstřícnost v této záležitosti, a dokonce v tom budu navrhovat jakési usnesení Sněmovny.
Dramatické mocenské zvraty v řadě arabských zemí plodí zlo, které nemá od druhé světové války obdoby. Asi se mnou budete souhlasit, že symbolem a vykonavatelem tohoto zla je tzv. Islámský stát, ISIS. Jeho psychopatičtí stoupenci vraždí své oběti přímo před televizními kamerami, což je fenomén, s kterým se civilizovaný svět již dlouho nesetkal. Na útěku jsou miliony lidí, kteří přežívají v nuzných podmínkách uprchlických táborů.
Naše republika se účastní humanitární pomoci. Myslím, že sto milionů dává na pomoc na místě, a vláda v lednu rozhodla o přijetí patnácti vážně zraněných dětí, které by podle tvrzení pracovníků Ministerstva vnitra bez odborné lékařské pomoci dříve či později zemřely, a jejich rodin na našem území. ***