(17.40 hodin)
(pokračuje Fiala)
Dámy a pánové, jsou tu i další problémy, které máme a kterým musíme čelit. My jsme nejhomogennější - sociálně, ale i národnostně - nejhomogennější společnost v Evropě. To má spoustu výhod samozřejmě, ale současně to má jednu nevýhodu. Uvádí nás to do nebezpečné letargie a do pocitu, že nám se nic nemůže stát. Navíc máme díky působení pravicových vlád jednu z více přísných azylových politik v rámci Evropské unie, takže i pobyt cizinců žádajících o azyl na našem území je rozumným způsobem regulován. Z tohoto hlediska se cítíme jakoby v bezpečí. Ale v bezpečí nejsme. Podívejme se na srovnatelné země, kde je společnost také homogenní, kde je složitý jazyk, kam se uprchlíci nikdy nehnali, nesnažili se žít v těch zemích, a najednou tyto země mají problémy s uprchlíky. Abych uvedl jeden příklad, podívejme se na Maďarsko, kde v roce 2013 najednou o azyl žádalo ročně 35 tisíc lidí, tedy dvakrát tolik než o rok dříve, a kde počet žadatelů o azyl radikálně meziročně vzrůstá. To je dobrý příklad z toho hlediska, abychom byli varováni, aby si i Česká republika uvědomila, že příliv přistěhovalců a žadatelů o azyl může dramaticky vzrůst a že se na to musíme nějakým způsobem připravit.
Pan ministr vnitra Chovanec tady o některých konkrétních opatřeních mluvil. Za to jsem rád a jsem také rád, že jasně, a z mého hlediska poprvé jasně za českou vládu řekl, že Česká republika nebude souhlasit s nápady bruselských úředníků na to, aby se imigranti do zemí Evropské unie rozdělovali podle nějakých kvót, což by bylo pro Českou republiku mimořádně nebezpečné. Myslím si nicméně, že nám vláda nadále dluží odpovědi na klíčové bezpečností otázky, že nám nadále dluží především odpověď na to, jak při všech těch jednáních, kterých se, bohužel, často ani neúčastní, ale když se jich bude účastnit, jakou bude zastávat pozici, jaká je politika ČR, čeho chceme v rámci EU vůbec v těchto otázkách dosáhnout. Dámy a pánové, bez toho, že budeme znát tyto odpovědi, že budeme mít nějakou jasnou pozici vlády, nemůžeme přesvědčivě hájit bezpečnost našich občanů a bezpečnost naší země. (Potlesk vpravo.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Fialovi. Ještě než budeme pokračovat dál v diskusi, pan kolega Benešík s faktickou poznámkou, pak dále s přednostním právem pan Zbyněk Stanjura, pak se vrátíme k řádně přihlášeným. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážená vládo, myslím si, že v předešlém příspěvku zaznělo volání po tom, aby Parlament měl větší možnost diskutovat s vládou, popř. kontrolovat vládu ohledně jejího mandátu před jednáním nejenom Evropské rady, ale taktéž Rady EU, což jsou jednotlivé formace podle jednotlivých gescí. Je to záležitost, o které já osobně dlouho přemýšlím, a myslím si, že po vzoru některých jiných evropských výborů a samozřejmě i po poradě v předsednictvu našeho evropského výboru, tedy i s panem předsedou Fialou, bychom zvážili možnost, abychom na naše zasedání před klíčovými důležitými zasedáními jednotlivých formací Rady EU zvali i jednotlivé ministry, tak abychom věděli jejich pozici, např. při tak důležité diskusi, jako je azylová politika, ale taky např. při některých jednáních ohledně ekonomických záležitostí před Ecofinem. Berme to tak, že je to jakýsi závazek, jakési společné volání po tom, aby Poslanecká sněmovna prostřednictvím svého gesčního výboru tuto kontrolu měla.
Z tohoto místa bych chtěl ještě jednou poděkovat panu premiérovi, který pravidelně na naše zasedání chodí a pravidelně nás informuje o pozicích vlády, o mandátu premiéra před zasedáním Evropské rady. Myslím si, že ze zítřejšího zasedání je z vážných důvodů omluven, nicméně pro ty z vás, kteří byste chtěli znát jeho mandát před zasedáním Evropské rady, zítra náš výbor pokračuje ve čtvrt na devět ráno a určitě to stihneme, než začne sněmovna v 9 hodin. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi výboru pro evropské záležitosti i za dodržení času. Nyní s přednostním právem pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Mnohé už řekl pan předseda Petr Fiala, ale dovolte mi, abych položil panu premiérovi několik otázek právě proto, abychom zjistili, jaká je pozice české vlády, případně České republiky.
Konflikt v Sýrii. Mě by zajímalo, jaký je názor premiéra ČR, kdo je partnerem pro ČR, případně EU pro jednání o situaci v Sýrii. Kdo je partnerem v Sýrii. Jestli takového partnera vidíme, anebo nevidíme, a co budeme prosazovat v rámci EU, zda se shodneme s našimi spojenci na partnerovi, protože bezesporu tam nějakého partnera k dialogu potřebujeme.
Druhá věc, v poměrně dlouhém vystoupení pana premiéra mi chybělo jméno jednoho státu, našeho spojence v NATO, a to je Turecko. Já jsem měl možnost být v delegaci s panem předsedou Hamáčkem, byli jsme tam zástupci šesti klubů a měli jsme velmi zajímavá jednání ať už s prezidentem Turecké republiky, s šéfem v parlamentu a s mnohými dalšími. Možná to všichni nevíte, ale v Turecku jsou oficiálně registrovány 2 miliony uprchlíků ze Sýrie, a odhaduje se, že celkový počet uprchlíků jsou 4 miliony. Turecko je náš spojenec a péče o ty miliony uprchlíků je stojí zhruba 5 mld. amerických dolarů ročně. A já se ptám, jaká je pozice České republiky. Jakou finanční pomoc EU vůči Turecku budeme prosazovat, protože když se o ty uprchlíky nepostará Turecko, tak se vydají směr Evropa. To je bezesporu pravda. A hrozí velká uprchlická vlna. Myslím, že je v našem zájmu, abychom ekonomicky Turecku pomáhali. Jen pro představu, těch 5 mld. amerických dolarů je celková obchodní bilance České republiky s Tureckem ročně. Myslím si, že je v zájmu celé Evropy, aby se o ty uprchlíky náš spojenec, Turecko - zatím Evropská unie, jestli si přesně pamatuji číslo, nebylo vyšší než 200 milionů eur. Tak si zvažme mnohdy nesmyslné evropské programy, které běží nejenom v naší zemi, ale v mnoha dalších zemích, vůči těm 200 milionům eur.
Mluvil o tom pan předseda Fiala. V tom vystoupení ani jednou nezaznělo slovo Ukrajina, ukrajinská krize. V posledních dnech opravdu celý demokratický svět sleduje návrhy, diplomatické aktivity, a my slyšíme návrhy našeho ministra průmyslu a obchodu, které jsou úplně v kontradikci s tím, co Evropa, Spojené státy a naši spojenci prosazují. A já se ptám, jaká je pozice české vlády. K sankcím jsme se připojili proto, že jsme museli, nebo proto, že jsme chtěli? Já to chci slyšet. Jestli jsme chtěli, nebo jestli jsme museli. Nebo pořád budeme slyšet, že to nefunguje, nezabírá atd., atd.
Velmi závažná otázka, kterou zmínil pan premiér, jsou navrátilci. Chci se zeptat, jaká bude pozice naší vlády, až některá z členských zemí přijde podle mě s oprávněným návrhem, že navrátilcům budou buď zabavovat pasy, nebo jim budou brát občanství, a stoprocentně se ozvou tzv. ochránci lidských práv, kteří budou protestovat. A já se ptám, i když nás se to naštěstí netýká, jaká bude pozice naší vlády. Budeme podporovat naše spojence v tom, aby vůči těmto lidem zaujali tvrdý postup včetně ztráty pasů, možnosti vycestování či ztráty občanství?
A poslední otázka je, pan premiér mluvil o rozpočtu Ministerstva obrany apod., a pak se dočteme, když si zjistíme výsledek rozpočtu za rok 2014, myslím, že 5. ledna to publikoval ministr financí, že v loňském roce Ministerstvo obrany nebylo schopno vyčerpat 4 mld. svého rozpočtu. Jak je to možné? (Ministr Stropnický mimo mikrofon: To je velmi jednoduché.) Je to velmi jednoduché, říká ministr obrany. K čemu další peníze chce, když není schopen vyčerpat to, co má?
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní budeme pokračovat v rozpravě. Nejdříve faktická poznámka pana poslance Matěje Fichtnera. Nevidím, to je asi omyl. V tom případě přednostní právo ministra obrany Martina Stropnického. Ministr obrany vlády ČR Martin Stropnický. Pane ministře, máte slovo. ***