(12.10 hodin)
(pokračuje Gabal)
Moje osobní zkušenost je, že i v těch nejtěžších oblastech sociální dynamiky, pokud nejsou kvalitní informace, nezačne se nic řešit. Teprve v okamžiku, kdy informace jsou, je možné začít politiky optimalizovat a začít se vůbec bavit o tom, jak zmíněný problém řešit.
Z obecného hlediska se domnívám, že bychom také měli mít zájem vědět, jak se vyvíjí šance našich dětí v mezinárodním srovnání a pro jejich schopnost obstát na evropském pracovním trhu. Ukazuje se totiž, že v těch generacích, které žily v uzavřeném prostředí, neměly možnost se seznamovat s evropským vzděláním v nejrůznějších oborech, a to znamená, dnes rodiče nejsou schopni své děti podpořit znalostí tohoto prostředí, není náš školský systém schopen tuto věc doplnit a tyto kompetence jim dát. Proto máme tak malé podíly dětí, které vyjíždějí na zahraniční studijní stáže a pobyty, proto se tak těžko uplatňujeme na evropském pracovním trhu. Protože jde o standardní typ šetření zejména ve vyspělých zemích, svým pozměňovacím návrhem alokuji odpovědnost za pravidelné každoroční dostatečně detailní měření sociálních nerovností a nerovností šancí do kompetence České školní inspekce a měla by to být rutina a výsledky a informace by měly být k dispozici nejširší veřejnosti, ať už se to týká školské veřejnosti, nebo správní, regionální, místní a dalších orgánů, včetně odborné veřejnosti, pro srovnání.
Děkuji vám za pozornost a případně i za podporu tohoto návrhu. Je to opravdu důležité. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Gabalovi za jeho vystoupení. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Rostislav Vyzula, připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych obrátil vaši pozornost na jednu záležitost, která se týká školského zákona, a to v části první článku jedna, novelizační bod číslo 31. Navrhuji jej bez náhrady zrušit. A vzhledem k tomu, že bych se přihlásil potom v podrobné rozpravě k tomuto návrhu, tak bych jej teď jenom krátce odůvodnil.
Novelizační bod číslo 31 v části první článek jedna novely mění § 50 školského zákona v tom smyslu, že doplňuje odst. 4 následovně. Cituji: "Pokud se cizinec, který nemá trvalý pobyt na území České republiky, neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů a nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, přestává být dnem následujícím po uplynutí této doby žákem školy."
Je tady určitá diskrepance, která by mohla vést k diskriminaci cizinců. Já bych se to jenom pokusil definovat. Pojem cizince je definován v ustanovení § 20, přičemž cizinci se zde rozumějí občané Evropské unie a jejich rodinní příslušníci, jakož i občané třetích států, kteří mají stejné podmínky pro přístup ke vzdělávání definovanému v odst. 2 písm a) až d). Navrhovaný odst. 4 zavádí odlišný režim pro cizince, když na tyto se dle výše uvedených ustanovení vztahuje povinná školní docházka, měli by mít dle § 20 stejné podmínky pro přístup ke vzdělání. Jestliže však tito nemají povolený trvalý pobyt, což je ovšem odlišný institut od oprávnění pobývat dle § 36, pak v případě šedesátidenní neomluvené absence přestávají být žáky školy, což však občana České republiky potkat nemůže. Tedy jde o to, abychom nediskriminovali cizince z Evropské unie, poněvadž jsou známy výsledky jednání Evropské komise, která již tuto diskriminaci například v případě Španělského království řešila, a mohlo by to být předmětem potom zbytečného soudního jednání.
To je vše. Já vám děkuji za pozornost a pochopitelně i případnou podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Rostislavu Vyzulovi a jako poslední řádně přihlášený v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já bych se na úvod svého vystoupení chtěl nejprve zmínit k tématu, které teď tady připomněl pan kolega Vyzula, a to jsou podmínky pro účast na vzdělávacím procesu pro cizince - ne příslušníky Evropské unie. Já si vzpomínám, jak jsem tady před mnoha lety jako tehdy krajský hejtman předkládal krajský návrh zákona, který by právě umožnil těmto dětem přístup nejenom ke vzdělání, ale i k aktivitám, které jsou nabízeny našimi školami mimo hlavní vzdělávací proces, tedy třeba školní stravování nebo účast na kroužcích a mimovzdělávacích aktivitách. Tehdy byl ten návrh jako návrh krajský smeten ze stolu, ale vidím, že nakonec tedy na to dochází a že přes vady, které pan kolega Vyzula právem vytýká, tito naši vlastně spoluobčané mají právo na vzdělání podobné jako děti naše.
Dále bych chtěl už teď v rámci svého připraveného příspěvku upozornit na několik věcí, zejména tedy § 19, který ukládá ministerstvu stanovit vyhláškou různé procesní věci pro zajištění právě naplňování tohoto zákona, konkrétně tedy písmeno h), které stanoví podmínky pro využití asistenta pedagoga. Musíme si uvědomit, jak velký význam má tento institut, protože chceme-li integrovat děti s větší nebo menší mírou postižení do hlavního proudu vzdělávacího procesu, je podle mého názoru osoba a funkce asistenta pedagoga nezbytná. Navíc na pedagogických fakultách probíhá příprava učitelů pro základní školy ve strukturovaném studiu, to znamená, studenti ukončí první, bakalářský stupeň, a na to ještě musí absolvovat stupeň magisterský, protože stát se učitelem je možné pouze pro ty, kteří absolvovali magisterský stupeň studia. Absolventi, kteří by z jakýchkoliv důvodů chtěli skončit své studium bakalářským titulem, jim jsou umožněna vlastně v tomto oboru učitelství jenom asi dvě možná uplatnění - člověk angažovaný při přípravě volnočasových aktivit dětí, případně tedy asistent pedagoga. Proto se přimlouvám za to, aby právě působnost tohoto asistenta byla v doprovodných usneseních a doprovodných dokumentech, které ministerstvo bude připravovat, velmi důkladně zvážena.
Dále bych se chtěl vyjádřit k registru pedagogických pracovníků. To, co myslím hlavně můžeme vytýkat, je, že vlastně dává k dispozici poměrně i soukromá data učitelů, již tady kritizoval můj kolega poslanec Radim Holeček. Já bych se chtěl podívat na jinou věc, kterou bych tomuto registru chtěl vytýkat, a to je to, že mnozí z nás, myslím, že i pan poslanec Kořenek se tak zmiňoval, a nakonec i určitá mediální interpretace tohoto paragrafu zaznívá v našich médiích, že by tento registr mohl pomoci k tomu, aby školy mohly lépe získávat nedostatkové aprobace učitelů do svých učitelských sborů. Mám tedy obavu, že to k tomu bohužel nepřispěje, protože některé nedostatkové aprobace, mám teď na mysli třeba a aprobace matematika - fyzika, tedy zejména učitelství fyziky je velmi úzkoprofilové, velmi malý počet absolventů středních škol se odhodlává jít na pedagogické fakulty studovat fyziku. Samozřejmě je to proto, že je to obor velmi náročný ať už z hlediska studia samotného, nebo potom i z hlediska výkonu učitelské praxe. Podobný osud stíhá matematiku. Já si tedy myslím, že počet budoucích učitelů matematiky, případně těchto aprobací, nezvýšíme tím, že budeme tvořit registr pedagogických pracovníků, jehož existence jednak tedy zatíží ředitele škol další administrativní činností a jednak samozřejmě také otevře určité osobní údaje učitelů. Proto bych se připojil k těm poslancům a poslankyním, kteří budou hlasovat pro vyřazení tohoto paragrafu, konkrétně § 28a, z předloženého návrhu. ***