Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Petr Gazdík)

53.
Návrh poslanců Tomia Okamury, Radima Fialy, Davida Kádnera, Petra Adama,
Augustina Karla Andrleho Sylora, Marka Černocha, Karla Fiedlera, Olgy Havlové,
Jany Hnykové, Jaroslava Holíka, Martina Lanka, Milana Šarapatky a Jiřího Štětiny
na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 319/ - prvé čtení

Stanovisko vlády jste obdrželi jako sněmovní tisk 319/1. Prosím, aby za navrhovatele předložený návrh uvedl poslanec Tomio Okamura. (V sále je stále velký hluk a neklid!) Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pana poslance Volného prosím, aby uvolnil cestu panu poslanci Okamurovi. Děkuji, pane poslanče Volný.

Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, jako mnozí z vás mám názor, že ústava by se měla měnit co nejméně, a když už, tak s rozmyslem. Samozřejmě souhlas, tedy pokud je ústava skutečně dobrá. Naše ústava je ovšem v mnoha ohledech nejasná, nedostačující, nebo dokonce už ze současného hlediska špatná.

V této souvislosti bych si vám tedy dovolil představit návrh ústavního zákona o přímé volbě starostů. Právě z toho důvodu by si ústava zasloužila velkou veřejnou diskusi o její komplexní proměně. V tomto ohledu už rok za hnutí Úsvit představujeme naše návrhy principiálních změn. Jednou z nich je právě změna volebního systému na celostátní i komunální úrovni. Změna ústavy je ovšem běh na velmi dlouhou trať, a proto změny, které považujeme za zásadní a které už dávno měly být přijaty, podáváme již dnes. Právě jednou z takových principiálních změn je přímá volba a odvolatelnost starostů, primátorů, popřípadě hejtmanů.

Návrh zákona, který tu je před vámi, při jeho předkládání jsem se setkal s několika připomínkami. Na úvod bych chtěl zdůraznit, že náš návrh zákona je schválen Parlamentním institutem a máme písemně potvrzeno, že je tedy technicky i legislativně zcela v pořádku. To chci zdůraznit pro případ, kdyby tu měl kdokoliv námitky vůči profesionalitě zpracování.

První námitka, se kterou jsem se setkal, je, že zde nejsou zásadní argumenty pro změnu volebního systému. Realita je ale úplně jiná, a to dokonce i realita našich okolních zemí. Česká republika je dokonce poslední - ano, slyšíte dobře - poslední zemí střední Evropy, která nemá zavedenou přímou volbu a odvolatelnost starostů či primátorů. Má ji Německo, Rakousko, Polsko i Slovensko. Jestliže má celý okolní civilizovaný svět včetně zemí Asie či Jižní Ameriky přímou volbu a odvolatelnost, a to nejenom starostů, pak zřejmě národy těchto zemí vědí, proč tomu tak je. Přímá volba starostů je naprosto standardním způsobem volby v mnoha evropských státech. Když tyto státy alespoň krátce explicitně vyjmenuji, tak přímá volba starostů je například v Itálii, Portugalsku, Řecku, na Kypru, ve Slovinsku, na Slovensku, v Polsku, Rumunsku, Bulharsku, na Ukrajině, v Makedonii nebo i v Albánii. Přímá volba se aplikuje ale například i ve Velké Británii, kde o způsobu volby, zdali tedy přímá, či nepřímá, rozhodují občané v referendu. Dále v Německu a v Rakousku se užívá přímá volba v celé řadě spolkových zemí. V Norsku a Maďarsku je přímá volba starostů v obcích do 10 tis. obyvatel. V prvé řadě je tu zcela jasný princip, že volič ví, kdo bude na radnici vládnout a s jakým programem, a díky odvolatelnosti má možnost plnění slibů svých starostů vymáhat.

Chápu, že přímá odpovědnost může být pro někoho nepříjemná, ale občané to uvítají. V České republice si naprostá a drtivá většina občanů samozřejmě přeje přímou volbu a odvolatelnost starostů a primátorů. Poslední průzkum na toto téma agentury STEM/MARK věnovaný přímé volbě starostů uvádí, že dokonce 86,3 % si přeje v České republice přímou volbu, tedy absolutně drtivá většina.

Nejde ovšem jen o občany. Prvním impulsem pro to, abych prosazoval přímou volbu starostů už v čase, kdy jsem teprve přemýšlel nad vstupem do Senátu, byly stesky starostů samotných. To znamená, byli to starostové, kteří jsou zastupitelé prakticky všech parlamentních stran, které dnes máme ve Sněmovně. Starostové si stěžovali a stěžují na vratkou pozici, kterou mají, na to, že ze dne na den mohou být odvoláni, pokud se znelíbí svým politickým partnerům či spolustraníkům. V praxi to často znamenalo dávat zakázky lidem spojeným s těmi, kdo o volbě starosty rozhodují, tedy zastupitelům. Přímá volba by tedy starostům umožnila nezávisle plnit volební program bez ohledu na lobbistické tlaky. Myslím, že z minulosti známe mnoho příkladů, kdy se starosta či primátor stali obětí puče, ať už koaličních stran, či dokonce strany vlastní. Nikdo ať mi netvrdí, že zákulisní převraty na radnicích prospívají obcím, starostům či stabilitě práce na radnici. Pokud starostu odvolávají občané, pak je to možné jen prostřednictvím referenda, to myslím, pakliže přijmeme tento ústavní zákon, a to je přece složitější a je třeba mít mnohem závažnější důvody, než když se dohodne parta nějakých straníků například s různými kmotry. V demokracii platí také zásada, že by měli vládnout občané.

To, co z průzkumu dále vyplynulo, je dalším argumentem pro přímou volbu. Přímá volba starostů by zvýšila zájem občanů o komunální volby zhruba o 10 %. Tedy když to zopakuji, tak 86 % občanů si přeje přímou volbu starostů a i volební účast by se zvýšila o 10 %, to znamená vesměs velmi kladné aspekty. Mimochodem, podle průzkumu bezmála třetina dotázaných ani nevěděla, že starostové nejsou voleni přímo občany, ale obecními zastupitelstvy.

Myslím, že důvodů pro přímou volbu starostů jsme našli víc než dost a zavírat před nimi oči je skutečně pohrdáním jak občany, tak demokracií. Myslím, že bychom měli vzít tento zájem občanů v potaz. A znovu zdůrazňuji, že jsme poslední zemí ve střední Evropě, která přímou volbu starostů nemá. To znamená, máme tady určitý deficit v demokracii alespoň na místní úrovni.

Pro Českou republiku jsou velmi důležité poznatky, které byly získány po zavedení přímé volby na Slovensku. V některých parametrech by mohl být podle mého názoru slovenský model inspirativní pro Českou republiku. Za jednoznačné pozitivum ze slovenské zkušenosti lze označit, že funkce starosty je individuálním postem a stojí v tomto smyslu pod výraznější kontrolu občanů, kteří ho mohou z funkce odvolat. Z praxe rovněž vyplývá jednodušší a pružnější správa obce. Když dám druhý příklad, také ze slovanské země, která má zkušenosti se zavedením přímé volby starostů z poslední doby, a to je Polsko, tak i v Polsku se konstatují nezpochybnitelná fakta. Tím je především vyšší míra zapojení občanů do správy obce a jejich vyšší zájem o místní záležitosti. Předpokládané postavení starosty s sebou nese samozřejmě i nároky na osobnost starosty. Každý kandidát na starostu jde do voleb se svým politickým programem, který naplňuje po zvolení pod kontrolou občanů obce. Po dosud získaných zkušenostech je zavedení přímé volby starosty, potažmo primátora hodnoceno pozitivně polským Ministerstvem vnitra, což jsou jejich oficiální závěry, které jsme si vyhledali.

Další námitkou je, že se přímá volba nemůže řešit odděleně od celého uspořádání správy obcí mimo jiné proto, že nenachází odpověď na to, o jaké pravomoci má být funkce starosty posílena. Ale tady v našem návrhu nikdo samozřejmě neříká, je tomu přesně naopak, že změnou ústavního principu vše končí. Naopak, tím jsme chtěli jenom umožnit zakotvení přímé volby starostů do ústavy, tak jako to mají všechny okolní země kolem České republiky a mnoho zemí i na celém světě i v Evropě, které jsem už jmenoval, ty příklady, a naopak jsme chtěli umožnit tím pádem pouze přímou volbu starostů, primátorů, popřípadě hejtmanů, a je potom na vládě, na celé Sněmovně a na konsensu skrz celé politické spektrum, abychom přijali prováděcí zákony, na základě všeobecného konsensu napříč politickým spektrem. To znamená, přijetím tohoto ústavního principu po vzoru prakticky většiny zemí, nebo všech zemí kolem nás v podstatě přímá volba ještě zdaleka nezačíná a teprve začíná vůbec prostor pro všeobecnou politickou a veřejnou diskusi, jakým způsobem potom přijmout prováděcí zákony a jak celou věc realizovat. Ostatně stejný postup byl realizován i u služebního zákona či u zákona o obecném referendu, kdy ústava tyto principy už dlouhá léta obsahuje, ale konkrétní náplň v zákonech se přijala až postupně, nebo v případě celostátní referenda bohužel není přijata dodnes.

Prováděcí zákon k přímé volbě by mělo podle našeho názoru následně kompletně připravit Ministerstvo vnitra, protože jde o skutečně důležitý a složitý kodex, jehož zpracování podle našeho soudu přísluší vládě a následně samozřejmě diskusi napříč celým politickým spektrem. Není samozřejmě problém převzít funkční kodex ze Slovenska či jiné okolní demokratické země Evropské unie a pouze upravit detaily tak, aby odpovídaly českým poměrům. Ale tady bychom také uvítali samozřejmě nějakou diskusi veřejnosti, starostů, zastupitelů, odborníků i politiků, než se všichni shodneme na konkrétním modelu. Ostatně může to být i třeba rozhodnutí vládní koalice, i když bychom uvítali širší konsensus.

Třetí a poslední nějakou výraznější připomínkou, kterou jsem zaznamenal, je, že by měla ústava přesně stanovit, ve kterých obcích se přímá volba aplikuje. Tuto připomínku jsem příliš nepochopil, jelikož je přece jasné, že ve všech obcích a městech České republiky, a to z jediného důvodu: problémy dané zákulisními tahanicemi o radnici jsou přeci jak ve městech malých, tak i v těch největších. Pražský magistrát je toho v posledních letech zářným odpuzujícím příkladem.

Děkuji za pozornost a prosím vás o podporu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Okamurovi a nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, jímž je pan poslanec Pavel Blažek. (Posl. Blažek: Mám si sednout?) Nejenom sednout, i slovo, pane poslanče! Prosím také o vaše laskavé vyjádření. Děkuji.

 

Poslanec Pavel Blažek: Dobře. Děkuji za slovo. Já se omlouvám, dělám poprvé zpravodaje, tak jsem nevěděl, jestli si mám ještě sednout, nebo hovořit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Všecko je jednou poprvé. Ano.

 

Poslanec Pavel Blažek: A někdy také naposledy! Budu velmi stručný. Souhlasím s tím, co k tomuto návrhu řekla vláda, to znamená, nechci to tady všechno číst, základní body tam jsou. Snad to nejpodstatnější, že ani po několikaletých diskusích, kterých se účastnili představitelé obecních samospráv, se nepodařilo najít tak zásadní argumenty, které by tak významnou změnu uspořádání správy obce přesvědčivě odůvodnily. A další námitka, možná ještě zásadnější z více, které vláda uvedla, je to, že ten návrh vůbec nezohledňuje, jakým způsobem se na té obci bude rozhodovat, to znamená, jestli nadále to bude v rukou kolektivních orgánů, nebo případně toho přímo zvoleného starosty.

Já tedy v podstatě si dovoluji dát návrh na vrácení k přepracování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil předseda poslaneckého klubu Úsvit přímé demokracie pan poslanec Marek Černoch. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Pane místopředsedo, vážená vládo, návrh na zavedení přímé volby starostů, který vychází celkem ze tří analýz, které byly zpracovány na vládní úrovni, jsme podali s přesvědčením, že následné přijetí prováděcího zákona o přímé volbě starostů povede ke kvalitnější demokracii a správě veřejných věcí v České republice. Díky tomuto návrhu by také došlo ke zvýšení participace a angažovanosti českých občanů, kteří by mohli dění v místě svého bydliště ovlivnit ještě více. V současnosti totiž mohou zvolit jen zastupitele, kteří následně volí starostu. Jinou možnost ovlivnit to, kdo povede jejich město po další čtyři roky, nemají a to není úplně fér.

Zároveň by zavedení přímé volby starostů přimělo ke snížení finančních úniků a kontroverzních rozhodnutí radnic a vedlo by k viditelné politické odpovědnosti starosty. Současný stav, kdy je starosta volen členy zastupitelstva obce, je nevyhovující, protože podporuje kolektivní neodpovědnost. Starosta totiž musí vykonávat mandát tak, aby se zavděčil zastupitelstvu. Starosta tedy tímto nemá tak dostatečně silný mandát pro kroky, které by místní obyvatelé sice uvítali, ale zastupitelstvo s nimi nesouhlasí. Nepřímo volení starostové navíc nemusí mít vždy podporu veřejnosti v obci. Starostou se může stát někdo, koho občané nechtějí a do čela obce je nasazen pouze z politických důvodů. Dochází i k případům, kdy má nepřímo zvolený starosta jen velmi slabý mandát a nemůže provádět potřebné změny. (V sále je velký hluk.)

Zavedením přímé volby starostů se třikrát zabývala vláda Petra Nečase - bezvýsledně. Přímá volba starostů je přitom naprosto standardním způsobem volby v mnoha evropských státech. Tento druh volby je znám ze států, jako je Itálie, Portugalsko, Řecko, Kypr, Slovensko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Makedonie nebo Albánie.

Naším cílem je prosadit zavedení přímé volby starostů, které přináší oproti dnešní volbě řadu pozitiv, například větší odpovědnost přímo volených starostů ke spravovanému majetku v obci. Každý takový starosta bude mít přímou politickou odpovědnost za klíčové otázky v rámci správy obce. Volič bude lépe vybaven ke kontrole jím vybraného starosty, protože si bude ověřovat správnost své volby.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane poslanče. Dovoluji si vás poprosit, abyste pokračoval, až se sněmovna utiší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Černochovi. Než předám slovo panu poslanci Chvojkovi, tak ještě přečtu omluvy. Paní poslankyně Nina Nováková se omlouvá dnes od 17.30 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Josef Hájek se omlouvá dnes od 18 hodin z pracovních důvodů, dále paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová se omlouvá od 17.30 hodin do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

A nyní už poprosím pana poslance Jana Chvojku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezký podvečer, dámy a pánové. Já se přiznám, že dle mého názoru občas tady projednáváme různé nesmysly a nedobré nápady, a skoro bych řekl, že toto je jeden z těch největších nedobrých nápadů, který zde ve Sněmovně je. Mám k tomu pár poznámek.

Tak za prvé, nemyslím si, že to je něco, co lidé chtějí, a i přesto bychom se samozřejmě neměli zabývat zákony podle toho, jestli to lidé chtějí. Nicméně nemyslím si, že to, co říkal pan předseda Okamura, jestli ještě je předseda, prostřednictvím pana předsedajícího, znamená, že to lidé chtějí. Já si myslím, že obecní samospráva a obecní řízení a funkce starosty je ještě něco z institucí v České republice, co funguje a má relativní vážnost mezi českými občany. A přijde mi to, že kdybychom zavedli přímou volbu, takzvanou přímou volbu starostů, že bychom jen přispěli k dalšímu rozvratu tohoto státu. Bohužel myslím, že to je nesmyl. Mě trošku fascinují vždycky ta slova lidí z Úsvitu o té přímé demokracii, o přímé odvolatelnosti, o přímé odpovědnosti, jako kdyby politici nebyli odpovědní, jako kdyby si politik mohl krást a trestní zákon či český právní řád na něj nedopadal. Samozřejmě jsou to taková nesmyslná, populistická gesta, populistické řeči. To samozřejmě není pravda. Ale jinak si myslím, že ta lekce přímé demokracie, kterou dostal pan předseda Okamura někdy v pondělí nebo v neděli od svých členů, ta byla docela příjemná.

Když se podíváme na Slovensko, kde ta přímá volba nejenom starostů, ale i jejich hejtmanů, respektive županů, funguje, tak zjistíme, že to, co zde říkal nejenom pan kolega Okamura, ale i ctěný kolega Černoch, že ten starosta má větší prostor pro realizaci svého programu, že to je nesmysl. To je prostě nesmysl. Samozřejmě starosta má mít většinu v tom zastupitelském orgánu té obce a je to o té většině těch zastupitelů. A když se podíváme na příklad, není to obec, je to Banskobystrický kraj, kde máme polofašistu pana Kotlebu, který jako jediný se tam dostal z toho svého uskupení, a jinak jsou tam ostatní z demokratických stran, tak podle mě je to jen člověk, který zabírá nějaké funkční místo toho župana, místo toho, kdo by tu funkci mohl vykonávat s nějakou podporou v zastupitelstvu kraje, a on to takhle blokuje, protože prostě dostane víc hlasů, byl zvolen, ale nemá za sebou absolutně žádného zastupitele jednoho jediného vyjma sebe. Takže pokud tohle to chceme, tak to schvalme. Já si myslím, že je to nesmysl. Dočkali bychom se jen toho, že bychom zde měli různé populisty, kteří by se možná jako jediní dostali za to své uskupení do zastupitelstva obce a neměli by absolutně, absolutně žádnou podporu v tom zastupitelstvu obce, města, či dokonce kraje, kdybychom zavedli i po vzoru přímé volby starostů přímou volbu hejtmanů.

Takže já zásadně protestuji proti tomuto nápadu, podle mě jde o laciné, velmi populistické gesto. Myslím si, že lidé nemají žádný problém s tím, jak obce fungují. Lidé podle mě nemají žádný problém s tím, jak jsou starostové zvoleni. Ve většině obcí jsou zvoleni nebo se starosty stávají opravdu ti, kteří jsou lidmi chtění, aby dělali toho starostu. Je to o zodpovědnosti tomu zastupitelstvu, o zodpovědnosti těm stranám. A nemyslím si, že by jeden jediný, protože to je možné, jeden jediný člověk, který by se stal starostou a neměl by jinak za sebou nikoho, by nějakým způsobem ten program mohl plnit lépe, než ho ten starosta plní dnes. Takže jde o velký nesmysl a já navrhuji, aby byl tento návrh a tento tisk zamítnut v prvním čtení.

Děkuji. (Ojedinělý potlesk ze středu jednací síně, slabý potlesk z pravé části.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Tak, nyní tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Miroslav Kalousek s faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Kolegyně, kolegové, já jsem si vzal faktickou poznámku, abych vyjádřil svůj osobní postoj a nebylo to zaměňováno za postoj celého klubu. Budu velmi stručný.

Již jednou jsem udělal těžkou chybu, motivovanou populismem a alibismem, když jsem hlasoval pro přímou volbu prezidenta, a přitom doufal, že to neprojde. Podruhé takovou chybu neudělám. Proto nemohu nikdy tento zákon podpořit. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Fiedler. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Dobrý večer, dámy a pánové, vyslechli jsme si tady názory jednak na straně předkladatele, jednak oponentů, kteří to kritizovali. Já jsem poslouchal argumenty kolegy Chvojky pozorně. Znám tyto výhrady, jsou zmiňovány. A protože chci na to téma zavést věcnou diskusi, reálnou, prostě reálně toto posoudit, mám dotaz. Bylo tady za naši stranu řečeno, v kolika státech toto funguje. Vy uvádíte konkrétní příklady tam, kde s tím nejsou prostě ty nejlepší zkušenosti. Můžete říct, které ty státy, které to přijaly, posléze od toho odešly? Že ty problémy byly až takového rázu, že přistoupily ke změny zákona a vrátily se k původní verzi? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi a příště ho prosím, aby kolegu Chvojku oslovoval mým prostřednictvím. Dále s faktickou poznámkou paní poslankyně Miroslava Němcová, poté pan poslanec Martin Novotný, poté pan poslanec Chvojka. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já si myslím, že ten zákon je špatný, že má být zamítnut hned v prvém čtení. Ta diskuse k němu proběhne. Sdílím argumenty, které zde zatím zazněly ze strany pana poslance Chvojky, ale určitě zazní ještě další.

Na tu otázku, která byla vznesena, v kterých zemích přijali přímou volbu starostů a posléze od ní odstoupili, protože byla neúnosná, byla chybná, no, na to si odpovězme sami. Když jsme jednou přijali přímou volbu prezidenta, tak už se jí nikdy nezbavíme, jakkoliv vidíme, že je špatná. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Němcové. Dalším s faktickou poznámkou je pan poslanec Novotný, po něm pan poslanec Chvojka.

 

Poslanec Martin Novotný: Pěkné odpoledne, dámy a pánové. Debata o zavedení přímé volby starostů je samozřejmě možná jako čistě hypotetická debata o změně jednoho z pilířů našeho ústavního systému. Vést tuto debatu na úrovni šesti či sedmi vět změny ústavy bez komplexní úvahy o změně fungování všech orgánů obcí, bez hluboké analýzy takového systému je na úrovni představování si onoho slavného modelu, když si Hurvínek představuje válku. My tady teď můžeme o tom diskutovat další hodiny a hodiny, ale na úrovni toho návrhu, který je předložen, je to naprosto nesmyslná debata. Pokud by někdo předložil ten návrh komplexně, já sám budu proti, protože si myslím, že systém, který dnes je, funguje dobře a občané jsou s ním spokojeni. Na druhé straně bez jakéhokoliv komplexního návrhu ta debata je ztrácením času nás všech. Na úrovni šesti či sedmi vět opravdu nejde řešit jakoukoliv úroveň ústavního systému naší země.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dorazila ke mně jedna omluva. Dnes od 17.30 do konce jednacího dne se z pracovních důvodů omlouvá pan poslanec Böhnisch. Dále je do rozpravy s přednostním právem přihlášen pan předseda Okamura. (Poslanec Chvojka se hlásí z pléna s faktickou poznámkou.) V tom případě se omlouvám, já jsem přehlédl faktickou poznámku pana poslance Chvojky. Střídali jsme se zrovna s kolegou Gazdíkem.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Vy jste to nemohl vidět, protože jste tam ještě neseděl. Já jsem byl vyvolán, tak se pokusím reagovat na pana kolegu z Úsvitu a nějakým způsobem navážu na pana kolegu Novotného z ODS.

Mně je to celkem jedno, v kterých státech to funguje. Já vím, že tady ta volba, "nepřímá", funguje také, historicky, a nechápu, proč bych měl něco měnit, něco co funguje, měnit na něco, co možná funguje někde jinde. Ono když se podíváme do USA, tak tam funguje také přímá volba i soudců a funguje tam nějak. A myslím si, že to je systém, který prostě v té Americe nikomu nevadí a funguje. Ale nevím, proč bych to zaváděl tady. Prostě tady ta volba starostů tak, jak je, to znamená v zastupitelstvech, funguje. Já jsem nečetl, ale ani za mnou nebyl nikdy nějaký volič, že by mu to vadilo. Já funguji také jako zastupitel města Chrudim, prostě znám ty poměry v komunální politice. Nikomu to nevadí, že starosta prostě není volen přímo.

To je prostě umělé téma, které jste vy přinesli do politiky, protože jiných témat moc nemáte. Myslím, že vás - nemyslím to nijak zle - v tom klubu také moc není, kteří děláte komunální politiku. Možná, kdybyste ji dělali, že by znalosti byly lepší a že byste tohle nenavrhovali.

Prostě je to něco, co možná někde funguje, ale ten systém, který je tady, funguje také. Já nevím, proč bych experimentoval s něčím, o čem nevíme, jestli by to fungovalo. Tady prostě systém funguje. Proč ho měnit? To je nesmysl. Známe zkušenosti ze Slovenska. Stává se tam to, že starosta je sám jediný ze zastupitelstva, který má nějaký svůj program, třeba z patnáctičlenného zastupitelstva čtrnáct neposlouchá, nezajímá ho, ten program je pro ně nepřijatelný, a co on dokáže? Nedokáže prostě vůbec nic.

A já prostě když volím zastupitele a oni pak toho starostu, tak chci, aby starosta, pokud je z mé strany, něco prosadil a ne že tam bude nějaká figurka, nějaký umělec například nebo prodavač sushi, který bude třeba první a jediný v tom zastupitelstvu, ale jinak za ním nebude nikdo stát a neprosadí vůbec nic. Já chci starostu, který něco prosadí. A to prosadí jenom starosta, který má za sebou nějaké zastupitelstvo. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní tedy s přednostním právem pan předseda Okamura.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych zareagoval v klidu na některé ty výtky. Tady padla výtka, že to dneska funguje a že má dnešní volba vážnost. Takže já bych jenom připomněl čísla. Jestli volební účast v komunálních volbách pod 50 % má u občanů vážnost, tak si naopak myslím, že občané nemají zájem se za stávajícího systému zapojit více do veřejného dění. Jestli si vzpomínám na poslední krajské volby, tak ty měly účast 40 % a my navrhujeme přímou volbu, změnu ústavy, která umožňuje třeba i přímou volbu hejtmanů, ale hlavně je to o těch starostech.

Já bych tady znovu zopakoval to číslo, které jsem tady před chvílí říkal, že z průzkumu agentury STEM/MARK, který si mimochodem nechali vypracovávat i Starostové a nezávislí, vyplývá, že jenom zavedení přímé volby by zvýšilo účast občanů u voleb o 10 %. To znamená, nyní tady slyšíme od kritiků, že stávající volba má vážnost. Tak jestli volební účast pod 50 % je vážnost, to nevím, ale já bych řekl, že ta vážnost je, když je to alespoň přes polovinu, ten zájem těch občanů. To znamená, o to tady v podstatě jde.

Dále bych znovu připomněl poslední průzkum agentury STEM/MARK věnovaný přímé volbě starostů, a už jsem tady říkal, že 86,3 % občanů České republiky si přeje přímou volbu. To znamená, kdyby to byl ten ideální stav, který tady dneska je, tak třeba by si to přálo 40 %, 30 %, nebo v každém případě podpolovina, nebo možná mírná nadpolovina, a mohli bychom o tom diskutovat. Ale pakliže 86,3 % občanů si přeje přímou volbu starostů, tak bychom to přece měli občanům umožnit. Takže to jenom tady opakuji k těm výtkám. A to je přesně o tom, jestli my jsme ty elity, které rozhodují o občanech, nebo jestli jsme ti politici, kteří by aspoň v tomto malinkém řekl bych ústupku směrem k většímu zapojení občanů těm občanům dali šanci. A já myslím, že bychom tu šanci měli občanům rozhodně dát.

Tady padla otázka mého kolegy Karla Fiedlera, na kterou jsme se bohužel ovšem nedočkali odpovědi, protože ona není uspokojivá odpověď. Já odpovím za vás, ve které zemi zavedli přímou volbu starostů a následně ve které zemi tedy byli občané tak nespokojeni s touto volbou, že ji zrušili. My se tady odpovědi nedočkáme, protože drtivá většina zemí jednoznačně, která přímou volbu zavedla, tak ji má nadále. To znamená, není na to odpověď, že by více zemí, které ji zavedly, ji pak zrušily. Ne. Drtivá většina zemí, které ji zavedly, ji má nadále. To je odpověď, takže my se tady ani nedozvíme jinou odpověď, protože kritici ji nevědí, odpověď není možná.

A já bych to znovu řekl, já to tady mám připraveno, opět jsem to tady četl, přímá volba je zavedena v Evropě v těchto zemích: Německo, Polsko, Rakousko, a já si myslím, že by bylo dobré se přiblížit západnímu světu, v Rakousku dle spolkové země, Slovensko, Itálie, Řecko, Kypr, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Makedonie, Albánie, Maďarsko. V Anglii a Walesu o způsobu volby rozhodují občané nejdříve v místním referendu, zdali budou přímo, či nepřímo.

To znamená, tady ta otázka stojí jinak. Jestli tady Poslanecká sněmovna chce vyhovět přání 86 % občanů České republiky, zdali chceme zvýšit volební účast občanů aspoň přes polovinu, o 10 % navíc, a také zdali se chceme zapojit mezi všechny země v regionu, které jsou kolem nás, plus k zemím, které jsem tady například jmenoval. A tyto země, ani jedna z nich, co jsem říkal, nejenom že zavedly, ale nechystají se rušit.

Tady padl potom takový dotaz, že prý nejsou jasné pravomoci a jak to tedy bude. Všichni přece víme, i právníci vědí, že pravomoci jsou zcela jasné, že v těchto zemích to funguje léta a pravomoci jsou zcela jasně rozdělené a k problémům tam ve srovnání se stávajícím stavem - on každý, i ten zastupitelský systém, i ta přímá volba, všechno má své kritiky a zastánce. Ani jeden stav není ideální. To tady říkám na rovinu. Ale jde o to, že přímou volbu na té aspoň komunální úrovni vyhodnocují vlastně všechny tyto země, že je o něco pro ty občany lepší. Já neříkám, že... jo, ony jsou názory různé.

Takže mi dovolte jenom říci a znovu zdůraznit, že proto my jsme nepředkládali prováděcí zákon. To je přece záměr, jako je tomu u zákona o referendu, které je dáno v ústavě, a dodnes to tady není, ani po dvaceti letech, jako služební zákon, který konečně byl přijat a v ústavě to bylo a po létech jsme se tady na něčem dohodli, tedy my jsme hlasovali jako jediní proti, ale prošlo to Sněmovnou proti té verzi.

Takže já bych jenom znovu zdůraznil, že bychom vás chtěli požádat, abychom se shodli aspoň na propuštění k diskusi nad přímou volbou do druhého čtení.

Ta ústavní změna potom, ona nezavádí přímou volbu. K tomu je potřeba ten prováděcí zákon, a na tom jestli se shodneme do konce volebního období, to je otázka, ale aspoň je ten mantinel. Naopak mít ten prostor dokonce několik let, celá léta, to záleží už na vás na všech. Abychom se dohodli na tom, jaké parametry by měly být u případné přímé volby.

A to všichni přece víme, že to takto je, takže tím, že umožníme ty mantinely po vzoru okolních zemí, které jsem tady jmenoval, po vzoru všech zemí kolem České republiky, to ještě nezavádíme, naopak je tady obrovský prostor, a vidíme, že u zákona o referendu ten prostor je dokonce dvacet let tady, kdy se o tom diskutuje, a není to ještě zavedeno.

Takže já bych jenom teď v pár slovech řekl, jakým způsobem ten, řekl bych, příklad univerzálního modelu funguje. Starosta a zastupitelstvo mají rozdělené pravomoci. To znamená, že oni se nepřekrývají. To znamená, tam nedochází k tomu, že by se nějakým způsobem překrývali. Starosta je představitelem obce a nejvyšším výkonným orgánem obce, který vykonává správu obce. Ale to tady ten zákon neobsahuje. To reaguji na tu otázku prováděcího zákona, jaké by bylo rozdělení vlastně jejich pravomocí. Starosta svolává a vede zasedání obecního zastupitelstva a obecní rady. Podepisuje jimi přijatá usnesení. Nepodepsáním usnesení zastupitelstva může pozastavit jeho výkon, pokud se domnívá, že odporuje zákonu nebo je pro obec zjevně nevýhodné. Starosta zastupuje obec navenek ve vztahu ke státním orgánům, fyzickým i právnickým osobám. Starosta obce rozhoduje ve všech záležitostech správy obce, pokud nejsou zákonem nebo statutem, schvaluje jej ve vyhrazené pravomoci zastupitelstvo, vyhrazeny obecnímu zastupitelstvu. Starosta je rovněž statutárním orgánem v majetkoprávních vztazích obce a pracovněprávních vztazích zaměstnanců obce. Vzájemné postavení zastupitelstva a starosty není založeno, a to bych chtěl zdůraznit, právě to je ta důležitá pointa, na principu nadřízenosti a podřízenosti, ale jedná se o orgány korelativní.

Mandát starosty zaniká na základě zákonem stanovených taxativních důvodů, mimo jiné rovněž vyhlášením výsledku hlasování obyvatel obce o odvolání starosty. Tato skutečnost je projevem politické odpovědnosti starosty vůči obyvatelům obce. Na základě zákona o místním referendu může dojít k referendu obyvatel obce o odvolání starosty. Zejména by se mělo jednat o případy, pokud starosta hrubě či opakovaně zanedbává své úřední povinnosti, resp. porušuje právní předpisy, pokud nepřítomnost starosty či jeho nezpůsobilost k výkonu funkce trvá déle než šest měsíců atd.

Výhodou systému přímé volby starosty je, že moc v obci je rozdělená, starosta jako nezávislý orgán je protiváhou obecnímu zastupitelstvu. Funkce starosty je individuálním postem a stojí v tomto smyslu pod výraznější kontrolou občanů obce, kteří ho mohou v místním referendu odvolat. Další výhodou je jednodušší a pružnější správa obce. Další výhodou je, že přímá volba starosty znamená nejširší zapojení občanů do správy obce, a to je právě jeden z těch kladů.

A teď jaké jsou pravomoci zastupitelstva obce. A znovu říkám, že to je jenom model. To je model, který tady dávám jeden, konkrétně je to slovenský příklad, ale my se můžeme shodnout u prováděcího zákona, který nepředkládáme záměrně, aby došlo k široké politické shodě, a můžeme si na něj dát čas, znovu opakuji. Jakýkoli model, který je z funkčních zemí, třeba ze západu, takže mě tady nechytejte za slovo, já jenom vysvětluji tu otázku, jakým způsobem, protože tady bylo, že prý starosta, když nemá podporu zastupitelstva apod., tak to vysvětluji, jak to vlastně tady funguje.

Zastupitelstvo obce má na druhou stranu jiné pravomoci. Zastupitelstvo obce vykonává kontrolní činnost, např. kontrolu hospodaření, určuje zásady hospodaření a nakládání s majetkem obce a s majetkem státu, který má v užívání, schvaluje rozpočet a jeho změny, kontrolu čerpání rozpočtu, schvalování územního plánu obce, schvalování závěrečného účtu atd. Zastupitelstvo by také mělo mít možnosti iniciovat hlasování o odvolání starosty z funkce. Ovšem samotné odvolání starosty by se provádělo na základě hlasování občanů v místním referendu.

Vzájemné postavení zastupitelstva a starosty není tedy založeno na principu nadřízenosti a podřízenosti. Zastupitelstvo proto nemůže starostovi ukládat úkoly. Zastupitelstvu je zákonem svěřena rozhodovací pravomoc ve věcech, které jsou zákonem konkretizovány. Ve statutu si zastupitelstvo může vyhradit rozhodování i o jiných věcech. Nemůže si však vyhradit rozhodování ve věcech, které jsou zákonem vyhrazeny starostovi obce.

Co se týče volby starosty - a už je to jenom na pár minut. Starostu obce volí obyvatelé obce, kteří mají na jejím území trvalý pobyt, na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním, a asi u nás by to bylo na čtyřleté funkční období. Starostou může být zvolen volič, u něhož nenastaly překážky ve výkonu volebního práva, což znamená výkon trestu odnětí svobody, resp. zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům apod., a který dovršil nejpozději v den voleb - a to je ten model v zahraničí - 25 let věku. 25 let věku. To je ale k diskusi samozřejmě. To je všechno k diskusi.

Každá obec tvoří pro volby jednomandátový volební obvod. Kandidátní listiny pro volbu starostů mohou podávat politické strany, z nichž každá může uvést na kandidátní listině pouze jednoho kandidáta. Politické strany mohou rovněž podat kandidátní listiny se společným kandidátem. Kandidovat na funkci starosty mohou rovněž nezávislí kandidáti, součástí kandidátní listiny je v tomto případě petice podepsaná stanoveným počtem voličů podporující kandidaturu na funkci starosty. Kandidát na funkci starosty musí mít v obci trvalý pobyt. V té obci, ve které kandiduje. Starostou je zvolen kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů. Při rovnosti hlasů se konají nové volby, neboli chcete-li druhé kolo.

To znamená, vlastně ty modely jsou úplně dány. Znovu říkám, vyjmenoval jsem tady snad půlku zemí Evropské unie, půlku zemí Evropy, kde to funguje. Znova zdůrazňuji, je to ve všech zemích kolem České republiky, ať je to na západ, na východ, na sever či na jih. Tímto jsem chtěl odpovědět na ty argumenty. Je to dávno vyřízené v jiných zemích, dávno to funguje, problémy s tím nejsou a v podstatě žádná země, která to zavedla, to nikdy nezrušila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní mám několik faktických poznámek. První je přihlášena paní poslankyně Němcová, poté pan poslanec Adam, pan poslanec Jakubčík a dále. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Jenom dvě poznámky k řečenému. Za prvé pokud jde o průzkum veřejného mínění, na základě něhož by mohlo dojít k zvýšení volební účasti o 10 %, tak já bych chtěla panu exsenátoru Okamurovi připomenout, že přímá volba do Senátu existuje a žádné dramatické volební účasti jsme se během ní nikdy nedočkali. Je tristní, v druhém kole někdy až kolem deseti, maximálně, procent. Tak to za prvé.

Za druhé, pokud jde o to, zda bude přímo zvolený starosta pod větší kontrolou. Tedy já už si neumím představit na malých a středních obcích nebo na menších městech, jak byste si to ještě představoval. Tam totiž žádná anonymita pro komunálního politika dnes neexistuje. Lidé jsou pod setrvalou každodenní kontrolou, skoro si říkám, že na malých obcích a městech je to už dnes sebeobětování, když lidé do této role nastoupí, protože každý den pod touto kontrolou jsou. Přímá volba starosty nenapomůže tomu, aby míra anonymity, která je zcela normálně ve velkých sídlech, velkých městech, aby kontrola takto zvoleného přímého starosty byla větší. Od toho skutečně ve velkých sídlech slouží daleko lépe zastupitelstvo, které je složeno i z opozičních, i z koaličních stran, kde každý pohyb každé koruny a každého personálního rozhodnutí je kontrolován. V tomto ohledu si myslím, že pan kolega Okamura nemá žádný přehled o tom, jak obce fungují, s největší pravděpodobností proto, že nikdy v komunální sféře nepracoval, nefungoval, na rozdíl od mnohých z nás.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Nyní tedy pan poslanec Adam se svou faktickou poznámkou, po něm pan poslanec Jakubčík. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Adam: Mám pouze řečnickou otázku nepřítomnému panu předsedovi Kalouskovi prostřednictvím přítomného pana předsedajícího. Byl byste proti přímé volbě prezidenta, i kdyby vyhrál váš kandidát? Funguje demokracie, pouze pokud vyhraje váš kandidát, a pokud nevyhraje, tak je demokracie špatná? Nebo jak si to mám vysvětlit?

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Jakubčík, po něm pan poslanec Chvojka.

 

Poslanec Igor Jakubčík: Děkuji za slovo, pane předsedající, kolegyně, kolegové, já mám rád čísla. Pan předseda Okamura nás tady zahrnul čísly, jak všichni občané chtějí přímou volbu, jak by se na ni těšili, ale já si myslím, že situace je trošku odlišná. V roce 2013 v naší republice bylo 8,5 milionu voličů. Přesně 8 424 227. Voleb se zúčastnilo, čili volilo, necelých 5 milionů lidí, 4 969 984 lidí volilo. Stranu, která prosazovala přímou volbu, volilo 342 339 lidí, což je 6,88 %. Nejsem přesvědčen o tom, že z 8,5 milionu lidí 342 339 je nějaké závratné číslo a že nás to opravňuje k tomu, abychom přistoupili k tomuto v České republice, v české zastupitelské demokracii k naprosto bezprecedentnímu kroku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Nyní s faktickou pan poslanec Chvojka, připraví se pan poslanec Okamura a poté pan poslanec Lank.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, už opravdu jenom pár krátkých poznámek, pak už reagovat nebudu. My se, prostřednictvím pana předsedajícího, s panem Okamurou neshodneme, to se nedá nic dělat.

Tři poznámky. Co se týče odvolávání starosty občany obce nebo města, já si nedokážu představit, nebo nedělo by se nic jiného, než že by si opozice se starostou, či někdo, kdo toho starostu nemá rád, nedělo by se nic jiného, než že by byla různá referenda, různé mítinky, různé sešlosti na téma odvolání starosty. A proč? No protože to je docela dobrý prostor pro to, jak se zviditelnit. Žádný jiný důvod nemusí být. Starosta může být naprosto skvělý, ale když máme tuto možnost si někoho zkusit odvolat, tak proč bychom si to nezkusili, protože to je prostě docela dobrý nástroj k tomu, jak se zviditelnit. To je nesmysl. Opravdu by mě to vyděsilo, kdyby se tohle konalo.

Co se týče teze, že zastupitelstvo má být protiváhou starosty, tak to je také nesmysl. Zastupitelstvo nemá být žádná protiváha, má to být orgán, ve kterém má mít starosta většinu pro to, aby mohl prosazovat svůj program, za který byl zvolen, resp. strana, za kterou byl zvolen, a ne že je tam nějaká protiváha nebo konkurence. To je prostě blbost, s prominutím, největšího kalibru.

Už to říkala paní kolegyně Němcová, opravdu přímá nebo kvazipřímá volba nezapříčiňuje nějakou vysokou volební účast. Díval jsem se na ctěného kolegu Okamuru, když kandidoval na Zlínsku v roce 2012, a ten svůj mandát získal při účasti 26 %. A je to přímá volba a nezapříčinila, že by pan tehdejší senátor, když vyhrál, měl nějaký větší mandát nebo byla nějaká větší volební účast. Prostě je to nesmysl, větší volební účast by nebyla, obecní zřízení, tak jak ho máme koncipováno, funguje a není důvod toto měnit jenom na základě nějakých populistických gest. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Než budeme pokračovat, přečtu jednu omluvu. Z pracovních důvodů se od 18 hodin do konce jednacího dne omlouvá paní poslankyně Zelienková.

Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Okamura a po něm pan poslanec Lank.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, tak já bych tady zareagoval. Tady se mluvilo o té kontrole starostů. Ale tady přece jasně mluvíme o něčem trošku jiném. Já bych jenom připomněl, že tady paní kolegyně hovořila o tom, že nemám zkušenosti s komunální politikou. Tak pravda, těch 78 obcí a měst, které jsem měl v senátním obvodě, když mi starostové říkali, že právě jsou nespokojeni s tím, a vyplývá to i z veřejných průzkumů, které jsem tady četl, nebo z veřejných tady zdrojů, že právě jsou často vazaly toho zastupitelstva, musí třeba dávat zastupitelům třeba různé práce, které obec dělá, aby je třeba nesesadili, a právě ti silní starostové, ti populární, ti vesměs by uvítali tu přímou volbu.

Jinak vy jste říkala, co ve velkém městě? Tak teď jsme byli zrovna shodou okolností v kontaktu se starostou Kolína nad Rýnem, západoněmeckého Kolína nad Rýnem. A ptali jsme se ho, zdali je přímo volen. Ano, je. Takže teď nevím, jestli tedy - já teďka přesně ten argument jsem úplně nepochopil, protože naopak i ta největší města i ve světě, často světoznámá města, mají přímo volené starosty. A sama víte i další příklady. Podívejte se do Spojených států a tak dále. Já teď - a jsou to často mnohem větší města, světová města skutečně, která jsou v západním světě.

Volební účast do Senátu, tak to už jsem vůbec nepochopil, protože přeci důvodem nízké účasti do Senátu je, že Senát nechtějí občané. Přeci to je úplně něco jiného. Proto - ano, máte pravdu, když si srovnáte volební účast do komunálních voleb a do senátních, tak je jiná, ale to přeci není výrazem toho, že přímá volba do starostů nepřinese vyšší účast, není argumentem, že v Senátu je nízká. Já jsem to vůbec nepochopil, vždyť volba do Senátu je na celostátní úrovni, celostátního zákonodárce, a tak to to občané vnímají, oni nejsou hloupí. A Senát považuje většina lidí za zbytečný, proto je tam přeci ta účast nízká. A je potřeba si říct, že to je ten důvod.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane předsedo, váš čas na faktickou poznámku vypršel.

 

Poslanec Tomio Okamura: Pardon, jo, tak já se přihlašuji ještě znova na faktickou.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Jako další s faktickou je pan poslanec Lank, připraví se pan poslanec Novotný.

 

Poslanec Martin Lank: Vážené kolegyně, vážení kolegové, krásný podvečer v tuto chvíli. On pan předseda Okamura mi trochu vzal to, co já jsem tady chtěl říct. Já jsem taktéž chtěl zareagovat na některé z předřečníků a opravdu i já si myslím, že srovnávat senátní volby s volbami komunálními není úplně fér, protože opravdu víme, že senátní volby zkrátka netáhnou, kdežto ten komunál ty lidi skutečně zajímá. A co se týče přímé volby v komunálních volbách, tak čím menší obec nebo město, tak ono to tam už v podstatě svým způsobem funguje. Nedělejme si žádné velké iluze, že lidé na vesnicích volí prioritně strany. Oni především volí lidi, které znají. A často jim je úplně jedno, za jakou stranu jsou, zkrátka se třeba osvědčili, a ať už jsou nestraníci, nebo posléze do nějaké strany vstoupí, stejně je ti lidé nakonec zvolí. Je to zkrátka o tom, že toho svého souseda nebo toho člověka znají a vědí, co pro ně kdy udělal, případně udělat může. Já nevidím důvod, proč jim to neumožnit i formálně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Další faktickou poznámku má pan poslanec Novotný a po něm pan předseda Stanjura. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Novotný: Tak, kolegyně a kolegové, já tu debatu nechci příliš extendovat, jenom jsem chtěl tady přečíst seznam oněch necivilizovaných evropských zemí, kde ta přímá volba není, kde je nepřímá volba. Jsou to Belgie, Finsko, Nizozemsko, Francie, Dánsko, Irsko, Lucembursko, Švédsko, Španělsko, Malta, Chorvatsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko. Pak jsou i země, kde je mix, kde jsou oba ty systémy v některých částech. A já si třeba vzpomínám na rozdíly mezi jihoněmeckým a severoněmeckým systémem, kdy v partnerském městě města, v kterém jsem stál v čele před pár lety, v Bavorsku byl starosta volen tak, že když byl zvolen poprvé, tak byl zvolen, řekněme, na čtyři roky, když se mu podařilo ten mandát obhájit, tak už byl zvolen na šest let a tuším, že v třetí volbě dokonce na osm let. Bylo to zajímavé, ale samozřejmě to bylo zkombinováno s tím, že ten starosta měl úplně jiné pravomoci a úplně jiný vztah k radě obce, nějakému případnému zastupitelstvu a podobně v tom jihoněmeckém systému.

Já tím chci jenom naznačit, že ta debata, aniž by se propojili obě ty roviny, to jest rovina debaty o přímé volbě a o celém nastavení toho modelu, nemá vůbec žádný smysl. Jsem přesvědčený, že v tuto chvíli nejsou důvody to téma otevírat, a opravdu si myslím, že náš systém v zásadě funguje.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Laudát. Mám vás poznamenaného v pořadí, pane Okamuro.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Tak nejprve se omlouvám svým třem kolegům, všechno to jsou zkušení komunální politici na rozdíl od mnoha předkladatelů tohoto zákona. Něco už řekl Martin Novotný. Myslím, že se shodujeme nejenom my, ale občané, že jestli něco funguje a má většinovou podporu a důvěru občanů, tak to jsou obce. A tady je návrh, jak ten systém rozvrátit. Ano, ono by to mohlo fungovat, ale pak by de facto ten přímo volený starosta či primátor podle mého názoru musel mít kompetence rady. A kdo zná kompetence rady, tak si položte otázku, jestli chceme tolik moci koncentrovat do jedněch rukou? A já říkám že ne. To je velmi nebezpečné. Ano, může to dobře fungovat, když bude starosta či primátor nebo starostka či primátorka na svém místě, ale taky to může mít velmi neblahé důsledky. Rada má velké personální pravomoci, velké pravomoci v nakládání s majetkem, v rámci rozpočtových opatření - a takhle bych jmenoval. Každý z vás, kdo seděl někdy v zastupitelstvu či v radě - já jsem byl 17 let členem zastupitelstva a osm let jsem měl možnost být primátorem a je to skvělá práce, ale nechtěl bych mít v jedněch rukou, v těch svých, kompetence rady.

Jestli se o něčem máme bavit, tak se bavme o volebním systému. Opravdu si myslíte, že ty plachty jsou něco, co občané vítají? Mateme voliče a říkáme, že v komunálních volbách mají dávat preferenční hlasy. Jsou to jediné volby, v kterých občan nemůže uplatnit preferenční hlas. Nic takového v komunálních volbách není. Tak se zkusme bavit, než napíšeme zákon, zda bude nějaká vůle změnit tento zákon, aby skutečně občan měl preferenční hlasy i v komunálních volbách. To bohužel nejde.

Tento návrh nemá naši podporu a nemůže mít naši podporu. A kdo chce koncentrovat moc do jedněch rukou, tak by ho měl nazývat pravým jménem a neříkat, že to je ve prospěch občanů. Tak to prostě není. (Potlesk z pravé strany sálu).

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Laudát, po něm pan předseda Okamura. Máte slovo.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo. Já bych tady chtěl zareagovat na velice zajímavý dotaz pana kolegy Adama. K tomu, jestli by Kalousek - on tady není, tak zareaguji já - prostě protestoval nebo se omlouval za přímou volbu prezidenta, pokud by byl prezidentem pan Karel Schwarzenberg. Já si myslím, že nikoliv, protože, víte slabost každého systému a nebo chybu v legislativě poznáte, když se na ten post dostane člověk, který ten zákon využívá na hraně, nebo dokonce za hranou, nebo ho i zneužívá. To znamená, že pokud by tam byl pan Schwarzenberg, tak si jsem stoprocentně jistý, že by ty lapsy, které dělá současný prezident, nedělal, tudíž by se to možná projevilo, ta slabost toho návrhu, až v příštích generacích, až by i došlo k tomu, že by se tam dostal někdo podobný. A to máte u každého zákona. Ono přece jenom je vždycky - od těchto lidí bychom měli požadovat a očekávat - i ta společnost, že jedna věc je zákon a druhá je jakési zvykové právo, jakýsi cit pro interpretaci toho zákona a pro jeho naplňování. Když vezmete do důsledku jakýkoli zákon a půjdete opravdu ho intenzivně využívat bez ohledu na zvykové právo, tak tuhle zemi postavíte na hlavu. Je to přesně u řady věcí, je to u jmenování vlády - zase, buď se řídíte nějakým slušným chováním, anebo necháte vládu bez mandátu několik měsíců zbytečně a vítěze, legitimního vítěze voleb, necháte prostě jako čekat a vlastně se to dostane až za hranu slušnosti. Totéž s jmenováním, já nevím, nějakých činitelů do bankovní rady nebo kamkoliv. Takže vždycky potom, když někdo porušuje i zvykové právo v kombinaci a je necitlivý vůči stávající legislativě, tak se odhalí slabiny toho systému.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan předseda Okamura, poté pan poslanec Svoboda a pan poslanec Kořenek. Máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, tak já jenom rychle. Tady byly argumenty o té zkušenosti z komunální politiky. Jenom bych připomenul, že návrh na přímou volbu prosazuje i hnutí Starostové a nezávislí, kteří mají několik set starostů a různých zastupitelů. Takže ono to asi nebude tak, že je to o té nezkušenosti, je to přesně naopak.

Další věc bych chtěl říct k těm 6,88 % ve volbách. To je další argument, který, já nevím, já si myslím, že není úplně optimální, protože víte, že ve volbách záleží taky na penězích, kolik máte peněz, kolik dokážete zaplatit mediálního prostoru atd. Takže to přece není argument proti přímé volbě. To bychom tady mohli říct, že vloni byl jediný Úsvit, kdo navrhl zákon o lichvě. Jako první jsme navrhli zákon ohledně exekutorů, teritorialitu, což bylo obojí zamítnuto. A mohli bychom říct, že lichva není důležitá, že s exekutory je všechno v pořádku, protože to navrhl Úsvit, který měl 6,88. To přece není žádná pravda.

Co se týče, já jsem jenom řekl, tady jeden z kolegů říkal, že jsem jmenoval seznam necivilizovaných zemí. Tak to není. Já jsem přeci neříkal civilizovaný-necivilizovaný. Já jsem jenom říkal, ve kterých zemích to je, a těch je opravdu velké množství.

A znovu říkám: Pojďme to prosím diskutovat! Přeci není vůbec problém propustit to do druhého čtení. Dát si čas na diskusi na výborech. Jestli potom zváží Sněmovna, že přeci jenom to není optimální, po té diskusi skrz politické spektrum, kterou bychom chtěli tímto umožnit. Je to model, který funguje, jak jsem říkal, v obrovském množství zemí, ve všech kolem nás. Takže špatný určitě není. A poté, když se třeba ve třetím čtení rozhodnete většinově, že je to jinak, tak to už bylo třeba u zákona o lichvě.

A poslední věc, co jsem chtěl říct, tak je s tou radou. Ale přeci nic nebrání omezit - tedy dobře, my to nenavrhujeme, ale kdyby to bylo (nesrozumitelné) Sněmovnou, tak i za to budeme rádi. Třeba aby přímá volba starostů byla jenom do určitého počtu obyvatel obce. Tím pádem nemusíme řešit radu, protože malé obce ani radu nemají. To znamená, ty varianty jsou různé. Proto vás prosím jenom o tu podporu, abychom to mohli diskutovat. Protože myslím, že to je dobrý návrh. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde další omluvenku. Od 18 hodin z pracovních důvodů se dnes omlouvá pan poslanec Pavel Šrámek.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Svoboda a po něm pan poslanec Kořenek. Máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Já jsem měl možnost mluvit s primátorem Bratislavy, který je přímo volen. A problémy, které z toho má, jsou obrovské. I když má přidělenu daleko významnější pravomoc, než jakou mají zastupitelé v naší zemi.

Myslím si, že nahromadění moci v jedněch rukou je hrozně nebezpečné. Mám s tím zkušenosti z lékařské komory, kde se volí přímo. V okamžiku, kdy ten člověk, který je postaven do čela komory, nedodržuje principy svého zvolení, tak se stane skutečně škůdcem.

Já bych, pane Okamuro prostřednictvím pana předsedajícího, já bych vám velmi přál, abyste byl přímo zvolen za primátora hlavního města Prahy, a pak bych se šel na vás podívat, protože byste byl, s prominutím, šašek!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Kořenek a připraví se pan poslanec Vácha.

 

Poslanec Petr Kořenek: Dovolil bych si jenom pár konkrétních příkladů. Padlo tady, jak to funguje, a bylo vzpomenuto i Slovensko. Já sleduji dlouhodobě slovenskou politickou scénu i na té komunální politice, protože mám velmi úzké vazby. Co se týká zvýšení zájmu občanů o komunální politiku, tak poslední procento účasti ve Slovenské republice bylo 48,34 %, účasti ve volbách v komunální politice. Co se týká vyšších územněsprávních celků v roce 2013, tak to bylo 20 %. Župani byli voleni ve druhém kole, tam účast byla 11, 17, 22, tuším nejvíc měl Banskobystrický kraj. Jak to tam dopadlo, asi víme.

Co se týká pravomoci, znám obce a města, které byly našimi partnerskými a kde většinu své energie musel starosta, případně primátor věnovat tomu, že bojoval se svými poslanci v rámci zastupitelstva a tu energii, kterou mohl věnovat rozvoji města, bohužel proplýtval tady. Takže bych velmi opatrně s těmi příklady ze zahraničí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nyní tedy s faktickou poznámkou pan poslanec Vácha a po něm je přihlášen pan poslanec Fiedler. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec František Vácha: Děkuju, pane předsedající. Dámy a pánové, chtěl bych uvést na pravou míru informaci, kterou zmínil pan poslanec Okamura. Ano, někteří poslanci klubu TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí podali návrh na přímou volbu starostů. Ale protože jsou napojeni na starosty, tak si to s těmi starosty, pane předsedo Okamuro, prostřednictvím pana předsedajícího, vydiskutovali. A součástí tohoto návrhu je právě to, co jste zmiňoval, že by se mohlo diskutovat, součástí toho návrhu je to, že starostové by se volili pouze v obcích do 2000 obyvatel, pouze v obcích, kde není rada. To znamená, tam, kde je jenom ten starosta, možná s nějakou uklízečkou, ale není tam rada, není tam zastupitelstvo. To znamená jenom malé obce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Zatím poslední faktickou poznámku má přihlášenu pan poslanec Fiedler. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Omlouvám se, že budu - malinko, ale jenom malinko odbočím od této věci - ale budu reagovat věcně na čísla, která tady zazněla, a budu naopak velmi krátký. Zaznělo tady několik údajů o nízké volební účasti, pokud se změnil ten systém, že ani tohle nezvedlo volební účast, že ta byla nízká. Uvádějí se čísla 14 %, 16 %, 28 %. Já, kolegové poslanci, doufám, že čísla, která jste uváděli o volebních účastech, si budete pamatovat. A až budeme zase někdy debatovat kvorum k referendu, tak je tady taky zopakujete. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Zatím tady nevidím nikoho s faktickou poznámkou. Pan poslanec Vácha. Máte prostor.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji. Já to musím říct, já se musím opravit. V tom návrhu nejsou 2 tisíce, ale 1 500 obyvatel v obci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Nyní přistoupíme k řádné rozpravě, do které je první přihlášen pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Adamec. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, ono už bylo mnohé řečeno, ale já musím reagovat na některé věci, které zde ještě nepadly. Mně vadí ten hrubý populismus, na základě kterého je takovýto návrh zvedán. Jde se jenom po povrchu. Přečetl jsem si, že občané si myslí, že by bylo lépe, kdybychom volili starosty přímo. Bez toho, aniž bych o tom cokoliv věděl. Bez toho, aniž bych sám věděl něco o kompetencích, a jak takové zastupitelstvo funguje, velké množství kompetencí, které tam je, tak to navrhnu, protože to nám přeci přinese nějaké body. My za to vlastně žádnou odpovědnost neneseme. My to jenom říkáme těm, kteří si myslí, aniž by, a není to jejich povinnost, znali vnitřek toho systému. Aniž by znali fungování veřejné správy. Aniž by věděli všechny detaily, tak ale na tom zřejmě panu poslanci Okamurovi vůbec nezáleží. Podstatné je, že jsem si přečetl něco na internetu a to by mohlo hodit nějaký ten bodík. Je to nezodpovědný populismus. Absolutně nezodpovědný populismus, o kterém nic pan Okamura a spol. nevědí.

Já přiznávám, že jsem v konfliktu zájmů, protože jsem v tuto chvíli zastupitelem malé obce a byl jsem starostou města a byl jsem hejtmanem. Tento návrh ve své podstatě, pokud bychom šli opravdu do detailů a začali se bavit zcela vážně o tom, které kompetence by měl mít přímo volený starosta, jestli by to měl být rozpočet, jestli to má být jeden člověk, který rozhoduje o milionech korun, o tom, kam budou investovány. A kdo mu ho bude schvalovat? Na Slovensku to mají tak, že ho tedy navrhuje starosta, pokud vím, ale schvaluje to zastupitelstvo. Já tam mezi ty lidi jezdím, mám tam řadu přátel mezi starosty už dlouhá léta a vím, jaký to byl pro ně absolutní souboj a jak často jsou kolapsy. Jak je ten systém velmi nestabilní, kdy se často dostávala do zastupitelstev taková většina, která s tím starostou bojovala, a vlastně to rozházelo všechny sousedské a mezilidské vztahy uvnitř dané obce. To je panu Okamurovi zřejmě - prostřednictvím předsedajícího - úplně jedno.

Myslím, že ten systém, který tady je - jasně, najdeme na něm chyby, protože je to hodně o lidech, jestli jsou schopni spolupracovat, anebo nejsou schopni spolupracovat. Jestli mají dobrou vůli, anebo ne. Ten systém, který máme, je tradičně zastupitelská demokracie. Tradiční pro Českou republiku nebo bývalé Československo. Myslím si, že měnit ho znamená změnit celý systém veřejné správy.

Že se to vůbec nedá porovnat nebo míchat s volbou prezidenta. Argumentovat množstvím lidí, kteří přišli k volbám... No, ke komunálním volbám chodí největší počet lidí. Největší počet lidí. K těm senátním, to už tady bylo řečeno, nejmenší počet lidí. Ještě možná ty eurovolby, to je to samé, to voliče opravdu velmi táhne.

Myslím, že obce trápí úplně něco jiného. A znovu říkám, mně extrémně vadí ten populismus, se kterým je to tady vytahováno, protože nejde o věc. Jde o to vypadat, že já přece tady zastupuji ten národ a já jsem ten, který posbírá nějaké to procento. Je to hloupý. Je to moc hloupý. A diskutovat se o tom samozřejmě dá. Vždyť k tomu může pan poslanec Okamura připravit nějakou přednášku a svolat k tomu seminář. Já se ho rád zúčastním, pokud mě pozve, pokud ho bude mít dobře připravený a bude mít nastudované ty systémy a případně pozvané i zástupce těch zemí, kde to funguje, abychom viděli všechny ty detaily a rozdíly, a dá si s tím tu práci... No tak proč ne? Ale tenhle návrh je tady populisticky jenom proto, aby se o něm psalo v novinách, aby všichni ti, kteří neznají ten systém, ty jemné nuance fungování veřejné správy, aby jim to bylo nabídnuto jenom jako kost, po které mají skočit. Ale člověk, který už sedí tady, by měl být natolik zodpovědný a měl by si natolik vážit České republiky, aby věděl, že kdyby něco takového vzniklo, tak se musí změnit celý systém fungování státní správy. A to v situaci, kdy obce potřebují zcela něco jiného, je naprosto nezodpovědné.

Já vás moc prosím, abyste to stáhli. A v případě, že to nestáhnete, připojuji se k návrhu na zamítnutí, protože tímhle je úplně zbytečné se zaobírat. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku - pan poslanec Černoch. Po něm pan poslanec Okamura. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Černoch: Děkuji. Já bych vaším prostřednictvím, pane předsedající, na pana kolegu Bendla. Každý má nějaký program. A Úsvit přímé demokracie má program, který je zaměřený na přímou demokracii. A zdali je to správně, nebo není správně, tak je na tom, aby to právě projednala tato Sněmovna, aby se to dostalo do výborů, kde se to odborně zpracovává, kde se k tomu každý může vyjádřit. A tyto řeči si myslím, že jsou absolutně nemístné a zbytečné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku pan předseda Okamura a po něm je pan poslanec Adam. Adamec, pardon. Máte slovo.

 

Poslanec Tomio Okamura: Vážené dámy, vážení pánové, opět krátce. Přece populismus nemůže být to, když plníme program, který jsme slíbili. To je ten argument. Jestli tedy potom jsou populistické země jako Německo, Švýcarsko, Rakousko... To přece opravdu ta debata sklouzává k té nevěcné rovině. Tak prosím, argumentujme věcně. Přímou volbu mají nejvyspělejší země světa i samozřejmě Spojené státy, když jdu mimo Evropu. Takže prosím vás, opravdu argumentujme nějakým způsobem věcně. Já se o to snažím celou dobu.

Mimochodem, mám tu Parlamentní institut - Přímá volba starostů. A nedávali jsme žádné politické zadání. A není to návrh jenom Okamury, nějaké hodnocení, ale Parlamentní institut nám tady sám píše, že jako typický argument pro přímou volbu starostů je skutečnost, že mohou oživit politickou participaci občanů na místní úrovni, protože přímá volba představuje přímou vazbu mezi voliči a samosprávou. Dále tady Parlamentní institut píše, že výhodou přímé volby starostů je jednoznačné oddělení výkonu státní správy a samosprávy na úrovni obcí, pokud je starosta samostatně odpovědný za výkon státní správy. Takže Parlamentní institut, pan Mgr. Štěpán Pecháček, pan Ing. Mgr. Martin Kuta, já je ani osobně neznám. Ale my jsme si to nechali zpracovat právě proto, že jsme si byli vědomi určité kritiky našich minulých návrhů - máme tady návrh i odsouhlasený i zpracovaný i okomentovaný.

To znamená, znovu říkám, chtěl jsem vás požádat o to, abychom to propustili do druhého čtení, tam udělali tu diskusi skrz naskrz, může trvat jakkoli dlouho. A já slibuji, že ani nebudu říkat po dvou měsících, proč to tady ještě není. Pojďme to opravdu prodiskutovat ze všech stran. A když to většině Sněmovny připadne jako dobrý model a budeme se chtít přiblížit Rakousku, Německu, Švýcarsku, Velké Británii a dalším těmto světově vyspělým zemím, tak pojďme do toho a pojďme si to udělat třeba aspoň na obce, třeba byť to bude do 1 500 až 2 000 obyvatel, ale myslím, že to bude dobrý krok. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane předsedo. A nyní tedy pan poslanec Adamec a připraví se po něm pan poslanec Beznoska.

 

Poslanec Ivan Adamec: Takže já děkuji, pane předsedající. Jsem rád, že jste mi konečně na druhý pokus přišel na jméno dnes večer, ale já už jsem na to zvyklý, takže -

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jsem se vám omluvil, pane poslanče.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ale já vím, já to taky neberu osobně. (Ozývá se smích zprava.)

Já možná bych tady úvodem řekl pár vět. Víte, já to tady poslouchám a nevím, jestli se mám rozčilovat, nebo jestli mně má být smutno, nebo jestli vůbec má cenu tady vykládat někomu, kdo se samosprávou nepřišel prakticky nikdy do styku, něco, co prostě je v nějakém stavu, v nějaké realitě. A fascinuje mě, jak se tady míchají jablka a hrušky, protože míchat anglosaský systém práva s evropským systémem práva je minimálně pro mě podivné. A nakonec když tady mluvíme o přímých volbách v jiných zemích, tak je potřeba říci, že je to právě o tom volebním systému. A že i ty země, které postupně přešly jako Polsko nebo Slovensko na přímou volbu, tak i ten systém předtím byl trošku jiný než v českých zemích. My tady máme prostě jinou tradici. Máme zastupitelskou demokracii, máme tady hodně malé obce. A de facto nejvíc pravomocí má zastupitelstvo obce. Já myslím, že je to takhle správně, jsme na to zvyklí, děláme to.

Jen tak mimochodem, říkám to proto, že jsem byl pětkrát zvolen starostou okresního města o velikosti 31-32 tis. obyvatel a všechny ty volby jsem vyhrál i osobně. Ale problém skutečně tady v těch volbách - a to je potřeba si říci, jestli tady není potřeba se o tom chvilku bavit, že vlastně lidé nevědí, že nevolí přímo tu osobu, že de facto ty preferenční hlasy nejsou preferenční hlasy pro konkrétní lidi, ale pro ty kandidátky. To si myslím, že tady je trošku malý problém. Ale to by mě tak nevadilo.

Mně vadí jiná věc v současné době. Víte, ona vyhraje skupina - politická strana, hnutí, nezávislí - a místo toho, aby ti, co jsou druzí, třetí, poslední dali možnost vítězům, aby se pokusili sestavit tu obecní vládu, tak čím dál tím častěji se to děje právě naopak, že všichni slabí se spojí proti těm silným. Ty poslední volby byly toho důkazem. A můžu říct, že já jako pětkrát zvolený starosta jsem prakticky skoro vždycky netrpěl těmi volbami, znáte to, kdo projde volbami, je to svým způsobem očistec, ale více jsem trpěl tím povolebním vyjednáváním, kde bylo velmi důležité se prostě nějakým způsobem shodnout na tom, jak postavit tu vítěznou koalici. A ta ignorace v současné době... Ona byla trošku vždycky, abych byl úplně upřímný... Ta ignorace toho vítěze mě irituje. To je potřeba tady říci.

Ale na druhé straně k přímé volbě. Já si myslím, že je tady potřeba si také říci, co od toho starosty pak chceme. Tady se argumentovalo třeba Británií. Já vím, že v Británii pan starosta má víceméně ten zlatý řetěz na těch akcích, ale víceméně je to osoba, která zastupuje obec na takových těch společenských aktivitách a jeho výkonné pravomoci nejsou prakticky žádné.

Jen tak mimochodem, když se mluví o pravomocech starostů, tak já bych chtěl říct jednu věc. Starosta má dvě pravomoci. První je zastupovat obec navenek, což je velmi diskutabilní pojem, každý si ho může vykládat trošku jinak, a pak nosit městské insignie. Žádné jiné pravomoci ten starosta nemá. On je totiž jedním z členů zastupitelstva obce nebo města. To je potřeba tady říct, že takto to je. A říkat, že starostu ovlivňují nějaké lobbistické skupiny zastupitelů, že mu vyhrožují, že ho odvolají na příštím zasedání zastupitelstva, tak to prosím vás není součástí reality. Většinou je to tak, že opozice, pokud je ostrá, se snaží starostu poslat zase někam jinam a používá k tomu různé praktiky. Ale je to opozice, má na to víceméně právo. A zastupitelstvo, podle mě ta koalice, ta by měla mít programové prohlášení a plnit ten program. Takže říkat, že starosta, když bude přímo volen, bude mít větší pravomoci prosadit svůj volební program, je naprosto lživá informace, protože ten starosta bez zastupitelstva neprosadí vůbec nic. Pokud jeho volebním programem není jenom chodit s tou zlatou šlajfkou na těch slavnostních aktivitách. To jsem chtěl říct. (Ozývá se smích zprava.) No, je potřeba si to říct takhle úplně naplno a nalít si čistého vína. Proto já to vnímám tak, že vlastně měnit ústavu, aniž bych věděl, co z toho vznikne, to mi připadá opravdu jako velmi nestandardní postup. A byl bych na to velmi opatrný.

Já možná bych ještě zabrousil, co se děje v těch civilizovaných západoevropských zemích, kde jsou ty přímé volby. Víte, ono to mělo taky svůj vývoj. A je potřeba říct, když tady bylo třeba zmiňováno Německo. Ono je to v těch spolkových zemích v každé trošku nějak jinak. Ale já třeba, co jsem jezdil do zemí, jako je Hesensko, do Franků jsem jezdil, tak tam je to tak, že na starostu může kandidovat kdokoliv, kdo je dokonce občanem Spolkové republiky Německo.

Tam to vůbec není vázáno na trvalý pobyt. Prostě to tak je a starostové skutečně mají přímou volbu. Přiznám se, jaké mají kompetence, pravomoci vůči zastupitelstvu, to zase tak do detailu nevím. Ale rozhodně to není tak, že se starosta staví proti zastupitelstvu, protože to nemá žádnou logiku. Zastupitelstvo není oponentem starosty a starosta není oponentem zastupitelstva ani v přímé volbě.

Co se týká zmiňovaného Slovenska, tak se Slovenskem naše město má letité vztahy, které přesahují i přes rok 1989, a musím říci, že když tam zavedli přímou volbu jejich primátorů, tak víceméně skutečně primátoři měli pravomoci rady. A už při prvních volbách se ukázalo, že to asi nebude to správné. To, co tu říkal pan předseda Stanjura, je jedna věc, a druhá věc je, co se skutečně stalo v našem případě, že pan primátor byl pravicový politik, ale zastupitelstvo bylo levicové. Tak si dovedete představit vzhledem ke kompetencím starosty, co starosta nasliboval občanům, co všechno v obci udělá, a to zastupitelstvo řeklo: Ale tůdle, my máme jiný program a ty nám do toho nebudeš kecat.

Takže to jsou věci, o kterých je potřeba si říkat úplně napřímo, a je potřeba to vnímat v kontextu celé záležitosti a podívat se na situaci trochu pohledem nejenom, řekl bych, internetových průzkumů. Jinak, mimochodem, průzkumy jsou průzkumy a realita ukazuje, že pak to dopadne úplně jinak. Vzpomínám si, že hnutí ANO také očekávalo úplně jiný výsledek při posledních volbách, a podívejte se, kam se dostali ve Sněmovně a ve vládě. Takže průzkumy také nebyly úplně to pravé ořechové. Takže já bych na průzkumy moc nedával, já bych spíš dal na zkušenost lidí, kteří se v tomto oboru pohybují, a musím říci, že zkušenosti, a i mé osobní zkušenosti se starosty malých obcí, se starosty ORP, regionů, z hejtmanství, jsou takové, že jsem od nich neslyšel, že by chtěli přímou volbu.

A odvolatelnost politiků, když je současná volba starosty ze zastupitelstva, tak odvolatelnost je úplně jasná, to je prakticky každé zastupitelstvo, a udržuje to to vedení města v patřičném napětí a v tom tlaku a tahu na bránu, protože většinou nezpůsobí opozice odvolání starosty. To způsobí vlastní koalice, pokud starosta a rada neplní volební program nebo koaliční program, ke kterému se zavázali.

Já bych na závěr řekl: Ctěme tradice, dobré tradice našeho státu. Vzpomeňme si na to, že bychom také mohli říkat, že v okolních civilizovaných státech nemají 6,5 tisíce obcí na deset milionů obyvatel a my je máme a ctíme to, protože víme, že je to prakticky těžce řešitelný problém. Berme to tak, že v našem zastupitelském systému hlavní moc má zastupitelstvo, a já bych si hrozně přál, aby to tak zůstalo, protože jakékoli ukvapené závěry a rozhodnutí Sněmovny pak dopadne tak, že všichni, nebo většina říká, že tehdy jsem pro to hlasoval, ale když jsem si uvědomil, jak to dopadlo, tak dneska bych pro to ruku nezdvihl. Myslím si, že bychom si měli dát opravdu pozor. Už staří Britové říkali: Když zasedá parlament, člověk si není jist ani majetkem ani životem. A tady to platí dvojnásob. Samozřejmě o život nejde.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. S faktickou poznámkou je přihlášen pan předseda Kalousek, po něm řádně do rozpravy pan poslanec Beznoska. Vaše faktická poznámka, pane předsedo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jen velmi stručná polemika s názorem, že je praxí, když vlivové skupiny vyhrožují odvoláním. Časy se mění, přicházejí nové pořádky. Dnes jsme byli udivenými svědky procesu, kdy se odvolávalo bez jakéhokoli vyhrožování. Prostě musíme si zvykat.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní pan poslanec Beznoska, který je řádně přihlášen do rozpravy. Máte slovo.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Úplně všechno bylo řečeno, mým úkolem bylo vymyslet něco, co ještě nikdo neřekl, nic mě nenapadá, tak jen taková praktická zkušenost. Čtvrté období v zastupitelstvu, osm roků na radnici, znám mraky komunálních politiků a nikdy se nikdo nezmínil, že by si přál přímou volbu starostů. To všechno, co říkal teď posledně Ivan Adamec, bych podepsal, podtrhl, zdůraznil, také nehledě k tomu, že Mladá Boleslav má nejdelší partnerství s městem na Slovensku, s Pezinkem. Téměř 80 let. S panem primátorem Oliverem Solgou jsme mnohokrát diskutovali na téma přímá volba. A já vám musím říci: buďme v tomto ohledu konzervativní. Já jsem konzervativní člověk. Co funguje, se nemá měnit, a už vůbec ne ústava, protože to by musela být zásadní věc, abychom do ní vstupovali. Proto zůstaňme u našeho modelu parlamentní a zastupitelské demokracie, je to model výborný, a tento návrh, který podali kolegové z Úsvitu přímé demokracie, pojďme zamítnout v prvním čtení. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám. Mám zde faktickou poznámku pana poslance Kádnera. Máte slovo.

 

Poslanec David Kádner: Děkuji. Dobrý večer, už nebudu zdržovat a nebudu reagovat na to, co tu padlo. Jen krátce. Přece jen přes to, co tu padlo, a musím říci, že někde bych mohl souhlasit, někde ne, tak musím říci, že teď, co řeknu, tak mluvím o malých obcích. Ani já si teď v tuto chvíli neumím představit, že bychom bortili všechno hned na okresy, na kraje a dál, byť do budoucna si to představit samozřejmě umím, ale tak jak tu i pan kolega Adamec řekl, tak problém u malých obcí, ale i u větších, je, že když vyhraje daná kandidátní listina, tak ještě to neznamená, že ten, co je na té jedničce a v tu chvíli si to ti lidé zvolili, je opravdu tím starostou. Jsem starostou druhé období, nemám za sebou pět období, ale páté nebo čtvrté období v komunální politice, a myslím si, že malé obce si toto zaslouží, aby starosta vylezl před volbami a řekl: Já chci být starostou. A byl také nějakým způsobem, nějakým mandátem zvolen. Tak já bych poprosil, protože už v minulém období TOP 09 a Starostové měli návrh na přímou volbu starostů, myslím si, že do 1 500 nebo do 2 000 obyvatel, to, co teď před chvílí tady padlo, a Úsvit by přímou volbu starostů nedával, pokud by tady před tím nějaká byla. Ale myslím si, že tento návrh je aspoň dobrým podvozkem do druhého čtení a do toho, abychom se o tom pobavili na výborech a dali z toho něco dohromady tak, aby to mělo smysl a abychom se opravdu nevykašlali na malé obce, kde se opravdu setkávám, musím říci, že ne ve své obci, ale v jiných obcích, kde vyhrála kandidátka ...(Předsedající: Váš čas, pane poslanče.) Měl tam být určitý starosta a je pouze v opozici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Neeviduji nikoho, kdo by byl přihlášen dále do rozpravy, ani s faktickou poznámkou. Je tomu tak? V tom případě končím obecnou rozpravu. Táži se pana zpravodaje a navrhovatele, zda si chcete vzít závěrečné slovo. Není tomu tak. Dobře, děkuji.

Mám zde dva návrhy. První je na zamítnutí a druhý na vrácení, to znamená, budeme hlasovat. Navrhuji v pořadí, že nejdříve návrh na zamítnutí, v případě, že neprojde, tak návrh na vrácení. Jestli není nikdo, kdo by rozporoval tento postup - není? Není, děkuji.

Eviduji žádost o odhlášení, takže já vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se znovu přihlásili.

Dám hlasovat, kdo souhlasí s tím, že se tento předložený návrh zamítá v prvním čtení.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro zamítnutí, nechť zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Máme hlasování s pořadovým číslem 139. Přítomných poslankyň a poslanců je 145, pro návrh 95, proti 17. Konstatuji, že návrh na zamítnutí byl přijat a tento návrh se zamítá v prvém čtení.

 

Končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu zpravodaji i panu předkladateli.

 

Otevřu další bod, kterým je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.