(15.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Se zaměstnaností souvisí také efektivní zadávání veřejných zakázek, protože můžeme mít nakrásně schválen státní rozpočet. Jsem velmi spokojený s tím, že včera parlament schválil státní rozpočet, ale také rozpočet fondu dopravy. No ale k čemu jsou nám ty peníze, když nejsme schopni vysoutěžit jednotlivé dopravní stavby? K čemu jsou nám peníze na dva úseky dálnice D3, které jsou připraveny, když už řadu měsíců řešíme problém s tím, kdo tam vlastně regulérně vyhrál výběrové řízení, aby tu stavbu mohl začít stavět? Čili máme tady reálné problémy a týká se to i otázky zjednodušení veřejného zadávání. Já souhlasím s tím, že je potřeba, aby zadávání bylo transparentní, ale taky musí někdy ten proces skončit. A myslím si, že my pomalu míříme jako Česká republika mezi země, které mají velmi dlouhé veřejné zadávání, a navíc ještě na konci může stát velmi nepříjemné překvapení v podobě různých sankcí a pokut a odvodů, zejména pokud jsou spojeny s čerpáním evropských dotací. Takže to je také velmi důležitá věc.
Samozřejmě podpora exportu souvisí se zaměstnaností. Ekonomická diplomacie souvisí se zaměstnaností. Efektivní fungování státní správy. A teprve až na konci, až když máme všechna tato opatření a když všechny tyto věci fungují, tak podle mne na konci jsou teprve úřady práce a jejich aktivní politika zaměstnanosti, která může pomoci, ale může pomoci jenom omezenému množství lidí a není to ten základní klíč k tomu, aby ekonomika prosperovala. Tím klíčem jsou strukturální změny, o kterých jsem se tady teď snažil mluvit a které jsou obsaženy i v tom plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti.
Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se paní poslankyně, zda chce ještě vystoupit. Ano, je tomu tak, prosím, máte slovo.
Poslankyně Pavlína Nytrová: Ve své odpovědi jste mimo jiné uvedl, že může dojít k propadu finančních prostředků, které se nám nemusí podařit vyčerpat v čase. A já se ptám: Pokud k této situaci, k tomuto černému scénáři opravdu dojde, kdo za to ponese zodpovědnost?
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Domnívám se, že vláda v této věci postupuje maximálně otevřeně a transparentně. My už několik měsíců na vládě projednáváme materiály, které jsou zcela veřejné a které ukazují, jak se vyvíjí čerpání v rámci starých strukturálních fondů. Je evidentní, že se nám v některých oblastech podařilo čerpání urychlit, to znamená, že konečné výsledky budou o něco lepší, než na začátku předpokládali správci jednotlivých operačních programů, ale jinde se to možná i z objektivních důvodů povést nemohlo. Očekáváme tedy na základě posledních odhadů to, že nebudeme schopni vyčerpat efektivně částku, která se může blížit zhruba 20 mld. korun, ale říkám, jsou to předběžné odhady na základě toho, jaké informace má Ministerstvo pro místní rozvoj od jednotlivých správců operačních programů.
Paní poslankyně se ptala na odpovědnost. Já myslím, že to, co je klíčové, je, abychom se v první fázi pokusili udělat maximum pro vyčerpání finančních prostředků. Ve druhé fázi bude asi dobré, až budeme jednotlivé operační programy uzavírat, aby se jasně popsala historie. Aby se jasně popsalo a zveřejnilo, co se vlastně dělo v minulých letech. Kde nastalo zpoždění? Proč byl problém, že se změnila metodika kontroly? To byla jedna z věcí, která byla velmi podstatná pro zpoždění čerpání, že jsme v průběhu celého procesu museli zpřísňovat metodiku kontroly, protože Evropská komise konstatovala, že naše metodika je příliš děravá z hlediska posuzování jednotlivých projektů. Možná jsme se teď dostali do trošku opačného extrému, ale to se nedá nic dělat. V tuhle chvíli postupujeme podle platné metodiky, která tady pro audity existuje. A otázka je také struktury operačních programů těch projektů, na které se správci operačních programů soustředili.
Já myslím, že je tady celá řada aspektů, o kterých bude potřeba otevřeně mluvit. Ale čas pro tu debatu přijde. Jakmile se programy budou uzavírat, tak by to vláda měla otevřeně popsat a zveřejnit.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan poslanec Antonín Seďa na téma Akční plán hospodářského růstu. Prosím.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane premiére, je tady náhoda, že budu pokračovat po mojí kolegyni. Nicméně chtěl jsem se zeptat na Akční plán hospodářského růstu a zaměstnanosti, zda je provázán s prioritami programového prohlášení vaší vlády. A co by mě zajímalo, tak by mě zajímaly konkrétní kroky vlády pro podporu hospodářského růstu, o kterém jste se tady již zmínil. A také, zda dokument počítá a stanovuje priority pro čerpání a efektivní využívání evropských strukturálních a investičních fondů v novém programovacím období 2014 až 2020.
Jistě se shodneme, pane premiére, že by v tomto plánu měla být i konkrétní opatření na podporu podnikatelského prostředí a zejména pro zvýšení konkurenceschopnosti naší země. Proto se vás ptám, pane předsedo vlády, jaká konkrétní opatření jsou součástí tohoto akčního plánu a jaké bude vyhodnocování a kontrola jejich plnění. Děkuji za vaši odpověď.
Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, poslanci, skutečně nešlo o to navršit nějakou další strategii, ale šlo o to, abychom prakticky shrnuli věci, které můžeme reálně garantovat a dotáhnout do konce taky jako vláda. To znamená, neslibovat věci, které budeme chtít, aby plnily vlády za 10 nebo za 15 let, ale dát do plánu věci, které můžeme udělat příští rok nebo napřesrok.
Pokud jde o dotaz pana poslance Sedi, musím říci, že Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti velmi úzce souvisí s dohodou o partnerství, kterou jsme podepsali s Evropskou komisí a která vlastně ukazuje, kam budou směřovány finanční prostředky z evropských fondů. To propojení mezi akčním plánem a dohodou o partnerství je v zásadě absolutní, to znamená, vycházíme z něj a budeme se snažit orientovat finanční prostředky na základě dohody o partnerství do oblastí, kde si myslíme, že by mohly pomoci z hlediska posílení hospodářského růstu a zaměstnanosti.
Já bych se rád ještě vyjádřil k otázce opatření, která se týkají podnikatelského prostředí, investic, rozvoje investiční výstavby a těch konkrétních opatření. Ale ještě než to udělám, tak bych využil toho, že jsem tady na půdě Poslanecké sněmovny, a rád bych požádal Poslaneckou sněmovnu o podporu novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Protože ta je v akčním plánu také obsažena a Sněmovna o ní bude rozhodovat. Chtěl bych také požádat o podporu energetického zákona. Rovněž je to opatření, které může podpořit hospodářský růst, a vím, že zatím ještě tady neprošel prvým čtením v Poslanecké sněmovně, a pokládal bych to za velmi rozumné. Chci poděkovat také za podporu novely zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Opět nás tady čeká hlasování, tuším zítra, o EIA, a i schválení tohoto zákona nám otevře cestu k čerpání evropských prostředků. Takže všechno souvisí se vším, jak už to tak bývá. Řadu novel, které vláda předložila do Sněmovny, už předložila v kontextu toho Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Čili až budete hlasovat o novele veřejných zakázek, až budete hlasovat o EIA, až budete hlasovat o další legislativě, energetickém zákonu, tak současně hlasujete už i o realizaci tohoto akčního plánu, který má podporu zaměstnanců i zaměstnavatelů.
Pokud jde o zatraktivnění podnikatelského prostředí, to, co lze použít, je otázka podpory začínajícím podnikatelům především prostřednictvím strukturálních fondů, podpora malých a středních podnikatelů prostřednictvím rozvoje a kapitálového posílení Českomoravské záruční a rozvojové banky. Tlak České republiky na odstraňování překážek na jednotném trhu Evropské unie. Samozřejmě snížení administrativní zátěže. Máme tady 60 konkrétních opatření, která jsou výsledkem činnosti expertní skupiny, a na těch bychom chtěli pracovat. Už jsem tady zmiňoval fungující insolvenční řízení. To je teď míč, který leží na straně Ministerstva spravedlnosti. Ochranu spotřebitele a podporu spotřebitelské poptávky, ale také zvýšení potenciálu informačních technologií, využití možností rozvoje digitální ekonomiky v kontextu české ekonomiky. Ale jde také o zefektivnění ekonomické diplomacie. My jsme zřídili jedno kontaktní místo pro podnikatele v rámci podpory exportu. Financování a pojištění exportu, to znamená určité nutné změny v České exportní bance, v EGAP tak, aby úvěry byly poskytovány transparentně, aby byly poskytovány na reálné podnikatelské projekty, aby nebyly poskytovány jenom vymezenému okruhu podnikatelských subjektů, tak jak to bylo v minulosti. ***