(15.20 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan premiér bude reagovat.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda počítala s tím, že zvýší platy zaměstnanců veřejného sektoru včetně zaměstnanců ve zdravotnictví, které pokládám za součást veřejného sektoru, od 1. ledna 2015. Příznivý vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu v letošním roce umožnil vládě to, aby předsunula u části zaměstnanců veřejného sektoru zvýšení platů už na 1. listopad letošního roku. Říkám to proto, že toto předsunutí se týkalo zaměstnanců, jejichž platy jsou přímo financovány ze státního rozpočtu, to znamená, že vláda mohla přímo navýšit svým rozhodnutím rozpočtové kapitoly jednotlivých úřadů, aby došlo ke zvýšení tarifních mezd od 1. listopadu.
My jsme tedy přijali nařízení vlády. Přesunuli jsme zhruba 1 mld. korun na navýšení platů a odvodů jednotlivým resortům a 1. listopadu letošního roku se zvýšily tarifní platy o 3,5 %. Týkalo se to například zaměstnanců finančních úřadů nebo zaměstnanců úřadů práce, dotklo se to ale také lidí, kteří fungují v rámci resortu školství, to znamená, že se to dotklo i pracovníků ve školství. Pokud šlo o pracovníky ve zdravotnictví, tam se vláda shodla na tom, že platové opatření provedeme až k 1. lednu roku 2015, abychom byli schopni zajistit finanční prostředky na zvýšení platů pracovníků ve zdravotnictví. Pokud bychom platy zvýšili už od 1. listopadu jako u ostatních, tak bychom nebyli schopni zajistit přísun finančních prostředků a mohli bychom některé poskytovatele zdravotní péče dostat do složité ekonomické situace. Proto vláda schválila na svém posledním zasedání návrh nařízení na základě materiálu, který připravila ministryně práce a sociálních věcí, ve kterém jsme rozhodli o zvýšení tarifních platů pracovníků ve zdravotnictví, u těch, kterých se tedy dotýkají tarifní platové tabulky, ať už jsou to lékaři, nebo jsou to zdravotní sestry, o 5 % od 1. ledna roku 2015. Toto rozhodnutí již vláda učinila. Současně ministr zdravotnictví připravuje úhradovou vyhlášku, která by měla zajistit přesun finančních prostředků k poskytovatelům zdravotní péče tak, aby měli dostatek finančních zdrojů na to, aby toto opatření, navýšení tarifních platů o 5 % od 1. ledna příštího roku, mohli realizovat. Předpokládám tedy, že od 1. ledna příštího roku by k tomuto navýšení mělo dojít.
Pokud jde o zaměstnance zdravotnictví, kteří pracují v akciových společnostech, tam bude samozřejmě navýšení platu záležet na výsledku jejich kolektivního vyjednávání. Vláda doporučila krajům, které jsou akcionáři největšího počtu nemocnic, které mají formu akciové společnosti, aby postupovaly obdobně, jak bude postupovat vláda v zařízeních, která přímo zřizuje, což jsou například fakultní nemocnice, kde se tedy toto platové opatření, navýšení o 5 %, promítne plně od 1. ledna příštího roku.
Současně bych chtěl využít i této příležitosti, abych informoval Poslaneckou sněmovnu o tom, že vláda se rozhodla také na svém posledním zasedání odstranit velký hendikep, který se týká odměňování pracovníků sociálních služeb, těch, kteří jsou v přímém výkonu, to znamená těch, kteří se přímo v zařízeních pro seniory, v zařízeních, která vykonávají sociální služby a starají se třeba nejenom o seniory, ale také o hendikepované spoluobčany, a to aby došlo k výraznému navýšení platů. Já jsem přesvědčen o tom, že pracovníci sociálních služeb dlouhodobě byli skutečně platově velmi podceněni, a jsem rád, že na stejném zasedání vlády, kde jsme zvýšili platy ve zdravotnictví, jsme zvýšili i platy u lidí, kteří pracují v sociálních službách, včetně navýšení, které bylo 1. listopadu, kde se platy navýšily o 3,5 %, tak od 1. ledna se zvyšují o další 4 %, celkem tedy u speciálních sociálních služeb se navýší plat v průměru o zhruba 7,5 %. Vláda na to vyčlenila finanční prostředky v rámci vyjednávání zákona o státním rozpočtu, kde to byla jedna z priorit vlády. Bylo to zhruba tři čtvrtě miliardy korun, které byly přesunuty do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, aby se finanční prostředky na platy lidí, kteří dělají v sociálních službách, mohly dostat k poskytovatelům sociálních služeb. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec si nepřeje dále vystupovat, takže budeme pokračovat sedmou interpelací. Paní poslankyně Nytrová na téma podpora hospodářského růstu.
Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane premiére, chtěla bych se dotknout významného koncepčního dokumentu, Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti České republiky, dokumentu, který byl dle dostupných informací zpracován ve spolupráci s podnikatelskými a odborovými organizacemi a jehož cílem je reagovat na aktuální hospodářské potřeby. Má otázka zní: V jaké fázi se příprava tohoto strategického dokumentu nachází? Mohl byste nám podat bližší informace k tomuto dokumentu, a to v oblasti zaměstnanosti? Děkuji za odpověď.
Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan premiér.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda schválila Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Je tedy přijat na úrovni vlády jako celku. Ještě předtím s materiálem souhlasili sociální partneři. Chci především říci, že celý ten Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti byl připraven zčásti na základě iniciativy sociálních partnerů, ale byl připraven hlavně v těsné spolupráci se zaměstnavateli a odbory. My jsme nechtěli jenom přidat nějakou další strategii k velkému množství strategií a akčních plánů, které vláda už má schválené, ale chtěli jsme vytvořit dokument, který bude přesný, bude cílený na problémy, které vidíme jako aktuální. Chtěli jsme připravit dokument, který bude kontrolovatelný ze strany sociálních partnerů, a jsme připraveni důsledně monitorovat právě ve spolupráci s tripartitou to, jakým způsobem se nám bude dařit jednotlivé bariéry hospodářského růstu odstraňovat.
Máme v tuto chvíli dokument. Ten se jmenuje Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Máme dohodu se sociálními partnery o jeho kontrole a teď je velmi důležité, aby jednotlivá ministerstva postupovala v souladu s tímto dokumentem a abychom postupně na jednotlivých opatřeních pracovali. To vždycky není úplně jednoduchá věc, protože jak to vyplývá z byrokratické povahy jednotlivých úřadů a ministerstev, tak ony se brání jakýmkoliv novým úkolům a jakékoliv nové práci. Takže vedeme diskusi, která je určitě velmi dramatická, s Ministerstvem spravedlnosti, které se brání tomu, aby muselo předložit novelu zákona o insolvenčním řízení, ačkoliv je evidentní, že tady existují slabiny systému konkurzu, jak probíhá v České republice, a byli jsme na to opakovaně upozorňováni řadou podnikatelských subjektů, že je potřeba, abychom tady zlepšili právní rámec. Čili to je jenom jeden z konkrétních příkladů, ale dalo by se takto i pokračovat.
Zaznamenal jsem dotaz, který se týká zaměstnanosti. Já myslím, že nemůžeme otázku zaměstnanosti vnímat jenom v takovém úzkém pohledu, že zaměstnanost rovná se úřady práce, rovná se aktivní politika zaměstnanosti. To znamená, že úřady práce vyplácejí dotace firmám za to, že někoho zaměstnávají. Vláda se snaží, abychom otázku zaměstnanosti vnímali v širším rozměru, protože o zaměstnanosti rozhoduje také naše schopnost budovat dopravní infrastrukturu. O zaměstnanosti rozhodne naše schopnost zahájit čerpání z nových fondů Evropské unie. Pokud jde o dočerpání starých fondů z Evropské unie, ještě tam vedeme bitvu, ale bohužel je to bitva, která se vede možná s dvouletým nebo tříletým zpožděním, protože kdyby takto intenzivně, jako my postupujeme dnes, postupovala vláda před dvěma nebo třemi lety, tak jsme neměli takový problém s tím, že hrozí v letošním roce propadnutí evropských prostředků zhruba v řádu 20 mld. korun. Takže vedeme ještě bitvu, ale víme, že to je boj, který je velmi těžký, ale vedle toho je důležité začít co nejrychleji čerpat během příštího roku. ***