(14.50 hodin)
Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, pane premiére, 26. listopadu 2014 jste společně s dalšími členy kabinetu a zástupci českých podnikatelů zakončil třídenní pracovní návštěvu Izraele. V rámci těchto mezivládních konzultací v Jeruzalémě bylo podepsáno 10 memorand a dohod rozšiřujících spolupráci obou našich zemí. Česko-izraelské vztahy navazují na dlouhou tradici přátelských kontaktů a mají charakter strategického partnerství.
V této souvislosti bych se vás chtěla dotázat na konkrétní výsledky vaší návštěvy, a nakolik tato návštěva přispěla k prohloubení tohoto strategického partnerství a posílení ekonomické spolupráce mezi našimi státy. Dále bych se ráda zeptala, jaký je postoj vlády České republiky ke snaze o uznání Státu Palestina, protože minulý víkend jsem v rámci členství v podvýboru pro Blízký východ a arabský svět měla možnost jednat v Palestině i Izraeli s ministry obou těchto vlád a byli jsme často dotazováni na postoje našich vlád a našich zemí. A budeme tuto situaci nebo tuto otázku řešit i v rámci Rady Evropy. Takže děkuji za odpověď.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády odpoví.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, uskutečnění návštěvy v Izraeli pokládám za velmi důležitý krok v rámci zahraniční politiky České republiky. My jsme tím navázali na dlouhodobou dohodu, která tady existuje mezi Českou republikou a Izraelem o strategickém partnerství, které zahrnuje i to, že střídavě se scházejí vládní delegace v jednotlivých zemích. To znamená, navázali jsme na předcházející setkání, která proběhla mezi českou a izraelskou vládou za předcházejících vlád, ať už to bylo v Izraeli, nebo ať už to bylo v České republice. V roce 2013 k tomu setkání nedošlo vzhledem k vnitropolitické situaci tady v České republice. Jsem rád, že jsme ještě zvládli v roce 2014 toto jednání uskutečnit. Myslím, že to bude mít praktický dopad na zintenzivnění vztahů mezi Českou republikou a Izraelem. Myslím, že nemusím připomínat, že naše vztahy jsou dány určitou historickou blízkostí. Je tady tradice, která začíná Tomášem Garriguem Masarykem, pokračuje přes Jana Masaryka, přes pomoc, kterou tehdejší Československo poskytlo při vzniku Izraele dodávkami letadel a zbraní, které tehdy pomohly uhájit existenci samostatného Státu Izrael, a pokračovaly samozřejmě i v letech po roce 1989.
Vy jste se ptala, paní poslankyně, na konkrétní výsledky. Byla tam 40členná podnikatelská mise společně s osmi ministry české vlády, byla tam také mise představitelů institucí z oblasti vědy a výzkumu. My jsme právě otázku spolupráce v oblasti vědy, výzkumu, aplikací učinili hlavním tématem setkání české a izraelské vlády, ale samozřejmě jsme se zabývali i dalšími oblastmi. Dohodnuty tedy byly oblasti výzkumu a vývoje, programy podpory spolupráce v základním aplikovaném výzkumu, společná účast na projektech v rámci evropského programu Horizont 2020. Byla prodiskutována možnost vyslání styčného pracovníka pro vědu a výzkum na velvyslanectví České republiky v Tel Avivu, který by vlastně přímo na místě koordinoval spolupráci mezi našimi vědci a vědeckými institucemi. V Izraeli je podle mého názoru možné čerpat velmi zajímavé zkušenosti s komerčním využitím výsledků výzkumu a také s podporou inovativního podnikání. V této oblasti dosahuje Izrael dlouhodobě velmi dobrých výsledků.
Součástí bylo také jednání v oblasti zdravotnictví. My bychom rádi čerpali z Izraelských zkušeností s medikací léčebného konopí. Rádi bychom také zajistili školení českého zdravotnického personálu pro tuto oblast. Byla také diskutována případná možnost vývozu léčebného konopí do České republiky tak, aby se tady zlepšilo konkurenční prostředí a snížily eventuální ceny, pokud jde o dostupnost pro naše spotřebitele.
Dalším důležitým tématem byla kybernetická bezpečnost. I tady patří Izrael mezi světovou špičku. My jsme jednali o tom, a jednali tam také zástupci Národního centra kybernetické bezpečnosti při NBÚ, o sdílení informací a izraelských zkušeností. Diskutovali jsme také o spolupráci v oblasti obrany, bezpečnosti, včetně výměny informací, které souvisí se situací na Blízkém východě.
Jak už jste zmínila, paní poslankyně, bylo podepsáno 10 konkrétních prohlášení včetně společného prohlášení předsedů vlád.
Velmi stručně k otázce Palestiny. Česká republika dlouhodobě zastává konzistentní postoj. My jsme přesvědčeni o tom, že pro mírové řešení situace v této části Blízkého východu je nezbytné dosáhnout toho, aby vedle sebe mírově koexistovaly dva státy: Stát Izrael a palestinský stát. Čili v horizontu, který bude záležet na vývoji jednání mezi Izraelem a Palestinci, Česká republika podporuje vznik samostatného palestinského státu, ale upřednostňujeme přímá jednání mezi Izraelem a Palestinci s cílem zakotvit budoucí vztahy těchto dvou států, protože bez toho, aniž by ty budoucí vztahy byly zakotveny na základě přímých jednání mezi Izraelem a Palestinci, nepokládáme za rozumné, aby se podnikaly jednostranné kroky, které jsme viděli například v tom, co učinila švédská vláda, to znamená jednostranně uznala existenci státu Palestina. Česká vláda se nechystá učinit takovýto jednostranný krok a jsme připraveni využít toho, že Česká republika má dobré strategické partnerství s Izraelem, ale má také velmi dobré a přátelské vztahy s řadou arabských zemí. Jsme samozřejmě připraveni pomáhat při tlaku na znovuobnovení mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinou. (Upozornění na čas.) Tak, děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně s doplňujícím dotazem. Prosím.
Poslankyně Dana Váhalová: Já děkuji, pane premiére, za odpověď. Možná jenom jestli byste nám mohl říci, které podnikatelské subjekty se účastnily této mise.
Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Tady se, paní poslankyně, omlouvám. Nemám teď k dispozici seznam těch podnikatelských subjektů, nicméně myslím, že to bylo transparentní, že ten seznam je veřejný. Pro vaše potřeby požádám Úřad vlády, aby vám zaslal seznam subjektů, které se účastnily. Chci jenom zdůraznit, že mise měla skutečně dvě části, a myslím si, že do budoucna bychom takto jako Česká republika měli vhodně postupovat vůči těm zemím, kde v oblasti vědy, výzkumu a inovací můžeme získat nové kontakty, nové zkušenosti. To znamená, kromě klasických podnikatelských subjektů, které zahrnovaly jak oblast řekněme průmyslovou, tak i oblast farmacie, zemědělství a podobně, tak vedle toho tam byli zástupci našich vědeckých institucí, výzkumných ústavů nebo třeba Technologické agentury České republiky, tak abychom podpořili tu linii spolupráce v oblasti vědy a výzkumu.
Předseda PSP Jan Hamáček: Čtvrtá interpelace bude od pana poslance Herberta Pavery na téma moderní léčebné metody. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Vážený pane premiére, jsem z Moravskoslezského kraje a sleduji, jak díky několika poslancům vládní koalice z hnutí ANO může hrozit pacientům, kteří trpí onemocněním ischemie dolní končetiny, takzvanou diabetickou nohou, amputace končetiny. Přestože existuje léčba, přestože se dají zachránit. Na tiskové konferenci 7. listopadu totiž z jejich úst zazněla slova, kterými se nejen opětovně opřeli o Ministerstvo zdravotnictví, ale především zasáhli srdce mnohých lidí, kterým možná berou naději na brzké uzdravení. Na zmiňované konferenci zpochybňovali léčbu kmenovými buňkami při ischemii dolní končetiny s tím, že se zatím nejedná o medicínu založenou na vědeckých důkazech, a proto je třeba být velmi opatrný s aplikacemi těchto metod do veřejného zdravotního pojištění. Navíc se argumentuje výpočty, že stát bude muset zaplatit až čtyři miliardy korun ročně za léčbu touto metodou. Podle mých informací se zmíněný zákrok týká ročně zatím maximálně 500 pacientů. V nákladech napočítáme maximálně desítky milionů korun. A připomenul bych, že pokud těmto pacientům bude končetina zbytečně amputována, finanční náklad bude přibližně pětkrát až šestkrát vyšší. V případě 500 zbytečných amputací ročně jde o náklady ve stovkách milionů korun ročně.
Jelikož tato situace nastala v důsledku sporu dvou ministrů vaší vlády, ptám se přímo vás, pane premiére, co uděláte proto, aby se situace co nejdříve vyřešila a úhrada zmiňované unikátní metody byla včas zařazena do úhradové vyhlášky. Pokud se tak nestane, jak vysvětlíte lidem, kterým bude amputována končetina, či navzdory tomu, že existuje léčba, tak o svou končetinu přijdou. Děkuji. ***