(14.30 hodin)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě, když se podíváme na to, jaké náklady se vydávají v různých zemích světa a Evropské unie na zdravotnictví ve vztahu k hrubému domácímu produktu, tak zdravotní péči, kterou získáváme v České republice, pořizujeme relativně levně. My vydáváme na zdravotnictví kolem 7 % HDP. Když to porovnáme s dalšími zeměmi, patříme mezi státy, které v poměru k HDP vydávají spíše méně, než je průměr ve vyspělých zemích, které jsou na obdobné úrovni, jako je Česká republika. Vydáváme méně, bohužel za to platíme takovou věcí, jako je např. mzdová konkurence, pokud jde o naše lékaře a pokud jde o naše specialisty. Jednou z částí zdravotnictví, kde výrazně šetříme finanční prostředky, jsou přirozeně mzdové fondy, které u nás nedosahují takového podílu na celkových výdajích ve zdravotnictví jako v některých jiných vyspělých zemích. Když se podíváte na podíl nákladů personálních, ten se u nás vesměs pohybuje někde kolem 50 %, v zemích, které jsou vyspělejší nebo stejně vyspělé jako Česká republika, je to 55 nebo 60 %, které se dávají na mzdy. To je jeden z důvodů, proč dáváme málo, a není to dlouhodobě udržitelná cesta.
Já jsem v této Poslanecké sněmovně kritizoval minulé pravicové vlády za celou řadu kroků, které podle mého názoru nevedly k transparentnímu postupu, a jsem strašně rád, že se nám podařilo zabránit věcem, které by nám znemožnily cokoli se zdravotnictvím dělat. Chtěl bych připomenout, že tady byla vláda, která chtěla privatizovat zdravotní pojišťovny. Chtěla je převést na akciové společnosti. Dokážete si představit, jak by to asi vypadalo, kdyby dneska místo veřejnoprávních zdravotních pojišťoven, na které se můžeme dívat, které můžeme nyní zákonem zmocnit k tomu, aby zveřejňovaly smlouvy, u kterých můžeme řešit jejich provozní náklady, kdyby místo těchto veřejných zdravotních pojišťoven tady byly soukromé akciové společnosti? Dopadlo by to jako na Slovensku, kde vedou arbitráž s vládou v okamžiku, kdy tamní vláda se snaží změnit jakýkoli parametr z hlediska řízení zdravotní péče. Je strašně dobře, že se u nás podařilo zabránit privatizaci zdravotních pojišťoven, a jsem přesvědčen o tom, že jedním z důvodů, proč je naše zdravotnictví tak efektivní, je, že není zprivatizováno, pokud jde o segment velkých zdravotnických specializovaných zařízení, jako jsou např. fakultní nemocnice, a že se nepovedlo zprivatizovat zdravotní pojišťovny. Proto v tuto chvíli vláda může disponovat nástroji k tomu, abychom zlepšili efektivitu zdravotní péče.
Rozhodně nebudu rozporovat některé příklady, které tady byly uvedeny, protože já sám jsem je v minulosti kritizoval. Chci zmínit např. podivnou privatizaci tkáňového centra v Brně ve fakultní nemocnici, kterou jsem kritizoval, a vůbec dodnes nechápu, proč stát místo toho, aby sám investoval peníze do výzkumu a vývoje v této oblasti, a sami víme, kolik miliard se v této oblasti rozdělovalo v minulých letech z prostředků EU, tak místo aby ty peníze investoval stát, a ty peníze měl, byly tady prostředky z evropských fondů, tak místo toho se tkáňové centrum privatizovalo a řeklo se, že privátní subjekt je schopen uplatnit prostředky na podporu výzkumu a vývoje.
Byla tady řada kroků, která nebyla v pořádku, a já myslím, že teď máme výbornou příležitost, abychom se na to podívali.
To, co pokládám za důležité, je racionální rozhodování z hlediska umisťování drahé přístrojové techniky. Samozřejmě že jedna věc je, aby se tady soutěžilo, aby přístroje nedodávala jedna, maximálně dvě firmy, ale aby tady byla otevřená výběrová řízení na jejich pořizování, ale stejně tak je důležité, aby přístroje byly rozmisťovány racionálně, tedy abychom zbytečně neměli vysokou koncentraci drahé zdravotnické techniky, která pak nebude v území efektivně využita.
Jsem rád, že je v Legislativní radě vlády novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, že ta zakotví zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb, to si myslím, že je velmi důležitá věc. Poskytování informací ze strany zdravotních pojišťoven Ministerstvu zdravotnictví, tak aby se mj. dala udělat i reforma DRG, aby se systém opíral o větší, silnější základy z hlediska např. počtu referenčních zdravotnických zařízení. Jestliže tady bude zaveden zákaz náboru pojištěnců, tak aby si pojišťovny nepřetahovaly pojištěnce, jestliže tady budou sníženy příděly do rezervního fondu, bude tady ošetřen konflikt zájmů ve správních orgánech zdravotních pojišťoven, který tady dodneška pořádně ošetřený není, myslím si, že máme prostor pro to, abychom snížili úniky ve zdravotnictví.
Já prostě jenom odmítám říkat, že zdravotnictví je černá díra, protože mi to připadá pohrdavé vůči práci tisíců lékařů, zdravotních sester, pomocného zdravotního personálu, prostě všech těch lidí (upozornění na čas), kteří se za nelehkých podmínek snaží, aby naše zdravotnictví fungovalo. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane premiére. Zeptám se pana poslance, zda si přeje položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.
Poslanec Igor Nykl: Děkuji za obsáhlou odpověď. Já jsem skutečně chtěl jenom ano, nebo ne, a to proto, že vy se často s panem ministrem díváte, že hnutí ANO je příliš kritické k resortu zdravotnictví, a já jsem vám uvedl jedenáct závažných příkladů a na nich jsem ukázal, že se na nás nesmíte zlobit, že jsme kritičtí. A to jsem chtěl jenom slyšet. Doufám, že jsem vás přesvědčil. Bylo jich jedenáct, když tak si to ještě třeba na stenozáznamech přečtěte. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Pan premiér si přeje využít svého práva na reakci?
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím si, že je to vcelku milé, že spolu takto vedeme debatu v rámci vládní koalice skrze institut interpelací.
Jenom chci říci, že v tomto spor není. Myslím, že spor je možná trošku v tom, že teď máme šanci konstruktivně s tím něco udělat. Já jsem to zažil řadu let v opozici, možná vy tuto zkušenost nemáte, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, ale já už jsem tady v Poslanecké sněmovně hodně dlouho nadával na poměry. Roky jsme tady nadávali na poměry a nemohli jsme s tím vůbec nic udělat. Teď je šance s tím něco udělat. Takže si říkám, že možná bude lepší tu energii místo toho, abychom nadávali na poměry, věnovat tomu, diskutovat o konstruktivním řešení. Tedy bavit se o tom, jestli to, co máme na stole, zákony, které předkládáme, jestli to je skutečně řešení problému, který tady je, nebo jestli bychom je měli udělat nějak jinak. Proto jsem zmiňoval novelu zákona o zdravotním pojištění, která je teď v Legislativní radě vlády, protože si myslím, že tam můžeme řadu dobrých pravidel schválit.
Otevřeme systém, zajistíme zveřejňování smluv. A já si myslím, že zveřejňování smluv v systému zdravotního pojištění nám umožní, abychom eliminovali protekční extrémy, které tam evidentně existují. Protože já jsem taky viděl v novinách přehledy základních sazeb, které mají jednotliví poskytovatelé zdravotní péče v segmentu lůžkových zařízení, a je to velmi zvláštní. Když se na ten seznam podíváte, jsou tam velmi zajímavé subjekty a člověk se ptá proč. Proč mají vyšší sazby než třeba některé specializované fakultní nemocnice, zrovna některá privátní zdravotnická zařízení. Zveřejňování já velmi podporuji a myslím si, že to je dobrá cesta, jak to zvládnout, ale nestačí to. Pak se bavme také o racionalizaci pořizování léků a určitě o tom, aby tady byla jistota, že se věci nenakupují předraženým způsobem a že ze zdravotnictví neutíkají peníze, které by tam měly zůstat. ***