(17.00 hodin)
(pokračuje Babiš)
Z hlediska DPH umožňuje směrnice Rady o DPH, to je směrnice 2006/112/EU, zavést pro účely DPH pro vybrané subjekty režim takzvaného hotovostního účetnictví. Tento režim se od standardního režimu liší tím, že umožňuje poskytovateli zdanitelného plnění přiznat DPH ze svých skutečných plnění, to znamená dodání zboží nebo poskytnutí služeb až v okamžiku uskutečnění úhrady této daně od příjemce plnění. Zároveň má však tento poskytovatel nárok na odpočet DPH na vstupu u svých přijatých plnění také až okamžikem jejich úhrady. Směrnice o DPH nastavuje podmínky pro uplatnění režimu hotovostního účetnictví s tím, že tento režim není možné uplatnit pro všechny plátce automaticky, ale pouze jen u vymezeného okruhu plátců. Jako kritérium je zvolena výše obratu. Režim hotovostního účetnictví je možné uplatnit pouze u plátce s obratem nižším než 500 tisíc eur nebo ekvivalentem této částky v národní měně, přičemž uvedený práh lze po konzultaci s výborem pro DPH zvýšit až na 2 miliony eur.
Analýzou možných rizik však bylo zjištěno, že zavedení režimu hotovostního účetnictví přináší zvýšenou možnost daňových úniků, a to především při uskutečnění plnění neplátcům, nebo i plátcům, kteří nemají nárok na odpočet daně. Existuje možnost, že formálně nedojde k uhrazení pohledávky a DPH tak nebude dodavatelem přiznaná a zaplacená. Dalším negativním dopadem zavedení režimu hotovostního účetnictví jsou vysoké administrativní nároky na účetnictví a účetní software podnikatelů, neboť je nutné v účetních postupech a účetních softwarech rozlišovat mezi klasickými daňovými doklady a doklady s posunutou daňovou povinností. Nelze vyloučit ani negativní dopady do daně z příjmů. Zavedení zvláštního režimu taky není v souladu s obecným trendem rušení výjimek v daňových předpisech a snížení administrativní zátěže daňových subjektů. Vedlo by to k jejímu zvýšení. Pro zmíněný dopad v neuhrazených pohledávkách je již zaveden systém vracení daně neuhrazené obchodním partnerem, v současnosti se týká pohledávek za osoby v insolvenčním řízení. To už jsem vzpomínal.
Takže Ministerstvo financí je určitě otevřeno diskusi o rozšíření této možnosti. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Vidím, že pan poslanec chce položit doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za odpověď, pane ministře. Možná by bylo dobré, abyste svým úředníkům, kteří připravili tuto odpověď, dal i své návrhy svých nápadů, které chcete zavést. Ony jsou dobré a řeší všechny problémy, které oni říkají, že proto to nejde udělat - elektronizace, evidence a tak dále, které vy chcete prosadit v modelu výběru DPH. Tohle by velice lehce vyřešily - splatnost faktur, kdy to dostal, jak je to možno vyplatit.
Co se týče přirovnání s výživným, popřípadě s alimenty, je to přesně ono. Stát se vůči podnikatelům chová přesně tak, jak by se měl chovat možná vůči dětem, protože on podnikatelům umožní získat DPH hned, popřípadě do měsíce, pokud jsou měsíční plátci, ale oni zaplatili, fyzicky vydali peníze až za 120, 160 dní, tři měsíce, čtyři měsíce, čili stát je financuje dopředu. Umožňuje jim, aby na tom vydělávali. Proto také finanční ředitelé velkých firem, které mají monopol a jsou silní na trhu, toto zneužívají a dělají to. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji za dodržení časového limitu. Poprosím pana ministra o reakci.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Já s vámi souhlasím. Je to k debatě, je to otázka dominance podle sektorů. Vím, že se to děje asi ve stavebnictví, ale aspoň v byznysu, co já jsem dělal, tam určitě není platební podmínka 120 dní, ale standard je 30, maximálně 60 dní. Můžeme se o tom bavit. Vzpomínal jsem maloobchod, tam to pomohlo. I když samozřejmě na druhé straně dominantní účastníci trhu to nechali těm chudákům dobře vyžrat v jiných věcech, v bonusech a tak dále, takže jim dali pocítit, že se tady prosadil nějaký jiný systém a povinnost platit do 30 dnů. Já jsem samozřejmě připraven s vámi o tom debatovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan poslanec Valenta, který přednese svou interpelaci na pana ministra zdravotnictví.
Poslanec Jiří Valenta: Vážený pane nepřítomný ministře, můžete mi vysvětlit, z jakého důvodu se Česká republika nepřipojila k memorandu 13 členských zemí Evropské unie k obraně před mikrobem zvaným klostridie? Tato agresivní bakterie se velice snadno šíří, velice špatně léčí a nemocní mají doživotní problémy, nebo vysílením rovnou umírají. Onemocnění způsobilo v mnoha zemích epidemii, například ve Velké Británii zemřelo během jednoho roku z osmi tisíc infikovaných šest tisíc osob. Společenskou závažnost dokresluje také výše ročních celoevropských nákladů, která představuje částku 3 miliardy eur.
Vážený pane ministře, domnívám se, že tady existuje důvod k nějaké zásadnější akci v České republice, zejména když lze konstatovat, že u nás žádná obrana, a dokonce ani prosté sledování počtu takto nemocných neexistuje. Někteří lékaři přiznávají, že situace je dokonce ještě horší než ve většině zemí Evropy. Primář mikrobiologie v Motole Otakar Nyč tvrdí, že jedním z důvodů, proč se situace s klostridiemi v České republice neřeší, je akutní nedostatek jednolůžkových pokojů. Současně dodává, že ví o případech, kdy jedno oddělení nákazu raději zametlo pod koberec, než aby ji muselo přiznat a čelit tak problému, jak pacienty s klostridií izolovat, aby byli současně ochráněni i pacienti jiní.
Ptám se vás tedy nejen na důvod nepřipojení České republiky k memorandu, ale i na metodiku Ministerstva zdravotnictví při řešení tohoto ožehavého problému a také na důvod informačního vakua. Upozorňuji nejen na nedostatek informací směrem k veřejnosti, ale také na některé nevěrohodné údaje poskytované nemocnicemi i ministerstvem. Mohl bych uvést například počet nahlášených nemocničních infekčních onemocnění ve zmiňovaném Motole, který prý činí do 2 % všech pacientů. Tento údaj je v podivně ostrém kontrastu s úterním vyjádřením rakouského šéfa Agentury pro zdraví a potravinovou bezpečnost Franze Allerbergera, jenž pro svou zemi potvrzuje výši 14 % takovýchto pacientů. Nejlepší světové nemocnice hlásí 5 %. (Předsedající upozorňuje na čas.) Mělo by být zřejmé, že od špatných statistik se odvíjí i špatný přístup k systémové léčbě, a proto vřele doporučuji se i výkazními nedostatky intenzivně zaobírat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. Poprosím další, kteří budou vystupovat s interpelacemi, aby opravdu dodržovali časový limit. Děkuji.
Další interpelující je paní poslankyně Semelová, která bude interpelovat pana ministra školství Chládka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážený pane ministře, moje interpelace se týká Fakulty společenských studií ve Vsetíně, která vznikla jako nová fakulta soukromé Vysoké školy Humanitas usnesením polské akreditační komise ze dne 12. 9. 2013 a rozhodnutím polského ministra vědy a školství ze dne 28. 2. 2014. Sídlem této vysoké školy je město Sosnowiec v Polsku. Fakulta společenských studií poskytuje studium ve studijních programech akreditovaných v zahraničí, konkrétně jde o studium kulinářského oboru v bakalářském programu. Podle mých informací akreditaci tohoto oboru Akreditační komise České republiky neudělila. Jde o druhý pokus studovat tento obor formou vysokoškolského studia. Poprvé to bylo v Liberci, kde byl obor vyučován na Fakultě architektury, nakonec nedostal akreditaci, proto se dále nevyučoval. Pro výuku byla nakonec získána polská vysoká škola.
Nejsem si jista, ale je možné, že postup je podle zákona možný. Nicméně problém vidím v tom, že se zvyšuje počet soukromých škol a jejich absolventi pak nenacházejí odpovídající uplatnění. Chtěla bych se proto zeptat, zda považujete za vhodné, aby se tímto způsobem obešla česká Akreditační komise, která rozumně zvážila situaci, potřebnost oboru, jeho zabezpečení, sociální zázemí a vůbec podmínky v daném místě, a dále, jak je to s uznáváním takového vzdělání, když naše Akreditační komise akreditaci oboru neudělí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Zahradník a bude interpelovat pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím, máte slovo. ***