(16.50 hodin)
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně.
Vážený pane ministře, děkuji za odpověď. Já nepochybuji o tom, že ty normy jsou možná nejlevnější v Evropské unii, ale to, co je důležité, je právě to, aby se činnost úřadu nějakým způsobem rozvíjela, aby tam byli motivovaní lidé. A je třeba také přemýšlet o tom, jestli to, co udělal pan ministr Říman, je správné. Jestli tento úřad má být jako státní, nebo jako veřejně prospěšná společnost a jestli ty peníze, které jsou příjmem Ministerstva průmyslu a obchodu, které, jak jsem byl informován, muselo zvýšit své vlastní příjmy proto, aby byl stabilizován státní rozpočet, jestli je tohle to správné, co se má na úřadu udělat. Proto doporučuji, abyste si skutečně promluvil s lidmi, kteří na úřadu dlouhodobě pracují, a zeptal se jich, jak ten úřad fungoval do doby, než byl zestátněn, a od té doby. (Předsedající upozorňuje na čas.) To si myslím, že to je asi to hlavní. A nemyslím si, že zdražování je ta nejlepší cesta, jak pomoci české ekonomice, zejména v současné době, kdy potřebujeme její největší růst. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra o odpověď.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Jan Mládek Já budu velmi stručný. Vážený pane poslanče, fungování úřadu a změna právní formy je něco, o čem vedu s představiteli úřadu dialog a samozřejmě jsem otevřen různým řešením. Ale to má volný vztah k té vyhlášce, která byla původně interpelována. Já bych chtěl jenom zdůraznit, že původně ten tlak byl řádově větší. My jsme se zamýšleli nad tím, jestli tam přece jenom nějaký prostor není, a dospěli jsme k názoru, že určitý prostor tam je. Myslíme si, že záměrem zákonodárců bylo poskytnout levně firmám normy, ale nikoliv z toho udělat předmět obchodování. A to se tímto omezí. Takže si myslíme, že toto zásadním způsobem nenaruší podnikatelské prostředí. V zásadě každá firma, ta malá a střední, je dostane za stejných podmínek jako dosud. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Děkuji panu ministrovi za odpověď. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Putnová. Bude interpelovat pana ministra Chládka, kterého tady nevidím. Takže předpokládám, že asi načtete.
Poslankyně Anna Putnová: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, dámy a pánové. Obvykle dávám přednost dialogu tváří v tvář, ale protože můj dotaz nesnese odkladu, spokojím se, pane ministře Chládku, tentokrát výjimečně s písemnou odpovědí.
Můj dotaz je zaměřen na budoucí zvýšení platů učitelů v regionálním školství. Jedná se o více než 2 mld. a já bych chtěla od vás jasnou odpověď, zda tyto prostředky budou vyčleněny prostřednictvím rozvojového programu tak, jako jste to učinil v letošním roce, a to pouze pro pedagogy a nepedagogy ve veřejném školství, upozorňuji - v rozporu se zákonem. To je celé. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Já děkuji paní poslankyni. S další interpelací vystoupí pan poslanec Vácha a bude interpelovat pana ministra Bělobrádka, kterého zde také nevidím.
Poslanec František Vácha: Také nevidíme. Paní předsedající, pana místopředsedu vlády jsem včera viděl během projednávání státního rozpočtu přicházet a odcházet. Nevím, jestli slyšel moji řeč k hodnocení vědy a k financování vědy. Možná by si ji mohl přečíst, než bude odpovídat na moje dotazy. Nicméně moje dotazy zní:
Pane místopředsedo, proč půjde na vědu v roce 2015 ze státního rozpočtu méně prostředků, přestože mezinárodní audit doporučuje dosáhnout zvýšení prostředků do roku 2020 na 1 % HDP a stejný cíl je deklarován i ve vládní strategii Evropa 2020 v usnesení vlády č. 434 ze dne 7. června 2010?
Včera pan ministr financí během své závěrečné řeči ke státnímu rozpočtu oznámil, že všichni ministři byli se svými rozpočty spokojeni. (Místopředseda Babiš z vládní lavice mimo mikrofon: Byli nadšeni.) Teď mi to tady potvrdil. Byli nadšeni.
Pane ministře, byl jste i vy spokojen se snižujícím se rozpočtem na vědu, výzkum a inovace v České republice? Protože hodnocení samozřejmě souvisí s financováním a financování s hodnocením, tak se chci zeptat, v jakém stavu je příprava hodnocení výzkumných organizací, podle které by se měl připravovat státní rozpočet na rok 2016. Ptám se z toho důvodu, že prý nedošlo k výběru zhotovitele výpočtu hodnocení. Kdy tedy dojde k výběru tohoto zhotovitele? Prosím přesné a závazné datum. Pokud totiž nedojde k výběru zhotovitele výpočtu, budete muset stejně jako v letošním roce navrhnout výdaje na vědu do státního rozpočtu v rozporu se zákony České republiky. Proč vaše administrativa při přípravě státního rozpočtu na vědu na rok 2015 nedodržela zákon 130/2002? Dozvěděl jsem se, že v pátek - (Předsedající s omluvou upozorňuje na čas.)
Dobře, děkuji. Na shledanou. (Smích v sále.)
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: I já děkuji. Dalším interpelujícím v pořadí je pan poslanec Luzar a bude interpelovat ministra financí Andreje Babiše. Prosím máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, členové vlády. Pane ministře, jste úspěšný podnikatel a troufám si tvrdit, že vlastníte hodně firem, které splňují znaky dominance na českém trhu. Zajímal by mě váš názor, nebo spíše názor vašich ekonomických ředitelů, jak se tváří na splatnost faktur.
Je vcelku běžné v České republice, že velké dominantní firmy posunuly splatnost faktur na 120 až 160 dní. Samozřejmě takováto splatnost jim velice pomáhá ekonomicky, protože ony započítávají faktury dnem dostání dokladů, ale od státu nárokují zápočet, popř. vratku daně, ale samy platí až s těmi 120 až 160 dny. Čili samozřejmě místo aby si vzaly finanční úvěr u banky a měly cash od banky na úroky, tak to čerpají od svých subdodavatelů, obvykle malých firem, obvykle živnostníků, kteří pro ně dělají různé práce, a pro ně je tento jejich postup docela výrazně likvidační.
Osobně si myslím, že tato praxe je velice nevhodná pro společnost 21. století. Bojím se ale, že vyřešit to jednoduše zákonem, že bychom stanovili stejně, jako to mají státní instituce nebo obecní úřady, nějakou splatnost 30 dnů v rámci volných smluvních vztahů, by byl dost výrazný problém. Proto bych vám navrhl k zamyšlení možnost, že by stát přijal vůči velkým firmám nebo obecně vůči firmám možnost nároku na vratku, popř. započtení DPH až po faktickém zaplacení takovéto faktury, a ne jako dnes po obdržení dokladů, kdy si to ty firmy můžou nárokovat, popř. obdržení služby a zboží samozřejmě. Čili pokud by to nešlo udělat tak, že až po faktickém zaplacení faktury, by firma mohla od státu, potažmo finančního úřadu, nárokovat popř., provádět zápočet financí. Osobně takovouto praxi (upozornění na čas) považuji za špatnou. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jaroslava Jermanová: Prosím pana ministra o odpověď.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, paní předsedkyně. Dámy a pánové, než přečtu stanovisko našich expertů z ministerstva, tak...
Já vám určitě rozumím. Rozumím vám dobře. Pokud vím, tenhle limit, nebo předepsání platební podmínky je v maloobchodě, kde je odsouhlaseno zákonitých 30 dnů, a dá se říct, že to pomohlo. Nicméně stát nemůže skutečně tady řešit a suplovat povinnosti účastníků trhu. Ona je to podobná situace, jak tady byl návrh, aby stát platil alimenty. Tady máme soudy. Soudy odsoudí někoho k placení alimentů. A teď tady byl návrh, abychom my jako stát nejdřív zaplatili ty alimenty a potom vymáhali peníze. To je samozřejmě úplně jiná motivace a ten stát z hlediska funkčního je na tom podstatně hůř než firma, která nemá ty peníze. Jinak to je ještě dobrý případ, když se platí pozdě. Nejhorší je, když se neplatí vůbec, že se odvede ta daň a potom jsou tam nějaké mechanismy v rámci insolvenčního řízení, kde je taková výjimka, že ta firma, která přišla o peníze, to může uplatnit v nějakém režimu, který je stanoven zákonem.
Takže daňový zákon nemůže zasahovat do stanovení splatnosti faktur, omezovat např. maximální splatnost. To je případně v možnostech jiných zákonů, např. návrhu na změny dosavadních zákonů, které nejsou v gesci Ministerstva financí. ***