(15.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Nicméně pokud úsek D1 Běchovice nebude dotčen nějakými dalšími soudními spory, bude pokračovat příprava na vydání územního rozhodnutí. Pokud se podaří získat územní rozhodnutí, bude následně probíhat příprava na vydání stavebního povolení. To je situace v té části velkého Pražského okruhu, kde je v tuto chvíli, řekněme, nejpříznivější situace pro pokračování jeho výstavby.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. S pátou interpelací je připraven pan poslanec Václav Klučka, který pana premiéra Bohuslava Sobotku bude interpelovat ve věci energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s krizí na Ukrajině. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, kolegyně, kolegové, já jsem většinou v interpelacích znám tím, že vystupuji především v oblasti vnitřní bezpečnosti. Teď z tohoto tématu neuhnu, protože energetická bezpečnost je nejen jednou z klíčových evropských priorit, která se zejména po různých současných i minulých extrémech, které se staly kupříkladu s nehodou ve Fukušimě, a sílícími teroristickými hrozbami a množícími se kybernetickými hrozbami stává velmi aktuálním celoevropským tématem, a ona nutně souvisí se zachováním i vnitřní bezpečnosti státu. Dle výsledku analýz provedených evropskou bezpečnostní organizací a Evropským fórem pro bezpečnost, výzkum a inovace je zabezpečení kritické energetické infrastruktury, a týká se to i České republiky, nedostatečné a nekonzistentní. Různé standardy, metodologie, technologie a legislativa v rámci Evropské unie zvyšují riziko napadení a možného ochromení infrastruktury klíčové pro chod jednotlivých států a v tom případě i celé Unie. Ekonomické a sociální důsledky rozsáhlejších výpadků rozvodných sítí mohou mít velmi závažné dopady, proto odolnost celoevropského energetického systému vůči krizovým událostem se stává jednou z hlavních priorit rozvoje všech států. Naplňování energetické strategie státu a bezpečnosti dodávek není bez koordinovaného zabezpečení kritické infrastruktury energetiky dostatečné a dlouhodobě udržitelné.
Pane premiére, jaká je koncepce energetické bezpečnosti tohoto státu i ve vztahu k tomu, jaká rizika přináší situace na Ukrajině?
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím pana premiéra o odpověď, v níž jistě národ uklidní, že nebude v zimě mrznout.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Já doufám, že nikoliv. Ale začal bych možná od toho, co začal pan poslanec Klučka ve svém vystoupení.
Nejde jenom o Ukrajinu. Jde o celkovou energetickou bezpečnost České republiky. Tady bych chtěl říci, že je potřeba vycházet z toho, že jsme země, která má proexportně orientovanou ekonomiku, máme energeticky náročný průmysl, mezi evropskými státy jsme zemí, která má jeden z nejvyšších podílů průmyslu na tvorbě hrubého domácího produktu, to se v příštích letech nezmění z hlediska podílu průmyslu. A je potřeba, abychom tady měli dostatek elektrické energie, protože potenciální nedostatek zdrojů elektrické energie může znamenat nejistotu, která by už potom také mohla odradit investory od toho, aby nejenom přicházeli noví investoři do České republiky, ale mohlo by je to taky odradit od toho, aby investovali právě do modernizace průmyslu v naší zemi. Čili je to jedno z velkých rizik. A je to odpovědnost vlády v rámci vytváření dobrých podmínek pro prosperitu a podnikání v České republice, aby zajistila dostatečné, spolehlivé dodávky elektrické energie a dalších energetických zdrojů na území České republiky.
Tady musím říci, že vláda je krátce předtím, než bude projednávat aktualizovanou energetickou koncepci. To znamená, chceme schválit dokument tak, abychom se přihlásili k tomu, jakým způsobem se bude vyvíjet energetika v naší zemi až do roku 2040. Součástí aktualizované státní energetické koncepce jsou také určité koridory, ve kterých bychom se měli pohybovat z hlediska výkonu jednotlivých zdrojů výroby energie na území České republiky.
Chtěl bych informovat o tom, že vláda počítá i nadále s tím, že bychom měli využívat jadernou energetiku. Je to zdroj elektrické energie, který je málo závislý na jednom jediném dodavateli energetické suroviny. To znamená, poskytuje nám relativní energetickou nezávislost a relativní energetickou soběstačnost. Pokud jde o obnovitelné zdroje, je Česká republika logicky limitována svými přírodními podmínkami pro další rozvoj obnovitelných zdrojů a jsme také limitováni rozpočtovými možnostmi. Čili tolik jenom velmi stručně k tomu, že ASEK, to znamená aktualizovaná státní energetická koncepce, bere jako jedno z důležitých kritérií právě to, aby česká energetika v budoucnu zajišťovala stabilní rozvoj našeho hospodářství.
Pokud jde o dodávky plynu, myslím, že je potřeba uvítat fakt, že došlo k dohodě mezi ukrajinskou vládou a ruskou vládou za silného zprostředkování Evropské komise o tom, že budou prováděny až do března dodávky plynu na Ukrajinu. Tady si myslím, že Evropská unie sehrála velmi pozitivní zprostředkující roli a je to určitě dobrá zpráva, že pokud ty dodávky skutečně budou realizovány, tak to jednak zabrání humanitární krizi na Ukrajině, jednak by to nemělo ohrožovat tranzit ruského plynu a ruské ropy přes ukrajinské území. V případě, že by tranzit byl nějakým způsobem ohrožen, pak má Česká republika i v důsledku správných strategických rozhodnutí v minulých letech diverzifikované zdroje z hlediska dodávek ropy a plynu, a to takovým způsobem, aby nás výpadek tranzitní trasy přes Ukrajinu neodřízl od zdrojů, které bychom reálně v České republice potřebovali.
Vláda se snaží sledovat stav naplnění zásobníků. V podzemních zásobnících má Česká republika zásoby plynu na zhruba tři měsíce. V případě, že by zcela nebyly zastaveny dodávky plynu do Evropy, ruská strana by mohla zajistit dodávky prostřednictvím plynovodu Nordstream. To znamená, tady existují alternativy vůči té ukrajinské cestě. Domnívám se, že tady není důvod, aby v tuto chvíli existovalo nějaké znepokojení nebo nějaká nejistota z hlediska rizik v příštích měsících, pokud jde o ukrajinskou krizi. Sledujeme jednotlivé scénáře, připravujeme se na jednotlivé scénáře a tímto tématem se pravidelně zabývá i Bezpečnostní rada vlády.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane premiére. Já bych chtěl ale poprosit ještě o jednu věc. A je to opravdu prosba. I v tom ASEK a v tom ostatním, co se podniká k zajištění dodávek kupříkladu plynu, ať vláda prosím věnuje pozornost objektům kritické infrastruktury. Nic nám nepomůže, že zajistíme dodávky, a k tomu napadení pak dojde v těchto objektech. My máme problém s krizovým plánováním. Teď jsme to viděli na jiných segmentech tak, jak se to projevuje. Prosím, věnujte pozornost i tomuto aspektu a zkuste tu kritickou infrastrukturu ještě i do ASEK trošinku vylepšit. Moc děkuju.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Klučkovi. Pan premiér a jeho doplňující odpověď. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Bohužel se ukazuje, že máme mezery v krizovém plánování. Situace, která je dnes ve Vlachovicích-Vrběticích, to jednoznačně dokládá. Objektivně i v situaci, kdy už tady řadu let funguje integrovaný záchranný systém, Česká republika má problém z hlediska krizového plánování. Zdá se, že krizové plány ani v současné podobě nezohledňují všechna rizika, která se dají objektivně identifikovat na území České republiky. Děkuji za tento námět. Myslím si, že je to určitě dobrý podnět pro jednání Bezpečnostní rady státu, abychom při revizi těchto dokumentů i otázce kritické infrastruktury z hlediska rozvodů elektrické energie a dalších zdrojů energií věnovali pozornost a měli je v krizových plánech zohledněny. ***