(9.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Nicméně tady se otvírá obecná otázka řízení státních podniků, a nejenom v resortu zemědělství. Je tedy tím hlavním řídícím ministr? Zakladatel k tomu má přece dozorčí radu. Já bych rozuměl tomu, kdyby generální ředitel neplnil úkoly dozorčí rady. Jakou roli hraje ministr v tom, že kromě toho, že má politickou odpovědnost, že on vydává pokyny řediteli? Ale říkám, je to obecná otázka, není to jenom... To znamená, když vy vydáte pokyn řediteli Lesů České republiky, on ho nesplní, pak tam přijde dozorčí rada, která řekne "všechno je v pořádku", tak vy ho odvoláte? Nic takového nenavrhuji, abychom si rozuměli.
Říkám, je to obecná otázka, kdy mnozí ministři všech vlád, abyste to nebral osobně ani politicky, jsou přesvědčeni, že oni ten podnik vlastně řídí a že ten ředitel je prostě jeho podřízený. Sice má plnou zodpovědnost podle obchodního zákoníku atd., ale musí plnit pokyny ministra. Já jsem přesvědčený o tom, že to není správný výklad, a byl bych rád, abychom o tom někdy, ne dnes, vedli debatu v obecné rovině. O všech státních podnicích. Ne jenom o jednom, protože tam byl vyměněn generální ředitel. Protože si myslím, že to tak prostě není, že je to domněnka některých ministrů, říkám bez ohledu na politickou příslušnost, bez ohledu na to, ve které vládě působí, a bylo by dobře tu kompetenci vyjasnit. Protože když už jsem měl tolik času od toho září až do prosince, tak jsem si mezitím načetl statuty podniků a tohle. A nic takového, že generální ředitel má poslouchat ministra, jsem tam nenašel.
Na jedné straně tomu rozumím, byl jsem ministr. Rozumím tomu vašemu přístupu, pane ministře. Na druhé straně si myslím, že typ výběrového řízení uvnitř podniku - není to ani náměstek generálního ředitele -, to znamená nižší organizační (nesrozumitelné) podniku, by neměl být důvodem pro odvolání úspěšného ředitele a profesionála. To, že to vyvolá rozpory nebo jiné pohledy, je naprosto v pořádku. Mně to přijde poměrně malicherný důvod. Opravdu. Prostě buď mě poslechneš ve všem, nebo půjdeš. Omlouvám se, ale říkám to takhle obecně. Nikomu tady od řečniště netykám.
Určitě se najdou důvody, kde bych i já souhlasil s postupem, kdyby někdo neposlechl ministra, i kdyby to bylo jen doporučení, rada, on tu kompetenci nemá. Jenom mi tento případ nepřijde natolik závažný. Nic víc. Když se podíváte do organizační struktury podniku Povodí Odry, jsou tam významnější manažerské pozice kromě generálního ředitele v rámci té struktury než ředitel závodu. Není to žádná rozhodující... Já nevidím nic špatného na tom i vzhledem ke kariérnímu růstu uvnitř toho podniku mít výběrové řízení uvnitř.
Když jsme tady vedli debatu o služebním zákonu, což sice není přesně tenhle ten, ale patří to do veřejné sféry, tak jsme to byli my, kteří jsme chtěli co největší otevřenost, a vy jste tomu bránili. Říkali jste: Ale ti úředníci musí mít motivaci, aby věděli, že když tam budou dobře sloužit, že třeba postoupí na vedoucího oddělení, ředitele odboru atd. A tam mnohdy není tak úzká odborná specializace jako tady. A tady najednou, když ředitel, ne že někoho jmenuje z voleje, když chce vypsat výběrové řízení uvnitř podniku a udělá to, resp. chce něco změnit, tak je odvolán. To je ten problém, který tady vidím.
Jestli jsem se špatně zorientoval v čase v personalistice ministerstva, tak se omlouvám, nebyl to úmysl. Vidíte, že to tak pečlivě nezkoumám, abych zjišťoval, kdo kdy nastoupil i odstoupil. Pokud se vás to dotklo a něco jste si vyprosil, mně přijde, že jste hrozně útlocitný, tak se vám fakt omlouvám. Nebylo to úmyslné. Fakt jsem se nedíval dneska, včera, kdo tam ještě sedí nebo nesedí.
Mně spíš vadí, že ten pokyn vydával, možná je to náměstek, no určitě, když to říkáte, který má na starosti věci zakladatele. Ale on je odborník na vodohospodářské stavby? Aby říkal skutečně o provozní manažerské pozici ve středním managementu, aby on rozhodoval, jaký typ výběrového řízení? To mně přišlo zvláštní.
A úplně jste se vyhnul odpovědi, jestli to nějak projednáte s náměstkem. Já zase nechci, abyste ho kvůli tomu odvolal, ale považuji za lidsky slušné, aby mi náměstek ministra jako poslanci odpověděl například: Nezlobte se, nemám vám k tomu co říct, to má na starosti můj kolega. Nebo cokoli jiného. Ale abyste mě pochopil. Já nechci, abyste to personálně řešil. Já bych chtěl, aby se to prostě neopakovalo nikomu z nás, že když se slušně písemně obrátíme s dotazem na někoho ve vedení ministerstva, abychom dostali odpověď. Třeba i tuhle: Pane poslanče, máte smůlu, já to neřeším. Jinak bych o tom nemluvil. Ale opravdu bych byl nerad, aby kvůli tomu měl ten náměstek nějaký větší personální problém. Já ho osobně neznám. Jenom mi to prostě vadí. A ještě jsem nechal přes svou asistentku tu odpověď třikrát urgovat. Zase ne přímo panu náměstkovi, ale zase přes jeho sekretariát. A pak jsem to vzdal. Přišlo mi nedůstojné domáhat se počtvrté, popáté odpovědi na zdvořilý mail, kde byly čtyři stejné otázky, na které mi odpověděl pan hejtman. Jeho odpovědi jsem vám odcitoval.
Jestli nový generální ředitel, že jste se dozvěděl, že je člen KDU, dva dny předem, to se můžeme přít, to nemá žádný smysl. Já myslím, že si počkáme rok nebo dva, jak dobrý generální ředitel bude. (Vicepremiér Bělobrádek za řečníkem z vládní lavice: To je jasné!) Já tomu prostě nevěřím. My to víme všichni v regionu. Věděli jsme to v okamžiku, kdy se přihlásil. Ale může se to stát. Já to nevylučuji. Já jsem řekl, že se domnívám. (Vicepremiér Bělobrádek opět cosi podotkl, tentokrát to nebylo srozumitelné.) Pan vicepremiér je z toho nervózní. On to asi taky nevěděl.
Řekl jsem jasně, pane vicepremiére, když mi křičíte do zad, že jeho výsledky budu hodnotit za nějakou dobu, že dopředu neřeknu, že to bude špatný ředitel. Já myslím, že to je korektní přístup. (Vicepremiér Bělobrádek: Není!) Není. Není to korektní přístup. Musíme to (nesrozumitelné) dopředu, bude to výborný ředitel, říká pan vicepremiér.
Já jsem se nedozvěděl žádný důvod kromě toho, že neposlechl nejdřív pana prvního náměstka a pak vás ohledně typu výběrového řízení na střední management v rámci podniku. Kdybyste mi to takhle aspoň napsal, pane ministře, tak bych byl s tou odpovědí spokojen. Sice bych s vaším rozhodnutím nesouhlasil, ale nenapsal bych, že s tou odpovědí nesouhlasím a nevedli bychom tuto debatu. Mně skutečně vadí, a možná je to jednoduchá odpověď, proč jste mi to takto jednoduše nenapsal - tuhle tu jednu větu. Říkám, já osobně bych to hodnotil jinak, ale rozuměl bych těm důvodům, i když bych s nimi nesouhlasil, a nevedl bych tady s vámi polemiku. Ale pokud napíšete, a podle mě je to opravdu vůči tomu člověku nespravedlivě urážlivé, že neoptimálně komunikoval například se samosprávou, a nejste schopen to ničím doložit, tak se nedivte, že toho člověka, kterého osobně znám, tím se nijak netajím, znám ho roky, považuju ho nejen za skvělého odborníka, ale i za vynikajícího člověka, že ho tady tak bráním. Udělal bych to pro každého, o kom bych si myslel, že se mu děje nějaká nespravedlnost.
Sám dobře víte, že to je člověk, který neseděl do posledního dne na té židli. Vy jste ho odvolal ke dni jmenování nového generálního ředitele. Bývalý generální ředitel usoudil, že v tom okamžiku ztratil motivaci, a po nějaké době dobrovolně odešel. Myslím, že takhle to bylo. Takže to nebylo proto, aby tam seděl ještě o den déle nebo o dva dny déle. Ani jsem nenavrhoval, abyste něco změnil, revokoval. Mě jenom... (Ministr cosi namítá z vládní lavice.) To je (nesrozumitelné) správné sloveso. Mně se prostě nelíbila jenom ta vaše formulace o neoptimální komunikaci s podřízenými a se samosprávou, protože ji nepovažuji za pravdivou. Zatím jste ji nijak nedoložil.
Děkuji vám, pane ministře.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré ráno. Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Dále je přihlášen do rozpravy pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych chtěl potvrdit stanovisko, které říká, že ministr má právo odvolat ředitele své organizace. Dokonce má ze zákona právo udělat to bez důvodu. Je to čistě na něm. A já bych toto podporoval, protože ministr nese odpovědnost za fungování resortu. A šel bych ještě dál. Myslím si, že kde takovéto právo ministr má, skoro ani nemá vypisovat výběrové řízení. Pokud si je někým jistý, že bude dobrý generální ředitel, pak by si za tím měl prostě stát a neměl by vypisovat pseudovýběrová řízení a dělat z ostatních, promiňte mi ten výraz, ale z těch, co se přihlásili do výběrového řízení, protože ministr už je dávno rozhodnut, z nich dělat pitomce, ale rovnou říct: Toto je můj kandidát a já ho chci rovnou jmenovat. Je to lepší styl řízení než dělat široká výběrová řízení a vytvářet jakousi mlhu proto, abych tam dostal lidi, kteří jsou z pravidla nepříliš kompetentní. Jenom tím vlastně dělám jakési alibi, že vypíšu výběrové řízení, ale stejně už jsem dávno rozhodnut, koho tam dám. V tomto ohledu bych bojoval za právo jakéhokoli ministra, aby měl tuto pravomoc takto se chovat, neboť je odpovědný za resort. ***