(17.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já jsem se snažil, i když jsem měl poměrně krátkou dobu, zrušit Státní fond dopravní infrastruktury jako instituci, která je zbytečná, která stojí mezi státem a Ministerstvem dopravy a jeho podřízenými organizacemi. To jsem bohužel nestihl. Nicméně si myslím, že to je správná cesta, aby hospodaření státu bylo v jednom rozpočtu. Protože pak neprojednáváme úplně všechno. Úplně stejně, jako když příští středu budeme projednávat třetí čtení státního rozpočtu, pak bude Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení, tak bych mohl pokračovat. Takže to je podnět pro vládu. Letos s tím nic neuděláme. Z našeho názoru by bylo dobré ty fondy zrušit. Ne zrušit ty činnosti, ne zrušit ty výdaje. Tam se můžeme bavit o výši, zda jsou efektivní, nebo nejsou. Ale opravdu to zkresluje pohled na hospodaření státu jako celku.
Vláda říká ve svém programovém prohlášení, že bude bojovat s byrokracií a s přebujelou administrativou. Tak jenom do kupy tři ministerstva, a to životního prostředí, finance a Ministerstvo práce a sociálních věcí do kupy zvyšují počet zaměstnanců o dva tisíce z roku na rok. O dva tisíce! To není ten správný boj s administrativou a přebujelou administrativou. Vláda pod vedením premiéra Sobotky v zásadě kopíruje hospodaření státu z dob, kdy byl Bohuslav Sobotka ministrem financí.
V několika vyjádřeních pana ministra financí jsem zaznamenal, že by se snažil, aby v roce 2017 byl ten rozpočet pokud možno vyrovnaný. Ono se to fajn říká v roce 2012, a v roce 2013 se to blíží. Teď jsme na konci roku 2014, máme rozpočet na 2015 s plánovaným schodkem 100 mld. a nejpozději za 21 měsíců tady budeme mít návrh rozpočtu pro rok 2017. Jsem zvědav, zda bude navržen schodek nula, respektive jestli bude navrženo vyrovnané hospodaření státu pokud možno včetně těch fondů, protože ty to zadlužení vytvářejí také. Vláda na rozdíl od toho, co hlásá, co má ve svém programovém prohlášení, s čím se velmi často pyšní, a moje kolegyně a kolegové to ve svých vystoupeních podrobně analyzovali a popsali ve svých vystoupeních ke kapitolám v jednotlivých ministerstvech, zvyšuje provozní výdaje. Přestože celou dobu tvrdí, že provozní výdaje bude snižovat.
Takže když to shrneme: výborná ekonomická situace české ekonomiky, zhruba 4 procentní body lepší HDP než poslední rozpočet, který sestavovala naše vláda. Přitom návrh schodku státního rozpočtu o 20 mld vyšší než v roce 2013, rekordní mandatorní výdaje, zvyšující se provozní výdaje a snižující se kapitálové výdaje. To je rozpočet, který připravovala vláda, která o sobě tvrdí, že šetří, snižuje provozní výdaje a zvyšuje poměr investic. Jasný rozdíl mezi slovy a činy. A ta fakta jsou v tom sněmovním tisku 331 a v ostatních kapitolních sešitech. Jsou to data vlády, ministrů a jim podřízených úřadů. Nejsou to data, která by zpracovávala opozice. My jsme sice podali několik pozměňujících návrhů, které jsou určitě všechny v pořádku - a nevím, jestli ministr financí připustí svobodné rozhodování, nebo řekne nic, žádný pozměňovací návrh nesmí být přijat -, a budeme rádi, když budou přijaty. Ale i když budou přijaty, tak na tom základním se nezmění vůbec nic. Ten rozpočet je špatný, rozhazovačný a neslouží zájmům České republiky. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Mám tady faktickou poznámku pana poslance Roma Kostřici. Ještě stále v rozpravě. A eviduji přihlášku pana místopředsedy vlády a ministra financí Babiše. Ptám se, jestli to bude závěrečné slovo po skončení rozpravy? Ano. Tak prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo. Zcela krátce, když to nejde přímo k rozpočtu. Tady byla jedním z mých předřečníků definována dvakrát katastrofální finanční situace U Svaté Anny. Jenom bych chtěl informovat toto ctěné auditorium na mikrofon, že dělám odhad, prosím vás, nejedná se o žádné fixní číslo, že pokud by byla tato nemocnice financována tak jako průměrné nemocnice přibližně víc než 20 roků, tak by měla dostat od pojišťoven o 1,8 mld. více. A pokud by šlo o srovnání s velmi dobře hodnocenými nemocnicemi, pak by to dělalo 2,2 miliardy za těch 20 roků. Bohužel musím říct, že tento výpadek, nebo to nerovnoměrné financování je hlavně kompenzováno mrzkými platy jejích zaměstnanců. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Romu Kostřicovi. To byla zatím poslední přihláška do rozpravy. Ptám se, kdo se dál hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Rozpravu končím. Nyní tedy se ptám, jestli se pan ministr hlásí k závěrečnému slovu. Ano. Tedy žádám pana ministra financí, aby se ujal svého závěrečného slova ke druhému čtení státního rozpočtu. Prosím, pane místopředsedo vlády, máte slovo.
Místopředseda vlády ČR a ministr financí Andrej Babiš: Děkuji, pane předsedo. Kolegyně, kolegové, chtěl jsem vystoupit stručně na závěr, protože tady zaznělo strašně moc názorů. Pan Stanjura mi vyčítá, že je to rozhazovačný, jiní poslanci zase kritizují, že jsme dali málo a že se údajně ministři málo plazili. Tak já nevím.
Já si myslím, že poprvé někdo předložil rozpočet s velkým časovým předstihem a velice transparentně, a ten rozpočet byl diskutován v tripartitě, se zaměstnavateli, s odboráři. Nebylo to tak, že se jim to dalo dva dny před 30. zářím. My jsme měli několik kol, jednotliví ministři vlády... už v červnu jsme měli nějakou bázi a od toho června až do září tam přibylo skoro 20 miliard, protože my jsme vlastně... Takže nemůže nikdo říct, že nějaký ministr byl nespokojený. Všichni byli ve finále spokojeni. (Smích zprava.) Takže nevím, kdo ty různé pozměňovací návrhy, že někde chybí peníze na památky nebo na sport, tak fakt tomu nerozumím, proč se to navrhuje. Já jsem si myslel, že poslanci chodí za ministry a tam diskutují svoje požadavky, tak jak chodí poslanci za mnou. Ale možná někteří nechodí.
Takže ten rozpočet je velice dobrý, protože jednak je postavený na deficitu 100 mld. Tady opozice předkládala 120 mld. deficit. A to neznamená, že bude 100 mld., možná bude podstatně méně, protože je otázka, jak dopadnou ty naše jednotlivé projekty.
My jsme převzali tu zemi v rozkladu. Tady se někdo ptá, že proč nefungují, a proč je problém ve Vrběticích. No problém ve Vrběticích je takový, že ten ministr obrany, a teď nevím, který to byl, jestli to byl Vondra nebo Picek, vlastně ta munice, co tam je, to je pravděpodobně munice, která patřila státu, a někdo ji koupil za nějakých podmínek. Takže místo toho, aby ten ministr přemýšlel a zjistil, že tam má 500 milionů metrů čtverečních, a kdyby to prodal za korunu, tak má 500 milionů, aby se zbavil toho nepotřebného majetku, no tak to pronajal soukromým firmám. A my dneska řešíme problém soukromých firem. Tak to je taky jeden z příkladů, jak funguje náš stát a co jsme zdědili. Nebo pan Stanjura si stěžoval na České dráhy, že ty vlaky nejezdí. Ale to se musí zeptat pana Žaludy, který zadlužil ty České dráhy, a v podstatě jejich zadlužení je katastrofální. Taky nakoupili nějaké vagony bez lokomotiv, jsem se dozvěděl, takže my platíme nájem lokomotiv 430 milionů ročně, vagony máme. A podobná zvěrstva jsme zdědili.
Takže to jen tak na okraj, proč ten stát je v rozkladu, protože on je v rozkladu. A je to náš úkol snažit se to teď nějak změnit. ***