(17.30 hodin)
(pokračuje Heger)
Já o tom mluvím proto, že příčina toho jevu není nedostatek kontroly. Jestliže máme kontrolovat systém nemocnic, který utrácí zhruba 1/4 rozpočtu zdravotnictví, což je něco mezi 50 a 60 mld., tak tam jestli je kontrolorů pět, nebo deset, tak to ten systém nespasí. Jestliže je potřeba přimět tyto instituce k odpovědnému chování, tak je potřeba zcela jiný prostředek, který odstraní morální hazard, který v nemocnicích je, a nastaví jim správně odpovědnosti a pravomoci.
Ta cesta je odstátnění nemocnic do jakékoli podoby. Bylo navrhováno za doby předminulé vlády, aby fakultní nemocnice byly odstátněné do jakýchsi podob univerzit alias univerzitních nemocnic. V oblasti univerzit se jejich odstátnění do formy neziskových organizací velmi osvědčilo. Univerzity přes veškeré rozpočtové problémy, které nejsou o mnoho menší, než jsou rozpočtové problémy v zdravotnickém sektoru, si s tím poradily velmi dobře. Běžné finanční kontroly, které nad nimi stojí, je udrží v rámci odpovědného chování a není možno říct, že za těch mnoho let, co toto uspořádání existuje, by se posunulo.
Kdybychom chtěli kontrolovat průtoky 50 mld. ve velmi složitém nemocničním sektoru, budeme na to opravdu potřebovat stovky a více lidí a další rozšiřování těch několika málo kontrolorů o několik dalších málo, byť to není příliš velký peníz, mluvíme-li o státním rozpočtu, nám nepomůže. Jediné, co nám pomůže, je změna jakéhosi paradigmatu, jak se dneska říká, a řádné řešení toho, čemu se v ekonomice říká morální hazard.
Omlouvám se, že jsem nepoložil pozměňovací návrh, ale cítil jsem za svou povinnost na tento problém, který má velké finanční konsekvence, a nakonec i rozpočtové finanční konsekvence, jak dokazuje půlmiliarda do jedné z velkých klíčových fakultních nemocnic, na tento problém zde upozornit.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Leoši Hegerovi, který byl poslední elektronicky přihlášený do rozpravy. Ještě než dám slovo předsedovi klubu ODS Zbyňku Stanjurovi, který je přihlášen do rozpravy, budu konstatovat omluvy. Paní poslankyně Jana Hnyková se omlouvá od 18 do 19 hodin z rodinných důvodů a v případném jednání po 19. hodině, kdyby nastalo, se omlouvá pan poslanec Josef Kott.
Nyní tedy pan poslanec a předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura v rozpravě. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezký podvečer, dámy a pánové. Nejdřív se formálně hlásím k sněmovnímu dokumentu 1751. Ten pozměňovací návrh už komentovalo několik poslanců, tak se k tomu nebudu vracet, ale formální povinnost jsem splnil.
My dneska zase - kdyby mi pánové umožnili, ať nemusím křičet. Děkuji. Zase zažíváme takový dlouhý den, kdy tady desítky poslanců kladou dotazy a odpovědí je mlčení. Já tomu opravdu nerozumím. Předpokládal bych, že ministři budou rádi, když budou moci přednést své argumenty, odpovědi na dotazy, vyvrátit některé pochybnosti či vyvrátit kritická slova opozice. Je to takové trošku monotematické.
Nejdřív začnu tím, než řeknu, co jsem vlastně chtěl říct, já jsem se zeptal pana ministra Babiše, jestli 130 milionů je 500 milionů. On tady argumentoval, že z 261 je 520, bude to platit půl roku, tzn. přínos je 130 a v rozpočtu je plus 500. Tak jsem se ho ptal, jak to vlastně je, protože já nevím. Ale zatím jste mi neodpověděl. Děkuji. Výborně. Odpověď se pak dozvím.
K návrhu rozpočtu co říct. Že vláda se nachází v hospodářsky mimořádně příznivém období. Já bych řekl v nejlepším od roku 2008, co se týče kondice české ekonomiky. Poprvé, a predikují to různé nezávislé instituce, nejenom Ministerstvo financí, by měl hrubý domácí produkt příští rok překročit 4 biliony korun. My bychom očekávali, že vláda tyto příznivé ekonomické podmínky využije k tomu, aby sestavila skutečně dobrý rozpočet. To se vládě bohužel nepodařilo.
Asi nemá cenu opakovat debatu, kdy vláda tvrdí, že to je proinvestiční rozpočet, přitom výdaje jsou 76 mld. Zase vláda tvrdí, že 76 je víc než 100, protože v roce 2013 byl špatný, nebyl proinvestiční rozpočet, ale kapitálové výdaje byly 100 mld., nebo více než 100 mld. Příští rok bude proinvestiční rozpočet, přitom kapitálové výdaje jsou 76 mld.
Je to možná kupodivu, ale opozice si přečetla a čte si pravidelně programové prohlášení vlády. Měli by to dělat i vládní poslanci, abychom kontrolovali vládu, zda to programové prohlášení plní, či neplní. My jsme hlasovali proti, ale i tak nás zajímá, zda se plní, či neplní.
Jedním z bodů, a ten je poměrně významný, a dokonce bod, s kterým bychom vyslovili souhlas, je, že vláda provede komplexní prověrku mandatorních výdajů státu. Jsme 14 měsíců po volbách, jsme skoro 11 měsíců poté, co vláda byla jmenována. Mandatorní výdaje pro rok 2015 jsou v rekordní výši a žádná prověrka mandatorních výdajů se doposud nekonala. Tak nevím, jestli to bude až v posledním roce poté, co vláda bude neustále zvyšovat mandatorní výdaje, a pak na odchodnou udělá nějakou prověrku, aby řekla: Tak jsem to zvedli o 150 mld. za ty čtyři roky. To jsme ale šetřili!
Je s podivem - a to si podle našeho názoru už vláda vytváří alibi, aby v druhém pololetí příštího roku mohla tvrdit, jak výborně hospodaří -, že např. co se týče daňových příjmů třeba z DPH vláda vychází z čísel a ze skutečnosti roku 2014. Máme k dispozici díky tomu, že v pondělí Ministerstvo financí publikovalo výsledky plnění státního rozpočtu za jedenáct měsíců, tak už máme poměrně přesný odhad, jak dopadne plnění rozpočtu minimálně na příjmové straně. Za prvé máme výsledky za prosinec z minulých let a k tomu máme skutečnost za prvních jedenáct měsíců.
Vláda de facto říká, že na DPH vybere buď stejně, nebo méně než letos. Přitom dělá tak výborná opatření na to, aby se zvýšil výběr zejména DPH, a současně poroste ekonomika mezi 2 a 3 %. Nemá cenu se přít, která instituce má pravdu, zda Česká národní banka, Světová banka, nebo Ministerstvo financí. Tady něco zase matematicky nesedí. Poroste ekonomika, za ty 2 až 3 procentní body můžeme říct, že to automaticky produkuje do státního rozpočtu někde kolem 30-35 mld. Současně pan ministr financí neustále říká, jak se zlepšuje výběr daní pod jeho vedením, jak to sám řídí a jak ty daně se platí lépe a lépe, ale vláda si prognózuje, že nevybere ani o korunu víc než v roce 2014. A my myslíme, že úmyslně, aby pak řekla, že my spoříme, protože jsme víc vybrali, a tudíž schodek je nižší. Opakovaně se přeme o tom, že když jsou vyšší příjmy, že to nejsou žádné úspory, ale že se jenom snižuje schodek.
Očekával bych, že vláda se zkusí vypořádat s tím, co nám se nepovedlo, a to je fondové hospodaření. Myslím, že naprosto nesystémově existují státní fondy, které stojí mimo státní rozpočet. Vzniklo to kdysi, já teď nevím, já jsem tady v té době nebyl, před 10, 12, 14 lety, s tehdejším odůvodněním, že hlavním motivem bylo, aby prostředky, které se nestačí investovat v tom roce, aby nepropadly takzvaně Ministerstvu financí, aby se mohly převést z roku na rok. Okamžitě to nebylo, tak velmi často úřady v listopadu a v prosinci často nesmyslně utrácely, aby nemusely nic vracet. Ale to už dávno neplatí. Přesto dále ty fondy existují a nejsou to malé částky. A jsou tam další deficity. Například ve fondu bydlení na příští rok plánovaný deficit je jedna miliarda, ve Státním fondu životního prostředí deficit 1,5 miliardy. Co se týče fondu, kde jsou příjmy z privatizace, deficit 8,5 miliardy. Tak jenom ta tři čísla zvyšují obecně deficit veřejných rozpočtů o 10 mld. za příští rok. A navíc je to skutečně nepřehledné. ***