Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Hamáček)

135.
Ústní interpelace
 

Zahájíme interpelace. Připraví se pan poslanec Nykl a po něm paní poslankyně Adamová.

 

Poslanec Igor Nykl: Pěkné odpoledne, vážený pane předsedající, pane premiére, zbytku vlády.

Mezi ČSSD a hnutím ANO, zdá se, je poněkud rozdílný pohled na to, v jaké kondici je zdravotnictví. Vy jste v podstatě před čtrnácti dny prohlásil na konferenci Zdravotnictví 2015, že zdravotnictví funguje z celkového hlediska efektivně, a tak by se mohlo zdát, že my vlastně příliš kritizujeme ten systém zdravotnictví. Já bych vám chtěl říct, jaká je realita. Váš ministr zdravotnictví prohlásil minulý týden, že tzv. systém DRG, to jsou úhrady akutní péče v nemocnici, stojí zcela na hausnumerech a bude trvat nejmíň tři čtyři roky, než vůbec začne fungovat transparentní a spravedlivé oceňování úhrad. Chybí v podstatě transparentní zákon, tzv. úhradová vyhláška je tak komplikovaná, že tomu v podstatě nikdo nerozumí, a v podstatě existuje pouze tzv. individuální ujednání mezi pojišťovnami a poskytovateli. A to jsou tři čtvrtiny smluv, které jsou samozřejmě nekontrolovatelné.

Porušujeme pravidla o přesčasové práci ve zdravotnictví. Máme kritizovaný systém vzdělávání. Máme velký odchod mladých lékařů do zahraničí, zachraňují nás Slováci, hrozí kolaps systému praktických lékařů a lékařů pro děti. Máme předražené nákupy přístrojů z prostředků EU, kde jsou podávána trestní oznámení a kde EU zastavila dotace. Jsou odhaleny závažné hospodářské delikty například v Nemocnici Na Homolce, kde se zdá, že bylo nehospodárně vyvedeno 3,4 miliardy korun, kde to šetří policie. Máme nejlevnější léky v EU, které nám umožňují reexporty, a naopak máme nejdražší přístroje kardiovertery, defibrilátory, stenty, které samozřejmě jsou nehospodárné pro pojišťovny. Máme nedořešené miliardové kauzy IZIP, protonové centrum a mnohdy chybí morálka. Například ředitel některé pojišťovny si koupí Audi A8 long za čtyři miliony a vůbec mu to nevadí. (Předsedající: Čas.)

Doufám, že jsem vás přesvědčil o tom, že naše kritika je asi oprávněná. Mně stačí odpověď ano, ne, nebo aspoň částečně ano. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě, když se podíváme na to, jaké náklady se vydávají v různých zemích světa a Evropské unie na zdravotnictví ve vztahu k hrubému domácímu produktu, tak zdravotní péči, kterou získáváme v České republice, pořizujeme relativně levně. My vydáváme na zdravotnictví kolem 7 % HDP. Když to porovnáme s dalšími zeměmi, patříme mezi státy, které v poměru k HDP vydávají spíše méně, než je průměr ve vyspělých zemích, které jsou na obdobné úrovni, jako je Česká republika. Vydáváme méně, bohužel za to platíme takovou věcí, jako je např. mzdová konkurence, pokud jde o naše lékaře a pokud jde o naše specialisty. Jednou z částí zdravotnictví, kde výrazně šetříme finanční prostředky, jsou přirozeně mzdové fondy, které u nás nedosahují takového podílu na celkových výdajích ve zdravotnictví jako v některých jiných vyspělých zemích. Když se podíváte na podíl nákladů personálních, ten se u nás vesměs pohybuje někde kolem 50 %, v zemích, které jsou vyspělejší nebo stejně vyspělé jako Česká republika, je to 55 nebo 60 %, které se dávají na mzdy. To je jeden z důvodů, proč dáváme málo, a není to dlouhodobě udržitelná cesta.

Já jsem v této Poslanecké sněmovně kritizoval minulé pravicové vlády za celou řadu kroků, které podle mého názoru nevedly k transparentnímu postupu, a jsem strašně rád, že se nám podařilo zabránit věcem, které by nám znemožnily cokoli se zdravotnictvím dělat. Chtěl bych připomenout, že tady byla vláda, která chtěla privatizovat zdravotní pojišťovny. Chtěla je převést na akciové společnosti. Dokážete si představit, jak by to asi vypadalo, kdyby dneska místo veřejnoprávních zdravotních pojišťoven, na které se můžeme dívat, které můžeme nyní zákonem zmocnit k tomu, aby zveřejňovaly smlouvy, u kterých můžeme řešit jejich provozní náklady, kdyby místo těchto veřejných zdravotních pojišťoven tady byly soukromé akciové společnosti? Dopadlo by to jako na Slovensku, kde vedou arbitráž s vládou v okamžiku, kdy tamní vláda se snaží změnit jakýkoli parametr z hlediska řízení zdravotní péče. Je strašně dobře, že se u nás podařilo zabránit privatizaci zdravotních pojišťoven, a jsem přesvědčen o tom, že jedním z důvodů, proč je naše zdravotnictví tak efektivní, je, že není zprivatizováno, pokud jde o segment velkých zdravotnických specializovaných zařízení, jako jsou např. fakultní nemocnice, a že se nepovedlo zprivatizovat zdravotní pojišťovny. Proto v tuto chvíli vláda může disponovat nástroji k tomu, abychom zlepšili efektivitu zdravotní péče.

Rozhodně nebudu rozporovat některé příklady, které tady byly uvedeny, protože já sám jsem je v minulosti kritizoval. Chci zmínit např. podivnou privatizaci tkáňového centra v Brně ve fakultní nemocnici, kterou jsem kritizoval, a vůbec dodnes nechápu, proč stát místo toho, aby sám investoval peníze do výzkumu a vývoje v této oblasti, a sami víme, kolik miliard se v této oblasti rozdělovalo v minulých letech z prostředků EU, tak místo aby ty peníze investoval stát, a ty peníze měl, byly tady prostředky z evropských fondů, tak místo toho se tkáňové centrum privatizovalo a řeklo se, že privátní subjekt je schopen uplatnit prostředky na podporu výzkumu a vývoje.

Byla tady řada kroků, která nebyla v pořádku, a já myslím, že teď máme výbornou příležitost, abychom se na to podívali.

To, co pokládám za důležité, je racionální rozhodování z hlediska umisťování drahé přístrojové techniky. Samozřejmě že jedna věc je, aby se tady soutěžilo, aby přístroje nedodávala jedna, maximálně dvě firmy, ale aby tady byla otevřená výběrová řízení na jejich pořizování, ale stejně tak je důležité, aby přístroje byly rozmisťovány racionálně, tedy abychom zbytečně neměli vysokou koncentraci drahé zdravotnické techniky, která pak nebude v území efektivně využita.

Jsem rád, že je v Legislativní radě vlády novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, že ta zakotví zveřejňování smluv o poskytování a úhradě hrazených služeb, to si myslím, že je velmi důležitá věc. Poskytování informací ze strany zdravotních pojišťoven Ministerstvu zdravotnictví, tak aby se mj. dala udělat i reforma DRG, aby se systém opíral o větší, silnější základy z hlediska např. počtu referenčních zdravotnických zařízení. Jestliže tady bude zaveden zákaz náboru pojištěnců, tak aby si pojišťovny nepřetahovaly pojištěnce, jestliže tady budou sníženy příděly do rezervního fondu, bude tady ošetřen konflikt zájmů ve správních orgánech zdravotních pojišťoven, který tady dodneška pořádně ošetřený není, myslím si, že máme prostor pro to, abychom snížili úniky ve zdravotnictví.

Já prostě jenom odmítám říkat, že zdravotnictví je černá díra, protože mi to připadá pohrdavé vůči práci tisíců lékařů, zdravotních sester, pomocného zdravotního personálu, prostě všech těch lidí (upozornění na čas), kteří se za nelehkých podmínek snaží, aby naše zdravotnictví fungovalo. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane premiére. Zeptám se pana poslance, zda si přeje položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím.

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji za obsáhlou odpověď. Já jsem skutečně chtěl jenom ano, nebo ne, a to proto, že vy se často s panem ministrem díváte, že hnutí ANO je příliš kritické k resortu zdravotnictví, a já jsem vám uvedl jedenáct závažných příkladů a na nich jsem ukázal, že se na nás nesmíte zlobit, že jsme kritičtí. A to jsem chtěl jenom slyšet. Doufám, že jsem vás přesvědčil. Bylo jich jedenáct, když tak si to ještě třeba na stenozáznamech přečtěte. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan premiér si přeje využít svého práva na reakci?

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Myslím si, že je to vcelku milé, že spolu takto vedeme debatu v rámci vládní koalice skrze institut interpelací.

Jenom chci říci, že v tomto spor není. Myslím, že spor je možná trošku v tom, že teď máme šanci konstruktivně s tím něco udělat. Já jsem to zažil řadu let v opozici, možná vy tuto zkušenost nemáte, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, ale já už jsem tady v Poslanecké sněmovně hodně dlouho nadával na poměry. Roky jsme tady nadávali na poměry a nemohli jsme s tím vůbec nic udělat. Teď je šance s tím něco udělat. Takže si říkám, že možná bude lepší tu energii místo toho, abychom nadávali na poměry, věnovat tomu, diskutovat o konstruktivním řešení. Tedy bavit se o tom, jestli to, co máme na stole, zákony, které předkládáme, jestli to je skutečně řešení problému, který tady je, nebo jestli bychom je měli udělat nějak jinak. Proto jsem zmiňoval novelu zákona o zdravotním pojištění, která je teď v Legislativní radě vlády, protože si myslím, že tam můžeme řadu dobrých pravidel schválit.

Otevřeme systém, zajistíme zveřejňování smluv. A já si myslím, že zveřejňování smluv v systému zdravotního pojištění nám umožní, abychom eliminovali protekční extrémy, které tam evidentně existují. Protože já jsem taky viděl v novinách přehledy základních sazeb, které mají jednotliví poskytovatelé zdravotní péče v segmentu lůžkových zařízení, a je to velmi zvláštní. Když se na ten seznam podíváte, jsou tam velmi zajímavé subjekty a člověk se ptá proč. Proč mají vyšší sazby než třeba některé specializované fakultní nemocnice, zrovna některá privátní zdravotnická zařízení. Zveřejňování já velmi podporuji a myslím si, že to je dobrá cesta, jak to zvládnout, ale nestačí to. Pak se bavme také o racionalizaci pořizování léků a určitě o tom, aby tady byla jistota, že se věci nenakupují předraženým způsobem a že ze zdravotnictví neutíkají peníze, které by tam měly zůstat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byla první interpelace. S druhou interpelací vystoupí paní poslankyně Adamová na téma zahraniční politika České republiky. Prosím, paní kolegyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane premiére, ve své interpelaci bych se chtěla soustředit na vaši včerejší schůzku s panem prezidentem Zemanem, kterou jste svolal s cílem vyjasnit si zahraničněpolitické postoje vlády a pana prezidenta, a především mi jde o postoje ke konfliktu na Ukrajině. Chci se zeptat na nějaké konkrétnější výsledky než jen to, že jste se dohodli, že se budete třikrát ročně scházet, protože podle vyjádření mluvčího pana prezidenta - které si dovolím citovat: Pan premiér nezmínil po celou dobu schůzky žádný z podstatných rozdílů mezi panem prezidentem a jím v oblasti zahraniční politiky. Tedy podle tohoto vyjádření to chápu tak, že jsou vaše názory a postoje víceméně v souladu.

V tom případě by mě zajímalo, zda souhlasíte s panem prezidentem, že konflikt na Ukrajině je jenom jakousi chřipkou, a zda se také kloníte k názoru, že by byla vhodná tzv. finlandizace Ukrajiny. Bavili jste se o těchto konkrétních věcech, a pokud ano, tak s jakým výsledkem? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní poslankyně. Pan předseda vlády bude reagovat.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, musím říci, že mě také překvapily zasvěcené komentáře pana Ovčáčka, mluvčího pana prezidenta, po té schůzce, protože my jsme seděli s panem prezidentem sami dva v kanceláři a já jsem si nevšiml, že by tam byl s námi ještě pan Ovčáček. Čili docela mě to překvapilo, že potom pan Ovčáček komentoval to, o čem jsme spolu s panem prezidentem mluvili a o čem jsme naopak v žádném případě nemluvili.

Ale k vaší interpelaci, kterou máte a která je asi logická.

První věc. Já nepokládám zase za tak málo, že jsme v tom našem systému politické scény, který občas může působit hodně chaoticky a hodně roztříštěně, s prezidentem a dalšími našimi ústavními činiteli dosáhli určité dohody. Dohodli jsme se na tom, že tady bude existovat formát, který nám umožní, abychom koordinovali zahraniční politiku státu. A já vám popíšu svoji představu, se kterou prezident republiky včera souhlasit. Je to představa, že se třikrát ročně sejdou klíčoví ústavní činitelé, jejichž odpovědnost je i spojena s reprezentováním České republiky navenek z hlediska zahraniční a bezpečnostní politiky. Ten formát by byl předseda vlády, prezident republiky, ministr zahraničí, ministr obrany a předsedové obou komor. Proč předsedové obou komor. Protože oni vedou parlamentní diplomacii, to znamená, jak předseda Sněmovny, tak předseda Senátu. Současně parlamenty vysílají své delegace. Čili je dobré, aby tady existoval jakýsi koordinační mechanismus na vrcholné úrovni.

Tato skupina ústavních činitelů by se scházela třikrát ročně, ale zhruba dvakrát měsíčně by se scházeli její zmocněnci nebo náměstci, abychom koordinovali ty věci na praktické úrovni. To znamená, abychom se například nedublovali z hlediska ekonomické diplomacie. Jestliže pan prezident plánuje cesty, kde budou podnikatelské delegace, stejně uvažuje ministr průmyslu nebo třeba předseda vlády, tak chceme, aby tady byla koordinace v oblasti ekonomické diplomacie, abychom šetřili finanční prostředky, abychom maximálně efektivně podpořili export. Totéž se týká přípravy na klíčové summity Evropské unie, na klíčové summity NATO. Schůzky by měly zahrnovat tuto agendu a cílem je, i když jednotliví ústavní činitelé mohou mít odlišné názory, odlišné akcenty, abychom sjednocovali postoj České republiky navenek. To nemůže být jednorázová věc ve smyslu, že se sejdeme a odpřisáhneme, že už teď budeme říkat jenom to samé za Českou republiku. To musí být proces, který je permanentní a do kterého prostě vstupují aktuální události.

Čili tolik jenom velmi stručně k tomu koordinačnímu mechanismu, o kterém chci také informovat Poslaneckou sněmovnu, a byl bych rád, kdyby se nám během roku 2015 podařilo tento koordinační mechanismus realizovat, a pokud se osvědčí, tak si myslím, že ho potom mohou použít i následující politické garnitury k tomu, aby Česká republika fungovala navenek srozumitelně, aby byla spolehlivý a vypočitatelný partner i pro naše spojence v Unii nebo pro naše spojence v NATO.

Druhá poznámka se týká těch zásadních sporů nebo nesouladů mezi vládou a prezidentem republiky. Skutečně platí, že pokud jde o vztahy k evropské integraci, pokud jde o názory na výzvy, které dneska jsou před Severoatlantickou aliancí, tak tady nejsou rozpory mezi prezidentem republiky a vládou České republiky. Myslím, že to ukázalo jak naše vystupování na půdě Evropské unie, tak koneckonců i působení naší delegace na vrcholném summitu NATO, který se odehrál loni na podzim. Čili tady nejsou zásadní rozpory. My společně s prezidentem, vláda vystupuje na podporu dalšího pokračování evropské integrace. V rámci Severoatlantické aliance jsme se jasně vyjádřili pro poskytnutí bezpečnostních záruk členským zemím, které jsou například dneska v té části světa, která hraničí s konfliktem na Ukrajině. Tam si myslím, že také existovala shoda. Možná se s panem prezidentem neshodujeme ve všech názorech a ve všech stanoviscích, asi pokud jde o finlandizaci, a koneckonců včera jsme o tom také krátce diskutovali. Já jsem přesvědčen, že finlandizace není vhodná cesta pro Ukrajinu. Myslím si, že vývoj na Ukrajině překonal nějakou vnitřní fázi, která by mohla ve finlandizaci vyústit, a především si myslím, že finlandizace je něco, co bylo spojeno se studenou válkou, a já doufám, že se nedostaneme znovu do éry studené války, a jako něco, co bylo spojeno s filozofií sfér vlivů, které se respektovaly, sfér vlivů, které definovaly mocnosti, a jednotlivé země se samy nemohly rozhodnout, jestli budou patřit do té sféry vlivu, nebo o svém vývoji budou rozhodovat jinak. Čili finlandizace podle mého názoru není systém, který bychom dnes měli v rámci stávající mezinárodní politiky používat, a myslím si, že Ukrajina má právo na to, aby se rozhodla o své budoucnosti sama.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Paní poslankyně chce vystoupit. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za odpověď. Mě by ale zajímalo více konkrétně. Když bude docházet k takovýmto nesouladům, jako došlo, třeba tady v tom případě jste přiznal, v oblasti té finlandizace, nebo resp. tady v této otázce, tak jak budete postupovat? Protože jedna věc je tedy dohodnout se dopředu, nebo resp. prokonzultovat některé věci, a druhá věc je, jak budete reagovat, když pan prezident bude opět takovýmto způsobem, podle mého názoru nevhodně, některé věci komentovat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, přece nuance v zahraniční politice existují i v jiných demokratických státech. Když se podíváme třeba na sousední Německo, tak nepochybně kancléřka Merkelová má možná jiné akcenty než ministr zahraničí, který je příslušníkem sociálně demokratické strany a není členem kancléřčiny CDU. Prostě nuance existují a nepochybně budou existovat i tady v České republice. A nepochybně pan prezident má své názory a vláda možná v některých věcech nebo já jako premiér či ministr zahraničí budeme mít názory v něčem odlišné. Ale klíčové je, jak budeme vystupovat na půdě organizací, kterých jsme členy, ať už je to Unie, nebo je to NATO, nebo je to třeba OSN, abychom byli čitelní pro naše partnery, spojence, abychom byli zemí, která je srozumitelná a konzistentní z hlediska svých postojů. Tady si myslím, že poctivá snaha o koordinaci postupu jednotlivých ústavních činitelů je něco, co by mělo dostat šanci. Uvidíme, jestli to bude fungovat. Já jsem v tomto směru optimista a domnívám se, že snaha o slaďování těch pozic může zlepšit vnímání České republiky navenek. Nicméně vláda tady není od toho, aby fungovala jako cenzor vůči prezidentovi republiky. Prezident republiky má svůj mandát, má svoji odpovědnost, měl by ho vykonávat v zájmu občanů České republiky, stejně jako vláda by měla svůj mandát vykonávat v tom nejlepším zájmu naší země.

A pokud jde o mezinárodní situaci, myslím, že to pro nás určitě bude ještě těžká zkouška, protože mezinárodních rizik přibývá. Bezpečnostní situace se v posledních měsících a letech spíše zhoršuje a nepochybně to bude klást stále větší nároky na to, aby Česká republika byla schopná se správně rozhodovat, aby byla schopná správně reagovat.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: To byla interpelace číslo dvě. Jako číslo tři vystoupí paní poslankyně Dana Váhalová ve věci návštěva Izraele.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, pane premiére, 26. listopadu 2014 jste společně s dalšími členy kabinetu a zástupci českých podnikatelů zakončil třídenní pracovní návštěvu Izraele. V rámci těchto mezivládních konzultací v Jeruzalémě bylo podepsáno 10 memorand a dohod rozšiřujících spolupráci obou našich zemí. Česko-izraelské vztahy navazují na dlouhou tradici přátelských kontaktů a mají charakter strategického partnerství.

V této souvislosti bych se vás chtěla dotázat na konkrétní výsledky vaší návštěvy, a nakolik tato návštěva přispěla k prohloubení tohoto strategického partnerství a posílení ekonomické spolupráce mezi našimi státy. Dále bych se ráda zeptala, jaký je postoj vlády České republiky ke snaze o uznání Státu Palestina, protože minulý víkend jsem v rámci členství v podvýboru pro Blízký východ a arabský svět měla možnost jednat v Palestině i Izraeli s ministry obou těchto vlád a byli jsme často dotazováni na postoje našich vlád a našich zemí. A budeme tuto situaci nebo tuto otázku řešit i v rámci Rady Evropy. Takže děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády odpoví.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, uskutečnění návštěvy v Izraeli pokládám za velmi důležitý krok v rámci zahraniční politiky České republiky. My jsme tím navázali na dlouhodobou dohodu, která tady existuje mezi Českou republikou a Izraelem o strategickém partnerství, které zahrnuje i to, že střídavě se scházejí vládní delegace v jednotlivých zemích. To znamená, navázali jsme na předcházející setkání, která proběhla mezi českou a izraelskou vládou za předcházejících vlád, ať už to bylo v Izraeli, nebo ať už to bylo v České republice. V roce 2013 k tomu setkání nedošlo vzhledem k vnitropolitické situaci tady v České republice. Jsem rád, že jsme ještě zvládli v roce 2014 toto jednání uskutečnit. Myslím, že to bude mít praktický dopad na zintenzivnění vztahů mezi Českou republikou a Izraelem. Myslím, že nemusím připomínat, že naše vztahy jsou dány určitou historickou blízkostí. Je tady tradice, která začíná Tomášem Garriguem Masarykem, pokračuje přes Jana Masaryka, přes pomoc, kterou tehdejší Československo poskytlo při vzniku Izraele dodávkami letadel a zbraní, které tehdy pomohly uhájit existenci samostatného Státu Izrael, a pokračovaly samozřejmě i v letech po roce 1989.

Vy jste se ptala, paní poslankyně, na konkrétní výsledky. Byla tam 40členná podnikatelská mise společně s osmi ministry české vlády, byla tam také mise představitelů institucí z oblasti vědy a výzkumu. My jsme právě otázku spolupráce v oblasti vědy, výzkumu, aplikací učinili hlavním tématem setkání české a izraelské vlády, ale samozřejmě jsme se zabývali i dalšími oblastmi. Dohodnuty tedy byly oblasti výzkumu a vývoje, programy podpory spolupráce v základním aplikovaném výzkumu, společná účast na projektech v rámci evropského programu Horizont 2020. Byla prodiskutována možnost vyslání styčného pracovníka pro vědu a výzkum na velvyslanectví České republiky v Tel Avivu, který by vlastně přímo na místě koordinoval spolupráci mezi našimi vědci a vědeckými institucemi. V Izraeli je podle mého názoru možné čerpat velmi zajímavé zkušenosti s komerčním využitím výsledků výzkumu a také s podporou inovativního podnikání. V této oblasti dosahuje Izrael dlouhodobě velmi dobrých výsledků.

Součástí bylo také jednání v oblasti zdravotnictví. My bychom rádi čerpali z Izraelských zkušeností s medikací léčebného konopí. Rádi bychom také zajistili školení českého zdravotnického personálu pro tuto oblast. Byla také diskutována případná možnost vývozu léčebného konopí do České republiky tak, aby se tady zlepšilo konkurenční prostředí a snížily eventuální ceny, pokud jde o dostupnost pro naše spotřebitele.

Dalším důležitým tématem byla kybernetická bezpečnost. I tady patří Izrael mezi světovou špičku. My jsme jednali o tom, a jednali tam také zástupci Národního centra kybernetické bezpečnosti při NBÚ, o sdílení informací a izraelských zkušeností. Diskutovali jsme také o spolupráci v oblasti obrany, bezpečnosti, včetně výměny informací, které souvisí se situací na Blízkém východě.

Jak už jste zmínila, paní poslankyně, bylo podepsáno 10 konkrétních prohlášení včetně společného prohlášení předsedů vlád.

Velmi stručně k otázce Palestiny. Česká republika dlouhodobě zastává konzistentní postoj. My jsme přesvědčeni o tom, že pro mírové řešení situace v této části Blízkého východu je nezbytné dosáhnout toho, aby vedle sebe mírově koexistovaly dva státy: Stát Izrael a palestinský stát. Čili v horizontu, který bude záležet na vývoji jednání mezi Izraelem a Palestinci, Česká republika podporuje vznik samostatného palestinského státu, ale upřednostňujeme přímá jednání mezi Izraelem a Palestinci s cílem zakotvit budoucí vztahy těchto dvou států, protože bez toho, aniž by ty budoucí vztahy byly zakotveny na základě přímých jednání mezi Izraelem a Palestinci, nepokládáme za rozumné, aby se podnikaly jednostranné kroky, které jsme viděli například v tom, co učinila švédská vláda, to znamená jednostranně uznala existenci státu Palestina. Česká vláda se nechystá učinit takovýto jednostranný krok a jsme připraveni využít toho, že Česká republika má dobré strategické partnerství s Izraelem, ale má také velmi dobré a přátelské vztahy s řadou arabských zemí. Jsme samozřejmě připraveni pomáhat při tlaku na znovuobnovení mírových rozhovorů mezi Izraelem a Palestinou. (Upozornění na čas.) Tak, děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně s doplňujícím dotazem. Prosím.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Já děkuji, pane premiére, za odpověď. Možná jenom jestli byste nám mohl říci, které podnikatelské subjekty se účastnily této mise.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Tady se, paní poslankyně, omlouvám. Nemám teď k dispozici seznam těch podnikatelských subjektů, nicméně myslím, že to bylo transparentní, že ten seznam je veřejný. Pro vaše potřeby požádám Úřad vlády, aby vám zaslal seznam subjektů, které se účastnily. Chci jenom zdůraznit, že mise měla skutečně dvě části, a myslím si, že do budoucna bychom takto jako Česká republika měli vhodně postupovat vůči těm zemím, kde v oblasti vědy, výzkumu a inovací můžeme získat nové kontakty, nové zkušenosti. To znamená, kromě klasických podnikatelských subjektů, které zahrnovaly jak oblast řekněme průmyslovou, tak i oblast farmacie, zemědělství a podobně, tak vedle toho tam byli zástupci našich vědeckých institucí, výzkumných ústavů nebo třeba Technologické agentury České republiky, tak abychom podpořili tu linii spolupráce v oblasti vědy a výzkumu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Čtvrtá interpelace bude od pana poslance Herberta Pavery na téma moderní léčebné metody. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Vážený pane premiére, jsem z Moravskoslezského kraje a sleduji, jak díky několika poslancům vládní koalice z hnutí ANO může hrozit pacientům, kteří trpí onemocněním ischemie dolní končetiny, takzvanou diabetickou nohou, amputace končetiny. Přestože existuje léčba, přestože se dají zachránit. Na tiskové konferenci 7. listopadu totiž z jejich úst zazněla slova, kterými se nejen opětovně opřeli o Ministerstvo zdravotnictví, ale především zasáhli srdce mnohých lidí, kterým možná berou naději na brzké uzdravení. Na zmiňované konferenci zpochybňovali léčbu kmenovými buňkami při ischemii dolní končetiny s tím, že se zatím nejedná o medicínu založenou na vědeckých důkazech, a proto je třeba být velmi opatrný s aplikacemi těchto metod do veřejného zdravotního pojištění. Navíc se argumentuje výpočty, že stát bude muset zaplatit až čtyři miliardy korun ročně za léčbu touto metodou. Podle mých informací se zmíněný zákrok týká ročně zatím maximálně 500 pacientů. V nákladech napočítáme maximálně desítky milionů korun. A připomenul bych, že pokud těmto pacientům bude končetina zbytečně amputována, finanční náklad bude přibližně pětkrát až šestkrát vyšší. V případě 500 zbytečných amputací ročně jde o náklady ve stovkách milionů korun ročně.

Jelikož tato situace nastala v důsledku sporu dvou ministrů vaší vlády, ptám se přímo vás, pane premiére, co uděláte proto, aby se situace co nejdříve vyřešila a úhrada zmiňované unikátní metody byla včas zařazena do úhradové vyhlášky. Pokud se tak nestane, jak vysvětlíte lidem, kterým bude amputována končetina, či navzdory tomu, že existuje léčba, tak o svou končetinu přijdou. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Pan předseda vlády bude reagovat.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, asi všichni víme, že pokrok v oblasti vědy a výzkumu a také pokrok v oblasti medicíny před nás klade řadu morálních, ale také ekonomických otázek. Myslím, že to, co je velmi důležité, je, abychom o těchto odborných tématech samozřejmě vedli politickou debatu, je možné, abychom vyjadřovali své politické názory, ale já bych upřednostňoval, aby podklady pro jakákoli rozhodnutí připravovali odborníci, aby podklady připravovaly odborné společnosti, aby podklady byly připraveny na základě analýzy situace v jiných zemích, které jsou srovnatelné s Českou republikou, například zeměmi Evropské unie.

Setkáváme se, a to je přirozeně logické a budeme muset ten proces zvládat, setkáváme se s tím, že jsou tady nové léčebné metody, jsou tady nové léčebné preparáty. Šance na jejich aplikaci roste v okamžiku, kdy je zde dána šance na úhrady ze všeobecného zdravotního pojištění, což bylo koneckonců i předmětem této interpelace. I tady jsou to především ekonomické otázky, které by měly být zodpovězeny, a jsou to také morální otázky, na které musíme být schopni zvládat reagovat.

Zažili jsme tady v minulosti snahy získat úhrady z všeobecného zdravotního pojištění na některé léčebné metody i prostřednictvím mediálního nátlaku, mediálních akcí, zažili jsme tady případ jednoho léčebného centra, tuším tady v Praze, které získalo předběžnou smlouvu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou na základě rozhodnutí nuceného správce Všeobecné zdravotní pojišťovny a od toho pak odvozovalo své arbitrážní nároky vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně. To znamená, setkáváme se s různými metodami a cestami k tomu, jak pro některé léčebné metody získat úhrady ze zdravotního pojištění.

Myslím si, že to, co je důležité, a už jsme tady o tom dnes také diskutovali v rámci jiné interpelace, nastavit jasnou, transparentní proceduru, která bude umožňovat ekonomické, morální a zdravotní rozhodnutí na základě zvážení všech těchto hledisek tak, aby bylo zřejmé, že o tom, co bude financováno ze všeobecného zdravotního pojištění, se rozhoduje podle předem známých pravidel, na základě předem známých kritérií, a že se rozhoduje na základě léčebných metod, které mají alespoň elementární podporu odborných společností, které působí v našem zdravotnictví.

Vůbec nechci zpochybňovat otázku regenerace nebo regenerativní medicíny. V naší zemi je celá řada subjektů, které se podílejí na vývoji a výzkumu v této oblasti. Nechci zpochybňovat fakt, že to možná bude v krátké době velmi zajímavá alternativa vůči jiným metodám léčby, jako vy jste třeba zmínil chirurgickou metodu, a i tady je třeba potom zvažovat otázku úhrad tak, aby to bylo efektivní z hlediska fungování zdravotnického systému.

Znovu opakuji, byl bych velmi nerad, kdyby politická polemika nebo polemika v médiích, která je velmi často zjednodušující, znemožnila, abychom racionálně na základě konkrétních medicínských kritérií posoudili vhodnost léčby toho typu, která byla zmíněna v interpelaci. Myslím si, že je potřeba, aby tady probíhal jasný, transparentní proces, který bude znamenat, že pokud se rozhodneme jakoukoli novou léčbu hradit, nebudou tady žádné pochybnosti o tom, že to bylo správné rozhodnutí v rámci zásad, na kterých funguje systém našeho zdravotnictví. Čili byl bych velmi nerad, kdyby mediální přestřelka mezi ministrem financí a ministrem zdravotnictví diskreditovala dopředu zbytečně jakoukoli léčebnou metodu, která by se v relativně krátkém čase mohla ukázat jako rozumná a užitečná pro velké množství pacientů. Jsem tedy pro to, aby se situace zklidnila, abychom nechali promluvit odborníky, abychom jim dali čas, možnost, aby se k té věci jednoznačně vyjádřili, a pak by se definitivně mělo rozhodnout Ministerstvo zdravotnictví a Všeobecná zdravotní pojišťovna.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Pan poslanec si přeje ještě položit doplňující dotaz. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane premiére. Vy jste mluvil o odbornosti, o prověřenosti té metody. Já bych chtěl upozornit na to, že právě doktor Václav Procházka, který vede tým ve Fakultní nemocnici Ostrava, ve které nyní dokážou pacientům zachránit nohu před amputací, je součástí světového týmu specialistů, špičkovou v oboru, a dosáhl na vědecké úrovni maxima toho, co se dá docílit. Zmiňovaná v uvozovkách neprověřená metoda je aplikována v mnoha zemích, prokazatelně podle mnoha klientských studií funguje a bude fatální chybou, pokud se díky tomu, že nebude zajištěna úhrada z veřejného pojištění, od Nového roku přestane u nás aplikovat.

Také bych se chtěl zeptat, viděl jsem tady pana vicepremiéra pro vědu a výzkum pana doktora Pavla Bělobrádka, co na to říká, na potlačování moderních medicínských metod, jak to zapadá do jeho vize podpory vědy a výzkumu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Interpelace na členy vlády následují, takže odpoví zatím pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Ještě se velmi rychle vrátím k tomu konkrétnímu problému. Jenom chci říci, že tohle je věc, se kterou se budeme setkávat v budoucích měsících a letech neustále. Pokrok se zastavit nedá a je to dobře. V medicíně je to věc, která je velmi rychlá a intenzivní, a je to také dobře, protože pokrok v medicíně dává šanci na uzdravení dalším pacientům, u kterých to třeba v minulosti bylo nepředstavitelné. A pokud víme, že se budeme muset vyrovnávat s novými léčebnými metodami, tak o to důležitější je, abychom měli nastavený systém, jak tyto věci posuzovat, a v okamžiku, kdy splní podmínky, aby tady byla šance na to, že budou financovány ze systému všeobecného zdravotního pojištění.

Co je potřeba brát také v úvahu, jsou možnosti systému všeobecného zdravotního pojištění, to znamená, ta implementace musí být realizována také s ohledem na ekonomické limity, na ekonomické bariéry. Tady se znovu vracím k tomu, čeho se týkala i interpelace, protože se může skutečně stát, a nemusí to být tak vzdálená budoucnost, že tyto nové metody, pokud budou skutečně aplikovány, budou ve finále možná i efektivnější než stávající metody léčby. Ani to se nedá vyloučit. Samozřejmě by bylo velmi užitečné, kdyby se k takovému závěru došlo.

Nicméně znovu zdůrazňuji, jsem proti tomu, aby se tady nálepkovalo, aby se tady v rámci politické diskuse smetla nějaká léčebná metoda bez dalšího jenom proto, že třeba na jejím výzkumu nebo na jejím vývoji se podílel někdo, vůči komu tady mohou existovat nějaké objektivní nebo subjektivní výhrady. Jsem pro odborné posouzení celé věci s chladnou hlavou na základě určitých standardů a pro rozhodování, které bude v zájmu pacientů České republiky.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pátou interpelací bude interpelace pana poslance Karla Fiedlera ve věci SPÚ, pravděpodobně Státní památkový ústav. (Poslanec Fiedler: Pozemkový.) Lépe to nechat na řečníkovi. Prosím.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo, pane předsedo. Se svou interpelací se samozřejmě obracím na premiéra vlády a nejprve v úvodu shrnu stručná fakta.

Novela zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, sněmovní tisk 144, byla rozeslána poslancům 24. března tohoto roku. První čtení tohoto zákona probíhalo 20. června tohoto roku na 10. schůzi. Na 19. schůzi bylo toto projednávání ve druhém čtení přerušeno a na 23. schůzi, té aktuální, se s velkou pravděpodobností opět nedostane na program této schůze. 24. července probíhala mimořádná schůze, kde jste prostřednictvím pana předsedajícího, pane premiére, říkal, odkazoval nás, konkrétně mě s mým požadavkem, na stránky Úřadu vlády - vládní výbor k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Jak tento výbor pracuje? První zasedání 11. dubna 2014, druhé zasedání 6. 5. 2014, třetí zasedání 6. června 2014 a zatím poslední, čtvrté zasedání 12. srpna 2014. Plán harmonogramu zasedání na druhé pololetí není. Já se ptám, co tedy dělá tento výbor, jak pokračuje kontrola vlády nad vydáváním církevních restitucí. To, kde jste nás na mimořádné schůzi odkazoval, že máme využít interpelací. Jak probíhají interpelace, kde čas je velmi krátký, známe. Čili můj dotaz zní: Má vláda ponětí, v jakém stavu je v tuto chvíli vůbec vydávání církevních restitucí? A co bude dělat s už dávno překročeným termínem 30. června? Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, myslím, že otázka, co s těmi termíny, které byly překročeny - a je pravda, že byly překročeny, protože evidentně Státní pozemkový úřad nebyl připraven na to, aby v takovém rozsahu a takové intenzitě realizoval toto nové kolo restitučního procesu -, by měla směřovat na autory zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ten návrh zákona tady byl prosazen v Poslanecké sněmovně velmi těsnou většinou v minulých letech. Ten návrh zákona byl napaden u Ústavního soudu. Ústavní soud ho nezrušil.

Základní rámec pro realizaci zákona o narovnání s církvemi tvoří jednak tento zákon a samozřejmě pak další platné zákony České republiky.

To, co může vláda jasně garantovat, je, že její úřady a její instituce, které jsou dotčeny zákonem o majetkovém vyrovnání s církvemi, postupují striktně na základě zákona. Vláda svým usnesením ze dne 17. března zřídila vládní výbor k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Vládní výbor se zabývá monitorováním informací o tom, jak probíhá realizace zákona o majetkovém narovnání s církvemi. Zaměřuje se na způsob aplikace zákona tak, aby byly všechny instituce informovány, aby se sladily postupy státu v této věci. Vyhodnocuje se procesní průběh eventuálních soudních sporů, které se týkají majetkového vyrovnání s církvemi. Výbor také vypracovává a vládě čtvrtletně předkládá zprávy o průběhu vydávání majetku, o podaných žalobách a o průběhu soudních sporů v těchto věcech. Pokud tedy otázka směřovala k tomu, zda vláda je informována, pak říkám ano, vláda je informována prostřednictvím čtvrtletních zpráv, které předkládá vládě vládní výbor, který byl zřízen k dopadům zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.

Já jsem přesvědčen o tom, že lhůty, tak jak byly nastaveny v zákoně, nebyly nastaveny realisticky, nebyly nastaveny s ohledem na znalost věci. A bohužel ty organizační změny, které probíhaly předtím, než začal být realizován zákon o majetkovém narovnání s církvemi, tzn. změny, které souvisely se vznikem Státního pozemkového úřadu, který vznikl integrací dvou státních institucí těsně předtím, než ten proces byl zahájen, propouštění pracovníků ze Státního pozemkového úřadu těsně předtím, než restituce byly zahájeny, tohle všechno nepomohlo tomu, aby úřad byl dostatečně připraven na tak intenzivní kolo restitucí, které v tuto chvíli a v letošním roce je nucen realizovat.

Výbor je průběžně informován o počtu výzev, o uzavřených dohodách, o počtu schválených dohod ve správním řízení, o rozeslaných dohodách k podpisu. Je samozřejmě informován nejen ze strany Státního pozemkového úřadu, ale je také informován ze strany Lesů ČR. Je informován ze strany Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a také ze strany Ministerstva kultury, jehož některé resortní organizace jsou rovněž dotčeny jako povinné osoby zákonem o majetkovém narovnání s církvemi.

Čili tolik informace o tom, jak v tuto chvíli probíhá tento proces. Kdyby byla přijata příslušná novela, která leží tady v Poslanecké sněmovně - musím říci, že přijetí této novely podporuji -, tak by to nepochybně zlepšilo právní postavení státu. A musím říci, že mě mrzí, že bohužel možná i v důsledku přístupu některých poslaneckých klubů v Poslanecké sněmovně ze strany opozice návrh zákona dosud přijat nebyl. Pokládal bych za vhodné, kdyby v krátkém čase Poslanecká sněmovna ten návrh mohla schválit. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec má prostor pro doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji za slovo. Prostřednictvím pana předsedajícího pane premiére, já vám bohužel odpovím úplně stejně, jako jsem vám odpověděl dopoledne: Mnoho zbytečných slov pro nic a málo konkrétních faktů. Vy si asi děláte legraci, pane premiére. Vy jste v dopise, kterým jste mi odpovídal na mé dotazy, napsal, to bylo někdy v první polovině roku, že jste si velmi dobře vědom toho, jaká je situace, jaké byly příčiny. A já se tedy asi marně ptám, protože vy postupujete podle hesla ptejte se mě, na co chcete, já si stejně odpovím na to, na co chci já. Vy jste přece nekonali. Vy jste napsal v té odpovědi mně osobně, že jste si vědom toho, jak bylo všechno poddimenzováno, jak bylo špatně navrženo, že jste si toho byli vědomi už na konci loňského roku. A vaše koaliční vláda v této věci je absolutně nečinná. Neočekávám vaši odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ale přesto ji dostanete, pane kolego (smích v sále), protože pan premiér si přeje reagovat.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, samozřejmě že kdyby zákon o majetkovém narovnání s církvemi nebyl koncipován způsobem, že na ten zákon přímo navazují smlouvy uzavřené mezi státem a jednotlivými církvemi, tak by pravděpodobně bylo snazší dosáhnout úprav některých parametrů tohoto návrhu zákona. Bohužel právní konstrukce, která byla zvolena, neumožňuje Poslanecké sněmovně ani poté, kdy došlo ke změně jejího politického složení po volbách do Poslanecké sněmovny, aby zákon jednostranným rozhodnutím Poslanecké sněmovny upravila nebo změnila. Změna podstatných parametrů by vyžadovala nové vyjednávání s církvemi o smlouvách, které byly uzavřeny mezi církvemi a státem.

Já jsem po volbách církve oslovil s tím, že mě zajímá jejich názor na to, zdali bychom mohli otevřít toto téma a bavit se o změnách některých parametrů zákona o narovnání s církvemi. Nevím, jestli některá jiná politická strana se snažila na toto téma s církvemi diskutovat. Sociální demokracie to udělala. S církvemi jsme diskutovali a bohužel jsme získali negativní stanovisko, a to nejenom ze strany katolické církve, ale i dalších církví, které byly smluvní stranou státu v oblasti majetkového narovnání mezi státem a církvemi. To negativní stanovisko nám znemožňuje, abychom při respektování principů ústavnosti a při respektování principů právního státu jednostranně změnili podstatné náležitosti v církevním narovnání, které jsou současně zmíněny i v těchto smlouvách.

Prodloužení termínu je možná věc. Ta novela už tady v Poslanecké sněmovně leží řadu měsíců. A mě jenom mrzí, že Poslanecká sněmovna se nedostala k tomu, aby ji projednala a schválila. Já tuto novelu podporuji, jsem připraven pro ni hlasovat a bylo by dobře, kdyby v Poslanecké sněmovně co nejdříve přišla na řadu.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Další interpelace pan poslanec Šincl ve věci zvýšení platů ve zdravotnictví.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Vážený pane premiére, díky působení minulých vlád a jejich necitlivému škrtání a snižování nutných finančních prostředků na nepravých místech je také zdravotnictví a sociální péče v opravdu nelehké situaci. Jedním z důsledků tohoto minulého působení vlád je kritické snížení počtu potřebného personálu na minimum. Zcela běžně jsou zaměstnanci v nemocnicích přetěžováni a v těchto nelehkých podmínkách se snaží o to, aby zdravotnictví a sociální služby vůbec fungovaly. To vše za situace, kdy ve zdravotnictví a sociálních službách klesla výše mezd na nejnižší úroveň ze všech resortů. Zaměstnanci nemocnic a dalších lůžkových zařízení už mnoho let nedostali přidáno, loni jim dokonce platy meziročně klesly o 229 korun. Je velmi varovné, že mnozí zaměstnanci ve zdravotnictví v případě jiné nabídky se chystají z uvedeného důvodu svoji práci opustit.

Vím, že se tuto situaci snažíte řešit, a také vím, že jste se chystali těmto pracovníkům zvýšit jejich tarifní platy o 3,5 %. Já osobně si ovšem myslím, že je to málo. Myslím si, že tito lidé, kteří denně zachraňují lidské životy v těžkých podmínkách, si zaslouží vyšší ocenění své práce. Jistě se z pravice ozve, že jakékoli zvýšení platů těchto zaměstnanců je plýtvání, hýření apod. Ale celkové náklady na zvýšení tarifních platů např. o 5 % by nebyly vzhledem k objemu prostředků, které ve zdravotnictví jsou, vůbec nic.

Z tohoto důvodu se vás, pane premiére, chci zeptat, jakým způsobem budou splněny sliby vlády České republiky týkající se odměn za práci ve zdravotnictví a o kolik se jim jejich platy zvýší. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan premiér bude reagovat.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda počítala s tím, že zvýší platy zaměstnanců veřejného sektoru včetně zaměstnanců ve zdravotnictví, které pokládám za součást veřejného sektoru, od 1. ledna 2015. Příznivý vývoj příjmů a výdajů státního rozpočtu v letošním roce umožnil vládě to, aby předsunula u části zaměstnanců veřejného sektoru zvýšení platů už na 1. listopad letošního roku. Říkám to proto, že toto předsunutí se týkalo zaměstnanců, jejichž platy jsou přímo financovány ze státního rozpočtu, to znamená, že vláda mohla přímo navýšit svým rozhodnutím rozpočtové kapitoly jednotlivých úřadů, aby došlo ke zvýšení tarifních mezd od 1. listopadu.

My jsme tedy přijali nařízení vlády. Přesunuli jsme zhruba 1 mld. korun na navýšení platů a odvodů jednotlivým resortům a 1. listopadu letošního roku se zvýšily tarifní platy o 3,5 %. Týkalo se to například zaměstnanců finančních úřadů nebo zaměstnanců úřadů práce, dotklo se to ale také lidí, kteří fungují v rámci resortu školství, to znamená, že se to dotklo i pracovníků ve školství. Pokud šlo o pracovníky ve zdravotnictví, tam se vláda shodla na tom, že platové opatření provedeme až k 1. lednu roku 2015, abychom byli schopni zajistit finanční prostředky na zvýšení platů pracovníků ve zdravotnictví. Pokud bychom platy zvýšili už od 1. listopadu jako u ostatních, tak bychom nebyli schopni zajistit přísun finančních prostředků a mohli bychom některé poskytovatele zdravotní péče dostat do složité ekonomické situace. Proto vláda schválila na svém posledním zasedání návrh nařízení na základě materiálu, který připravila ministryně práce a sociálních věcí, ve kterém jsme rozhodli o zvýšení tarifních platů pracovníků ve zdravotnictví, u těch, kterých se tedy dotýkají tarifní platové tabulky, ať už jsou to lékaři, nebo jsou to zdravotní sestry, o 5 % od 1. ledna roku 2015. Toto rozhodnutí již vláda učinila. Současně ministr zdravotnictví připravuje úhradovou vyhlášku, která by měla zajistit přesun finančních prostředků k poskytovatelům zdravotní péče tak, aby měli dostatek finančních zdrojů na to, aby toto opatření, navýšení tarifních platů o 5 % od 1. ledna příštího roku, mohli realizovat. Předpokládám tedy, že od 1. ledna příštího roku by k tomuto navýšení mělo dojít.

Pokud jde o zaměstnance zdravotnictví, kteří pracují v akciových společnostech, tam bude samozřejmě navýšení platu záležet na výsledku jejich kolektivního vyjednávání. Vláda doporučila krajům, které jsou akcionáři největšího počtu nemocnic, které mají formu akciové společnosti, aby postupovaly obdobně, jak bude postupovat vláda v zařízeních, která přímo zřizuje, což jsou například fakultní nemocnice, kde se tedy toto platové opatření, navýšení o 5 %, promítne plně od 1. ledna příštího roku.

Současně bych chtěl využít i této příležitosti, abych informoval Poslaneckou sněmovnu o tom, že vláda se rozhodla také na svém posledním zasedání odstranit velký hendikep, který se týká odměňování pracovníků sociálních služeb, těch, kteří jsou v přímém výkonu, to znamená těch, kteří se přímo v zařízeních pro seniory, v zařízeních, která vykonávají sociální služby a starají se třeba nejenom o seniory, ale také o hendikepované spoluobčany, a to aby došlo k výraznému navýšení platů. Já jsem přesvědčen o tom, že pracovníci sociálních služeb dlouhodobě byli skutečně platově velmi podceněni, a jsem rád, že na stejném zasedání vlády, kde jsme zvýšili platy ve zdravotnictví, jsme zvýšili i platy u lidí, kteří pracují v sociálních službách, včetně navýšení, které bylo 1. listopadu, kde se platy navýšily o 3,5 %, tak od 1. ledna se zvyšují o další 4 %, celkem tedy u speciálních sociálních služeb se navýší plat v průměru o zhruba 7,5 %. Vláda na to vyčlenila finanční prostředky v rámci vyjednávání zákona o státním rozpočtu, kde to byla jedna z priorit vlády. Bylo to zhruba tři čtvrtě miliardy korun, které byly přesunuty do kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí, aby se finanční prostředky na platy lidí, kteří dělají v sociálních službách, mohly dostat k poskytovatelům sociálních služeb. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec si nepřeje dále vystupovat, takže budeme pokračovat sedmou interpelací. Paní poslankyně Nytrová na téma podpora hospodářského růstu.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Vážený pane premiére, chtěla bych se dotknout významného koncepčního dokumentu, Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti České republiky, dokumentu, který byl dle dostupných informací zpracován ve spolupráci s podnikatelskými a odborovými organizacemi a jehož cílem je reagovat na aktuální hospodářské potřeby. Má otázka zní: V jaké fázi se příprava tohoto strategického dokumentu nachází? Mohl byste nám podat bližší informace k tomuto dokumentu, a to v oblasti zaměstnanosti? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan premiér.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, vláda schválila Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Je tedy přijat na úrovni vlády jako celku. Ještě předtím s materiálem souhlasili sociální partneři. Chci především říci, že celý ten Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti byl připraven zčásti na základě iniciativy sociálních partnerů, ale byl připraven hlavně v těsné spolupráci se zaměstnavateli a odbory. My jsme nechtěli jenom přidat nějakou další strategii k velkému množství strategií a akčních plánů, které vláda už má schválené, ale chtěli jsme vytvořit dokument, který bude přesný, bude cílený na problémy, které vidíme jako aktuální. Chtěli jsme připravit dokument, který bude kontrolovatelný ze strany sociálních partnerů, a jsme připraveni důsledně monitorovat právě ve spolupráci s tripartitou to, jakým způsobem se nám bude dařit jednotlivé bariéry hospodářského růstu odstraňovat.

Máme v tuto chvíli dokument. Ten se jmenuje Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Máme dohodu se sociálními partnery o jeho kontrole a teď je velmi důležité, aby jednotlivá ministerstva postupovala v souladu s tímto dokumentem a abychom postupně na jednotlivých opatřeních pracovali. To vždycky není úplně jednoduchá věc, protože jak to vyplývá z byrokratické povahy jednotlivých úřadů a ministerstev, tak ony se brání jakýmkoliv novým úkolům a jakékoliv nové práci. Takže vedeme diskusi, která je určitě velmi dramatická, s Ministerstvem spravedlnosti, které se brání tomu, aby muselo předložit novelu zákona o insolvenčním řízení, ačkoliv je evidentní, že tady existují slabiny systému konkurzu, jak probíhá v České republice, a byli jsme na to opakovaně upozorňováni řadou podnikatelských subjektů, že je potřeba, abychom tady zlepšili právní rámec. Čili to je jenom jeden z konkrétních příkladů, ale dalo by se takto i pokračovat.

Zaznamenal jsem dotaz, který se týká zaměstnanosti. Já myslím, že nemůžeme otázku zaměstnanosti vnímat jenom v takovém úzkém pohledu, že zaměstnanost rovná se úřady práce, rovná se aktivní politika zaměstnanosti. To znamená, že úřady práce vyplácejí dotace firmám za to, že někoho zaměstnávají. Vláda se snaží, abychom otázku zaměstnanosti vnímali v širším rozměru, protože o zaměstnanosti rozhoduje také naše schopnost budovat dopravní infrastrukturu. O zaměstnanosti rozhodne naše schopnost zahájit čerpání z nových fondů Evropské unie. Pokud jde o dočerpání starých fondů z Evropské unie, ještě tam vedeme bitvu, ale bohužel je to bitva, která se vede možná s dvouletým nebo tříletým zpožděním, protože kdyby takto intenzivně, jako my postupujeme dnes, postupovala vláda před dvěma nebo třemi lety, tak jsme neměli takový problém s tím, že hrozí v letošním roce propadnutí evropských prostředků zhruba v řádu 20 mld. korun. Takže vedeme ještě bitvu, ale víme, že to je boj, který je velmi těžký, ale vedle toho je důležité začít co nejrychleji čerpat během příštího roku.

Se zaměstnaností souvisí také efektivní zadávání veřejných zakázek, protože můžeme mít nakrásně schválen státní rozpočet. Jsem velmi spokojený s tím, že včera parlament schválil státní rozpočet, ale také rozpočet fondu dopravy. No ale k čemu jsou nám ty peníze, když nejsme schopni vysoutěžit jednotlivé dopravní stavby? K čemu jsou nám peníze na dva úseky dálnice D3, které jsou připraveny, když už řadu měsíců řešíme problém s tím, kdo tam vlastně regulérně vyhrál výběrové řízení, aby tu stavbu mohl začít stavět? Čili máme tady reálné problémy a týká se to i otázky zjednodušení veřejného zadávání. Já souhlasím s tím, že je potřeba, aby zadávání bylo transparentní, ale taky musí někdy ten proces skončit. A myslím si, že my pomalu míříme jako Česká republika mezi země, které mají velmi dlouhé veřejné zadávání, a navíc ještě na konci může stát velmi nepříjemné překvapení v podobě různých sankcí a pokut a odvodů, zejména pokud jsou spojeny s čerpáním evropských dotací. Takže to je také velmi důležitá věc.

Samozřejmě podpora exportu souvisí se zaměstnaností. Ekonomická diplomacie souvisí se zaměstnaností. Efektivní fungování státní správy. A teprve až na konci, až když máme všechna tato opatření a když všechny tyto věci fungují, tak podle mne na konci jsou teprve úřady práce a jejich aktivní politika zaměstnanosti, která může pomoci, ale může pomoci jenom omezenému množství lidí a není to ten základní klíč k tomu, aby ekonomika prosperovala. Tím klíčem jsou strukturální změny, o kterých jsem se tady teď snažil mluvit a které jsou obsaženy i v tom plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Zeptám se paní poslankyně, zda chce ještě vystoupit. Ano, je tomu tak, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavlína Nytrová: Ve své odpovědi jste mimo jiné uvedl, že může dojít k propadu finančních prostředků, které se nám nemusí podařit vyčerpat v čase. A já se ptám: Pokud k této situaci, k tomuto černému scénáři opravdu dojde, kdo za to ponese zodpovědnost?

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Domnívám se, že vláda v této věci postupuje maximálně otevřeně a transparentně. My už několik měsíců na vládě projednáváme materiály, které jsou zcela veřejné a které ukazují, jak se vyvíjí čerpání v rámci starých strukturálních fondů. Je evidentní, že se nám v některých oblastech podařilo čerpání urychlit, to znamená, že konečné výsledky budou o něco lepší, než na začátku předpokládali správci jednotlivých operačních programů, ale jinde se to možná i z objektivních důvodů povést nemohlo. Očekáváme tedy na základě posledních odhadů to, že nebudeme schopni vyčerpat efektivně částku, která se může blížit zhruba 20 mld. korun, ale říkám, jsou to předběžné odhady na základě toho, jaké informace má Ministerstvo pro místní rozvoj od jednotlivých správců operačních programů.

Paní poslankyně se ptala na odpovědnost. Já myslím, že to, co je klíčové, je, abychom se v první fázi pokusili udělat maximum pro vyčerpání finančních prostředků. Ve druhé fázi bude asi dobré, až budeme jednotlivé operační programy uzavírat, aby se jasně popsala historie. Aby se jasně popsalo a zveřejnilo, co se vlastně dělo v minulých letech. Kde nastalo zpoždění? Proč byl problém, že se změnila metodika kontroly? To byla jedna z věcí, která byla velmi podstatná pro zpoždění čerpání, že jsme v průběhu celého procesu museli zpřísňovat metodiku kontroly, protože Evropská komise konstatovala, že naše metodika je příliš děravá z hlediska posuzování jednotlivých projektů. Možná jsme se teď dostali do trošku opačného extrému, ale to se nedá nic dělat. V tuhle chvíli postupujeme podle platné metodiky, která tady pro audity existuje. A otázka je také struktury operačních programů těch projektů, na které se správci operačních programů soustředili.

Já myslím, že je tady celá řada aspektů, o kterých bude potřeba otevřeně mluvit. Ale čas pro tu debatu přijde. Jakmile se programy budou uzavírat, tak by to vláda měla otevřeně popsat a zveřejnit.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Dalším interpelujícím je pan poslanec Antonín Seďa na téma Akční plán hospodářského růstu. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane premiére, je tady náhoda, že budu pokračovat po mojí kolegyni. Nicméně chtěl jsem se zeptat na Akční plán hospodářského růstu a zaměstnanosti, zda je provázán s prioritami programového prohlášení vaší vlády. A co by mě zajímalo, tak by mě zajímaly konkrétní kroky vlády pro podporu hospodářského růstu, o kterém jste se tady již zmínil. A také, zda dokument počítá a stanovuje priority pro čerpání a efektivní využívání evropských strukturálních a investičních fondů v novém programovacím období 2014 až 2020.

Jistě se shodneme, pane premiére, že by v tomto plánu měla být i konkrétní opatření na podporu podnikatelského prostředí a zejména pro zvýšení konkurenceschopnosti naší země. Proto se vás ptám, pane předsedo vlády, jaká konkrétní opatření jsou součástí tohoto akčního plánu a jaké bude vyhodnocování a kontrola jejich plnění. Děkuji za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, poslanci, skutečně nešlo o to navršit nějakou další strategii, ale šlo o to, abychom prakticky shrnuli věci, které můžeme reálně garantovat a dotáhnout do konce taky jako vláda. To znamená, neslibovat věci, které budeme chtít, aby plnily vlády za 10 nebo za 15 let, ale dát do plánu věci, které můžeme udělat příští rok nebo napřesrok.

Pokud jde o dotaz pana poslance Sedi, musím říci, že Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti velmi úzce souvisí s dohodou o partnerství, kterou jsme podepsali s Evropskou komisí a která vlastně ukazuje, kam budou směřovány finanční prostředky z evropských fondů. To propojení mezi akčním plánem a dohodou o partnerství je v zásadě absolutní, to znamená, vycházíme z něj a budeme se snažit orientovat finanční prostředky na základě dohody o partnerství do oblastí, kde si myslíme, že by mohly pomoci z hlediska posílení hospodářského růstu a zaměstnanosti.

Já bych se rád ještě vyjádřil k otázce opatření, která se týkají podnikatelského prostředí, investic, rozvoje investiční výstavby a těch konkrétních opatření. Ale ještě než to udělám, tak bych využil toho, že jsem tady na půdě Poslanecké sněmovny, a rád bych požádal Poslaneckou sněmovnu o podporu novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Protože ta je v akčním plánu také obsažena a Sněmovna o ní bude rozhodovat. Chtěl bych také požádat o podporu energetického zákona. Rovněž je to opatření, které může podpořit hospodářský růst, a vím, že zatím ještě tady neprošel prvým čtením v Poslanecké sněmovně, a pokládal bych to za velmi rozumné. Chci poděkovat také za podporu novely zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Opět nás tady čeká hlasování, tuším zítra, o EIA, a i schválení tohoto zákona nám otevře cestu k čerpání evropských prostředků. Takže všechno souvisí se vším, jak už to tak bývá. Řadu novel, které vláda předložila do Sněmovny, už předložila v kontextu toho Akčního plánu na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti. Čili až budete hlasovat o novele veřejných zakázek, až budete hlasovat o EIA, až budete hlasovat o další legislativě, energetickém zákonu, tak současně hlasujete už i o realizaci tohoto akčního plánu, který má podporu zaměstnanců i zaměstnavatelů.

Pokud jde o zatraktivnění podnikatelského prostředí, to, co lze použít, je otázka podpory začínajícím podnikatelům především prostřednictvím strukturálních fondů, podpora malých a středních podnikatelů prostřednictvím rozvoje a kapitálového posílení Českomoravské záruční a rozvojové banky. Tlak České republiky na odstraňování překážek na jednotném trhu Evropské unie. Samozřejmě snížení administrativní zátěže. Máme tady 60 konkrétních opatření, která jsou výsledkem činnosti expertní skupiny, a na těch bychom chtěli pracovat. Už jsem tady zmiňoval fungující insolvenční řízení. To je teď míč, který leží na straně Ministerstva spravedlnosti. Ochranu spotřebitele a podporu spotřebitelské poptávky, ale také zvýšení potenciálu informačních technologií, využití možností rozvoje digitální ekonomiky v kontextu české ekonomiky. Ale jde také o zefektivnění ekonomické diplomacie. My jsme zřídili jedno kontaktní místo pro podnikatele v rámci podpory exportu. Financování a pojištění exportu, to znamená určité nutné změny v České exportní bance, v EGAP tak, aby úvěry byly poskytovány transparentně, aby byly poskytovány na reálné podnikatelské projekty, aby nebyly poskytovány jenom vymezenému okruhu podnikatelských subjektů, tak jak to bylo v minulosti.

Čili i tady jsou potřeba důležité změny. A samozřejmě posílení podpory rozvoje cestovního ruchu, což koneckonců souvisí s podporou celé řady drobných podnikatelů, kteří v této oblasti působí a pracují, a já bych chtěl jenom zmínit několik iniciativ vlády, ať už je to novela zákona o všeobecném zdravotním pojištění, která zlepšuje podporu lázeňství, ať už je to snaha posílit naše vztahy s Čínou, včetně zřízení přímého leteckého spojení mezi Šanghají a Prahou a propagace České republiky v Číně tak, abychom posílili turistický ruch. Čili myslím si, že to jsou konkrétní projekty, na kterých vláda pracuje a které by měly pomoci rozvoji cestovního ruchu a drobného podnikání v této oblasti.

Pokud jde o větší podniky, chci zmínit novelu zákona o investičních pobídkách, chci zmínit snížení poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, pokud jde o realizaci nových investic, zkrácení doby implementace investičního projektu… (Předsedající: Čas!) Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Seďa chce ještě vystoupit. Ano, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane premiére, za vaši odpověď. Já si dovolím jenom dvě poznámky. Ta první - každá vláda vlastně vytváří určité dokumenty a tady v tomto případě doufám a chci věřit tomu, že to nebude dokument, jak se říká, že papír snese všechno, ale že to bude reálný dokument, který vlastně bude kontrolován, ale hlavně přispěje k hospodářskému růstu země.

A druhá poznámka. Vy jste tady zmínil novelu zákona o veřejných zakázkách. Já si vzpomínám, když se projednávala tady ve Sněmovně. Já jsem upozorňoval na problémy, které s touto novelou vzniknou, a myslím si, že čas ukázal, že tomu opravdu tak bylo. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády ještě bude reagovat. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já myslím, že to tak prostě je. A když se podíváme objektivně na bariéry hospodářského růstu, tak veřejné zadávání je nepochybně jednou z nich. My teď máme krátce po komunálních volbách a musím říci, že řada nových starostů se možná setká s dalšími kostlivci ve skříních, až je budou vymetat po svých předchůdcích, protože tady máme otázky, které se týkají čerpání evropských fondů a kontrol spojených s čerpáním evropských fondů, a v řadě případů kontroly zjistily pochybení právě v souvislosti s realizací zákona o zadávání veřejných zakázek. Bohužel je to tak. To s sebou nese sankce ze strany finančních úřadů a to s sebou přinese nepříjemné překvapení pro řadu měst a obcí, které v minulosti využily evropské projekty. Třeba se tam teď úplně vyměnila politická garnitura a nové vedení města bude muset zápasit s vážnými finančními problémy právě v důsledku sankčního systému, který souvisel s tím, jak se realizovalo zadávání veřejných zakázek, protože ne vždycky to souviselo s tím, že tam chtěl někdo krást. Velmi často se odehrály chyby na základě nejasných výkladů, na základě měnících se výkladů, na základě toho, že firmy, které byly najaty na organizaci veřejných zakázek, neodvedly kvalitní práci. To jsou věci, se kterými se reálně lidé setkávají, a já se obávám, že pokud těch případů bude přibývat, tak že vlastně bude růst i obava vůbec využívat evropské fondy, protože na začátku může být radost z toho, že se podařilo získat dotaci, radost ze zrealizovaného projektu, na konci pak samozřejmě obrovský finanční problém situaci, kdy následná kontrola zjistí nějaké pochybení. Takže je potřeba zlepšit vzdělávání, zjednodušit pravidla, připravit se dobře na čerpání nových evropských fondů, aby takovýchto smutných případů bylo co nejméně.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji panu premiérovi. Pan poslanec Seďa zůstává, protože se bude dotazovat v deváté interpelaci na strukturální fondy Evropské unie.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo vlády, podíval jsem se na monitorovací zprávu o průběhu čerpání strukturálních fondů za období let 2007 až 2013. Celková alokace k 3. 10. byla 695 miliard korun a celkové finanční prostředky v podaných žádostech převyšovaly 1 bilion 309 miliard korun. Pro placené prostředky představují výši 441,5 miliardy korun, což je cca 63,5 %, a zaslané žádosti na Evropskou komisi představují 376,5 miliardy korun, což je 54,2 %.

Stále se hovoří o nedočerpání finančních prostředků z Evropské unie, což je obrovská škoda pro naši zemi. Proto se chci zeptat, pane premiére, jaký je současný stav čerpání operačních programů, který je na kritické úrovni, a zejména co hodlá vaše vláda dělat pro to, aby se tato situace zlepšila a aby Česká republika vyčerpala z těchto programů co nejvíce. Děkuji za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, slovo má pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Já už jsem tady mluvil o tom, že určitě budeme mít ještě hodně času, až sečteme a podtrhneme účty za stávající strukturální fondy, tak pak bude dost času na to, abychom hovořili o tom, jak se vyvíjelo čerpání a kde jsou ty hlavní příčiny.

Já bych rád informoval o tom, že pokud jde o rok 2014, k 30. září letošního roku bylo z limitu čerpání pro rok 2014 vyčerpáno za Českou republiku celkem 85,6 procenta. Evropské komisi musí Česká republika letos zaslat další výdaje k proplacení ve výši zhruba 84 miliard korun, aby došlo ke splnění tohoto limitu. Z informací řídicích orgánů a analýz Ministerstva pro místní rozvoj již nyní víme, že se nepodaří včas vyčerpat prostředky u všech programů. O tom už jsem v rámci interpelací informoval. Do skupiny programů, které o část své alokace přijdou, bude patřit operační program Životní prostředí, operační program Výzkum a vývoj pro inovace, Integrovaný operační program a také operační program Technická pomoc, regionální operační program Severozápad a operační program Praha - adaptabilita. To jsou tedy operační programy, kde očekáváme, že v letošním roce dojde k nevyčerpání finančních prostředků, a kumulovaně tedy bude vytvořena tato celková ztráta, která vzniká tím, že nevyužijeme potenciál, který máme pro to, abychom alokované finanční prostředky na realizaci projektů využili.

Cílem letošního roku, a bylo to hlavně cílem aktivity vlády, která nastoupila na začátku letošního roku, bylo prostřednictvím krizových plánů snížit původní odhad nevyčerpání prostředků. Musím říci, že realizace stanovených opatření, na kterých jsme se dohodli na jaře, má pozitivní dopady. Má pozitivní dopady i v oblasti eliminace určitých rizik spojených s implementací operačních programů v tomto programovém období, ale také z hlediska celkového zlepšení implementace evropských fondů s využitím zkušeností pro rozbíhající se nové programové období 2014 až 2020. V případě některých operačních programů byla rizika související s nevyčerpáním prostředků snížena. Ovšem nadále riziko nevyčerpání části finančních prostředků přetrvává.

Musím říci, že vláda se pravidelně zabývá tím, jak vypadá situace v jednotlivých operačních programech, pravidelně dostáváme na vládu informace o tom, jak probíhá čerpání v letošním roce. Snažíme se vyvíjet maximální tlak na jednotlivé řídicí orgány operačních programů, aby využily všech možností, jak zajistit to, aby Česká republika ztratila co nejméně. Jak už jsem zmínil, podle posledních prognóz by v roce 2014 Česká republika mohla nevyužít prostředky v rozsahu cca 20 miliard korun. To jsou poslední údaje za operační programy, které jsem zde zmiňoval.

To znamená, budeme samozřejmě pokračovat v těch opatřeních. Blíží se konec roku, cílem je tedy maximálně naplnit predikce čerpání tak, jak byly realizovány, a naším cílem je tedy, abychom za rok 2014 dosáhli co nejlepších výsledků.

Možná mi dovolte ještě stručnou poznámku, která se týká roku 2015. My předpokládáme, že většina opatření, která byla v jednotlivých operačních programech realizována v letošním roce, by se měla projevit zejména v roce 2015, čili předpokládám, že efekty z těchto opatření, které zčásti zasáhly rok 2014, by z větší části měly zasáhnout rok 2015 a pomoci nám při snížení rizik nedočerpání finančních prostředků v následujícím roce. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Seďa. Prosím.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane premiére, za ty informace. Doufám, že ztráta takzvaně nedočerpání peněz bude co nejnižší. Ale chtěl jsem se zeptat, jaký je váš pohled na ty hlavní důvody, proč se tomu tak stalo. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Myslím, že lze diskutovat o řadě věcí. Já jsem zaznamenal a zaznamenávali jsme všichni veřejnou debatu, která říkala, že tím hlavním důvodem je fakt, že minulá vláda nastavila příliš velké množství operačních programů. Ovšem když se podíváme na to, které operační programy mají problém z hlediska dočerpání finančních prostředků, tak kromě regionálního operačního programu Severozápad ty ostatní regionální operační programy nejsou zařazeny mezi těmi, kterých se týkají krizové plány. Čili pokud se bavíme o celkových objemech, nikoliv o mediálním dopadu, ale o celkových objemech prostředků, kde hrozí největší nedočerpání, tak jsou to operační programy zřizované ministerstvy, nikoliv operační programy té kategorie regionálních operačních programů. Čili tady si myslím, že hlavní problém není - s výjimkou regionálního operačního programu Severozápad.

Myslím si, že chyba je v tom, že řídicí orgány nebyly dostatečně aktivní v počátcích toho programového období, tzn. v letech 2007 až 2013, kdy bylo třeba co nejrychleji operační programy spustit. To je první věc - slabá aktivita. Druhý důvod je nezvládnuté manažerské řízení na co nejvyšší úrovni. Chci jenom připomenout problémy, které byly třeba na fondu životního prostředí z hlediska slabého administrativního výkonu, toho, jak dlouho tam ležely žádosti, toho, jak dlouho trvalo jejich posuzování a administrace. To je jeden z těch příkladů, který nám bohužel hodně zkomplikoval situaci v dnešních dnech - to fungování v minulosti. No a pak samozřejmě problémy auditního orgánu, Ministerstva financí, které do konce roku 2012 fungovalo velmi špatně. Muselo dojít k pozastavování certifikace jednotlivých operačních programů. Chtěl bych jenom připomenout, že v době konce vlády Petra Nečase byla pozastavena certifikace dokonce pěti operačních programů.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Myslím si, že stihneme ještě aspoň část jedné interpelace, jakkoliv pan poslanec Pavera svoji stáhl, tak to vypadá na paní kolegyni Váhalovou na téma platy ve zdravotnictví.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, pěkný podvečer.

Vážený pane premiére, zaznamenala jsem informaci, že finanční prostředky do nemocnic chce Ministerstvo zdravotnictví České republiky zajistit navýšením ceny práce v úhradové vyhlášce pro rok 2015 a také vládním nařízením, jež uloží 5% navýšení mezd v lůžkových zařízeních, jež jsou příspěvkovými organizacemi státu. Podle sdělení tisku však toto vládní nařízení nedosáhne právě na akciové společnosti, přitom mnoho krajů v minulosti převedlo své nemocnice právě na tyto akciové společnosti.

V této souvislosti bych se chtěla zeptat, jaký je aktuální konsensus a jakým způsobem chcete zajistit zvýšení mezd i v těchto zařízeních. Jestli existuje nějaká dohoda, která bude dodržena. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády bude reagovat.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, skutečně už velmi stručně, protože já jsem popsal tu cestu, kterou jsme se nakonec dostali k tomu, že vláda mohla schválit na svém posledním zasedání zvýšení tarifních platů o 5 % ve zdravotnictví. Samozřejmě organizace, které mají formu akciové společnosti, nejsou ze zákona vázány tarifními platy a tady bude záležet na zřizovatelích. Vláda se snaží vytvořit ekonomické podmínky pro to, aby ke zvýšení platů dojít i v těchto organizacích.

Cílem a tím hlavním nástrojem je podoba úhradové vyhlášky. Ministr zdravotnictví v posledních dnech a týdnech velmi pečlivě konzultoval podobu úhradové vyhlášky nejenom se zdravotními pojišťovnami, ale také s poskytovateli zdravotní péče, s Asociací nemocnic, s odborovými organizacemi, které působí ve zdravotnictví, s cílem získat jistotu, že podoba úhradové vyhlášky, tak jak bude schválena Ministerstvem zdravotnictví, skutečně zajistí dostatek peněz pro nemocnice, aby následně odbory v nemocnicích mohly vyjednat dostatečné zvýšení mezd v roce 2015 na té úrovni 5 %.

Určitě jakmile bude nejbližší společné jednání mezi vládou a Asociací krajů, bude to jedno z témat, o kterém chceme s hejtmany hovořit, protože kraje tady nesou největší díl odpovědnosti. Mají ve své odpovědnosti nejvíce nemocnic, které jsou ve formě akciových společností, a tam budeme chtít s kraji o tom jednat a budeme chtít vědět, do jaké míry kraje podpořily realizaci navýšení platů ve zdravotnictví o 5 %. Myslím si, že to je důležité i z hlediska konkurenceschopnosti jednotlivých zdravotnických zařízení, a to si myslím, že může být argument, který bude sloužit ve prospěch zvýšení platů i tam, kde to přímo zákon neukládá. Protože pokud bude chtít zdravotnické zařízení dlouhodobě zůstat konkurenceschopné, mít schopnost zaměstnávat kvalitní lékaře, kvalitní zdravotní sestry, kvalitní zdravotnický personál, tak bude muset prostě na tu změnu v platech reagovat, protože příspěvkové organizace, státem kontrolované fakultní nemocnice k tomu zvýšení platů přistoupí. Čili to si myslím, že je přirozený motiv a přirozená motivace pro to, aby se i akciové společnosti, které jsou zřizovány kraji nebo třeba městy, snažily dosáhnout toho zvýšení platů o 5 %. Vláda dělá všechno pro to, aby úhradová vyhláška umožňovala přesunout nemocnicím dostatečné finanční prostředky.

Jenom poslední poznámka. Součástí úhradové vyhlášky není jenom otázka zajištění prostředků na platy v příštím roce, ale důležitou součástí je také zajištění prostředků na kompenzaci zrušených poplatků ve zdravotnictví. To jsou ty další finanční prostředky, které půjdou právě pro to - a nejenom do nemocnic, ale také do ambulantní sféry -, aby se vykompenzoval příjem, který odpadne tím, že od 1. ledna příštího roku už nebudou platit poplatky u lékaře. Děkuji.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Váhalová: Já už možná jenom krátce. Pane premiére, pokud tomu dobře rozumím, tak ten konsensus se stále ještě hledá. Ještě se nenašel. Stále se na tom pracuje.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan předseda vlády pravděpodobně s posledním vystoupením.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Ano, děkuji. Asi to bude otázka skutečně na Asociaci krajů, ale cílem vlády je, aby došlo ke zvýšení platů všech zdravotníků. V tomto smyslu budeme jednat i s Asociací krajů.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Tak to byla 11. interpelace. Dvanáctou interpelaci již zahajovat nebudeme. Tím končím interpelace na předsedu vlády.

Budeme pokračovat interpelacemi na jednotlivé ministry. Jenom ještě vás chci informovat - pan ministr Jurečka se omlouvá od 15.30, takže nebude přítomen na interpelacích, omlouvá se z pracovních důvodů.

A ještě mi byly doručeny tyto omluvy. Paní poslankyně Berdychová od tří hodin ze zdravotních důvodů, pan poslanec Sedláček od 14.30 z pracovních důvodů, ale to už jsem říkal. A paní poslankyně Zelienková od 14.30 z pracovních důvodů. Tolik tedy omluvy.

Nic nám nebrání - (Poslanec Kováčik z lavice: Brání, čas.)

Ano, máte pravdu, pane předsedo. Tak dvě minuty počkáme. Mezitím se pan poslanec Zlatuška nachystá a někdo sešteluje systém tak, aby tam byl první ten, kdo je první. (Na displeji začínají interpelace pořadovým číslem 3.)

 

(Jednání přerušeno v 15.58 hodin do 16 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové, budeme pokračovat ústními interpelacemi na členy vlády. Omlouvám informační zařízení, tam je to až od bodu tři, protože je momentálně zaseknuté. My začneme bodem jedna.

První interpelaci přednese pan poslanec Jiří Zlatuška, který bude interpelovat ministra kultury Daniela Hermana ve věci podpory vědkyň. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Obracím se na pana ministra kultury Hermana. Osm profesorů a dva docenti z Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity se v listopadu neúspěšně ozvali proti propuštění kurátorky Ústavu Anthropos Mgr. Martiny Galetové, Ph.D., z Moravského zemského muzea. Jedná se o antropoložku, která získala za svoji vědeckou práci z paleolitu nejprestižnější ocenění. V Česku jí byla v roce 2013 udělena cena předsedy Grantové agentury České republiky za vynikající výsledky v oboru společenských věd. Její práce byla zařazena mezi deset nejvýznamnějších světových archeologických objevů roku 2011 podle časopisu Archeology, který vydává Archeological Institute of America.

Jako matka tří dětí byla propuštěna v době, kdy se měla vracet z rodičovské dovolené, během které zvládla vést muzejní časopis Antropologie, zařazený v době jejího působení do mezinárodního přehledu vědeckých časopisů SCOPUS, a její zapojení do práce dokumentují i veřejně dostupné výroční zprávy Moravského zemského muzea za léta 2012 a 2013, které zmiňují i její kontinuální vědeckou činnost během rodičovské dovolené. Přesto byla její rodičovská dovolená vzata jako důvod odmítnutí uděleného grantu Grantové agentury ČR ve výši přes 2 miliony korun a při posuzování na Ministerstvu kultury nebyl tento nedoložený, resp. zřejmě nedoložitelný argument rozporován.

Vzhledem k tomu, že se již věci dostalo publicity, dovoluji si vás, pane ministře, touto formou vyzvat k péči o dobrou praxi vůči ženám-vědkyním vracejícím se z péče o malé děti. Je zřejmé, že ministr kultury nenese osobní odpovědnost za personální kroky institucí v celém resortu kultury a že je pravděpodobné, že se paní doktorka může práva domoci právní cestou. Přesto mám tento případ za výjimečný, jednak projeveným zastáním kapacit z oboru, mimochodem vesměs mužů, jednak tím, že zapadá do případů znevýhodňování špičkově kvalifikovaných pracovnic vracejících se do zaměstnání z mateřské nebo rodičovské dovolené.

Zde nejde o kvóty nebo preference, nýbrž vcelku zřejmou diskriminaci. Gesce za její odstraňování patří jistě na Ministerstvo práce a sociálních věcí, případně v oblasti vědeckého uplatňování na RVVI, které ovšem rovněž dominují muži. Resort kultury by však mohl jít příkladem v pozitivním smyslu a připomínat, že i chování k ženám vědy na našich pracovištích není jen trpitelsky přijímaná nutnost ordinovaná zvenčí. Děkuji. (Připomínky ze sálu: Čas!)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Poprosím pana ministra Hermana o jeho odpověď.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji panu poslanci Zlatuškovi za jeho zájem a vážím si také zájmu akademické obce, která mě skutečně oslovila v této věci, a ač, tak jak už zaznělo v interpelaci, skutečně nemám personální pravomoci, co se týká jednotlivých příspěvkových organizací našeho resortu, tak samozřejmě to vnímám jako věc, o kterou je třeba se zajímat. Proto jsem tedy celou záležitost nechal skutečně prověřit. V tuto chvíli podle informací, které mám, bylo zjištěno, že s uvedenou pracovnicí muzea byl rozvázán pracovní poměr pro nadbytečnost na základě provedené reorganizace instituce. Ještě k tomu dodávám, že paní doktorka byla zaměstnána v muzeu na částečný úvazek.

Co se týká uzavření smluvního vztahu s Grantovou agenturou České republiky k řešení účelového projektu, bylo prověřeno, že k tomuto kroku vedení muzea učinilo vše, co bylo v jeho možnostech. K řešení úkolu nedošlo, neboť nemohla být zajištěna garance jeho řešení z důvodu již zmíněné rodičovské dovolené právě hlavní řešitelky, která nepředložila záruky, které by umožnily uzavřít smluvní vztah k s Grantovou agenturou. Moravské zemské muzeum mělo o uzavření smluvního vztahu s Grantovou agenturou České republiky zájem, proto nabídlo jmenované dohodu o dočasném vedení grantu s tím, že do budoucna by se na grantu podílela dotyčná pracovnice. Toto však bylo odmítnuto.

Ač jsou to věci, které už prošetřeny byly, přesto pokládám tento zájem renomovaných pracovníků akademické obce za opravdu závažný, a ač tedy, jak znovu opakuji, nemám personální pravomoci, které se týkají jednotlivých příspěvkových organizací, tak se znovu obrátím s dotazem na vedení Moravského zemského muzea a s žádostí o opětovné prošetření celé věci, protože samozřejmě ve chvíli, kdy jsou nějaké pochybnosti, je třeba, aby byly jakkoli odstraněny. Ještě jednou děkuji za tento zájem.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Ptám se pana poslance Zlatušky. Má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Vážený pane ministře, děkuji za nadějnou odpověď. Jenom bych chtěl zdůraznit, že ty rysy, kterými je zdůvodňována reorganizace, nadbytečnost u takto vynikající pracovnice, oceněné jak mezinárodně, tak národně, její ocenění visí koneckonců i na webových stránkách Ministerstva kultury, to všechno vzbuzuje důvodné podezření, že se jedná o klasický mobbing, to, čím pracovnice navracející se z mateřské nebo rodičovské dovolené procházejí, a že na toto už upozorňovaly i spolky, které pečují o rovnost ve vědě. Proto doufám, že prošetření bude skutečně věcné, nikoli jen formální. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zlatuškovi. Pan ministr, prosím o doplňující odpověď.

 

Ministr kultury ČR Daniel Herman Děkuji. Takto jsem myslel právě to dodatečné prošetření. Tady zazněly určité teze, které je třeba vzít skutečně velmi vážně. Samozřejmě každý občan má právo se potom také bránit právní cestou, takže je i mým zájmem být skutečně naprosto jistý, jak k věcem došlo, jaké problémy tam skutečně byly, že se eventuální podezření nepotvrdí, nebo také třeba potvrdí, takže v tomto smyslu můj dotaz bude směřován. Ještě jednou děkuji za zájem v této věci.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i panu poslanci. Informační tabule se nám již ustálila. Budeme se věnovat druhé interpelaci, v níž se paní poslankyně Adamová bude ptát pana ministra Stropnického na prodej karlínských kasáren. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové. Vážený pane ministře, již v polovině února na šesté schůzi Poslanecké sněmovny jsem vás interpelovala s otázkou na prodej karlínských kasáren Jana Žižky. Tehdy byl zrušen první tendr, následoval sice druhý tendr v létě tohoto roku, ale do toho se žádný zájemce nepřihlásil. Důvodem k zrušení prvního tendru byly mnohé pochybnosti s vyhlášením, s jediným znaleckým posudkem, údajnými pochybeními úředníků, kteří měli být následně propuštěni. Tehdy jste okamžitě vyvodil důsledky. Druhý tendr s o 40 milionů vyšší vyhlašovací cenou byl naprosto neúspěšný, protože se nepřihlásil jediný zájemce.

Jaké důsledky jste tedy vyvodil po tomto druhém tendru? Ale především se chci zeptat, jaký bude další postup s tímto chátrajícím komplexem. Zůstane stále nevyužitým? Od července přece jen uběhlo již dost času na to, aby v této věci ministerstvo představilo nějaký nový postup, a já se na něj tedy ptám. Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Prosím pana ministra Stropnického o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně, rád vás budu informovat. Možná si dovolím ještě zrekapitulovat trošičku historii toho celého případu. Ten objekt byl vyřazen z užívání Armády České republiky v lednu 2013. Prohlášení o nepotřebnosti pro Ministerstvo obrany a stát proběhlo v dubnu 2013, poté byl objekt prohlášen za nemovitou kulturní památku. Cena pro prodej dle znaleckého posudku z 19. 6. téhož roku byla stanovena ve výši 580 milionů korun jakožto cena obvyklá. Potom závěr komise pro nakládání s nepotřebným nemovitým majetkem ze dne 12. 9. 2013, ten byl ve prospěch prodeje formou veřejného výběrového řízení, a potom dne 17. 11. 2013 byla stanovena minimální kupní cena pro první kolo, a to ve výši 581 milionů korun. Poté proběhla propagace pro první kolo výběrového řízení obvyklým způsobem na internetových stránkách Ministerstva obrany, potom v deníku Právo, s tím, že termín podání přihlášek byl do 13. 12. V termínu byly podány tři přihlášky s rozpětím nabídek 582 až 589,5 milionu korun, tedy rozpětí 17,5 milionu korun u nemovitosti, kde byla vyvolávací cena 581 milionů korun. Posléze bylo ukončení. Nejdřív byla vybrána společnost Griva Art s nejvyšší nabídkou 589,5 milionu a 11. 2. s touto firmou bylo ukončeno jednání o kupní smlouvě, což nám ten proces vyjednávací, resp. ministerstvu, umožňoval.

Musím k tomu říct možná i to, co už přece jenom s časem trošku upadá v zapomnění, že celá transakce nebo výběrové řízení a potom i jeho publikovaný vítěz vyvolávalo obrovskou vlnu různých negativních mediálních reakcí, zpochybňování a poukazování na různá pochybení. V kategorii dnů bylo třeba tuto kritiku nebo poukazování na nedostatky vyhodnotit a poté, co bylo zjištěno, že prokazatelně jsou dva z těch tří uchazečů propojeni personálně, tak bylo rozhodnuto, jak bylo rozhodnuto.

Potom se připravovalo druhé kolo. Ta příprava, musím říct, že byla podstatně pečlivější. Byl zadán nový znalecký posudek, který určil cenu na 620 milionů korun. Oslovili jsme maximum, nebo použili jsme všechny dostupné prostředky pro oslovení maxima případných zájemců. Samozřejmě inzerát v deníku, a to byla dlouhodobá smlouva na inzerci, potom další novinová inzerce proběhla v Hospodářských novinách a v týdeníku Ekonom, tiskové oddělení zajistilo v Aktuálně a tn.cz dopředu informace o prodeji. Samozřejmě, že se to objevilo opět na našich webových stránkách. Nabídli jsme to 73 developerským společnostem vedeným na stránkách firmy.cz, osmi zahraničním developerským společnostem. Oslovili jsme 89 našich zastupitelských úřadů a 19 českých center v zahraničí a dále potom 153 cizích zastupitelství pro Českou republiku. Přihlásili se čtyři zájemci. Mimochodem, byla prodloužena lhůta pro podání nabídek, ale přihláška pak nebyla doručena ve lhůtě žádná. Bylo tedy rozhodnuto, že bude vyhlášeno třetí kolo výběrového řízení.

Po konzultacích s odborníky v tomto oboru, to znamená nemovitosti v řádu stovek milionů korun, bylo rozhodnuto, že je potřeba určitou dobu vyčkat. Ale mohu vás ujistit, že třetí kolo proběhne a že v žádném případě nedošlo k nějaké majetkové - (Upozornění na čas.) Ano, děkuji. Pozdržením v odprodeji se majetková situace ministerstva v žádném případě nezměnila. To znamená, že stát, resp. Ministerstvo obrany o majetek v žádném případě nepřišlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně má doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Adamová: Děkuji, pane předsedající. Možná kdybychom to neslyšeli úplně tak od začátku, ale opravdu se soustředili na budoucnost, tak byste se, pane ministře, dostal k těm podstatnějším věcem, na které jsem se přímo ptala. Tedy co bude dál. Bude tedy třetí kolo, jsme se dozvěděli, ale mě by zajímaly ještě více podrobnosti, jestli budete dále přehodnocovat tu cenu, kdy dojde k třetímu kolu konkrétně, co bude do té doby, jestli využijete nějak ten objekt pro vlastní účely, či zůstane zakonzervován tak jako doposud a pronajímán pouze vlastně zčásti, pokud víme, a tak, městské nebo státní policii. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, paní poslankyně. Prosím pana ministra.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem se toho jenom dotkl samozřejmě. Jenom jsem to lehce zmínil, ale věřte mi, že není možné popisovat nějakou strategii u nemovitosti nebo strategii odprodeje u nemovitosti, jejíž cena se pohybuje v tomto řádu. Já jsem řekl to, co mohu říct, to znamená, že ten trh v takovém případě je nutno nechat odpočinout, a věřte, že jsme to konzultovali s předními odborníky, ale investice tohoto typu může oslovit v této zemi maximálně pět zájemců. A to je částečně možná odpověď na vaši otázku. Jinak to neberte jako nějaké moje tajnůstkářští, ale nerad bych ten další vývoj nějakou indiskrecí poškodil.

Co se týče těch nákladů, tak ty pro nás činí nyní zhruba 30 tisíc korun měsíčně. Je to tak, jak říkáte. Částečně v užívání Policie České republiky. Ty náklady považuji za nízké a únosné - řekněme. Poslední věta. Na trhu nemovitostí to v žádném případě podle mých informací nevypadá na to, že by konkrétně v té lokalitě měla nemovitost ztrácet na ceně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i paní poslankyni. Třetí interpelaci přednese pan poslanec Antonín Seďa, který taktéž pana ministra obrany Martina Stropnického bude interpelovat na stav ve Vrběticích a Ministerstvu obrany. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane ministře, jistě se shodneme, že nejdůležitějším úkolem dneška se stalo zajištění bezpečnosti občanů v okolí muničních skladů ve Vrběticích. Vyslání vojáků Armády České republiky je pozitivním rozhodnutím ve vztahu k zajištění ostrahy dnes nebezpečných objektů. Nicméně, pane ministře, se mi nelíbí jistý alibismus vašeho ministerstva, zlehčování zodpovědnosti a nedostatečná informovanost vůči veřejnosti. Z tohoto pohledu mám na vás následující konkrétní dotazy.

Je pravdou, pane ministře, že hodinu po prvním výbuchu byla na místě vojenská policie, a pokud ano, co tam dělala a jaké jsou výstupy z její činnosti? Podle sdělení vašich spolupracovníků jsou nájemní smlouvy i technický stav muničních skladů v pořádku. Chci se zeptat, kdo konkrétně a kdy podepsal tyto smlouvy a zda jste vy osobně zkontroloval, zda nájemní vztahy v těchto objektech jsou z pohledu českých zákonů v pořádku. Víte vy osobně, pane ministře, kolik tun munice a dalšího nebezpečného materiálu se nachází v dané lokalitě? Je ověřeno, že nedošlo k porušení zákona ve vztahu k obložnosti muničních skladů? Domníváte se, pane ministře, že ostraha areálu v počtu dvou lidí byla dostatečná? Jak řešily nájemní smlouvy zajištění ostrahy u všech pronajímaných objektů? Kdo má pravomoc kontrolovat vojenské výbušniny, když Český báňský úřad tvrdí, že tuto pravomoc má pouze u průmyslových výbušnin? Vážený pane ministře, jak je možné, že z vašeho ministerstva byly poskytnuty prvnímu místopředsedovi vlády informace, které jsou součástí policejního vyšetřovacího spisu?

Děkuji za vaše konkrétní odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Seďovi a poprosím pana ministra obrany o odpověď.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Já věřím, že se mi to do toho času, který mám k dispozici, vejde. To je možná několik interpelací najednou.

Rád bych řekl, že Ministerstvo obrany a já už vůbec situaci nezlehčujeme. Ten zájem o to situaci řešit se neprojevuje expresivním slovníkem nebo silou hlasu, ale nějakými konkrétními postupy a činy. A my jsme v tomto, řekl bych, opravdu spolehliví.

A to už se dostávám k první otázce, byla-li vojenská policie na místě hned po výbuchu, co dělala, jak dlouho zde působila. Musím říct jednu věc a ta se pořád prosím směšuje, zaměňuje a nevím už, jestli záměrně. Někdy to na mě dělá dojem, že záměrně. To nebyl vojenský muniční sklad. To byl civilní vojenský sklad, a je to civilní muniční sklad a ten má jiný režim včetně ochrany než vojenský muniční sklad. Je v něm, v tom civilním, soukromá munice firem, které mají řádnou licenci poskytnutou Ministerstvem průmyslu a obchodu na základě dobrozdání Ministerstva vnitra, Ministerstva obrany a Ministerstva zahraničních věcí. Ten režim je úplně jiný, než je tomu u munice vojenské. Jestli to tak je správně, to může být předmětem oprávněné nebo polemické debaty, ale takový je stav teď.

Požár v 9.45 onoho 16. října nahlásil František Machuča, to byl toho času zaměstnanec společnosti EXCALIBUR, na vrátnici areálu Bohuslavice nad Vláří, požár na objektu číslo 16. Požár byl na tísňovou linku 112 nahlášen v 9.49. V 10 obdržel stálý operační dozorčí velitelství vojenské policie Olomouc žádost od operačního střediska krajského ředitelství policie ČR Zlín o pomoc při zajištění činnosti prostoru VTÚ Slavičín - Vrbětice. V 10.05 se na místo dostavily první jednotky Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje. Na základě žádosti operačního důstojníka operačního střediska Policie České republiky Zlínského kraje dne 16. 10. v 10.45 rozhodl velitel velitelství Vojenské policie Olomouc o poskytnutí šesti příslušníků vojenské policie, takzvané skupiny rychlého zásahu, k součinnosti v místě nenadálé události. V 11.30 skupina rychlého zásahu velitelství Vojenské policie Olomouc zahájila činnost na místě dle pokynů velitele opatření Policie České republiky. Čili od prvního hlášení za 105 minut byla na místě jednotka vojenské policie z Olomouce. Potom byla požádána o asistenci a v 11.30 ukončila svou činnost a vrátila se zpět. Od té doby nebyly vzneseny žádné další požadavky ze strany policie České republiky. Proč? Protože Policie České republiky je garantem celého vyšetřování a celého zásahu. Dne 20. 10. velitel velitelství Vojenské policie Olomouc kontaktoval velitele opatření policie ohledně dalších možných požadavků a žádná další žádost o asistenci nebo součinnost nebyla formulována.

Co se týče nájemních smluv a technického stavu, kdo podepsal smlouvy atd. Seznam všech uzavřených nájemních smluv mezi Vojenských technickým ústavem a soukromými subjekty mám tady před sebou. V případě firmy Bochemie jde o tři smlouvy, dvě jsou z roku 2009, jedna je z roku 2010. EXCALIBUR, která tam má pronajatý největší počet budov, má dvě smlouvy, obě jsou z roku 2011. Imex Group, to je ta firma, jejíž dva objekty explodovaly, má jednu smlouvu, a to z 20. 7. 2011, STV Group, ta poslední firma, má také jednu smlouvu z roku 2011.

Pronajímané objekty skladů byly v době předání do užívání prázdné a nenacházela se v nich žádná munice. V té době se munice nacházela pouze v objektech užívaných Vojenským technickým ústavem. Kolik tun munice a nebezpečného materiálu tam bylo, je? Ta čísla se v médiích dramaticky různí a je to neštěstí. Ale je to tak, že prostě kdo zveřejní více alarmující údaj a více alarmující zprávu, tak ten má šanci na to být publikován. Čili čísla nad 10 tisíc v tunách, která se vyskytovala, neodpovídají skutečnosti. Je to zhruba 7 500 tun, nikoliv 15 tisíc tun, jak jsem také někde slyšel. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ano. Je to trošku problém. Tak já to musím vzít strašně rychle.

Oblast podnikání s vojenským materiálem, municí, se řídí převážně zákonem 229. Tento zákon stanovuje povinnost vést evidenci bezpečnostního materiálu, stanovuje zabezpečit údaje. Když to zjednoduším ad absurdum, tak Vojenský technický ústav měl pravomoc sledovat obložnost a sledovat stav zabezpečovacích zařízení. Trhaviny, výbušniny kontroluje Báňský úřad, konkrétní munici měla kontrolovat Policie České republiky. Omlouvám se, ale pokusím se v druhé části interpelace odpovědět na zbývající dotazy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. S doplňující otázkou pan ministr Seďa.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane ministře. Já žádnou doplňující otázku nemám. Omlouvám se, těch otázek bylo hodně, takže vám jenom umožním v tom zbylém čase zodpovědět aspoň jednu nebo dvě další otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji. Já si myslím, že už jenom z toho, co jsem říkal v té poslední fázi své první odpovědi, vyplývá, že je docela obtížné se v tom vyznat. Myslím, že je to také jeden z těch důvodů, proč k té nehodě došlo.

Teď prosím, abych nebyl nesprávně pochopen, ale ten muniční sklad, který pochází původně z první republiky, byl postaven dobře. Sám o sobě, ten terén. Munice, která tam vybuchla, mohla napáchat spoustu škod. A vlastně relativně, a teď nechci být cynický, ale ty škody byly relativně malé. A v tomto smyslu i pokračujeme s panem kolegou Chovancem, aby se konalo, řekněme, co nejméně spekulovalo. Strašně to neprospívá situaci, především těm obyvatelům.

Co se týče informací, ty informace, které použil pan předseda Babiš, pocházely ze standardních evidenčních dokumentů, to znamená o vstupech do areálu, nikoliv z vyšetřovacího spisu. A dále, co se týče těch firemních informací, ty opravdu pocházely ze zcela otevřených zdrojů.

Poslední věta. Záznam o tom, že ředitel Imexu den předtím navštívil ten sklad, je v návštěvní knize na vrátnici toho skladu a on sám toto nerozporoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i panu ministrovi za velmi obsáhlou odpověď.

Čtvrtou interpelaci přednese pan poslanec Josef Zahradníček, který bude pana ministra dopravy Dana Ťoka interpelovat ve věci řidičských průkazů. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Příjemné dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající.

Vážený pane ministře dopravy. Touto interpelací se na vás obracím se žádostí, zda lze učinit určitou nápravu ve věci vydávání řidičských průkazů adeptům, kteří právě řádně složili předepsané zkoušky. Je všeobecně známo, že nový řidič si musí ještě asi 20 dnů počkat na to, aby mu byl vydán řádný doklad, to je řidičský průkaz pro oprávnění řídit motorové vozidlo. A v tom je právě ten problém nového řidiče. Čekat po úspěšném složení zkoušky ještě asi těch 20 dnů na to, až mu v dnešní tak moderní době bude vydán úřadem potřebný řidičský průkaz. V poslední době se množí případy, kdy se nový adept řízení nemůže dočkat, ať to ví, nebo ne, a sedne bez oprávnění za volant či řídítka motorového vozidla a je zastaven policejním orgánem, a on nemá u sebe žádný doklad opravňující ho k řízení motorového vozidla - a je zle. Je na něho pohlíženo jako na člověka bez oprávnění k řízení motorového vozidla, je proti němu vedeno správní řízení, je mu odečteno sedm bodů a udělena pokuta 20 tisíc korun, nebo možná ještě více. Nechci ani domyslet, co by se stalo, kdyby se dopustil závažného dopravního přestupku.

Tímto se vás ptám, vážený pane ministře dopravy: nešlo by něco udělat například, aby mu zkušební komisař vydal malou kartičku nebo něco podobného na dobu, než dostane řidičský průkaz? Děkuji vám za odpověď a dodatečně vám přeji mnoho úspěchů v řízení vašeho ministerstva. Ostatním děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra o odpověď na interpelaci. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Dobré odpoledne, pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.

Současný vzor řidičského průkazu je předlohou, u které dochází k personifikaci pro jednotlivé žadatele přímo ve výrobě. Vydání řidičského průkazu je zároveň dokončením správního úkonu získání řidičského oprávnění a jedná se o doklad, který opravňuje k řízení motorových vozidel v celé Evropské unii. Lhůta 20 dnů vychází z technologie jeho výroby a zohledňuje také maximální lhůtu pro případy nárůstu počtu vydávaných řidičských průkazů. To znamená, je tam nějaká vata v tom, že i kdyby bylo těch průkazů hodně, tak tuhle tu lhůtu můžeme garantovat. Za zvýšený správní poplatek 500 korun může žadatel zažádat o předčasné nebo zrychlené vydání průkazu v kratší lhůtě pěti dnů. Obecně v praxi bývají obě lhůty obvykle ještě kratší, než jak jsou stanoveny právním předpisem. Z hlediska zákona ty termíny my jako ministerstvo nedoporučujeme zkracovat, protože garantovat kratší dobu by bylo z hlediska dnešních výrobních lhůt problematické. Nicméně bych vám chtěl slíbit, že se pokusím projednat, jestli by se dala tahle ta lhůta zkrátit. Ale protože se to dělá jenom na jednom místě, tak to opravdu pro všechna města v České republice není jednoduché. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Zahradníček má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Zahradníček: Děkuji vám, pane ministře. Mé doplnění se týká mé interpelace z 16. září letošního roku, kdy jsem písemně interpeloval vašeho předchůdce pana Antonína Prachaře ve věci memoranda k silnici 1/23 a 1/34, a potom v listopadu jsem mu osobně předal podklady, ale doposud jsem nedostal žádnou odpověď. Proto mi dovolte, a já jsem vám tady prostřednictvím vaší asistentky předal ten materiál, požádat vás o odpověď, na kterou čekají také starostové obcí a měst na trase silnice. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan ministr má doplňující odpověď. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Ještě jednou, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, podle informací z mého kabinetu pan ministr Prachař odpověděl a odeslal odpověď do Sněmovny v řádném termínu, to je do 14. října. A podle dotazu tady ta odpověď byla přímo předána. Pro jistotu mám tady kopii toho dokumentu, tak vám ji můžu předat. (Předává.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci, panu ministrovi za velmi pozitivní přístup. Pátou interpelaci přednese pan poslanec Karel Fiedler, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Milana Chovance ve věci stížnosti na výsledky voleb. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Fiedler: Dobré odpoledne. Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že pan ministr není přítomen, tak jen stručně, o co jde.

Můj dotaz spočívá v tom, že jsme v posledních volbách, zvláště v těch komunálních, zaregistrovali rostoucí počet stížností na výsledky a především na průběh voleb. Dotaz spočívá v tom, v čem pan ministr vidí příčinu, jestli v tom vidí nějakou systémovou chybu, jestli to hodlá nějak řešit, nebo ne. Ale vzhledem k tomu, že pan ministr není přítomen, využil bych v tomto případě formu písemné interpelace na pana ministra.

Nyní ještě následuje druhý krátký dotaz. Z 28 států Evropské unie probíhají volby v cyklu jednodenní volby ve 26 a pouze ve dvou státech Evropské unie - tím druhým státem kromě České republiky je Itálie - jsou volby dvoudenní. Jestli se budeme snažit se přiblížit evropským zvyklostem, nebo budeme setrvávat neustále na našem stavu dvoudenních voleb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Bude mu odpovězeno písemně.

Šestou interpelaci přednese pan poslanec Zdeněk Ondráček, který bude interpelovat pana ministra obrany Martina Stropnického ve věci odletu vojenského speciálu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, kolegyně, kolegové, v minulém týdnu, na začátku prosince, se k nám dostavila ledovka. Paralyzovalo nám to dopravu. Paralyzovalo nám to dokonce i skoro půl jednacího dne zde v Poslanecké sněmovně, kdy jsme se tímto tématem zabývali.

Nechci se k tomu vracet, ale přeci jen mi nedá, abych se nezeptal pana ministra obrany. V médiích jsem zaznamenal informaci, že v noci z 1. na 2. prosince měl odletět z pražského vojenského letiště ve Kbelích vojenský speciál, a to do Afghánistánu, kde měl vyměnit vojáky, kteří jsou na misích. Vzhledem k této kalamitě počasí toto vojenské letadlo nebylo schopno odstartovat. Na druhou stranu jsou informace o tom, že civilní letiště v Praze-Ruzyni bylo schopno i v době kalamity odbavovat lety běžně podle letového harmonogramu. Chtěl bych se tedy dotázat, proč armáda není schopna zajistit letový provoz vojáků a zda to nevypovídá něco o stavu naší armády v této době. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan ministr už spěchá s odpovědí. Prosím, pane ministře. (Ministr běží k řečnickému pultu a poznamenává: I cesta se počítá do času. Smích nejblíže sedících poslanců.)

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, při té dlouhé rozpravě o mrazu, která tady proběhla na této schůzi, snad jediný dopravní prostředek, který nebyl zmíněn, bylo letadlo. A já to vůbec nechci zlehčovat, ale příčiny jsou vlastně, řekl bych, téměř triviální.

Teď vážná věta. To nemá nic co do činění s výkonem nebo použitelností, nutností nasazení například gripenů nebo naší vzdušné obrany. Ta je zajišťována v úplně jiném režimu v Čáslavi. Ale toto letadlo, tento airbus takzvané vládní letky musel, stejně tak jako ten druhý, máme dva, jak patrně víte, musel stát venku, protože máme pouze jeden hangár, kam se airbus vejde, a v tom hangáru se dlouhodobě opravovala casa, jiný letoun, který tu opravu měl plánovanou, a nebylo možné ji změnit. K tomu přišla tato ve svém souhrnu projevů zcela ojedinělá kalamita, která ještě konkrétně ve Kbelích byla mimořádně intenzivní, tam byla ta námraza několikacentimetrová. Kromě toho disponuje letiště ještě standardními rozmrazovacími prostředky, které ale v této situaci nebyly účinné, a tak byl let odložen.

Ale abych řekl něco ve smyslu ponaučení propříště. Jsme si vědomi, že je potřeba zajistit ještě jeden hangár, a tam jsou ty náklady odhadovány asi na 20 milionů korun, které budeme muset v rozpočtu najít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Poprosím pana poslance o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Že máme dvě vojenská letadla, jsem věděl. Pokud kouknu na Ruzyň, tak tam si moc hangáru nevšímám a myslím, že všechna letadla, která přilétají a odlétají, jsou celou dobu venku, že ani do hangáru nezajíždějí. Takže to, že jsme letadla neměla v hangáru zaparkovaná, mně přijde trošku úsměvné, protože civilní letectvo si to je schopno ochránit. Bohužel to asi opravdu odpovídá něco málo o stavu naší armády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: A pan ministr už spěchá hájit naši armádu. Prosím, pane ministře.

 

Ministr obrany ČR Martin Stropnický Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, já si dovolím to tvrzení, že to odpovídá stavu naší armády, co nejjasněji odmítnout. Řekl jsem to myslím srozumitelně. V Čáslavi je to úplně jinak. Čáslav je naddimenzovaná, tam je toho prostoru daleko víc. Vládní letka přece jen, přece jen, neplní tak závažné úkoly, byť rotace v misích jistě není úkol marginální. Nejsem specialista přes letectví, ale domnívám se, že se to s Ruzyní nedá srovnávat. Ta má jednak zcela jiné kapacity a ta letadla tam také zůstávají jen po nezbytně nutnou dobu a neustále rotují. Čili většinou jde jenom o tankování, ten nejnutnější úklid a letadlo zase letí dál. Přesto postavíme i druhý hangár. Ale toto byla souhra nepředvídatelných okolností. Není myslím úplně fér z toho vyvozovat nějaký závěr nad stavem naší armády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Dostáváme se k sedmé interpelaci. Pan poslanec Michal Kučera bude interpelovat paní ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou ve věci obvodních soudů v Praze. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, mohla byste prosím vysvětlit objektivní důvod dislokace pouze části Obvodního soudu pro Prahu 5 z areálu Justičního paláce ve vlastnictví státu do nájmu soukromého vlastníka, kdy předpokládaná výše čistého nájmu činí více než 800 tis. korun měsíčně, dle mých informací tedy, zálohy na služby mají činit něco přes 200 tis. korun měsíčně, spotřeba energií cca 80 tis. měsíčně? Navíc dle mých informací naroste potřeba administrativního aparátu řádově o několik osob. A to za situace, kdy stávající využitelné prostory Justičního paláce v Praze 5 - Smíchov, kde nyní sídlí Krajský soud v Praze a Obvodní soud pro Prahu 5, při schválení investic ve výši téměř 800 mil. na zamýšlené nástavby sestávající ze šesti budov zcela pokrývá personální požadavky a potřeby obou zmíněných soudů, kdy existují studie, že v případě dislokace části Obvodního soudu pro Prahu 5 z jedné z využívaných budov by Krajský soud v Praze musel navýšit počet zaměstnanců řádově o desítky míst. Nebojíte se, že dislokací části Obvodního soudu pro Prahu 5 jakožto pátého největšího soudu v České republice dojde ke zpomalení chodu soudu, zejména se prodlouží délka soudních řízení a ztíží se dostupnost veřejnosti k uplatnění svých práv? Navíc dislokace bez jediného výběrového řízení schválená dislokační komisí by měla být realizovaná tuším do 30 4. 2015, když v současné době není uzavřená ani nájemní smlouva, neproběhla žádná výběrová řízení na zajištění ICT vybavení soudu, není zajištěna ostraha objektu justiční stráží atd. Tuším, že ten dotyčný objekt je snad i památkově chráněný. Mohla byste mi prosím k tomu říct svůj názor? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Vážený pane místopředsedo, vážený kolego, který jste mně položil tento upřesňující dotaz stran dislokace Obvodního soudu Praha 5, milé kolegyně, milí kolegové, já bych chtěla uvést hlavně na pravou míru tvrzení, která zde byla právě vyřčena na adresu dislokace, protože se domnívám, že nejsou úplně přesná. Dovolte mně v zájmu stručnosti, abych použila písemného podkladu, který myslím dostatečně přesvědčivě postihuje meritum věci.

Obvodní soud pro Prahu 5 je v současnosti umístěný do dvou budov - areálu Krajského soudu v Praze, konkrétně F a B, a využívá zde podprůměrné kancelářské plochy o výměře 10 metrů čtverečních a 13 jednacích síní. Ideální stav, tak jak dlouhodobě je konstatován, zajišťující bezproblémový chod Obvodního soudu Praha 5, je budoucí dislokace 186 zaměstnanců spočívající v užívání celkem 25 jednacích síní do budovy bývalého kláštera Sacré Coeur v Holečkově ulici 31, Praha 5. Tato varianta částečného přemístění, nikoliv úplného, Obvodního soudu pro Prahu 5, nicméně v docházkové vzdálenosti od té části, která zůstane zatím umístěna v dosavadních prostorách, byla vyhodnocena jako nejvýhodnější řešení, a to i vzhledem k tomu, že oba soudy, Krajský soud v Praze i Obvodní soud Praha 5, mají významný nedostatek kanceláří a jednacích síní a v současné době rozšíření kapacit v budově Krajského soudu v Praze naráží na své možnosti. Vznikají tak průtahy ve vyřizování agendy. Dalším důvodem byla v loňském roce výpověď Krajského soudu v Praze z užívaných prostor obvodním soudem, kterou potvrdila moje předchůdkyně paní poslankyně Benešová, tehdejší ministryně spravedlnosti.

V současné době, máte pravdu, že je stanovený termín pro vyklizení 30. dubna 2015. Tento termín samozřejmě ještě diskutujeme a v případě potřeby bude prodloužen.

Důležité je i jasné stanovení té potřebné změny, která se týká výše nájmu, a to právě s ohledem na to, že jsme dost dlouhou dobu čekali na projednání ve vládní dislokační komisi. Také jsme vedli řadu jednání přímo s vlastníkem objektu Sacré Coeur a podařilo se nám výši nájmu snížit, takže v současné době - a zde je třeba zdůraznit, že trvání má být maximálně pět let - činí výše nájmu bez úhrady služeb 10 607 tis. ročně, což při porovnání s jinými komerčními cenami objektů srovnatelných je cena velmi dobrá. Na to máme i vyjádření příslušných pracovišť.

Konečné řešení dislokace Obvodního soudu pro Prahu 5 není ovšem uzavřeno. Stále narážíme na nedostatek finančních prostředků, což je úkolem i pro nového ekonomického náměstka, protože aby došlo k uspokojivému řešení, potřebovali bychom investice pohybující se v rozmezí 800 mil. korun až 1 mld., což souhlasím s případným kritickým posouzením takové investice, pokud by nešlo o investici, která by řešila kromě Obvodního soudu pro Prahu 5 i dislokaci dalších justičních složek, např. Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 5, Střediska Probační a mediační služby pro Prahu-západ a Prahu-východ. Takže myslím, že to je záležitost, která se musí pojímat i v tom komplexu dislokace, nevidět jenom jediný zájem na dislokaci Obvodního soudu Prahy 5.

Ideální variantou by bylo získání vhodné budovy ve vlastnictví státu. O to samozřejmě usilujeme nejvíce. Další možností je získání vhodného pozemku a výstavba nové budovy či odkup stávajícího vhodného objektu. V minulosti jsme také prověřovali variantu převodu budovy České pošty v Holečkově ulici 106, Praha 5, její postupnou rekonstrukci. Ale sama na místě jsem byla seznámena se skutečností, že pod malbou jsou velmi cenné fresky, které by se musely opravit - (upozornění na čas) - ano - a tím by došlo k neúměrnému zvýšení investice. Takže jsme od tohoto záměru upustili.

Čili kdybych to měla shrnout. Velmi obšírnou odpověď obdržel 5. prosince pan předseda Obvodního soudu Prahy 5 Frankič se všemi argumenty, které dokládají význam, nutnost současné varianty řešení. Byl seznámen, zatím s jeho reakcí jsem neměla možnost se opačně seznámit. Doufám, že ho odpověď uspokojila, alespoň vysvětlila současnou situaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Poprosím pana poslance o doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji paní ministryni za odpověď. Jelikož nejsem soudce, situaci nehodnotím z pohledu efektivity i přechodu či nepřechodu z jedné budovy do druhé, co se týká výkonu soudního procesu, nicméně z pohledu efektivity nákladové. A vy jste tady sama zmínila, že v novém objektu budete platit 10 milionů korun ročně. Podle mých informací, když se podívám do materiálů, tak jenom náklady na IT sítě, bezpečnostní zařízení, pořízení nábytku a podobně, to znamená těch pět let, kdy tam hodláte údajně být, bude zhruba dalších 20 milionů korun. Z mého pohledu je tato investice a tento přechod velmi neefektivní zejména od představitele hnutí, které se onou efektivitou neustále ohání.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Paní ministryně má doplňující odpověď. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Helena Válková Já si tedy dovolím se ohradit, protože si myslím, že v současné situaci nejde o neefektivní řešení, že naopak jsme zvolili řešení, které je i z hlediska nákladového to nejméně náročné. V opačném případě jenom protrahujeme neúnosnou situaci, která vznikla za doby předcházející vedení resortu, mým prostřednictvím, respektive jeho možné ovlivňování ve smyslu investic.

Ještě bych tady chtěla zdůraznit, že to bylo všechno řádně projednáno vládní dislokační komisí, a samozřejmě v kontaktu s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových jsme průběžně. Nikdy by Ministerstvo spravedlnosti nepostupovalo a dislokační komise by také neudělila svůj souhlas, kdyby nebylo patrné, že jde o efektivně vynaložené náklady. To, že to není zatím finální řešení, není v průtazích na straně Ministerstva spravedlnosti, ale podílí se na tom právě i stanovisko Obvodního soudu pro Prahu 5, které dlouhodobě zaujímá vůči své dislokaci velmi diskutabilní názor. Nechce se stěhovat, pak vyjadřuje svoje pochybnosti o variantách řešení. Musím zde také zmínit roli Městského soudu v Praze, kdy pan předseda Městského soudu doktor Vávra svůj podpis učinil na té trojstranné dohodě, která se týká právě nájmu prostor Sacré Coeur, čili z tohoto pohledu i zde jsme vyhověli všem formálním požadavkům, takže si myslím, že v současné situaci, v současném časovém presu je to takové řešení, které můžeme pokládat za efektivní, byť jistě ne ideální.

A poslední věta. Myslím si, že pokud by se ještě vyskytla nějaká jiná varianta v době, než definitivně dojde k přestěhování soudu, tak samozřejmě pokud by bylo něco takového konkrétního, jsme připraveni o tom jednat, ale po těch několika letech jednání chci být realistkou. Myslím, že taková varianta v současné době neexistuje. Kéž bych se mýlila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni. Další interpelaci přednese pan poslanec Ladislav Šincl, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Andreje Babiše ve věci připravovaného loterijního zákona. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Děkuji, pane předsedající. V první řadě by mě zajímalo, jestli pan ministr financí pan Babiš je omluven z dnešního zasedání interpelací. To by mě tedy opravdu zajímalo. Mohl byste mi to sdělit, prosím?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pokusím se to zjistit, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Šincl: Dobře, děkuji. Nicméně jelikož tady pan ministr není přítomen, tak bych si dovolil říci svoji interpelaci v jeho nepřítomnosti.

Vážený pane nepřítomný ministře, podle legislativního plánu prací, který jste sám odsouhlasil, má Ministerstvo financí předložit vládě zcela nový zákon o provozování hazardních her, v jehož rámci by měl být proces regulace loterií upraven komplexně při současném respektování primárního evropského práva, stejně jako bohaté judikatury Soudního dvora Evropské unie. Mělo by tím být naplněno programové prohlášení vlády, kde se vláda zavázala, že zabezpečí vyšší daňové příjmy z provozování loterií a jiných podobných her, a to zefektivněním výběru daní včetně zamezení daňových úniků z provozu nelegálních loterií a her na internetu. Termín předložení tohoto zákona do vlády byl stanoven na konec tohoto roku. Včera se poslanci sociální demokracie snažili v rámci projednávání státního rozpočtu na rok 2015 prosadit posílení rozpočtu o potřebné prostředky pro sport. I díky vašemu odmítavému stanovisku nebyl tento návrh přijat. Nicméně ve svém vystoupení jste zde uvedl, že brzy zde předložíte novelu zákona o hazardu, která bude mít pozitivní vazbu na sport. Pravděpodobně jste tím myslel asi to, že slibované vyšší daňové příjmy z provozování loterií by měly být systémovým zdrojem příjmů pro sport.

Chtěl bych se vás tedy, pane nepřítomný ministře, zeptat, zdali bude v řádném termínu předložen do vlády loterijní zákon, který nebude v kolizi s primárním evropským právem, jak je zde již předložena poslanecká novela poslance Fichtnera a spol. Upozorňuji jenom na to, že dnes je 11. 12. A zdali bude obsahovat úpravu odvodu z loterií ve prospěch českého sportu. A v případě, že ano, zdali byste nám mohl říct, nebo odpovědět písemně, na jakou částku se mohou tímto způsobem čeští sportovci těšit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šinclovi. Pan ministr Andrej Babiš je skutečně omluven z dnešního jednání z pracovních důvodů. Bude vám tedy odpovězeno písemně, pane poslanče.

Dalším interpelujícím bude pan poslanec Ivo Pojezný, který bude interpelovat pana ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci kauzy Diag Human.

 

Poslanec Ivo Pojezný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, dámy a pánové, asi nejsem jediný, kdo koncem července letošního roku zaznamenal v médiích, že spor naší republiky se společností Diag Human je u konce. Tento spor, táhnoucí se někdy od roku 1996, stál daňové poplatníky astronomické částky, a to nemám na mysli jen více než 320 mil. vyplacených v roce 2002, ale i další miliony, které si vyžádaly náklady spojené s touto kauzou. Tak svitla občanům, ale i mně naděje, že celá kauza je tímto u konce. Avšak Diag Human tvrdí něco jiného a ohání se rozhodnutím rozhodčího senátu ze dne 13. srpna 2008, podle nějž má Česká republika zaplatit 8 mld. korun, což se doposud nestalo. A tak se zmiňovaná společnost obrátila na zahraniční soudy. Mnozí z nás si jistě pamatují zabavení děl například Emila Fily ve Vídni, která sice byla nakonec vrácena, ale přece jen šlo o jakýsi varovný signál.

Proto se ptám. Jak se tedy situace má v současnosti? Je kauza u svého definitivního konce? Skutečně se už daňoví poplatníci nemusí obávat toho, že by je tato kauza stála další miliony? Děkuji za objasnění.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Pojeznému. Pan ministr Svatopluk Němeček panu poslanci nyní odpoví. Prosím, pane poslanče.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážený pane poslanče, jenom zrekapituluji základní body této celé kauzy, která, jak jste řekl, je nesmírně komplikovaná a nesmírně dlouhá. Mohu tady potvrdit výsledek, že 23. července letošního roku rozhodčí senát tohoto řízení toto řízení zastavil s tím, že již jednou bylo rozhodnuto, již jednou bylo odškodněno, a tím pádem firma Diag Human v arbitrážním řízení před tímto senátem vůči České republice nemá nárok na to, aby ji Česká republika vyplatila byť jedinou korunu. Nicméně je samozřejmě pravděpodobné, že firma Diag Human, která se v minulosti v tomto sporu neprezentovala jako, řekněme, společnost, která má zájem na tom, aby se vůči České republice chovala příliš férově, bude zkoušet tuto záležitost v zemích, které neznají právní řád České republiky, které neznají úplné detaily, uplatňovat ten již zrušený výsledek z předchozího řízení a bude se snažit, řekněme, tam, kde Česká republika nebude připravena, kde nebude počítat s touto možností, uplatňovat obstavení majetku České republiky a podobně.

Nicméně v případě, že Česká republika s touto záležitostí počítá, v případě, že budeme připraveni na tyto možné ataky, tak jsem pevně přesvědčen, že firma Diag Human nemá šanci. Nicméně musím tady férově říct, že je to velmi složitá právní záležitost, že nejsem právník, a berte prosím i tuto odpověď jako odpověď právního laika, který vychází z informací kolegů. To, že v arbitráži vůči České republice prostě Diag neuspěla, ale může to zkoušet v zahraničí, v zemích, kde nebudeme mít zastoupení například právní, tuto záležitost ne úplně férově vůči nám hrát. Nicméně dlouhodobě prostě šanci nemá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi, pan poslanec je spokojen a nemá doplňující otázku. Děkuji panu poslanci i panu ministrovi.

Paní poslankyně Černochová přednese svou desátou interpelaci na nepřítomného ministra vnitra Milana Chovance ve věci zákroků proti demonstrantům. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře, v médiích se v nedávné době objevily informace o dvou minimálně zarážejících zákrocích Policie České republiky proti demonstrantům, kteří chtěli poklidným protestem vyjádřit svůj nesouhlas s působením prezidenta Zemana ve funkci. První incident se odehrál při návštěvě prezidenta v Krnově dne 11. listopadu. Zde na něj na náměstí čekalo několik desítek či stovek protestujících. Dva z nich si policisté v civilu bez závažnějšího důvodu odvezli na služebnu. Dočetla jsem se, že jste následně sám požadoval vysvětlení tohoto zákroku a krajský policejní ředitel dal pokyn k prověření postupu policistů.

Druhý, dle mého názoru, daleko závažnější případ neoprávněného postupu policie se odehrál 17. listopadu v Praze. Občanský aktivista Otakar van Gemund měl záměr zúčastnit se toho dne protestů v místech, kde měl být přítomen prezident Zeman. Na Národní třídě jej nezastihl, před Karolinem a následně i na Albertově byl potom bezdůvodně legitimován, přičemž z projevů policistů bylo patrné, že si cíleně vybrali jeho a že byl toho dne policií sledován! Svůj názor na prezidenta pan van Gemund dokonce nevyjádřil, neboť z Albertova jej policisté odvezli k výslechu na stanici do Bartolomějské ulice a po dvou hodinách čekání byl pak propuštěn.

O panu van Gemundovi, který je známým občanským aktivistou, si lze myslet cokoli. Forma protestu, kterou zvolil, však nebyla nijak nezákonná, a nebyl tedy důvod k tomu, aby policie jednala uvedeným způsobem. Chtěla bych se vás zeptat na následující. Jsou již známy závěry prošetřování zákroku policie proti dvěma demonstrantům v Krnově? Byl postup policie v tomto případě oprávněný a dle vašeho názoru adekvátní? Bude prošetřen postup policistů také v případě zadržení Otakara van Gemunda? Učinil jste již vy nebo policejní prezident v tomto ohledu nějaké kroky? Máte, pane ministře, nějaké informace, proč policie jednala uvedeným způsobem? Jaké důsledky hodláte vyvodit z tohoto případu, pokud se potvrdí, že policie pana van Gemunda nezákonně sledovala a bezdůvodně lustrovala a zadržela? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Černochové, které bude odpovězeno písemně. Jedenáctou interpelaci paní poslankyně Pecková stáhla. Následuje dvanáctá interpelace paní poslankyně Jany Pastuchové, která pana ministra zdravotnictví bude interpelovat ve věci Dne srdce. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji za slovo, Vážený pane ministře, vážení kolegové, ráda bych se zeptala - z médií jsem se dozvěděla, že 29. září 2014 probíhal vlastně po celé republice akce Den srdce. Tímto vůbec neznevažuji, ba naopak, prevenci. Nicméně jednu z akcí organizovala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, která měla být financována od Ministerstva zdravotnictví. Dle dostupných informací by měla stát tato akce více než tři miliony, což si myslím, že vzhledem k situaci na Ministerstvu zdravotnictví, které bojuje o každou korunu, je poněkud nadstandardní.

Dopisem 7. listopadu jsem oslovila ředitelku Všeobecné fakultní nemocnice paní Danu Juráskovou s prosbou o zaslání finálního položkového rozpočtu celé této akce. Paní ředitelka Jurásková mi dopisem 2. prosince oznámila, že mi kompletní zprávu o akci včetně finálního rozpočtu poskytne, až bude dokončena. Je 11. prosince a tyto údaje stále nemám k dispozici. Zajímá mě, jaké aktivity a s jakým výsledkem byly realizovány, kolik se ve skutečnosti zapojilo lidí. Jsem přesvědčena o tom, že si každý občan naší republiky může nechat zkontrolovat, jak zdravé srdce má, u svého obvodního lékaře. Nemusí tedy chodit do stanu před nemocnici. Že se má pohybovat a nekouřit, je cenná rada, ale neměla by stát dle mého miliony.

Ráda bych se vás proto zeptala jako nejvyššího představitele Ministerstva zdravotnictví, které na tuto akci poskytlo dotaci, z jakých zdrojů konkrétně byla akce financována a zdali a jakým způsobem kontrolujete na ministerstvu efektivitu těchto vynaložených prostředků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Pastuchové a poprosím pana ministra zdravotnictví. Prosím,pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážená paní poslankyně, co se týká projektu Den srdce, skutečně proběhl v září letošního roku a byl podpořen v rámci priorit strategie Zdraví 2020, což je program, který vyhlásila Světová zdravotnická organizace, ke kterému se přihlásila i Česká republika. V rámci tohoto programu je velký význam věnován právě screeningovým programům, programům prevence, programům podpory zdravého životního stylu. Protože, byť se to nezdá, ne každý občan v České republice je tak erudován jako někteří poslanci v Poslanecké sněmovně, byť víme, že bychom se měli hýbat, byť víme, že bychom měli vyšetřovat některé laboratorní parametry, které mohou být rizikové, tak bohužel ne každý to ví. Ale přesto jsem přesvědčen podobně jako Světová zdravotnická organizace a podobně, jako to předpokládá strategie Zdraví 2020, že prevence v této oblasti není nikdy dost.

Akce byla hrazena z grantu, jednoho z mnoha grantů, které poskytuje Ministerstvo zdravotnictví na podobné akce. Tak jak jste řekla, hlavním organizátorem byla Všeobecná fakultní nemocnice, ale nezapojila se do toho samotná. Byla to celoplošná akce v rámci České republiky, kdy geograficky bylo zajištění této akce nejenom v Praze, ale i v Plzni, v Brně, v Olomouci a v Ostravě, kde spolugaranty byly i ostatní fakultní nemocnice. Akce probíhala přímo v prostorách těchto fakultních nemocnic a zároveň v tzv. edukačních stanech v centrech měst. Během tohoto jednoho dne byly celkem deseti tisícům občanů rozdány letáky, které je informovaly, co mají dělat a o zdravém životním stylu. Přímo v rámci těchto stanů více než 3000 občanů prošly měřením krevního tlaku, laboratorního vyšetření, které je seznámily s výsledky cholesterolu, s výsledky glykemie. A musím říct, že dokonce přímo z těchto stanů bylo asi deset občanů akutně odvezeno k hospitalizaci, protože se ukázaly enormně vysoké hodnoty krevního tlaku, které tyto občany ohrožovaly. Celkový rozpočet této akce byl zhruba dva a půl milionu korun. A musím skutečně došetřit, jestli ten detailní položkový rozpočet již na Ministerstvu zdravotnictví máme, či nikoliv. V okamžiku, kdy ho máme, tak určitě ho rádi poskytneme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Paní poslankyně nemá doplňující otázku, budeme tedy pokračovat další interpelací, v níž pan poslanec Daniel Korte bude interpelovat pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci finančních příspěvků České republiky. Prosím.

 

Poslanec Daniel Korte: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jak je vám zajisté známo, na půdě palestinské samosprávy operuje United Nations Relief and Works Agency. Agencie je OSN specializující se na pomoc palestinským uprchlíkům, zatímco pro uprchlíky z celého zbylého světa pracuje Vysoký úřad komisaře OSN pro uprchlíky. Tato agencie provozuje na palestinských územích školy, nemocnice, poskytuje sociální služby. Kromě toho, že uměle navyšuje, resp. udržuje počty uprchlíků, aby odůvodnila smysl své existence, je věrohodně zdokumentováno, že Hamás, teroristická organizace, mezinárodně uznávaná, odpalovala během letní války v Gaze své rakety z míst, z budov škol, které provozuje UNRWA.

Prostřednictvím UNRWA mu byly dodávány zbraně a zbraňové systémy a já sám jsem viděl dokument, kdy na školním dvoře palestinští chlapci v battledressech se samopaly v rukou a pokřikem Smrt Izraeli! cvičí plížení plazením, a to vše pod dohledem učitelů z UNRWA.

Vážený pane ministře, jakou částkou přispívá ČR na provoz UNRWA a kdo a jak kontroluje, na co jsou tyto prostředky ve skutečnosti vydávány?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kortemu a poprosím pana ministra zahraničí o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Já bych chtěl jenom ve své odpovědi ještě na začátku zdůraznit, že pomoc, kterou poskytujeme, kde využíváme Agentury pro pomoc palestinským uprchlíkům na Blízkém východě, tedy této humanitární organizaci se poskytuje vlastně už od roku - já mám tady údaje od roku 2008, ale pokud vím, tak se to poskytuje už od roku 1996, takže ČR poskytuje pomoc Palestině od roku 1996. Já tady mám částky třeba od roku 2008, kdy ČR poskytovala třeba na rekonstrukci palestinského uprchlického tábora v Libanonu 3 mil., 3,5 mil. právě přes tuhle Agenturu pro pomoc palestinským uprchlíkům, takto v roce 2009 to bylo 10 mil., to byla pomoc a obnova v souvislosti s konfliktem v Gaze, který tehdy proběhl, v roce 2010 to byly 3 mil. na sociální a vzdělávací potřeby, 2011 - 2,5 mil., 2012 - 4 mil. a palestinským uprchlíkům se poskytovalo 2,5 mil. v roce 2012. Podobně v roce 2013 se poskytlo dohromady 4 mil. a palestinským autonomním územím 2,5 mil., tedy to bylo v roce 2013. A nyní v roce 2014 jsme poskytli okamžitou zdravotnickou pomoc také jako důsledek konfliktu v Gaze, kde vznikla velká potřeba díky tisícům zraněných. Na obvazový materiál, dlahy, léky a dezinfekční prostředky jsme poskytli 3 mil. Kč. Takže to jsou prostředky poskytované přes Agenturu OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům. A jenom říkám, že to není něco, co by bylo nového. Je to něco, co poskytujeme permanentně, a v současnosti to bylo poskytnuto především v souvislosti s tím, že tam vzniklo velké množství zraněných a postižených tím posledním konfliktem.

Opakuji, drtivá část šla na obvazový materiál, dlahy, léky a dezinfekční prostředky. Pokud vím, tak zaměstnanci ministerstva jsou v přímém kontaktu s těmi, kterým to předáváme, a existuje vlastně pravidelný způsob, kterým si ověřujeme to, jakým způsobem se s těmito prostředky zachází. Samozřejmě navíc nejsme jediná země, která to poskytuje. Tady spolupracujeme i s řadou dalších zemí a já mohu říci, že se na našich jednáních ministrů zabýváme také rozsahem pomoci a samozřejmě také se zabýváme tím, jakým způsobem máme garantováno, že se pomoc skutečně dostává do rukou těm, kteří ji potřebují, a nedochází tam k tomu, že by nějaká část byla užívána jinak.

A v poslední době se - a také při poslední návštěvě Izraele a palestinských území jsme se o tom bavili, vlastně o významu kontroly. Myslím si, že je to jednak pomoc, kterou když poskytujeme, tak to rozhodně není třeba tak, že by to bylo ve sporu se stanoviskem Izraele, který, myslím si, že dokonce dá se říct velice stojí o to, abychom se v této věci angažovali, a v případě palestinských území, kde jsem o tom jednal s ministrem zahraničí, prezidentem, tak součástí těch rozhovorů bylo i to, že jsem mu sděloval, že státy EU stojí o to, aby příště byla velmi důkladná kontrola toho, jak se s prostředky, které z EU jdou, zachází. To samozřejmě souviselo s tím, co se objevilo v souvislosti s posledními událostmi, kdy se zjistilo, že se velké množství prostředků lilo do betonu, kterým se budovaly tunely. Já jsem se ptal ministra zahraničí, jak jsou schopni zajistit do budoucna kontrolní mechanismus, který by garantoval, že zítra se nebude opakovat něco podobného, a říkal jsem, že dokonce vytvoření takovéto kontroly je předpoklad toho, aby se do budoucna prostředky poskytovaly podobným způsobem, jako to bylo, protože to samozřejmě je zásadní věc, že žádná země EU nemá zájem přispívat na budování něčeho podobného, nebo nemá zájem na tom, aby se opakovala situace, kdy se zjistí, že třeba prostředky, které se dávají na cement nebo na beton, se pak používají na budování podobných tunelů, a že má-li evropská pomoc pokračovat, tak se musí podobný systém kontroly vytvořit, jinak vlastně nebude ochota peníze a prostředky poskytovat.

Takže já vlastně souhlasím s tím, že zkušenosti jsou takové, že není možné bez zvláštního mechanismu kontroly, který bude fungovat a který (Předsedající: Čas, pane ministře!) Nebude možné v tom pokračovat, ale já se domnívám, že je dost velká ochota ty věci změnit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Daniel Korte: Já vás asi nyní překvapím, pane ministře, protože já jsem s tou odpovědí spokojen, a tudíž otázku, kterou jsem měl postavenu na aristotelském sylogismu, tj. UNRWA podporuje teroristickou organizaci Hamás, ČR podporuje UNRWA, eo ipso, ČR podporuje teroristickou organizaci Hamás, a co s tím chcete udělat, nepokládám. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Já jsem spokojen, že pan poslanec Korte je spokojen. A my se budeme věnovat další interpelaci, v níž pan poslanec Milan Šarapatka bude... (Ministr Zaorálek si přeje reagovat.) Aha, pardon! Přestože pan poslanec Korte je spokojen, tak pan ministr...

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Nezlobte se, ale já ale nemůžu nevyužít příležitosti poprvé v životě odpovědět na otázku, která nebyla položena. (Pobavení.) I pro mě je to určitá šance a nevím, teď jsem přemýšlel rychle nad nějakým sylogismem, kterým bych vyvrátil aristotelovskou logiku, ale jenom chci říci to, že ČR nebude podporovat organizaci, která by podporovala organizaci Hamás, z toho důvodu, že se obávám, že podobný typ organizace nemá budoucnost, věřím, v tom prostoru, protože my jsme přesvědčeni, že jediná šance, která je pro to území, je, že se prosadí ti, kteří mají zájem na mírovém řešení konfliktu, a budeme podporovat pouze ty, kteří budou podporovat mírové řešení konfliktu.

A co se týče pomoci palestinským uprchlíkům, tak máme zájem vytvořit takový systém pomoci, kde bude stoprocentně garantováno, že to, co poskytneme, skutečně půjde, já nevím, dětem nebo zraněným, ale v žádném případě to nepůjde na nějaké vyzbrojování nebo na pomoc někomu, kdo vlastně střádá prostředky na další konflikt. To mohu garantovat, že máme v tomto stejný zájem. Jestli se tam budeme angažovat, tak se budeme angažovat na mírovém řešení a nepřipustíme, aby finanční prostředky dávané do tohoto prostoru přispívaly k eskalaci. To je vyloučeno a to mohu slíbit.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci i panu ministrovi a nyní již zmiňovaný pan poslanec Šarapatka, který bude pana vicepremiéra Bělobrádka interpelovat ve věci jednání s britským ministrem. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane místopředsedo, dne 3. listopadu schválila vláda ČR usnesením 910/2014 vaši pracovní návštěvu ve Velké Británii. Vláda dále schválila, že z peněz daňových poplatníků bude hrazena cesta 12 účastníků vojenským speciálem. Oficiálním výstupem z této cesty bylo vaše jednání s britským ministrem pro vědu, vzdělání, průmysl a informace Nickem Bolesem 6. listopadu 2014. Přijde mi to trochu málo na cestu 12členné delegace obrovským vládním leteckým speciálem. Možná by se vyplatilo, kdybyste na takovou cestu letěl linkovým letem, kterých mezi Prahou a Londýnem denně létá několik.

Dovolím si proto několik otázek: Kde mezitím bylo dalších jedenáct členů delegace a čím se za peníze daňových poplatníků ve Spojeném království zabývali: S kým například jednal pan ministr kultury Daniel Herman a kde je výstup z tohoto jednání? Nebo s kým a o čem jednal v Londýně předseda zahraničního výboru Karel Schwarzenberg?

A dále: Kdo byly ostatní osoby v této vládní delegaci? Odečteme-li již skandalizovaného poradce prezidenta republiky Zdeňka Žáka, který podle vás se do delegace pouze vetřel, zbývá jich osm. Kdo jsou tedy tito tajuplní členové vládní delegace? Jsou jimi soukromé osoby, například pan Tomáš Halík spolu s paní Scarlett Rešlovou nebo architekt Bořek Šípek, jehož lavičky nyní kupují česká města za 350 tisíc? Dalším členem této vládní delegace v uvozovkách byl například také developer Luděk Sekyra.

Podle mého se tedy jedná, pokud neobdržíme jiné informace, o flagrantní zneužití vládních fondů k cestě soukromých osob na soukromou akci, k níž byl dokonce zneužit vládní vojenský speciál. (Upozornění na čas.)

Vážený pane předsedo, dovolím si vás požádat o vysvětlení. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana vicepremiéra o odpověď.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, dovolte, abych tedy odpověděl.

Cesta se uskutečnila při příležitosti 25. výročí sametové revoluce ve Spojeném království. Základním důvodem této delegace, která byla vrcholová, s níž souhlasil předseda vlády a která byla i odsouhlasena tímto způsobem, byla tato akce, která byla pořádána československými studenty a ambasádou České republiky. To znamená, že to byla oficiální akce, nikoliv soukromá. To zcela kategoricky odmítám. Byla to akce pořádaná ambasádou České republiky. Při této příležitosti jsem se setkal s ministrem pro obchod, inovace a vzdělávání, který má na starosti politiku propojování vzdělání s byznysem. Původně plánovaná schůzka s britským protějškem ministrem pro vysoké školství, vědu, výzkum a inovace byla nakonec zrušena vzhledem k vytížení protějšku.

Teď k vašim otázkám. Členy delegace byl velvyslanec pan Michal Žantovský, Daniel Herman jako ministr kultury, Karel Schwarzenberg jako předseda zahraničního výboru, paní Dagmar Havlová, která nakonec ze zdravotních důvodů neletěla, bývalý premiér a bývalý eurokomisař Vladimír Špidla. Další lidi, o kterých jste hovořil, nebyli součástí delegace, nicméně letěl tam - pouze tam, zpátky letěl za své - Luděk Sekyra, který byl sponzorem této lavičky, která se v Oxfordské univerzitě otevírala. A to bylo na návrh našeho velvyslance ve Spojeném království, který s touto myšlenkou přišel a kterou si osvojila právě československá komunita studentů v Oxfordu.

Dále to byla paní Lenka Rovná, která byla prorektorkou Karlovy univerzity. Bořek Šípek - nevím, jestli letěl potom zpátky s námi, to si opravdu nevzpomínám. Pak tam byli někteří další hosté. Chci říci, že také byl novinářský doprovod, který čítal devět novinářů, kteří k této významné akci byli přizváni a letěli s námi.

Vzhledem k tomu, že delegace byla takto velká, a vzhledem k tomu, že tam letěl i novinářský doprovod, jak to na vrcholných akcích bývá, tak jsme letěli tímto speciálem. Já běžně na jednání létám samozřejmě linkou, a dokonce létám nikoliv byznys třídou, ale létám normální economy.

Co se týká dalších otázek, co dělali ostatní členové, to se musíte zeptat jich. Ti měli svůj program, já jsem měl také svůj program. Co se týká vlastních akcí, bylo jich několik. Tou první bylo, že pátého byla na české a slovenské ambasádě speciální akce k 25. výročí sametové revoluce, kde byla velmi významná účast lidí, kteří se tam sešli z obou těchto států i včetně britských hostů. Byli tam přítomni dva bývalí premiéři naši a spousta významných hostů. Stejně tak co se týká peněz, které se týkají této lavičky, tak tu stát nehradil, ta byla právě řešena sponzorsky.

Dále bych chtěl říct, že s nápadem umístit lavičku přišel náš velvyslanec. Vlastní realizace potom byla vlastně zajištěna českými a slovenskými studenty sdruženými v Československém studentském spolku. Účastnil se i prorektor univerzity profesor Andrew Hamilton, s ním jsme vedli také jednání. Tato jednání s dalšími významnými představiteli Oxfordské univerzity se týkala výměny studentů a další možné spolupráce. Laureát Templetonovy ceny Tomáš Halík, který, jak jste si asi povšiml, nebyl součástí delegace, neletěl s námi a byl tam za své.

Tím chci říct, že tato akce i ambasádou České republiky byla hodnocena jako velmi úspěšná. Tato konference - bylo tam několik tiskových konferencí, podařilo se nám oslovit média a myslím si, že i prezentování odkazu Václava Havla ve Spojeném království se velmi vydařila. Jde tedy o několik věcí, které se tam odehrály. (Upozornění na čas.) Jeden den jsme přiletěli, druhý den jsme odletěli a já osobně jsem toho stihl skutečně hodně. Pozváni byli všichni členové české vlády. Paní ministryně Válková z pracovních důvodů, přestože už byla nahlášena, nemohla letět.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Šarapatka má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Milan Šarapatka: Vážený pane místopředsedo, děkuji za vysvětlení, široké vysvětlení. Jenom mi pořád nejde do hlavy, proč se tedy to usnesení jmenuje Pracovní návštěva místopředsedy vlády Bělobrádka ve Velké Británii", nikoliv oficiální akce při příležitosti 25. výročí. A pokud to byla oficiální akce, kdo vybral členy delegace a proč se tam zúčastnili pouze představitelé KDU-ČSL a TOP 09, nikoliv ostatních parlamentních případně minimálně koaličních stran. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane vicepremiére, máte slovo.

 

Místopředseda vlády ČR Pavel Bělobrádek: Proč se to tak jmenovalo - protože to někdo navrhl a bylo to takto schváleno. Nemyslím si, že je úplně nutné, aby se tam podrobně vypisovalo úplně všechno.

Co se týká vaší další otázky, já jsem vám na ni odpověděl. Pozváni byli všichni členové vlády České republiky. Mělo tam být i zastoupení koaličních stran s tím, že paní ministryně Válková vzhledem k tomu, že tady měla důležitý bod ve Sněmovně, jet nemohla. Byl tam i poradce pana premiéra a bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla. Jsem jaksi přesvědčen, že akce, na kterou jsme letěli, byla pořádána především ambasádou, takže je spíš potřeba se zeptat, proč ambasáda některé lidi pozvala nebo ne.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu vicepremiérovi i panu poslanci. Další interpelací bude interpelovat pan poslanec Ludvík Hovorka pana ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka ve věci pomoci České republiky uprchlíkům z Islámského státu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající.

Vážený pane ministře, náš poslanecký klub obdržel dopis Ekumenické rady církví v České republice, ze kterého vybírám některé pasáže:

V posledních měsících členové křesťanských církví a náboženských společností s obavami sledují krutost, s níž bojovníci tzv. Islámského státu postupují proti křesťanům a jiným neislámským menšinám. Syrští křesťané a jejich souvěrci v Iráku a v Libanonu se ocitli na pokraji vyhubení. Islámský stát, který vede bojovou kampaň na území Sýrie a Iráku, likviduje všechny, kdo nepatří k radikálním vyznavačům islámu. Do skupiny určené k vyhlazení patří především křesťané. Nestačí-li uprchnout z míst, která Islámský stát obsadil, jsou muži popravováni, z mladších žen se stávají sexuální otrokyně. Islamisté zahájili v okupovaných oblastech konečné řešení křesťanské otázky.

S lítostí sledujeme nepřesvědčivá a nejednoznačná vyjádření čelných představitelů naší země vůči politickému útlaku jiných režimů a ideologií. Mrzí nás, že přestáváme být vnímáni jako země, která si uchovala cit pro bolest druhých. Proto vás jménem křesťanů sdružených v Ekumenické radě církví v České republice naléhavě žádáme, abyste ve své zahraniční politice brali větší zřetel na situaci utiskovaných a pronásledovaných, pokoušeli se ve zmíněných oblastech pomoci trpícím a při svém rozhodování se jednostranně neřídili pouze ekonomickou výhodností.

K tomu byla přiložena naléhavá výzva Ústřední rady evangelického společenství v Sýrii a Libanonu evangelikálním protestantským církvím a organizacím na celém světě. Zde je psáno, nebo je tady požadavek, aby křesťané na Blízkém východě přežili. Nestačí už žádat rovná práva a ochranu před pronásledováním. Nyní je namístě varovné volání vyslovené dříve, než křesťanství z Blízkého východu zcela vymizí. Jsou zde obsaženy výzvy - urychleně vyzvat vlády a všechny, kdo mají ve vašich zemích rozhodovací pravomoci, aby zvýšili povědomí obyvatel o bezprostředních nebezpečích obsažených ve stávající situaci, aby okamžitě podnikli kroky nutné k zastavení plenění, stejně jako k nucenému organizovanému vyhánění jednotlivců a komunit z rodného kraje pod hrozbou zbraní, aby vypracovali dlouhodobou strategii s cílem ukončit kruté násilí a nevybíravé vraždění a vyhánění jednotlivců i pospolitostí z Blízkého východu.

Historické dlouhodobě vytvářené předivo mírumilovného soužití různých složek blízkovýchodní společnosti se valem drolí a to je potřeba urychleně zastavit. Je třeba urychleně poskytnout humanitární pomoc obětem současného násilí. Apelujeme na partnery, aby přispěli na pomoc s dodávkami potravin a vody, lékařskou a jinou formou pomoci válečným obětem a pomohli k návratu do domovských měst, vesnic a kostelů těm, kteří byli násilně donuceni vystěhovat se z rodného kraje nebo uprchnout do sousedních zemí.

Chci se tedy zeptat, pane ministře, jak se Česká republika bude podílet na účinné pomoci obětem násilí a jak se zapojí do mezinárodní kampaně proti Islámskému státu na mezinárodní úrovni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Poprosím pana ministra Zaorálka o odpověď. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, pane místopředsedo. Děkuji tedy za interpelaci. Já bych rád ujistil pana poslance Hovorku, že může těm, kteří se na něj obrátili, že je může ujistit, že Česká republika se mimořádně angažuje právě v úsilí v boji s organizací tzv. Islámský stát. Mohu to doložit tím, že jsem se účastnil už v září konference svolané v Paříži k tématu bezpečnost Iráku. Byl jsem tam jediný zástupce střední Evropy, nebo, řekněme, postkomunistických zemí, tam žádný jiný nebyl. Díky tomu to bylo vnímáno, že vlastně reprezentuji skoro celý středoevropský region. Podobně jsem se účastnil konference v Berlíně. A ten důvod, proč jsem se vlastně účastnil, že myslím, že tady není žádná jiná země z těch zemí střední a východní Evropy, která má tolik aktivit například vůči Iráku a vůči tomu teritoriu.

Vy jste mluvil o humanitární pomoci, o tom bych mohl mluvit zvlášť, ale podotýkám, že Česká republika je země, která jednak reagovala, jedna z těch, co reagovala nejrychleji, a velmi bryskně jsme rozhodli dokonce o poskytnutí daru do Iráku, potažmo do Erbílu, do kurdské části. Mimochodem právě v části, kde se také bojovalo s radikálními islamisty, kteří se podíleli na genocidě křesťanské skupiny jezídů, tam jsme nejenom přišli s humanitární pomocí, ale přišli jsme tam také s další materiální pomocí, že jsme jako vláda poskytli dar, munici, kterou Kurdové velice potřebovali v tom, aby se mohli bránit, a zároveň jsme spolupracovali na tom, aby Iráku, nejenom tedy Erbílu, ale i Bagdádu bylo možné poskytnout v co nejkratší době také další materiál vojenský, který potřebovali na to, aby se mohli bránit.

A právě proto, že kontraktů a toho, co z naší strany bylo třeba schválit a potlačit, postrčit, tak jsem vlastně navštívil Irák, navštívil jsem Bagdád, navštívil jsem také Jordánsko, navštívil jsem Libanon, a vlastně všude tady jsem měl možnost na vlastní oči třeba vidět i projevy a dopady naší pomoci. Do Libanonu jsem cestoval právě proto, abych mluvil s představiteli Libanonu o tom, co je možné udělat, protože Libanon se octl také pod útokem bojovníků tzv. Islámského státu. Podařilo se mu ubránit, a my jsme jednali o tom, co může Česká republika udělat, aby obrana byla i nadále efektivní. Zajímali jsme se o to, co je možné dodat, ale zároveň jsme poskytli pomoc expertní. Došlo ke spolupráci mezi Ministerstvem obrany, bezpečnostními složkami ČR a Libanonu. Poskytli jsme celou řadu i prostředků, které oni potřebovali na různé typy rádiového spojení, práce s výbušninami, prostě celá řada věcí, kterou oni potřebovali do boje, tak se zjistilo, že máme jednak experty, kteří můžou pomoci, anebo jsme přijeli i s podnikateli, kteří v té oblasti bezpečnosti a vytváření, posilování bezpečnosti pracují a mohli nabídnout nejrůznější zařízení, které oni dnes potřebují. Dokonce v době, kdy jsem tam byl, se konala i schůzka mezi bezpečnostními experty a podnikateli v této oblasti a libanonskými představiteli. Nebyl to v té chvíli jejich první kontakt. Zároveň jsme se zajímali, které typy např. vojenského materiálu jsou pro Libanon zajímavé a co jim můžeme dodat.

Vy jste mluvil zrovna o křesťanském obyvatelstvu, tak zrovna Libanon má velkou část křesťanského obyvatelstva a my určitě máme zájem na tom, aby křesťané nebyli třeba postupně z Libanonu vyháněni v důsledku tohoto rostoucího napětí.

V Jordánsku jsem navštívil utečenecký tábor Zaatari poblíž hranice se Sýrií, kde je 90 tisíc uprchlíků na velice malé ploše. Já jsem tam byl proto, že tam směřujeme českou pomoc. Česká pomoc je směřována křesťanským charitativním organizacím, kterým my dáváme finanční prostředky, a ony za toto třeba organizují vzdělávání mladých žen, mladých mužů, rozšiřují jejich schopnosti, aby měli možnost později získat práci.

Zároveň jsem navštívil nemocnici v Ammánu, kde máme tým lékařů - chirurgů z České republiky, kteří tam operují děti z utečeneckého tábora, které mají vrozené srdeční vady. Jak jsem si tam nechal vysvětlit, zhruba 6 % dětí trpí vadami, které je de facto činí buď ohroženými na životě, anebo žijí neplnohodnotný život. To je forma pomoci, za kterou nám Syřané děkovali, protože to jsou operace, které by si normálně nemohli dovolit. Ty děti to vrací do života. Byly tam operovány tři čtyři děti v době, kdy jsem tam přijel, dalších 17 čekalo. To tam ty naše týmy konkrétně dělají. Je to forma naší pomoci, kterou tam poskytujeme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Moc se omlouvám, pane ministře, přestože mluvíte velmi zajímavě, váš čas už uplynul. Poprosím pana poslance Hovorku o doplňující otázku.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Pane ministře, samozřejmě děkuji, že se Česká republika zapojila do humanitární pomoci a především do materiální pomoci. Přesto jsem ještě vycítil v dopise, že je zapotřebí více informovat na úrovni vládní i na úrovni, řekněme, informovanosti obyvatelstva o tom, co se skutečně děje na území těch zemí, které jsou ovládány Islámským státem, protože informace, které se objevují v médiích, jsou velmi kusé a možná ani občané nejsou plně informováni o tom, co tam vlastně probíhá, v jakém rozsahu, vyvražďování komunit.

Další věc. Vycítil jsem také z toho dopisu, že je zapotřebí větší aktivity na mezinárodní úrovni. To znamená zapojit se třeba na evropské úrovni nebo na úrovni OSN více do řešení, protože se zdá, že Evropa se zatím k tomu staví nepříliš důrazně a velmi opatrně. Takže toto jsou dvě věci, které mám potom. Informace, kterou jsme dostali, velký počet uprchlíků se nachází někde za tureckými hranicemi.

V podstatě v těch táborech teď před zimou hrozí, že spousta lidí bude velmi trpět chladem a hladem. Takže jestli je možné i v tomto případě nějakým způsobem pomoci a zapojit se do těch mezinárodních aktivit. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, o vaši doplňující odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Já se domnívám, že v zásadě to vaše varování před tím, jak nebezpečný problém to je, je namístě, a já to pokládám za naprosto přiměřené, a dokonce jsem rád, že na to mohu zareagovat a i touto formou vlastně dát informaci o tom, co Česká republika v této věci dělá. Já vás mohu ujistit, i když je to trochu bohužel, že touto věcí se budeme zřejmě zabývat opakovaně, a mohu slíbit, že i na vládě budu podávat informaci o tom, co Česká republika dělá vůči problému, který zřejmě nezmizí ani v nejbližších měsících, protože to, co se stalo, je bohužel - asi nejlépe se to dá vyjádřit tím, že poprvé v historii nějaká teroristická skupina se stala tak vlivnou a mocnou, že disponuje finančními prostředky takového rozsahu, o kterých se staré Al-Káidě ani nezdálo, protože má prostředky jednak z prodeje ropy, jednak ze starožitností, které získává tím, jak přepadává různé chrámy a pak prodává tyto starožitnosti v antikvariátech, v prodejnách v Dubaji a jinde. A pak, bohužel, ten třetí zdroj prostředků, to je obchod se ženami a s děvčaty, který doznal obrovského rozmachu a bohužel je to poměrně také významný zdroj. Já vím, že dokonce vlády současné, oficiální v Iráku i v Kurdistánu, i když to nepřiznají, tak ony vlastně vykupují stovky těch děvčat a žen, i když je to tajně, od těch islamistů, protože je to samozřejmě lepší než nejednat s těmi teroristy, ale nepřiznají to, protože to dělají ve skrytu, a to je bohužel další zdroj mimořádných prostředků, kterými oni disponují.

Všichni víte, že se dostali k velmi moderním zbraním tím, že se dostali do kasáren v Mosulu a dalších. My jsme tady neměli tak nebezpečnou teroristickou skupinu, která je tak mohutná, tak dobře vyzbrojená a tak finančně vybavená. Proto si myslím, že je namístě o tom mluvit, a myslím, že budu rád, když se tomu budeme věnovat i tady ve Sněmovně. Já dokonce přijímám ten váš apel na to, aby česká vláda v tom úsilí nepolevovala, protože si myslím, že se nás to týká. To, co se děje v Iráku, v Sýrii se týká i České republiky a máme povinnost vůči tomu. Takže za tu interpelaci děkuji a myslím, že to není naposled, co se o tom bavíme.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho odpověď. Šestnáctou interpelaci přednese pan poslanec Jiří Petrů na ministra dopravy Dana Ťoka ve věcech financování akcí ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, vážený pane ministře, pro členy vlády byla Ředitelstvím silnic a dálnic zpracována v září informace s názvem Přehled dopravních staveb s předpokládaným zahájením v letech 2014 až 2016 a jejich financování ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Bohužel musím konstatovat, že dle tohoto materiálu má Jihomoravský kraj pro uvedené roky suverénně nejnižší investice v porovnání s ostatními kraji. Do Jihomoravského kraje jdou na silnice 3 % investic a 2 % jdou potom na akce v rámci D1. Chybí zde prakticky všechny důležité akce v Jihomoravském kraji, jako je obchvat v Břeclavi I/55, Hodonína I/51, Mikulova I/52 a také silnice Bělechovice I/53. Těžko pochopitelný je ovšem postoj Ředitelství silnic a dálnic k obchvatu v Břeclavi, kterému končí platnost územního rozhodnutí v dubnu 2016, a pokud nebude vydáno stavební povolení, půjde dvanáctiletá práce investora vniveč a získat EIA podle nového zákona bude práce na několik let.

Bývalý ministr dopravy v březnu letošního roku informoval tady v Poslanecké sněmovně, že Státní fond dopravní infrastruktury vyčlenil v letošním roce pro přípravné práce obchvatu v Břeclavi 16 milionů korun. Ptám se, jak tyto finanční prostředky Ředitelství silnic a dálnic využilo. Proč investor nerozfázuje výstavbu na objekty a úseky, které je možné realizovat postupně? Už částečná realizace mostů přes řeku Dyji a její rameno by pomohla dopravě v Břeclavi, která je dnes možná pouze přes jediný most a znamená každodenní dopravní kolaps. Při hustotě dopravy středem města, a to kamionové i cyklistické, dochází prakticky každý den k nehodám.

Pane ministře, jaký názor máte k přístupu Ředitelství silnic a dálnic k Jihomoravskému kraji a konkrétně k obchvatu v Břeclavi. Změníte to? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Dan Ťok Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, určitě máte pravdu. Jihomoravský kraj je v plánu SFDI, akcí SFDI, bohužel méně zastoupen. Ten zásadní důvod je, že Jihomoravský kraj má soudem zrušeny zásady územního rozvoje a tato skutečnost značně omezuje možnost akcelerace přípravy dopravních staveb v tomto kraji, zejména u velkých staveb, které jste jmenoval, R52, R55, R43. Kraj připravuje pořízení nových zásad územního rozvoje a Ministerstvo dopravy na tomto plánu úzce spolupracuje. V přípravě tak mohou pokračovat především, resp. pouze akce, které mají z minulosti vydaná územní rozhodnutí. Stavět lze jen na základě stavebních povolení. Ta u většiny jmenovaných staveb nejsou. I/55 Břeclav, I/51 Hodonín, R52 Mikulov a I/53 Bělechovice. Zároveň nelze očekávat, že by se do konce roku 2016 tato stavební povolení v rámci právní moci získala, proto nejsou součástí přehledu dopravních staveb s předpokládaným zahájením v letech 2014 až 2016.

K zahájení v roce 2015 a 2016 jsou připravovány důležité silniční obchvaty Znojma na I/38 a Lechovic na I/53. Na obě stavby jsou vydána v právní moci stavební povolení na rozhodující objekty hlavní trasy. Zpracovává se zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele obou staveb.

Dále je na vládním seznamu staveb ze září 2014 klíčová stavba I/42, velký městský okruh Brno, stavba Žabovřeská I, kde se dnes jedná o jedno z hlavních úzkých míst v Brně. Předpoklad zahájení v roce 2016. Stavbou dojde k propojení realizovaného pisáreckého tunelu a realizovaných tunelů Dobrovského, čímž bude zkompletovaná západní část velkého městského okruhu.

Rád bych zdůraznil a musím přiznat, že bohužel brněnské ŘSD bylo postiženo tou personální situací nejvíc, a jeden z hlavních úkolů pro nového pana ředitele Ředitelství silnic a dálnic je stabilizace závodu Brno a rozjetí prací tam. Já bych vás rád přes to, co jsem tady ocitoval z nachystané zprávy, ujistil, že je mým záměrem jako bývalého Jihomoravana pomoci situaci v tomto kraji. Myslím si, že pokud se nám podaří některé věci udělat dřív, jako že to chceme udělat, tak udělám všechno pro to, abychom udělali třeba přesun i ve stávajícím plánu SFDI z některých položek tam, kde nebudeme nachystáni, pokud budeme nachystáni v Jihomoravském kraji.

Co se týká obchvatu Břeclavi. Stavba má vydané územní rozhodnutí v právní moci a my to chceme udržet. Příprava stavby jako celku je složitá, protože obchvat prochází územím Natura 2000 a to celou záležitost nesmírně komplikuje. Územní rozhodnutí chce Ředitelství silnic a dálnic zafixovat vydáním stavebního povolení na dílčí část stavby. Jedná se o přeložky vodovodu, které mají již ukončené majetkoprávní vypořádání, a v průběhu druhého kvartálu roku 2015 očekáváme vydání stavebního povolení, takže by to mohlo zafixovat celou stavbu. Obchvat v Břeclavi patří určitě mezi naše priority. Těch 16 milionů, které byly vyčleněny ze SFDI, bylo určeno především na majetkoprávní přípravu dokumentace a dokumentace dílčích částí obchvatu. My se samozřejmě budeme snažit i o etapizaci staveb a urychlení těch věcí, ale chceme, aby nám nepadlo územní rozhodnutí, a zafixujeme to vydáním stavebního povolení. A jinak pro vaši informaci, jakmile budeme mít stabilnější situaci na ŘSD v Brně, už teď je to pro ně priorita, budeme ji chtít posunout ještě dál. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec má doplňující otázku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Petrů: Děkuji panu ministrovi. On to pojmenoval poměrně přesně. Já bych chtěl jenom apelovat, to už není otázka, ale apel, aby opravdu se udrželo to územní rozhodnutí, protože to je základní věc, to je dvanáctiletá práce, která se musela odvést Ředitelství silnic a dálnic, a skutečně tím, že se vydá stavební povolení jenom na objekty, tak se zachrání vlastně celé to územní rozhodnutí.

Druhá věc je ta etapizace. Skutečně rozhodující pro Břeclav nemusí být celý obchvat. Stačí dvě třetiny, které nepůjdou až do Rakouska, ale převedou dopravu od Hodonína směrem na Mikulov. Takže i to je řešení, které by velmi pomohlo, a bylo by to řešitelné. Vyhne se to tím pádem té Natuře a Natura se může s kompenzačním opatřením klidně dalších pět let vypořádávat tak, jak to zákon potřebuje, a může se ta stavba realizovat. Takže děkuji, bylo to pojmenováno úplně přesně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi i panu poslanci. Sedmnáctou interpelaci přednese pan poslanec Igor Nykl, který bude interpelovat ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka ve věci protikuřáckého zákona. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Igor Nykl: Pěkný večer, vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážený pane ministře. Česko je nejumírněnější země v regulaci kouření v Evropě a je označováno jako komín Evropy. My oba jsme internisté a moc mě potěšilo, když jste nastoupil do úřadu, tak jsem viděl, že jednou z vašich hlavních priorit bude připravit novelu protikuřáckého zákona, která by měla posunout situaci v Česku pozitivním směrem. Nyní se dozvídám, že vámi navržený protikuřácký zákon už není tak přísný, jak jsme si původně mysleli, kde jsme předpokládali, že dojde k zákazu kouření ve všech zařízeních společného stravování. Slyšíme, že půjde pouze o restaurace, kde se podává teplé jídlo, nebude se týkat barů, hospod, což mě strašně mrzí. A já se chci zeptat, jestli je to pravda, jaké argumenty vás přesvědčily k tomu, že jsme to tak zmírnili. Protože argument, že v restauracích poklesne tržba, není pravdivý. V Anglii, když se to stalo, tak v těch pubech naopak narostly tržby. Je to jenom přechodné období.

Za druhé. Jak se budeme stavět k personálu, který tam pracuje mnoho hodin v tom zakouřeném prostředí? Mládež říká, že kdyby se nekouřilo v barech a na diskotékách, tak že nebude vůbec kouřit. Čili byla by to další výhoda. No a pak máme také odlehlá místa, kde je jen jedna hospůdka. Někdo by si chtěl zajít na pivo, ale bohužel to bude zrovna na kuřácká a on pojede mnoho kilometrů kvůli tomu, aby si dal jedno pivo? Čili omezujeme mu svobodu. Jestli byste byl tak hodný, jestli je to pravda, že ten zákon je tak zmírněný, tak jestli byste byl tak hodný a zkusil to vysvětlit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. A pan ministr teď potěší buď kuřáky, nebo nekuřáky. Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážený pane poslanče, musím uvést na pravou míru ta tvrzení, která se objevila. Návrh, který teprve půjde do vnějšího připomínkového řízení, který je v podstatě dokončen v rámci ministerstva a který prošel vnitřním připomínkovým řízením - já tady jenom připomenu, že se nejedná jenom o tabák, celý název zní návrh zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky tabáku, alkoholu a jiných návykových látek a integrované protidrogové politice, čili je velmi komplexní. Je pravda, že v rámci připomínek Svazu podnikatelů v pohostinství byl tento návrh diskutován o tom, že by to bylo omezeno jen tam, kde se podávají jídla. Nicméně konečné rozhodnutí ministerstva je takové, a v této verzi půjde do vnějšího připomínkového řízení, že se bude týkat všech takzvaných provozoven veřejného stravování, mezi které patří i bary i ty provozovny, kde se podávají pouze nápoje. Jestli to stačí?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec?

 

Poslanec Igor Nykl: Děkuji panu ministrovi za extrémně příznivou zprávu. Jsem rád, že se to posunulo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: A protože jste byli oba extrémně rychlí, tak se ještě dostane na pana poslance Mackovíka, který přednese dnešní poslední interpelaci na pana ministra zdravotnictví ve věci financování.

 

Poslanec Stanislav Mackovík: Dobrý den, pane předsedající, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové.

Já bych se na vás, pane ministře, obrátil s dotazem a ten se týká financování zdravotnické záchranné služby ve věci navýšení platu zdravotnických pracovníků, ke kterému má dojít od začátku příštího roku. Už se opakovaně bohužel stává, že zatímco peníze se najdou na lůžková zdravotnická zařízení, tak ne v plném rozsahu se tytéž peníze najdou pro zdravotnickou záchrannou službu a její pracovníky. Já bych byl rád, kdyby Ministerstvo zdravotnictví udělalo nějaký systémový krok, kterým by odteď a i do budoucna došlo k tomu, že se finanční prostředky najdou. Já chápu, že zřizovatelem záchranné služby jsou kraje. Nicméně jak už jsem řekl, záchranka je poskytovatelem přednemocniční neodkladné péče a musí poskytovat i za krizových stavů státu, a proto si myslím, že takové opatření by tady mělo být. Minulé vládě se povedlo slíbit, že ty peníze najde při akci Děkujeme, odcházíme, nicméně k tomu nedošlo. Pro kraje to byly obrovské milionové výdaje. Teď ta úhradová část také neplní to, aby naplnila rozpočty záchranky ve sto procentech.

Takže jestli byste mohl odpovědět, zda chystáte nějaké zásadní opatření v této věci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Prosím, pane ministře, to nejlepší nakonec. Máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Svatopluk Němeček Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, vážený pane poslanče. Já bych možná svou odpověď rozdělil na dvě části. Když vezmu tu část, řekněme, opravdu dlouhodobého koncepčního řešení financování zdravotnické záchranné služby, tak tady musím na rovinu říci, že definitivní řešení, které by narovnalo financování za situace, kdy dle mého názoru není dlouhodobě únosné, aby na kraj jako zřizovatele byla přesouvána větší a větší tíha financování zdravotnické záchranné služby, zatím nemáme a nebyli jsme to schopni ani teď jednorázově v rámci úhradové vyhlášky vyřešit.

Co s týče situace pro příští rok, tam to podle mých informací vypadá následovně. Ministerstvo zdravotnictví respektovalo dohodovací řízení mezi pojišťovnami a jednotlivými segmenty tam, kde došlo k dohodě. Byl jsem informován, že v případě zdravotnické záchranné služby došlo k dohodě, a my jsme tuto dohodu v podstatě vepsali do návrhu úhradové vyhlášky. Zároveň jsem byl informován, že dochází k zavedení několika nových výkonů pro zdravotnickou záchranou službu, které by měly také zajistit finanční prostředky. Takže v celkovém důsledku by na to pokrytí platů u zdravotnické záchranné služby mělo být dost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec je uklidněn a spokojen. To byla poslední interpelace, která dnes byla položena. Já vám všem děkuji, končím dnešní jednací den a přerušuji tuto schůzi Sněmovny do zítřejší deváté hodiny ranní. Hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.58 hodin.)

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.