Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

57.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Smlouva mezi Českou republikou a Republikou Kosovo
o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru
daní z příjmu, která byla podepsána v Prištině dne 26. listopadu 2013
/sněmovní tisk 123/ - druhé čtení

Smlouvu měl předkládat ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Předloží ji pan ministr životního prostředí Richard Brabec. Požádám pana zpravodaje Robina Böhnische, aby zaujal místo u stolku zpravodajů, a požádám zástupce vlády ministra životního prostředí, aby za vládu návrh předložil. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobré dopoledne, dámy a pánové, já se pokusím, seč mi budou chabé síly stačit, zastoupit pana ministra financí. Jsem rád, že jsem ho nemusel včera zastupovat na státním rozpočtu, to by bylo složitější.

Ve snaze omezit daňové zatížení daňových poplatníků a vyloučit mezinárodní dvojí zdanění, k němuž bez existence daňových smluv dochází v mezinárodních hospodářských, obchodních, ale i kulturních stycích a jehož příčinou je kolize daňových zákonů jednotlivých států, je mezi zeměmi obvyklé sjednávat bilaterální smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Ve vzájemných daňových vztazích mezi Českou republikou a Republikou Kosovo se v současné době žádná takováto mezinárodní komplexní daňová smlouva neuplatňuje. Neaplikuje se ani daňová smlouva s bývalou Jugoslávií ani daňová smlouva se Srbskem a Černou Horou. Jde tedy o komplexní daňovou smlouvu, která tak upravuje zdaňování a vyloučení mezinárodního dvojího zdanění všech možných druhů příjmů. Tato důležitá smlouva rovněž přispěje k objektivnímu rozdělení práva na daň z jednotlivých druhů příjmů mezi oba státy, tj. mezi stát zdroje příjmu a stát jeho příjemce.

Smlouva byla sjednána na základě vzorových modelů OECD a OSN a standardně vychází z daňových zákonů obou států, přičemž nestanoví daňovým subjektům žádné další povinnosti než ty, které jsou již v těchto zákonech obsaženy. Jako všechny smlouvy tohoto typu i tato upravuje základní formy spolupráce mezi příslušnými orgány obou smluvních stran. Umožňuje tedy řešení sporů vzniklých při výkladu a provádění smlouvy výměnou informací a koordinací činnosti daňových úřadů obou států směřující k omezení vyloučení případných daňových úniků a podvodů. Smlouva současně zajišťuje daňovou nediskriminaci českých subjektů v Kosovu a zvýší také právní jistotu investorů i ostatních daňových subjektů, a to zejména pokud jde o existenci a výši jejich daňové povinnosti.

Současně bych vás chtěl, vážené kolegyně, vážení kolegové, informovat, že dne 23. dubna letošního roku Senát Parlamentu České republiky již vyslovil souhlas s ratifikací této smlouvy. Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny rovněž odsouhlasil ratifikaci smlouvy a smlouvu také již ratifikovalo Kosovo.

Na základě již uvedeného navrhuji, aby Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas s ratifikací smlouvy. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní žádám zpravodaje pana poslance Robina Böhnische, aby odůvodnil usnesení výboru před Poslaneckou sněmovnou, které vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 123/1. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Tak není žádným tajemstvím, že ratifikační proces ve Sněmovně probíhal déle, než bývá u smluv podobného charakteru zvykem. Nicméně už 25. června na 11. schůzi Sněmovny se zahraniční výbor k této předložené záležitosti vyjádřil, a to tak, že doporučuje Poslanecké sněmovně přijmout následující usnesení: Poslanecká sněmovna dává souhlas k ratifikaci Smlouvy mezi Českou republikou a Republikou Kosovo o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu, která byla podepsána v Prištině dne 26. listopadu 2013, pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny, a zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto vládního návrhu na schůzi zahraničního výboru.

Tolik na úvod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A vzhledem k tomu, že se chci přihlásit do rozpravy, tak požádám o výměnu řízení schůze a hlásím se do rozpravy. Eviduji přihlášku pana poslance Foldyny.

(K předsednickému stolu usedá místopředseda Bartošek)

Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já si dovolím sdělit, že s ratifikačním procesem k této smlouvě mám vážné ústavněprávní pochybnosti. Myslím si, že se jimi měly zabývat výbory Poslanecké sněmovny i Senátu vzhledem k tomu, že Republika Kosovo není právně uznána. Její uznání nepodpořil dostatek států, tj. nejméně jedna třetina států OSN, a v tomto ohledu tedy těžko můžeme uzavírat smlouvu s neexistujícím státem.

Ani v České republice nedošlo k dokončení ratifikačního procesu, protože ratifikační proces uznání státu není jenom rozhodnutím vlády, která to učinila ještě za doby vlády Mirka Topolánka na podivném zasedání v Liberci, ale končí tento proces nikoliv také hlasováním v Poslanecké sněmovně a Senátu, ale jmenováním velvyslance. To neučinil ani bývalý prezident Václav Klaus, ani současný prezident Miloš Zeman a my žádného velvyslance v takzvané Republice Kosovo nemáme.

V tomto ohledu si dovolím citovat minimálně některé věci, které můžete najít na veřejných serverech, a to je otázka současného statutu takzvané Republiky Kosovo. Je pravda, že správu OSN a NATO skončily v tomto území bývalé srbské provincie Kosovo a Metohije oficiálně v roce 2008. To, že tam existuje silný kontingent zahraničních poradců, nechci říct vojenských jednotek, je stále pravda. Ale co je podstatné, že v roce 2008 schválilo Valné shromáždění OSN žádost Srbska, aby legálnost vyhlášení nezávislosti Kosova přezkoumal Mezinárodní soud v Haagu, který potom konstatoval, zda bylo, nebo nebylo porušeno mezinárodní právo. Samotná konstatace ovšem nic nemění na tom, jestli je stát uznán, nebo není uznán. Navíc není jasné, co se v tomto území odehraje, protože jak představitelé Kosova, tak zejména představitelé Albánie jako státu OSN se vyjadřují, a to poměrně často, že jejich cílem je sjednocení všech Albánců do jednoho státu, takzvané Velké Albánie. To, že to odporuje principům, které byly uzavřeny v roce 1975 v závěrečném aktu v Helsinkách, nemusím asi připomínat.

Problém ale je v něčem jiném, ať už jde o záležitosti, které se toho týkají bezprostředně, nebo činnosti jednotlivých států. Připomínám minimálně to, že kosovský ústavní soud se zabýval stížností, že druhý prezident Kosova Fatmir Sejdiu v rozporu s ústavou zároveň zastával prezidentský post i předsedu politické strany, což bylo na tomto území zakázáno, a potom v září na prezidentskou funkci rezignoval. Přitom volbou jeho následovníka ve třetím kole volby prostou většinou byl zvolen prezidentem magnát Behgjet Pacolli, předseda strany Aliance pro nové Kosovo, který se ujal funkce sice 22. února 2011, ale opoziční poslanci Demokratické ligy Kosova a Aliance pro budoucnost Kosova volbu kvůli minulosti kandidáta zpochybnili, bojkotovali ji a následně proti volbě podali stížnost k ústavnímu soudu s tím, že sbor při volbě nebyl usnášeníschopný a někteří poslanci byli před třetím kolem zastrašováni. Ústavní soud dal stěžovatelům v březnu za pravdu a volbu zrušil!

V tomto ohledu tedy je velmi nepravděpodobné, že bychom smlouvou, kterou hodláme uzavřít, byli schopni nějakým způsobem změnit stav podnikání na tomto území, protože naše firmy jsou chráněny jinými smlouvami o zabránění dvojího zdanění, pokud podnikají na tomto území. Jsem přesvědčen, že není vhodný čas pro ratifikaci této smlouvy. Pokud nebude jiný návrh, abychom neudělali větší mezinárodní paseku, tak minimálně navrhuji přerušení tohoto bodu schůze, pokud nepadne návrh na vyřazení tohoto bodu ze schůze Poslanecké sněmovny, o což bych po přerušení toho bodu žádal. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. A vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat. Po skončení rozpravy, dobře.

Máte slovo, pane poslanče Foldyno.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji vám za slovo. Pane předsedající, vládo, moji kolegové, jedná se tady o uzavření smlouvy se státem, který z pohledu mezinárodního práva neexistuje. Je sice pravda, že ho Česká republika v roce 2008 uznala, nicméně z pohledu mezinárodního práva tento subjekt neexistuje. Já vám řeknu zdůvodnění, které k tomu mám, abychom tuto smlouvu odložili a vůbec neprojednávali.

V roce 1999 pakt NATO, jehož jsme členy, bombardoval tehdejší Jugoslávii v rozporu s mezinárodním právem, tedy bez mandátu Rady Bezpečnosti OSN. Na základě toho došlo k vytvoření situace, že byla uzavřena mírová smlouva o zastavení tohoto bombardování po 76 dnech. V této mírové smlouvě byla dohoda, že OSN přijme usnesení. Toto usnesení se jmenuje usnesení Rady Bezpečnosti 1244. Než jsem šel k tomuto mikrofonu, díval jsem se na web OSN. Toto usnesení platí, nebylo zrušeno a toto usnesení 1244 garantuje integritu tehdejších hranic bývalé Jugoslávie a nástupnického státu Srbska. V roce 2004, když byla vyhlášena separatisticky místně Republika Kosovo, byla v Kosovu vyhlášena v rozporu s mezinárodním právem, v rozporu s Helsinskou smlouvu, a to, že to Česká republika a některé státy, a není jich málo, to podotýkám, to samozřejmě chápu, uznaly, je bezprecedentní fakt, že je destabilizováno mezinárodní právo. Je to důvod toho, v jaké současné situaci se Evropa a svět nachází, protože destabilizace se stala důvodem k tomu, že se dnes potýkáme s výkladem mezinárodního práva, kdy se dostáváme na pokraj vyhlášení války.

Já myslím, že Česká republika, mluvíme-li v této době často o odkazech prezidentů, mluvili jsme o odkazu prezidenta Václava Havla, přihlásili jsme se k odkazu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, tak my, pokračovatelé Československé republiky, pokračovatelé idejí československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, který budoval tento náš stát s jugoslávským pasem v kapse, si nemůžeme dovolit špinit ruce stejně, jako si je ušpinila česká vláda na svém výjezdním zasedání v roce 2008 v Teplicích, kdy mimo rámec daného programu přijala potupně v Sudetech usnesení o tom, že Česká republika opustivší ideji československého státu a Tomáše Garrigua Masaryka uznala tento kvazistát, který z pohledu mezinárodního práva je velmi nejasný, dle mého soudu neexistující.

Tudíž doporučuji, abychom tuto mezinárodní smlouvu s tímto pochybným subjektem neprojednávali a odložili. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se hlásí pan poslanec Jan Volný.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové a kolegyně, ač můžu s panem kolegou Foltýnem (Foldynou - neklid v levé části sálu) souhlasit a rozumím mu, nicméně fakt je jeden, že tato republika Kosovo přijala, ale co víc, s touto republikou se obchoduje, a teď bychom měli asi pominout politické pohledy na věc. Prostě se obchoduje a problémy to dělá. Proto Ministerstvo financí tuto smlouvu předložilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní se hlásí pan zpravodaj Robin Böhnisch a po něm pan ministr.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem v poměrně příjemné luxusní situaci jako náhradní zpravodaj, že nejsem nijak emočně zaujatý ať pro tuto smlouvu, nebo proti ní. Dokonce jsem jeden z těch poslanců, který v době Topolánkovy vlády hlasoval pro výzvu vládě, aby neuznávala stát Kosovo. Nicméně teď jsme v situaci, kdy Kosovo je jednou ze zemí české rozvojové spolupráce, kde se realizují naše rozvojové projekty, kde působí naše firmy, a jim je potřeba zařídit nějaké komfortní prostředí v této zemi. Pokud mám dobré informace, tak touto Sněmovnou prošlo předtím už asi 17 smluv s Kosovem, aniž by si v této Sněmovně příliš někdo takové záležitosti všiml. Tato smlouva se zdržela v zahraničním výboru, povolávali jsme si pracovníky Ministerstva zahraničních věcí hned několikrát, dozvěděli jsme se řadu ekonomických údajů o naší spolupráci a obchodní výměně s Kosovem. Tedy jen jako zpravodaj připomínám i tato fakta. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní má slovo pan ministr. Nehlásil jste se s faktickou poznámkou? (K posl. Foldynovi. Posl. Foldyna ukazuje na faktickou poznámku.) V tom případě máte přednost, pane poslanče Foldyno.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Já bych pana zpravodaje, svého kolegu, chtěl upozornit, když tady zmínil, že jsme sedmnáctkrát projednávali tuto smlouvu, nebo některou ze smluv, nebo otázku Kosova, tak já jsem tady sedmnáctkrát vystoupil a sedmnáctkrát jsem upozornil, že bychom si neměli špinit ruce poškozováním mezinárodního práva, že bychom měli pokračovat i v myšlenkách našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a Československa, jsme-li pokračovateli těch myšlenek. A sedmnáctkrát jsem na to upozornil a sedmnáctkrát to těsně neprošlo, takže třeba to jednou projde.

Dokud tady budu moct stát v této Sněmovně, vždycky budu poukazovat na porušování mezinárodních smluv a především porušování toho, čemu se říká přátelství mezi národy. (Hoří velmi důrazně.) Protože chtěl bych poučit svého kolegu, že to byla Jugoslávie, byla to země, která stála vždycky po boku Československa, byla to Jugoslávie v roce 1938, kde téměř sto tisíc dobrovolníků se hlásilo bojovat proti uznání Mnichovské dohody, té potupné dohody, stejné dohody stejného typu, která dneska tu Jugoslávii připravila o Kosovo!

Takže já se na vás, moji kolegové poslanci, obracím proto, abychom nebyli nazváni těmi, kteří se k svým přátelům obracejí v jejich těžké chvíli zády! (Potlesk poslaneckého klubu ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde faktickou poznámku, s kterou se hlásí pan poslanec René Číp. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec René Číp: Děkuji za slovo. Omlouvám se za určitou hlasovou indispozici, jsem nachlazen, proto budu velice stručný.

Vzpomínám si, jsou to zhruba dva měsíce, kdy zde probíhala mimořádná schůze k sankcím vůči Rusku s tím, že se zde horovalo pro striktní dodržování mezinárodního práva. Já si dovolím tvrdit, že v podstatě schválení tohoto tisku je naprosto flagrantním porušením tohoto mezinárodního práva, nejenom nerespektováním zmíněné rezoluce Rady bezpečnosti číslo 1244, ale domnívám se, že demokratická instituce, jakou je jistě naše Poslanecká sněmovna, by se neměla dopouštět - a tady zdůrazňuji vědomého a podtrhuji vědomého - nerespektování, či dokonce porušování tohoto mezinárodněprávního aktu.

Děkuji a apeluji na vaše svědomí. (Potlesk poslaneckého klubu ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Další faktickou poznámku - pan poslanec Foldyna.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Dovolte mi ještě jednu faktickou poznámku, kterou jsem si uvědomil.

V nedávných dnech jsme tady byli svědky ohromné diskuse o tom, že principy morálky a práva jsou nadřazovány obchodu. Já se tady teď pokouším o opak toho. To znamená, my jsme tady mluvili o odkazu Václava Havla a principu morálky, lidských práv a práva ve vztahu k obchodu s Čínou, a dnes tady slyšíme argumenty - ve vztahu k obchodu porušíme principy morálky a práva, protože teď se nám to prostě hodí!

Tak já bych vás, kolegové, chtěl poprosit, abychom měli jednu morálku, jeden princip a jeden přístup. Nikoli dva. Děkuji. (Potlesk poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní s přednostním právem pan ministr.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi krátkou reakci.

Já chápu určitě emoce pana kolegy Foldyny, jsou zřejmé, dlouho se k tomu tímto způsobem vyjadřuje. Já se také budu snažit být objektivní, a jenom mi dovolte citovat některá fakta, je otázka, jestli je vezmeme na vědomí.

Tady se to teď trošku zvrtlo v jakousi disputaci i právní, zda je to krok v rozporu s mezinárodním právem, nebo ne. Kosovo bylo uznáno 108 členskými státy Organizace spojených národů a 23 členy členských států Evropské unie - s výjimkou tedy Španělska, Kypru, Řecka, Rumunska a Slovenska. Ačkoliv není členem OSN, nezávislost Kosova podle rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora v Haagu z roku 2010, vyhlášení nezávislosti bylo uznáno, jako že není v rozporu s mezinárodním právem. Tolik tedy fakta.

Česká republika udržuje diplomatické styky s Kosovem prostřednictvím velvyslanectví v Prištině a tato smlouva opravdu má ryze ekonomický charakter. V Kosovu působí desítky společností českých, ten obrat mezi Českou republikou a Kosovem není závratný, jedná se kolem 11 miliónů eur ročně, ale přesto tam máme celou řadu českých subjektů, které bychom tímto způsobem potřebovali ochránit.

Takže toť prosím jenom fakta za tu druhou stranu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní je řádně přihlášen do rozpravy pan místopředseda Filip.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já tedy opakuji, že pokud jde o ekonomické zájmy, tak jak tady řekl pan kolega Volný, ty jsou chráněny jinou smlouvou o ochraně investic, případně zabránění dvojímu zdanění. Ty naše firmy nebudou dvakrát zdaněny, protože na to území se samozřejmě vztahuje i smlouva se Srbskem, tedy s bývalou Jugoslávií, ta nebyla zrušena, funguje, existuje.

Pokud jde o rozvojovou pomoc, ta samozřejmě na tom nezávisí, protože tu můžeme poskytovat i do mandátních území a také jsme to tak dělali, to prostě není problém. Takže v tomto ohledu je evidentně ta právní situace jasná.

Já jsem tady, pane ministře, citoval to usnesení Mezinárodního soudu v Haagu. To skutečně nic neznamená jiného, než že tím vyhlášením samostatnosti nebylo porušeno mezinárodní právo - to, jaký metr si na to bereme, je druhá věc. A prosím neříkejte před touto Sněmovnou, že udržujeme diplomatické styky na úrovni velvyslanectví, když žádný velvyslanec z České republiky v Prištině nebyl jmenován. Jestli tam je chargé d´affaires, tak je tam chargé d´affaires, ale nikoli velvyslanec, protože chargé d´affaires jmenuje ministr zahraničí, velvyslance jmenuje prezident republiky. A ten proces ratifikace podle mezinárodního práva, podle české ústavy samozřejmě končí až tím jmenováním velvyslance a to prezident republiky neučinil - ani Václav Klaus, opakuji, ani Miloš Zeman.

Takže v tomto ohledu ani Česká republika není mezi těmi, chcete-li, sto osmi, jak se říká, státy, které zcela uznaly Republiku Kosovo, protože ten závěrečný krok žádný ze dvou prezidentů, kteří o tom měli rozhodovat, neučinil. Měli proto jistě dobré důvody.

A ještě jednou se omlouvám, ve svém úvodním projevu jsem řekl, že to bylo v Liberci, bylo to skutečně v Teplicích, jak mě správně opravil kolega Foldyna.

Čili v tomto ohledu mi dovolte říci, že schválení této smlouvy skutečně je v rozporu s českými zájmy, protože naše ekonomické zájmy jsou ochráněny jinou smlouvou, a my samozřejmě, pokud tento krok učiníme, si výrazným způsobem zhoršíme situaci nejen v Srbsku, ale také v jiných státech, jako je např. Chorvatsko jako stát Evropské unie, jako je Makedonie, která je v přijímacím řízení, jako je Bosna a Hercegovina, tam ještě výraznějším způsobem, a v tomto ohledu tedy situaci na Balkáně prosím vnímejme trochu jinak, než se to někdy zdá z pohledu těch dokumentů, které jsou na papíře. A nedivme se, že takovou smlouvu nedělá Slovensko, že ji nedělá Řecko, a má pro to jak slovenský soused, tak Řecko velmi dobré důvody.

Já jsem přesvědčen, že není možné v tuhle chvíli produkovat něco, co nemá správný právní základ podle Ústavy České republiky!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde dvě faktické poznámky. První má paní poslankyně Němcová, po ní pan poslanec Benešík. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Dámy a pánové, tuto smlouvu předkládá nebo měl by předkládat první místopředseda vlády, ministr financí Andrej Babiš. Není tady, je omluven. Předkládá ji za něj tedy pan ministr životního prostředí. Já mu z tohoto místa chci poděkovat, ale to myslím fakt vážně, za to, že tady vždycky je. Myslím, že tím vyjadřuje dostatečně vážnost Poslanecké sněmovně, akorát že na druhou stranu na sebe strhává možná podezření, že vzhledem k tomu, že všichni jeho ministerští kolegové musí někde pracovat, tak on že na práci nic nemá, protože to za ně tady může všechno vždycky vzít. Ale to už je na vašem uvážení, vážený pane ministře, jak s tím naložíte.

Ale když se vrátím, tak tedy tuto smlouvu předkládá první místopředseda vlády. Část poslanců této vlády s ní má problém. Tato smlouva má jak rozměr zahraničněpolitický, tak také rozměr finanční. Vzhledem k tomu, že tu není ani ministr zahraničních věcí ani ministr financí jako předkladatel, dávám tedy procedurální návrh pro Sněmovnu na přerušení projednávání této smlouvy do doby přítomnosti jak ministra zahraničních věcí, tak ministra financí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vzhledem k tomu, že se jedná o procedurální návrh, dám o něm hlasovat nyní a hned. To znamená, ještě předtím vás všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opětovně přihlásili.

 

Budeme hlasovat o tom, že přerušujeme projednávání tohoto bodu do té doby, než budou přítomni ministr zahraničních věcí a ministr financí.

Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování 32, přítomných poslankyň a poslanců je 147, pro návrh 137. Návrh byl přijat a já přerušuji projednávání tohoto bodu.

 

(O slovo se hlásí poslanec Zlatuška.) Je přerušen bod a v tento moment mohou vystupovat pouze lidé s přednostním právem. Omlouvám se. (Poslanec Zlatuška sděluje, že jde o ministra zahraničí.) Jestli můžu poprosit na mikrofon.

 

Poslanec Jiří Zlatuška: Pane předsedající, omlouvám se, já jsem se hlásil už před hlasováním. Ale Česká republika nemá ministra zahraničních věcí. Ta podmínka je nesplnitelná!

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dobře, opravíme to ve stenoprotokolu. Ano, máme ministra zahraničí.

 

Budeme pokračovat v projednávání dalšího bodu a tím je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.