(16.00 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Laudátovi za jeho faktickou poznámku. Nyní s přednostním právem pan předseda Okamura, po něm pan předseda Filip. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Tomio Okamura: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, senátní návrh zákona o Národním parku Šumava vychází z předloh vypracovaných již dříve bývalým ministrem Chalupou za ODS a plzeňským krajským úřadem, to znamená ČSSD a KSČM. V Senátu ho vyjednal senátor Jirsa, což je jihočeská ODS, blízký spolupracovník jihočeského podnikatele Pavla Dlouhého.
Návrh dělá cestu další zástavbě. Umožňuje ji až na dvou třetinách plochy národního parku developerským projektům a naopak nedává prostor divoké přírodě, samozřejmě ve prospěch těžařských firem. Bezmála dvě třetiny národního parku tak otevírá developerským projektům. Konkrétně na 65 % plochy národního parku totiž půjde umísťovat stavby, a když cituji ze zákona, v souladu s územně plánovací dokumentací - § 6 odst. 5 - nebo stavby sloužící k turistice, sportu, pokud jejich umístění není v rozporu s posláním národního parku - § 6 odst. 4. Jenomže posláním - jak je tam dále napsáno v zákoně - národního parku má být mimo jiné vágní podpora, když tedy ohodnotím tu formulaci, udržitelného rozvoje územně samosprávných celků. Nikde v zákoně není ovšem řečeno, co to znamená udržitelný, takže půjde stavět prakticky cokoliv. Zákon výslovně rozšiřuje stavební zóny tak, že na tom vydělají různé, řekl bych, i mediálně kontroverzní postavy, to je můj názor. Senátoři do částí parku, které jsou výslovně určeny k výstavbě, navrhují přidat i lukrativní parcely na loukách kolem Filipovy Hutě, Stožce a Českých Žlebů, blízko Kvildy a Srní, nad Čeňkovou pilou, v Novém Údolí atd. Dohromady chtějí do stavební zóny nově zařadit parcely, které by stačily zhruba na sedm tisíc nových domů.
Samozřejmě zákon také velice, řekl bych, jasnou cestou z mého pohledu vyvádí pozemky z majetku státu převodem na obce, které je mohou obratem rozprodat. Obcím totiž dává nárok na bezplatný převod každého státního pozemku na jejich katastru, pokud jej v územním plánu zařadily mezi tzv. zastavěná území a pokud o něj ve lhůtě jednoho roku požádají - § 11. Nikde v důvodové zprávě není řečeno, kolika parcel nebo v jaké hodnotě by se měl stát vzdát. Když v minulosti obce na Šumavě dostaly zdarma státní půdu, obratem ji rozprodaly developerům. Dodnes tu mimochodem stojí kolem cest billboardy s nabídkou stavebních parcel. Návrh tedy jde na ruku spekulantům s pozemky, neboť navrhuje převod pozemků kolem obcí do tzv. třetí, tj. zastavitelné zóny, kde je pak už jednoduché převést je na lukrativní stavební parcely. Tyto pozemky mají podle informací dopředu nakoupené některé stavební firmy, realitní kanceláře apod., včetně lidí s osobními vazbami na politiky, například poradce zmíněného senátora ODS Jirsy.
Pozoruhodné je, že vláda sice vydala k návrhu jednoznačně negativní stanovisko, ale minule vládní poslanci hlasovali pro odložení prvního čtení. Zejména ČSSD v tom není jednotná. Část ČSSD blízká jihočeskému hejtmanovi totiž senátní návrh z nějakého důvodu podporuje. Jiný návrh připravilo Ministerstvo životního prostředí, co se týče Šumavy. To chce upřesnit pravidla pro všechny národní parky v zákoně o ochraně přírody a krajiny, což je z našeho pohledu postup logický. Nyní je v mezirezortním připomínkovém řízení. Uvidíme, co z něj vypadne, nicméně návrh, co jsme zatím viděli, zdaleka není tak špatný jako ten senátní. Bude potřeba jej sice asi ještě v další diskusi vylepšit, rozhodně si však myslíme, že takový typ zákona by měl projít standardním legislativním procesem a mezirezortním připomínkovým řízením.
V Úsvitu jsme jednoznačně přesvědčeni, že senátní návrh zákona, o kterém tady teď jednáme, je naopak potřeba co nejrychleji zamítnout, a to již teď v prvním čtení. Takže my navrhujeme zamítnutí již v prvním čtení, protože jeho prostřednictvím podle našeho názoru vykonávají zastánci tohoto návrhu tlak na Ministerstvo životního prostředí, aby ochranu více omezilo. Takže my dáváme návrh na zamítnutí již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Okamurovi. Eviduji jeho návrh na zamítnutí návrhu zákona v prvém čtení. Dále je s přednostním právem přihlášen pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, paní a pánové, dovolte mi nejdříve odcitovat jeden článek z ústavního systému ČR, jde o článek čtyři: Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona, v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Článek čtyři odst. 1 dál nebudu citovat.
Já jsem v roce 1998 slíbil svým voličům v jižních Čechách, že se pokusím přeměnit nařízení vlády z roku 1992, které neodpovídá tomuto ústavnímu článku platnému od 1. 1. 1993, zákonem o národním parku. Pokusil jsem o to celkem třikrát. První pokus v roce 1999 skončil zamítnutím v podrobné rozpravě ve druhém čtení na návrh tehdy kolegy poslance Ambrozka, později ministra životního prostředí, který proslul největší sekyrou ve Fondu životního prostředí, která kdy byla zaseknuta v tomto fondu, a čerpáním prostředků, které daleko přesahovaly jeho funkční období. Podruhé jsem se o to pokusil v roce 2002. Skončil jsem také v prvním čtení, a přesto jsem se o to pokusil potřetí v roce 2006, resp. 2007, než se na mě dostala řada, ještě za ministrování pana ministra Bursíka, a skončil jsem v prvním čtení zamítnutím návrhu zákona.
A tady si dovolím odbočit. Od té chvíle jsem žádný zákon nepsal, podporoval jsem každý návrh zákona, který tady byl předložen, byť jsem s jeho obsahem nesouhlasil. Protože jsem přesvědčen, že všechny zlodějiny, znovu opakuji, zlodějiny, zločiny, které se dějí na území Národního parku Šumava, jsou dány tím, že tento národní park není ovládán zákonem. Podotýkám, že pokud chceme vyhovět ústavním procedurám, tak je potřeba na každý národní park pamatovat zákonem, byť bychom v takovém zákoně upravili pouze předmět ochrany a hranice parku, protože při nástupu nové vlády může, pokud jde o nařízení vlády, samozřejmě každá nová vláda hranice parku libovolně měnit bez souhlasu zákonodárců a bez toho, že by se ohlížela na to, jakým způsobem se v tom kterém území hospodaří.
Já, pravda, nesouhlasím s obsahem toho, co přijali senátoři, to je mé právo, nakonec je to i má povinnost jako poslance zvoleného v Jihočeském kraji, abych se tím zabýval, na druhou stranu ale nemohu mlčet k tomu, že jsou tady navrhovány z určitých úhlů pohledu celkem logické návrhy na zamítnutí nebo přepracování. Prosím vás, pokud se nebudeme jako zákonodárný sbor vytrvale věnovat tomu, co se odehrává v Národním parku Šumava, tak to, co se tam dělo doposud, se bude díl dál. ***