(11.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Já jsem ve svém vystoupení chtěl hlavně poukázat a mluvit o základních parametrech. My jsme přesvědčeni, že celkové příjmy, zejména daňové, jsou podseknuty. Že neodpovídají výhledu ekonomiky. Neodpovídají základním parametrům, na které se odvolává vláda, ani makroekonomické analýze, která je přiložena jako součást tohoto materiálu. A náš dotaz zní logicky: Proč? Proč tam neodpovídá výběr daní? Plánovaný výběr daní prognóze růstu HDP o 2,5 procenta, minimálně v těch dvou položkách, o kterých jsem hovořil, to znamená DPH a daň z příjmu právnických osob. My bychom byli rádi, pokud se bude opravdu snižovat počet nezaměstnaných, to znamená zvyšovat počet zaměstnaných, pak je předpoklad, že i u daně z příjmu ze závislé činnosti by ten výběr měl být vyšší. Mimo jiné je to jeden z argumentů, které vládní koalice používá při zdůvodňování navýšení platů, že část navýšených mzdových prostředků skončí ve státním rozpočtu ať už buď přímo jako daň ze závislé činnosti nebo sociální pojištění, či nepřímo v rozpočtech zdravotních pojišťoven zase jako část zdravotního pojištění.
Musím ovšem souhlasit, a je to naprosto logické, s panem předsedou rozpočtového výboru, který říká, že rozpočet odpovídá vládním prioritám a vládnímu programovému prohlášení. To je myslím legitimní. Ale není se co divit, že pravicová opozice kritizuje program a programové priority levicové vlády. To je naprosto přirozené. Já jsem přesvědčen, že je to pravda, že programové priority s důrazem na spotřebu a přerozdělování se v návrhu rozpočtu jasně projevují. Nám se to prostě nelíbí. My máme jiné koncepty.
Ale ten základní dotaz zůstává. Proč jsou daňové příjmy na tak nízké úrovni? Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde přihlášeného posledního s přednostním právem a to je pan poslanec Klaška. Poté budeme postupovat již řádně přihlášenými do rozpravy a připraví se pan poslanec Beznoska a po něm pan poslanec Dolejš. (Poslanec Klaška se diví, že už má jít k mikrofonu, že byl před ním přihlášen ještě někdo jiný.) Pan vicepremiér Babiš svoji přihlášku zrušil, proto máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Klaška: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, dovolte, abych i já trošku přispěl do této závažné diskuse o návrhu státního rozpočtu několika poznámkami. Z této diskuse vyplývá, že opozice kritizuje tento návrh státního rozpočtu jako nešetrný, neúsporný, málo peněz na investice, přerozdělovací, projídací a tak dále. K tomu bych chtěl několik poznámek.
První - k ekonomickému cyklu. Obávám se, že dosavadní vládní restrikce minulých vlád nebraly dostatečně v úvahu tehdy aktuální fázi ekonomického cyklu. K tomu existuje takový jeden starý, prastarý příběh o muži, který se jmenoval Josef. Byl ze dvanácti bratrů. Byl velkým oblíbencem svého otce, tak ho ti ostatní bratři prodali do otroctví do Egypta, tehdy starověkého. On se dostal do otroctví k veliteli palácové stráže faraona. Ten faraon měl tehdy nějaké strašidelné sny, které mu nikdo nedokázal vyložit. Až mu je vyložil na návrh velitele palácové stráže tento Josef. Ten mu řekl: Farao, přijde sedm let tučných a potom přijde sedm let hubených. Faraon se ptal: Dobře, ale co budeme dělat? On mu řekl: Postav sýpky v těch sedmi tučných letech, dej všechny přebytky, které budeme mít, do těchto sýpek, a až přijde sedm let hubených, otevřeš sýpky a můžeš vyrovnat neúrodu, sucho, všechno to, co přijde, aby mohl Egypt přežít.
Minulé vlády bohužel právě v té době "neúrody" prováděly ty šetřicí rozpočty, které podvazovaly právě spotřebu. Takto se šetřilo. Ovšem mělo to vedlejší efekt v tom, že do této země a ekonomiky se dostala atmosféra šetření, obav z budoucnosti a podobně, snížila se poptávková úroveň, poptávková základna, firmy měly méně zakázek, omezovaly své výdaje a to samozřejmě vedlo také k omezování zaměstnanosti, propouštění. Byla tady ekonomická celosvětová krize, kterou si prožil celý svět. Když se tento svět, všechny země a zejména naše okolí z ní dostávaly, naše země upadla zpět do této krize díky těmto minulým rozpočtům, které bohužel úplně nerespektovaly daný ekonomický cyklus, a to právě proto, že v letech hubených z těch sýpek nevydávaly, pokud bylo co, ale naopak do nich shromažďovaly.
Chtěl bych tím říci, že z úrovně předkrizové, úrovně nezaměstnanosti 4 %, jsme se o rok déle než okolní země propracovali na nezaměstnanost 7 až 8 %, a to stejně jen díky tomu, že tehdy rostoucí Německo, které je naším největším partnerem i jakýmsi tahounem, tu nezaměstnanost díky programům, jako bylo například šrotovné, poněkud korigovalo. I tak jedno procento nezaměstnanosti v České republice představuje 60 tis. nezaměstnaných. Je dokázáno studií soukromé vysoké školy Unicorn College, že jeden nezaměstnaný v České republice stojí průměrně 120 tis. Kč. Pakliže jsme měli vyšší nezaměstnanost o rok déle o čtyři procenta, náklady na tuto nezaměstnanost byly, když to pronásobíme, 28,8 mld. Kč. Jistě část těchto nákladů jde právě na vrub snižování dluhu a šetření.
Z toho vyplývá, že je tedy třeba respektovat aktuální fázi ekonomického cyklu. Odborné ekonomické kruhy nám říkají, že nastupuje hospodářský růst. Ale s ohledem na různá rizika, která jsou i mimo Českou republiku, je tento růst v počátku, je křehký, a proto je ho stále potřeba podporovat.
Co se týče investic, jistěže proinvestovat se dá pouze tolik peněz, kolik je připraveno veřejných investic nebo investičních projektů. Pokud připraveny nejsou, můžeme do rozpočtu zabudovat jakékoli číslo, výsledek bude potom stejně takový, že lze proinvestovat pouze tolik peněz, kolik je připraveno projektů a veřejných investic. S ohledem na to, že ta příprava trvá nějakou dobu, několik roků, tak je zde spíš otázka na minulé vlády, co dělaly a kolik těch investičních projektů připravily. Nicméně do investic jsou zapojeny národní zdroje. To, co je zde potřeba zmínit, jsou také nároky z roku 2014, z letoška nebo z let minulých. Podle odhadu Ministerstva financí se má jednat o 10 až 20 mld. a také dotace z Evropské unie, těch by mělo být letos zhruba 80 mld. Kč, včetně zemědělských; bez zemědělství asi 50 mld., z nichž podstatnou část bychom mohli proinvestovat, pokud budou nachystané, připravené ty projekty. Pokud ne, já bych se velmi přimlouval za to, abychom aspoň část peněz použili na opravu či rekonstrukci komunikací, což není zatíženo řešením majetkoprávních vztahů a lze to řešit poměrně rychle i tím způsobem, že část těchto peněz pošleme do krajů, do regionů. Aspoň budeme moci jezdit po lepších silnicích.
Věda, výzkum a inovace. Podle našeho názoru je nutno vzít v úvahu efektivnost vynakládaných prostředků. Jestliže investujeme do vědy, výzkumu a inovací celkem zhruba 27 mld. Kč a v patentové ochraně dlouhodobě získáváme pouze 1,7 mld., a to hlavně díky patentům pana profesora Holého, je třeba se zaměřit na efektivitu těchto vynakládaných prostředků. Mám za to, že je třeba podpořit úspěšné obory, v nichž jsme nadprůměrní, a podívat se na ostatní obory, abychom pochopili význam a potenciál. ***