(15.20 hodin)
(pokračuje Stanjura)
V okamžiku, kdy to bude orgán ochrany, tak se obávám, že to prostě není nestranné posouzení, že už z logiky věci veřejný zájem ochrany zemědělského půdního fondu, když to bude rozhodovat orgán, který to má na starosti, tak logicky - a neříkám, že vždycky špatně - bude upřednostňovat svůj zájem. A kde je ten jiný veřejný zájem? Je to územní plán? Zásady územního rozvoje nebo něco? Je to věc, která by se měla podle mě vyjasnit v debatě a upřesnit. To, jak je to napsáno, je podle našeho názoru nedostatečné a de facto by to sice teoreticky uvolnilo, ale prakticky by ten stav mohl zůstat úplně stejný. A to nekritizuji ty orgány, protože ty mají v popisu své práce chránit zemědělský půdní fond. Ale pokud přijde někdo jiný s jiným pohledem, s jiným veřejným zájmem, tak by to měl zřejmě posoudit někdo jiný, aby tam byla objektivita a aby někdo skutečně mohl ty dva veřejné zájmy posoudit a říct: v tomto případě toto. A pak zvažme debatu, jestli to rozhodnutí bude konečné, anebo bude nějaký opravný prostředek. Není úplně jednoduchá odpověď na tuto otázku a myslím si, že to je věc. Proto říkám, že deset dnů je mimořádně ambiciózních, protože problémů je tam poměrně hodně, a když to nestihneme, tak se to prostě odloží. Myslím, že pokud to dostanou tři výbory, jako že předpokládám, že to budou projednávat celkem tři výbory, tak se to může stát.
Pak si myslím, že v § 9, kde je stanoveno, co obsahuje žádost o souhlas, by se některé body daly vypustit, a to je třeba bod d) a e), které by mohly být mnohdy nadbytečné, a mohli bychom si tu byrokracii snížit.
A pak samotné ministerstvo navrhuje zvýšení koeficientů s argumentem, že máme inflaci. Ale je to takový argument, jako že je inflace, tak všechno se musí automaticky do inflační položky započíst. Přece hlavním důvodem, nebo jedním z hlavních důvodů, který my říkáme, je výše ceny. Na druhé straně to chceme jakoby inflační položkou nějakým způsobem upravovat. My se spíš kloníme k tomu, abychom to tam neupravili, a je to opět věc k debatě ve všech třech výborech. Za nás, za klub občanských demokratů, říkám, že máme ambici to rozšířit a zlevnit i v jiných případech. A určitě to není, abychom nebyli obviňováni z toho, že se budou stavět velkokapacitní parkoviště u nějakých supergigantických marketů. Nic takového. Ale obce a města musí mít nějaký nástroj - nebo neměli bychom jim bránit v tom, když oni vědí lépe než stát, proto mají územní plán své obce, vědí lépe než stát a centrální orgány, co v tom území chtějí a co v tom území nechtějí, a my pokud možno bychom neměli klást ekonomické překážky tomu, aby se ty plány mohly realizovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A další řádně přihlášený je pan poslanec Kučera, po něm pan poslanec Bendl a po něm pan poslanec Vilímec. Takže já poprosím pana poslance Kučeru.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych připomenout, že tato novela zákona je velmi závažná a je naprosto zásadní, aby byla řádně projednána. V naší zemi, kde mizí ročně tisíce hektarů zemědělské půdy, je novela tohoto zákona nepochybně důležitá nejen z hlediska ceny, za kterou se půda vykupuje, ale také z důvodu technických změn v návaznosti na jiné zákony.
Musím zmínit vztah novely k parametrizaci definování veřejného zájmu. Jistě je něco jiného stavba páteřní dálniční sítě nebo technických energetických sítí například oproti budování dalších a dalších průmyslových zón na zemědělské půdě, samozřejmě mimo tzv. brownfieldy. Výsledná podoba zákona o ochraně zemědělského půdního fondu výrazně ovlivní nejen životní prostředí, ale také vzájemné vazby mezi různými funkcemi území, ať již v rámci obydleného, či jinak hospodářsky využívaného území, či území přírodního. Obce dlouhodobě usilují o nastolení optimálních podmínek pro vyvážené fungování různých typů využití území a zákon o ochraně zemědělského půdního fondu je jedním z důležitých nástrojů k prosazení zájmů obcí. Pokud vím, tak v tom je podpora i ze Svazu měst a obcí ČR.
Musíme si uvědomit, že některá navrhovaná ustanovení zákona, například zrušení výjimky pro rodinné domy a obdobné stavby pro objekty a zařízení občanské vybavenosti nebo objekty a zařízení zdravotnické a kulturní, mohou zásadním způsobem ovlivnit další rozvoj měst a obcí a také zasáhnout do vlastnictví soukromých osob. Nesmíme zapomenout, že novela zákona také navrhuje převod kompetencí z obcí druhého typu na obce typu třetího, a tím fakticky předbíhá reformu veřejné správy, která je v těchto dnech opět diskutována.
Jsem rád, že tady zazněl návrh, aby se tato novela projednala v hospodářském výboru. Myslím, že to je naprosto správně, a myslím, že by rovněž měla být projednána ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Mám zde jednu faktickou poznámku pana poslance Novotného.
Poslanec Martin Novotný: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, já chci pouze velmi stručně ještě jednou v návaznosti na předchozí vystoupení kolegy Stanjury upoutat pozornost na nutnost oné přesnější definice onoho posuzování veřejného zájmu v těchto věcech. Sám osobně jsem zažil řadu jednání týkajících se zemědělského půdního fondu ve vztahu k projektu Národního biomedicínského centra, které mělo vzniknout v Olomouci a mělo navazovat na v tomto městě nedávno zrealizovanou obrovskou, gigantickou investici z evropských peněz právě do oblasti biomedicíny. Vznikl u nás specializovaný vědecký ústav v této věci. A zažil jsem si na Ministerstvu životního prostředí právě onu nedefinovanost posuzování veřejného zájmu, kdy jsme měli pro tento záměr podporu Ministerstva průmyslu a obchodu, CzechInvestu, nejrůznějších všemožných institucí, tehdy dokonce i písemně deklarovanou podporu prezidentem republiky, a zároveň při tom posuzování jsme naráželi na to, že neexistuje jakákoliv definice, jak vymezit právě s tím orgánem, který to má na starosti, kdy veřejný zájem převažuje a kdy převažuje zájem ochrany zemědělského půdního fondu. Pokud toto zůstane nadále nespecifikováno a neupravováno, pak jakékoliv názory orgánů samosprávy ať už městské, krajské, jakékoliv názory orgánů exekutivy, třeba jednotlivých ministerstev vlády, v podstatě nemají žádnou hodnotu v tom procesu a jakýkoliv takový záměr se nemůže podařit zrealizovat. Je to moje osobní zkušenost a sám jsem připraven na hospodářském výboru dohlížet na to, abychom toto skutečně domýšleli do důsledků a ten mechanismus tam našli, protože jinak záměry nikdy nebudou zrealizovány.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Dalším řádně přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Bendl. Máte slovo.
Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, hezký dobrý den. Projednáváme novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu - materiál, který má poměrně značný vliv na fungování hospodářství v ČR, ale zemědělství zejména. Trošku si nemohu nerýpnout do skutečnosti, že se téhle naší debaty neúčastní ministr zemědělství, kterého by se tenhle materiál měl týkat extrémně. Bohužel jej postrádám nejenom při jednání o tomto bodu. Bylo by asi dobře, abyste si v koalici udělali trochu pořádek a pan ministr se jednání Poslanecké sněmovny zúčastňoval. Nevídám ho tady ani na interpelacích a teď už ani na bodech, které se přímo zemědělství dotýkají.
Já myslím, že se všichni shodneme na tom, že zemědělský půdní fond se má chránit, to na straně jedné. Na straně druhé bych chtěl připomenout těm, kteří se třeba v této problematice tolik neorientují, že se ČR zavázala při vstupu do EU, že bude snižovat například míru zornění v ČR, a jestliže vlastník orné půdy se dnes zaváže k tomu, že na poli vzniknou jenom pastviny, tak mu za to ČR ještě finančně přispěje a zaplatí mu za to, že už dále nebude orat a nebudeme mít tolik orné půdy v ČR. To je potřeba, abyste věděli ti z vás, kteří se v této problematice neorientují. ***