(15.10 hodin)
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, je mi ctí zahájit maraton dnešních bodů, byť úvod už za mě obstarali lepší herci, než jsem já.
Dovolte mi jenom připomenout, že zákon o ochraně zemědělského půdního fondu byl z podnětu Ministerstva životního prostředí novelizován pouze jednou. Bylo to v roce 1999 a ostatní následující novelizace byly uskutečněny vždy v souvislosti s jinou právní úpravou. Poslední významná novelizace, na kterou tato novela vlastně reaguje, byla provedena zákonem č. 402/2010 Sb., který byl účinný od 1. 1. 2011. A jaksi pro mnohé z vás, kteří jste tady byli, zatímco já jsem tady nebyl, tak tato novela byla součástí opatření ke zmírnění dopadů tehdy neúměrně vysoké podpory obnovitelných zdrojů energie na státní rozpočet a v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu pouze navýšila odvody za odnětí zemědělské půdy, a změnila tak podíl z finančního výnosu z odvodu mezi příjemce. Příjemcem odvodu se stal nově státní rozpočet. Zkráceně řečeno, byla to především reakce na zabírání zemědělské půdy pro fotovoltaické elektrárny a tehdy se zábor, respektive poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu, měnil tedy v některých případech řádově více jak dvacetkrát až třicetkrát.
Hlavní okruhy této novely, tedy té, kterou mám tu čest předkládat. Novela především posiluje ochranu zemědělského půdního fondu, a to jak kvalitativní, tak i kvantitativní, plošnou. V oblasti kvalitativní ochrany se zejména doplňují nové povinnosti vlastníka, popřípadě jiné osoby, která je oprávněna zemědělskou půdu užívat, například nájemce, a to z důvodu zajištění protierozní ochrany půdy. Dále zavádí právní rámec pro vytvoření systému informací o kvalitě zemědělské půdy, to znamená, co je jejich obsahem, například obsah rizikových prvků a rizikových látek, dále postupy pro případy znečištění zemědělské půdy nebo ohrožení zemědělské půdy erozí a zavádí samozřejmě i poměrně přísné a účinné sankce. V oblasti kvantitativní ochrany se posiluje ochrana nejkvalitnější zemědělské půdy.
Nově je formulováno ustanovení o výjimkách z platby odvodů za trvale odňatou půdu ze zemědělského půdního fondu, například odvody nebudou placeny u staveb drah, je-li stavebníkem a následně vlastníkem stát, a pozemních komunikací ve vlastnictví státu, dále cyklistických stezek s propustným povrchem, je-li stavba v souladu se zásadami územního rozvoje, respektive územním plánem a dalšími body.
V sazebníku pro výpočet odvodů, který je přílohou této novely, se ponechávají stávající ekologické váhy vlivu s tím, že základní cena odvodu bude násobena pouze jedinou, tedy nejvyšší ekologickou váhou vlivu. Dosud se tyto ekologické váhy vlivu sčítaly, což samozřejmě dále výrazně zvyšovalo tento poplatek. Ekologická váha vlivu se pak nepoužije, to je důležité, pro stavby pro výrobu, případně skladování související s touto výrobou umísťované na plochách výroby a skladování určené k tomu účelu územním plánem schváleným do konce roku 2010, tedy do období přelomu, kdy od 1. 1. 2011 nastalo zásadní zvýšení, a dále pro výrobu, popřípadě skladování na plochách určených k podpoře vyváženého a dynamického hospodářského rozvoje státu, které podle zákona o investičních pobídkách schvaluje na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu vláda. Tyto výjimky se pak promítnou do snížení odvodů za odnětí půdy v průmyslových zónách, které jsou zatíženy nějakou ekologickou váhou vlivu z důvodu vyhlášené ochrany území. To znamená, že základní odvod může za dnešních cen zemědělské půdy dosáhnout maximálně přibližně 170 až 180 korun za metr čtvereční a nebude v těchto případech dále násoben řekněme těmi dvaceti, to znamená, že potom by hodnota mohla dosahovat až přes 3 tisíce korun za metr čtvereční při vynětí takovéto zemědělské půdy.
Dále novela upravuje kompetence orgánů ochrany zemědělského půdního fondu za účelem vytvoření správných podmínek pro kontrolu a dozor nad dodržováním zákona a snížení administrativní zátěže. Účinnost novely se navrhuje k 1. 1. 2015.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Marie Pěnčíková. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr nám tady podal poměrně vyčerpávající zprávu k předkládané novele zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Už nebudu základní věci opakovat. Jen za sebe můžu říct, že jsem ráda, že je nám tato novela předkládána, protože zákon úpravy opravdu potřebuje. Je tam řada bodů, které posilují ochranu půdního fondu, a já jsem za to panu ministrovi v podstatě ráda. Proto také jako zpravodaj doporučuji propustit tento návrh do druhého čtení. Na druhou stranu ale musím přiznat, že je v něm několik věcí, se kterými mám problém, jako jsou výjimky dle § 9 či odvody za odnětí. To si budeme muset vyříkat na výborech. Na závěr si dovolím, jelikož se jedná o návrh, který se dotýká více oblastí, a určitě k němu bude celá řada připomínek, navrhnout ho k projednání nejen výboru pro životní prostředí, ale také výborům zemědělskému a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě vás poprosím, protože si návrhy poznamenávám, zemědělskému výboru - a? (Výboru pro regionální rozvoj.) Děkuji.
V tuto chvíli eviduji tři faktické poznámky. První pan poslanec Kolovratník, po něm pan poslanec Urban a následuje pan poslanec Bendl. Pan poslanec Kolovratník značí, že ne. Pan poslanec Urban? (Připomínka z pléna, že není otevřena rozprava.) Máte pravdu. Otevírám obecnou rozpravu. Mám zde dvě faktické poznámky. Pane poslanče Kučero, vy máte také faktickou, nebo jste řádně přihlášen do diskuse? Řádně přihlášen, dobře. Takže s faktickou pan poslanec Urban.
Poslanec Milan Urban: Děkuji za slovo. Možná jsem to trochu předběhl, ale vzhledem k obsahu zákona si myslím, že by normu měl projednat hospodářský výbor, protože se jedná o investice do průmyslu a podobně. Čili jsem zastáncem toho, aby půdní fond byl ochráněn. Určitě nebude hospodářský výbor navrhovat něco, co by znamenalo nějaké zabírání půdního fondu, ale toto se týká průmyslových zón a případně dalších investic do výroby, takže prosím, až se bude hlasovat o přikázání výborům, aby byl hospodářský výbor také zahrnut do výborů, které tuto normu projednají. Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. Váš návrh jsem si poznamenal. Dám o něm poté hlasovat.
Nyní poprosím pana poslance Bendla s faktickou poznámkou. Chtěl jste do řádné diskuse, dobře, takže odmažu faktické poznámky. První s přednostním právem je pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejdřív chci říct, že náš klub podpoří propuštění do druhého čtení, a současně, že jsme se dohodli i s předsedou klubu ANO, že nebudeme blokovat a podpoříme i zkrácení projednávání na mimořádně krátkou lhůtu 10 dnů. Měli jsme takovou malou podmínku, aby to skončilo i v hospodářském výboru, takže souhlasím s panem poslancem Urbanem.
Spíš podněty, ne nějaká kritika. Když si vzpomeneme, když se zvyšovaly sazby, tak prvotním impulsem bylo, aby se na kvalitní zemědělské půdě nestavěly fotovoltaické elektrárny, což myslím, že je naprosto správné, a to trvá. Poslanecká sněmovna to v té době vzala plošně, místo aby to omezila pouze na tento segment, který je naprosto v pořádku. Teď to vracíme zpátky, ale podle našeho názoru nedostatečně. To, co tam je, je v pořádku. Jsme zhruba deset dnů po ukončení komunálních voleb. Jednotlivá města a obce mají své územní plány, mnozí kandidovali s tím, že chtějí něco ve městě realizovat, a díky ekonomickým podmínkám, mnohdy vynětí, se programy prostě realizovat nedají, protože investoři taky potřebují svoje investice dostat někdy zpátky, a pokud jim dáme ekonomické překážky na začátek, tak investice se prostě neslučují. A nejedná se pouze o průmyslové zóny. Takže bychom ve výborech rádi debatovali třeba o technické či dopravní infrastruktuře, ale třeba i o bytové výstavbě a nebo velmi často mnozí říkají, že potřebujeme stavět školky a podobně, i to se může objevit. Takže si myslím, že bychom tohle měli debatovat a debata může být poměrně krátká. Myslím si, že zákon je platný dostatečně dlouho a negativní důsledky si uvědomujeme a ze zkušenosti je máme.
Přesto bych chtěl upozornit minimálně na tři věci ve vládním návrhu, na které bychom se ještě ve výborech měli zaměřit a buď je upřesnit, nebo vypustit.
Za prvé je tam psáno, že zemědělskou půdu první a druhé třídy ochrany lze odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. Je to poměrně logické, nicméně tady vzniká otázka, kdo to určí, který veřejný zájem převažuje. Zda to bude orgán ochrany, anebo někdo jiný. ***