(12.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Konkrétní pochybení zmínil František Laudát. Tak já to zkusím jenom vyčíslit. To vzdání se možnosti započíst penále za zpoždění proti poslední faktuře, nebo posledním dvěma fakturám, což je standardní věc, kterou mnozí z vás znají z radnic. Když má dodavatel zpoždění, je tam smluvní penále, tak mu prostě poslední fakturu nezaplatíte v plné výši nebo vůbec. Započtete, a je to. ŘSD se toho dobrovolně vzdalo. Odhadované náklady ŘSD jsou více než 200 milionů. Protiargument, že se to může někde potom posléze vysoudit, prostě staví ten stát do mnohem horší pozice.
Druhé rozhodnutí - o ukončení práce na dalším úseku, to znamená, budeme platit konzervaci a vícenáklady firmě zhruba 100 milionů korun. A to bych mohl zmínit legrační, ono to totiž není legrace, zakázku na řízení provozu v Pisáreckém tunelu, když dostala firma, která má jednoho zaměstnance. Až po mediálním tlaku to ŘSD zrušilo. Ale nejdřív musel být mediální tlak.
Všichni jihočeští poslanci bez ohledu na politickou příslušnost by se měli ptát pana ministra, proč nekoná. V listopadu 2013, příští měsíc bude roční výročí, ÚOHS vrátil tu zakázku na základě podnětu jednoho z uchazečů k novému rozhodnutí. Ne k nové zakázce, k novému rozhodnutí. Uplynulo 11 měsíců, a nic, vůbec nic. Pan ministr řekl na společné akci, a chci mu poděkovat, na semináři jsme debatovali o problémech financování dopravy a zejména silničních staveb, říká: Nemám lidi. Všichni se bojí, že je zavřou. Nojo, ale to je zodpovědnost ministra dopravy. Takhle to tam říkal. Já myslím, že možná ne úplně tak expresivně, ale takhle jsme ho pochopili. Ale my nebudeme stavět dálnice, protože ministr není schopen sehnat lidi do hodnoticích komisí? A kolikrát slyšíme z úst nejvyšších politiků: Naší prioritou je cesta do Rakouska. Tak na jižní Moravě zrušíme dálnici a v jižních Čechách raději o té dálnici nerozhodneme. A budeme jezdit do Rakouska a budeme říkat: Milí rakouští kolegové, to je naše priorita. Jenom se nám to nějak nepovedlo. Tady nemám lidi, tady jsou problémy, tak tady to stavět nebudeme.
O dalších, řekl bych laických zásazích typu - a možná to jsou i dobré nápady, bez uvozovek, ale mít dobrý nápad v okamžiku významné stavby po letech, že trasa povede jinudy, tak správné sdělení občanům zní: Já mám dobrý nápad a cesta bude o 15 let později. To je jediné relevantní sdělení. A pak musí zasahovat premiér Sobotka, který říká: No, ministr dopravy rychleji mluví než myslí, ten obchvat Znojma bude tak, jak je to naplánováno. Ta R52 bude, jak jsme to naplánovali. Předpokládám, že u pražského okruhu nakonec řekne: Pražský okruh bude v trase, jak jsme kdysi naplánovali. To všechno ale znejisťuje odbornou veřejnost, oddaluje stavby, a tím pádem způsobuje ekonomické škody českému státu.
A možná úplně nakonec. Já, když se mě ptali, když pan ministr Prachař nastupoval do funkce, tak se mě ptali novináři, co bych mu přál. A já jsem mu přál, aby vydržel ve funkci celé funkční období. Musím svůj názor opravit. Přestože jsem mu to přál a pro rezort by to bylo dobře, kdyby dobře fungoval, tak v této chvíli vím, že pro dopravu by to bylo špatně, kdyby vydržel celé funkční období.
Samozřejmě vy, kteří máte většinu, koaliční poslanci, nás můžete přehlasovat. Já možná vystupuji tak dlouho, protože mám avízo, že neschválíte program této schůze, tudíž neproběhne řádná debata, pouze my, kteří máme přednostní právo. Proto jsem možná zabíhal i do zbytečných podrobností, které mohli kolegové přímo z těch regionů, kteří vědí víc než já, jak je trápí D trojka a nečinnost, jak je trápí pražský okruh. Protože pražský okruh, každý, kdo rozumí dopravě, si řekne: To není problém hlavního města, to je problém nás všech, že nakonec v tom směru z východu na západ nebo západu na východ tu Prahu nějak objet potřebujeme všichni. A bohužel tady dochází k velkému zpoždění.
Mýlí se pan nepřítomný premiér, který alibisticky říká: To není ministr za ČSSD, to je ministr ANO, s tím já nemám nic společného. No to je chyba. Ministerský předseda odpovídá za všechny ministry a je jedno, z které jsou koaliční strany. Nikdo tu odpovědnost z něho nesejme. My jsme s panem předsedou Fialou už před několika týdny vyzvali ministerského předsedu, nebo premiéra, aby učinil personální výměnu na tom resortu. Bylo to po tom extempore s R52. Bohužel premiér to nevidí. Možná i pod dojmem toho letního turné po ministerstvech. I na té dopravě přece tehdy měli tiskovku pan ministr s panem premiérem. Pan premiér mu takhle klepal po ramenou a říká: Všechno funguje. Od té doby se ukázalo, že to není pravda.
A poslední, ale on to není detail. PR oddělení, už o tom mluvil František Laudát, funguje na Ministerstvu dopravy velmi dobře. V březnu s velkou slávou byl vládou schválen a prezentován materiál, který se jmenoval Významné zakázky resortu dopravy v roce 2014. A na silnicích je 15 významných staveb v materiálu této vlády, tohoto ministra dopravy, aby před třemi týdny ta samá vláda schválila jiný materiál ministra dopravy, který se jmenuje Významné stavby na rok 2015 a 2016. A hle, co se nestalo? Deset z 15 staveb, které byly avizovány na rok 2014, jsou z ničeho nic avizovány na rok 2015. O některých z nich jsem mluvil. D trojka se měla stavět několik měsíců. Ale při tom přístupu, a jsem si jist, že to tak bude, v březnu, nebo v dubnu, nebo v květnu příštího roku vláda přijme materiál, který se bude jmenovat významné dopravní stavby v letech 2016, 2017, možná i 2018, a budou tam ty samé stavby, které nezahajujeme.
A ještě jedna zkušenost, opravdu od zaměstnanců ŘSD, a my jsme na to opakovaně upozornili. Pan ministr měl chvályhodnou snahu, a podotýkám chvályhodnou bez uvozovek, bez ironie, zlepšit řešení výkupu. My jsme upozorňovali, že to řešení, které zvolil, není správné. Že ten cíl je správný, že v tom cíli má podporu opozice, ale nemá správný nástroj. Vzpomeňme si my všichni, co nám ministr říkal. Nabídneme jim osminásobek, a když to do nějaké doby nepodepíšou, čtyřnásobek. A když to nepodepíšou ani v té další době, tak dvojnásobek, a když to nepodepíšou, tak jim to vyvlastníme. Tak za prvé, ministr vydal ten avizovaný metodický pokyn, kde už je jenom jedna cena. Nabídneme osminásobek. Nic dál se nesnižuje. Což ovšem znamená, že se budou dělat nové posudky, dojde ke zdržení. Každý příčetný majitel pozemku, když dostane tuto nabídku, tak odmítne. Pan ministr si představuje, že když odmítne, půjde na vyvlastňovací úřad a ten to vyvlastní. No to tak nebude, protože zákon říká jasně, že se musí prokázat, že stát udělal úplně všechno. A v zákoně je číslovka 16, a ne 8. Metodický pokyn v otázce vyvlastňování nemá žádný smysl. To znamená, jediné - já si myslím, že to nebylo cílem, já nechci podezřívat pana ministra, že to bylo cílem. Jediné, čeho docílil, že se to odloží a všude bude 16násobek, anebo se bude vyvlastňovat, ale až po tom 16násobku. Takže bohužel, špatně zvolená metoda, pan ministr to vzal politicky prestižně, místo odborné debaty, argumentů. Zkušení lidé jednak z vyvlastňovacích úřadů, zkušení lidé z ŘSD říkají, že takhle to prostě skončí. A když jsme navrhovali, abychom buď za prvé to vrátili do toho stavu, kdy rozhodoval znalecký posudek, nebo aby v zákoně byla jedna číslovka, ať je to jasné, tak jsme byli odmítnuti. Důsledek ovšem poneseme my všichni, protože se zase za rok bude psát, že ti poslanci schválili špatný zákon. Nikdo si samozřejmě nedá tu práci, aby zjistil, jaké byly pozměňovací návrhy, kdo je podpořil, kdo je nepodpořil.
Závěrem bych chtěl říct, že jsme si vědomi politické reality, jsme si vědomi neochoty vládní koalice o těch problémech diskutovat. Odkazování na interpelace je docela fajn, až na to, že z těch interpelací se nic nedozvíte. Jednou na minulé schůzi tady pan ministr nebyl. A když dáme interpelaci, co se stane? Začne za vámi běhat parlamentní tajemník a pořád říká: Na co se budete ptát? Na co se budete ptát?***