(9.40 hodin)
(pokračuje Hovorka)
A třetí věc. Nezapomeňte, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, na to, že tak jak byla blokace na církevní majetek, došlo k tomu, že řada majetků ve městech a v obcích byla zablokována plombami a s tímto majetkem nebylo možné nakládat. A to, k čemu došlo vlastně při tom narovnání, znamená, že řada pozemků v obcích a městech se uvolní a že je to vlastně i ve prospěch měst a obcí.
Není dobré tady jednostranně poukazovat jenom na to, že se navrátil nějaký majetek, nebo že se vrátil majetek, že se vrátil špatně, ale je třeba říkat celou pravdu, že ze státních zaměstnanců se stávají zaměstnanci církve a že dochází k tomu, že se uvolňují pozemky. A je tady ten hlavní důvod a to je navrácení zabaveného a ukradeného majetku. Myslím si, že to by bylo korektní při interpelacích i při bodech, které vy tady neustále tvrdošíjně předkládáte, říkat. Já si myslím, že celá věc není jednoznačná a vy byste se takto také měli podle toho chovat.
Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi za jeho vystoupení. Ještě před dalšími vystupujícími budu konstatovat omluvu, která došla. Pro nemoc se omlouvá pan poslanec František Vácha.
Nyní pan poslanec Václav Klučka, připraví se paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Došlo na má slova. Však ono se to ukáže při hlasování. Já požádám o to, abychom se odhlásili, kolik nás tady vlastně je. Takže i tato tematika církevních restitucí ne všechny zajímá.
Já bych chtěl jenom říci, že věřím panu premiérovi, věřím vládě, že tak jak slíbil v měsíci září, což už tedy proběhlo, předloží materiál znovu do Poslanecké sněmovny, a tak se také stane.
Panu poslanci Hovorkovi prostřednictvím předsedajícího bych chtěl říci: KDU-ČSL tady nebyla, ale byla tady duchem. Velkým duchem Miroslava Kalouska. Ten jasně dokazoval, o co v daném okamžiku v církevních restitucích jde. Dopadlo to tak, jak to dopadlo. Já si myslím, že není třeba nic víc říkat, než říká papež František, a říká to jasně o tom, jak má vypadat církev, jak se má církev chovat. To není třeba opakovat. Já si myslím, že u nás, a to jsem věřící, u nás to takto není. (Potlesk několika poslanců.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Klučkovi. Faktická poznámka paní poslankyně Němcové a pak faktická poznámka pana poslance Ludvíka Hovorky. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, když už tedy se zabýváme tím, co koho v této Sněmovně zajímá a nezajímá, sedí tady nebo nesedí tady, proti čemuž se můj kolega Klučka ohrazuje, tak by bylo potřeba si nejdřív říci, kolik poslanců sedí v jejich vlastních řadách a kolik tedy toto téma církevních restitucí, které, jak si vzpomínám, bylo velkým předvolebním tahákem této strany, kolik to zajímá jejich poslanců, když už si to tedy takto vyčítáme.
Za Občanskou demokratickou stranu chci říci, že možná nás tady není tolik, protože včera jasně bylo řečeno, že tady předseda vlády nebude, není tudíž ve chvíli, kdy jsou kladeny otázky předsedovi vlády, normální tady sedět a poslouchat někoho, když jsme chtěli slyšet vyjádření někoho jiného, tedy právě předsedy vlády. To za druhé.
A ještě za třetí musím dodat, že obvykle také nás tady teď není tolik přímo v jednacím sále. Část našich kolegů je mimo jednací sál hned vedle, a to proto, že jsme mívali ve zvyku, že když mluvil pan poslanec Grebeníček, tak jsme odcházeli, protože takovou míru manipulace a demagogie nejsme ochotni poslouchat. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byla paní poslankyně Miroslava Němcová. S faktickou poznámkou pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom krátce. Mě tady vždycky zarážejí ty narážky na potřebu toho, aby církev byla chudá, a odkazy na papeže Františka. Já si myslím, že to je veliký člověk, který se snaží o to, aby vnímání církve v tomto světě bylo co nejlepší. Ale vy si musíte uvědomit také jednu věc, že ta církev, pokud má tedy působit a má plnit své společenské poslání, tak k tomu potřebuje nějaké prostředky.
Komunistická strana se tady v minulosti u té své předchůdkyně chovala tak, že se postarala o to, aby církev byla skutečně chudá. A teď vlastně nastal obrat, nastalo to vyrovnání církví a státu, a teď najednou je obrovský strach z toho, že církev bude bohatá, že bude oplývat penězi, se kterými nebude vědět, co má udělat, a podle vašeho názoru by všechen majetek měla rozdat chudým. Zapomínáte ale také na to, že církev z těchto peněz, které dostane, musí financovat svůj provoz, musí financovat duchovní apod. A to si myslím, že je třeba také vědět. Na to se zapomíná a často se hraje jenom na to, co vy tady neustále říkáte - všichni musí být chudí.
Já si myslím, že je důležité se skutečně zamyslet nad tím, co církev nebo církve obecně v této společnosti plní a co přinášejí státu. Takže buďme objektivní, kolegové. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi za dodržení času. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Stanislava Grospiče. Pak je řádně přihlášena paní poslankyně Jitka Chalánková a Jaroslav Foldyna. A ještě kolega Laudát také k faktické. Dobře. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych tady s dovolením prostřednictvím pana předsedajícího svému předřečníkovi poslanci Hovorkovi chtěl říci, že možná velice špatně poslouchal, nebo si neuvědomujete historická fakta. Církev se nestala chudou rokem 1948, nebo dokonce rokem 1945. Církev byla vždycky podvázána a například už květnové zákony v 19. století výrazně ve prospěch státu omezovaly majetkové dispozice církve s majetkem, který církev nikoliv vlastnila, ale pouze měla ve správě či držení. A to, o čem se nese předmětný spor ve vztahu k současným restitucím, je o tom, že církev dostává majetek, který nikdy historicky nevlastnila. Ale o tomto sporu existují parlamentní záznamy již z období prvé republiky. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Grospičovi za dodržení času. S faktickou poznámkou pan poslanec Laudát a poté ještě jednou pan kolega Hovorka také s faktickou poznámkou. Myslím, že to půjde rychle. Děkuji.
Poslanec František Laudát: Děkuji. Já musím pana kolegu Grebeníčka uspokojit. Já si myslím, že ještě chvilku tady bude úřadovat Babiš se Sobotkou a dalšími a budou sem nosit takové zákony a prosazovat a chovat se tak, jak se chovají, a budeme chudí všichni, a ti, co jim dneska nejvíce tleskají v těch libereckých halách, kde se line snůška pomluv a hulvátství, tak si myslím, že oni budou nejchudší. V každé společnosti platí, že vlastně potom, když je společnost chudá, tak ti nejchudší na to dojedou, takže ti, co jim dneska nejvíce tleskají, tak ti budou nejchudší. Zatím to vždycky tak na světě bylo. Divil bych se, kdyby Česká republika byla výjimkou. Takže já si myslím, že budou chudí všichni. A samozřejmě pak chápu logiku pana kolegy Grebeníčka, že je nebezpečí, protože přece jenom to nejsou jedinci, církev není firma, takže má obavy, aby náhodou tady nezůstal někdo o něco malinko bohatší.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Laudátovi. Ještě faktická poznámka pana kolegy Ludvíka Hovorky, poté faktická poznámka Karla Fiedlera. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Ano, děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové - prostřednictvím pana předsedajícího pane poslanče, já jsem samozřejmě poslouchal. A já jsem poslouchal i tu historickou genezi, která tady byla. Ale vy také musíte říct na rovinu, že se nevydává veškerý majetek. Vydává se jenom ten majetek, který je možno vydat, a za část majetku, který možno vydat není, se vydává finanční náhrada. To si myslím, že je třeba říkat zcela jasně. Vy jste z tohoto tématu prostě udělali svoji kampaň a teď se snažíte neustále navazovat na tu kampaň a tu kampaň vedete permanentně ve Sněmovně. Je třeba být objektivní a říkat, jak to ve skutečnosti bylo. To je můj poznatek k této věci. Děkuji. ***