(10.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkujeme panu poslanci Okamurovi. Pak mám dvě přednostní práva - nejprve pan zpravodaj Votava, po něm pan poslanec Petr Fiala, po něm pan poslanec Rais. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já bych si dovolil načíst legislativně technickou úpravu k tomuto tisku tak, jak jsem ji obdržel od legislativy, tudíž si ji tedy osvojuji. Citoval bych: Část první článek první - novelizační bod 28 se zrušuje. Důvodem je, že v případě schválení by došlo k duplicitnímu výskytu dvou čárek za číslem 61. Takže pouze takováto technická věc.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji za tuto legislativně technickou úpravu, o které budeme poté hlasovat.
Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan předseda ODS pan poslanec Petr Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Dámy a pánové, já bych ještě rád uvedl některé argumenty, proč se domnívám, že navrhovaná změna zákona není dobrým krokem, a dále bych načetl legislativně technickou úpravu ke svému pozměňovacímu návrhu.
Já bych vám rád připomenul, že za posledních 12 let se DPH měnila sedmkrát a stávající změna je tedy osmá v pořadí. A jak jsme slyšeli výroky minulý týden paní náměstkyně ministra financí Hornochové a nakonec i pana ministra, tak jsme se dozvěděli, že do dvou let počítají s další změnou a že vlastně třetí sazba je v podstatě přechodné opatření, že by preferovali dvě, dokonce jednu sazbu, což je přesně to, co jsem tady ve svém minulém vystoupení říkal já. A já se na základě těchto výroků reprezentantů Ministerstva financí ptám: To opravdu tady budeme schvalovat přechodné opatření na dva roky a pak znovu budeme měnit daň z přidané hodnoty? Na této schůzi je navíc v prvém čtení paralelně, to myslím, že jste si všimli, návrh zákona o DPH, kterým plátcům, firmám opět přibývají další administrativní povinnosti. Čili to bude další změna. Čili pokračujeme v kolotoči změn, ve kterém se firmám, podnikatelům a vůbec všem lidem hrozně špatně žije.
To, co je podstatné a co tady dostatečným způsobem ještě nezaznělo, je, že neplatí hlavní argument vlády, že třetí sazba DPH prospěje sociálně slabším rodinám. Není to pravda a je tomu přesně naopak. Vláda si špatně spočítala, komu toto opatření prospěje. Na snížení DPH nevydělají nejvíc nízkopříjmové rodiny, ale vydělá na něm nejvíc stát, který kupuje naprostou většinu léků, a pak na něm vydělají bohatší lidé, kteří mají vyšší spotřebu a snížením zdanění spotřeby samozřejmě ušetří nejvíce. Až úplně v poslední řadě na tom vydělají chudší lidé.
Abych uvedl příklad. Tržby zařízení lékařské péče v roce 2013 činily za léčiva 65,5 mld. korun, z toho 15,3 mld. ze 65,5 mld. byly příjmy z doplatků pacientů a z volného prodeje, to znamená přímé úhrady od občanů. Tedy méně než jednu třetinu celkových výdajů na léky utratí občané - pouze méně než jednu třetinu! Dvě třetiny utratí stát, zdravotnická zařízení nebo pojišťovny. To znamená, že na levnějším DPH u léků nejvíce ušetří stát.
Když promítneme snížení DPH na léky z 15 % na 10 % do cen, tak dojde k úspoře 670 mil. korun, což činí, je to jednoduché spočítat, v průměru 67 korun na osobu a rok. Takže díky těmto změnám ušetří občan 67 korun, a to ještě reálně méně, protože se to snížení daně plně nepromítne. Vláda tedy pomůže na jedné straně výrazněji výše příjmovým skupinám obyvatel, na druhé straně v průměru všem o 67 korun. Otázka je, jestli to stojí za to. Jednak budou sníženy příjmy státu, což mně tolik nevadí, ale mnohem horší je, že plátcům daně vzniknou nové administrativní náklady, které jsou zcela jednoznačné.
Další příklad. Pokud budou do budoucna, jak to oznámil pan premiér a nakonec i pan ministr financí, ve třetí nebo ve snížené nižší sazbě například potraviny, tak na tom vydělají opět spíše výše příjmové skupiny, bohatší lidé, kteří kupují dražší potraviny. Vždyť z toho logicky plyne, že i ten jejich v uvozovkách výdělek, tedy rozdíl mezi tím, co platí při snížené sazbě a co by platili v případě uplatnění vyšší sazby, bude vyšší než u nízkopříjmových spotřebitelů. Takže opět ušetří lidé s vyššími příjmy. Vláda tady zjevně nezvládá základní matematiku, protože jinak by nám nemohla tvrdit, že toto opatření je výhodné pro lidi, kteří mají příjmy nízké. Ale i kdyby tohoto chtěla vláda dosáhnout, tak to dělá špatnou cestou, protože sociální politika se nedá dělat daněmi. Sociálně demokratická vláda využívá k řešení sociální politiky daně a daňový systém a to je naprosto špatné. Pomůže se tady maximálně malé vybrané sociální skupině, ale pro zbytek to bude znamenat sociální opatření, které nikdo nepotřebuje a naopak bude příčinou vyššího plýtvání.
Pokud chce třeba vláda pomoci důchodcům, u nichž zaujímají léky značnou část spotřebního koše, tak ať nepřerozděluje státní peníze. Mnohem lepší varianta by byla třeba pomoci adresnou sociální dávkou než komplikovat daňový systém třetí sazbou. Není to jenom můj názor nebo názor, který bychom si tady já nebo občanští demokraté vymysleli. Když se podíváte do studií třeba OECD, tak tam máte jasně dokázáno, že DPH jako sociální nástroj nebo jako nástroj sociální politiky funguje daleko hůře než přímá podpora nízkopříjmových skupin. Mnohem lepší je třeba snížení daně, sleva na dani nebo přímé sociální dávky. Když jsme třeba u knih, tak samozřejmě ze snížení DPH na knihy, což je určitě dobrý krok, mají větší výhodu lidé s vyššími příjmy než lidé s nižšími atd. Řada studií ze zahraničí to dokazuje.
Další mýtus, který je potřeba vyvrátit a kterým jsme tady ze strany vlády zásobováni, je, že třetí sazba se nějakým způsobem projeví na cenách. Ta malá změna se v konečných cenách vůbec nemusí projevit a nemusí dojít ze zlevnění. Naopak mezinárodní studie dokazují, že v konečných cenách pro spotřebitele se snížení daně projeví výrazněji až tehdy, pokud je ve výši zhruba 30 %, tedy když daň snížíte o tak výraznou částku. Abych uvedl zase konkrétní příklad. Francie snížila DPH na pohostinství z 16,6 % na 5,5 %. Z 16,5 % na 5,5 %. Jaký byl výsledek, pokud jde o ceny? Ceny v restauracích klesly o pouhé 1,1 %!
Pokud byste ani tyto argumenty nechtěli brát vážně, což bych se divil, protože to jsou na rozdíl od mýtů, kterými nás zásobuje vláda, fakta, tak ještě je zde jeden argument. To, co je tady navrhováno, je opatření, které je nekoncepční a nesystémové. Můžeme si třeba položit otázku, proč jsou do nejnižší sazby zahrnuty léky, ale nejsou tam třeba vitaminy, zdravotní čaje nebo věci, které slouží k prevenci zdraví. Zlevňujeme tedy pro ty, kteří jsou už nemocní, a nezlevňujeme pro ty, kteří se chtějí starat o svoje zdraví. ***