(9.40 hodin)
(pokračuje Gazdík)
Dalším bodem České národní banky je
169.
Zpráva České národní banky o inflaci - červenec 2014
(Zpráva o měnovém vývoji za 1. pololetí 2014)
/sněmovní tisk 281/
Podle zákona číslo č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů, je ČNB povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Prosím tedy pana guvernéra ČNB, aby tuto zprávu uvedl. Prosím, pane guvernére.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Tak já opět děkuji za slovo. Dovolím si stručně shrnout dva základní bloky zprávy o inflaci číslo 3 z roku 2013, a to shrnutí ekonomického vývoje, a pak prognózu.
Pokud jde o ekonomické podmínky v dosavadním průběhu letošního roku, vidíme, že česká ekonomika viditelně oživila. Meziroční růst výrazně zrychlil v prvním čtvrtletí letošního roku, i v druhém čtvrtletí letošního roku byl meziroční růst velmi slušný - 2,7 %. Mezičtvrtletně sice zůstal HDP beze změny, ale to je spíš umělý vliv toho, že se vyprodávaly napřed předzásobené tabákové výrobky ve velké míře. To znamená, že i tento mezičtvrtletní výkon je velmi slušný, protože první čtvrtletí bylo uměle zase navýšeno tím, že se ty tabákové výrobky nakupovaly.
V souladu s naším očekáváním se na trhu práce v dosavadním průběhu letošního roku projevují jasné známky pozitivního obratu, a to ve vazbě na rostoucí ekonomiku. Pozvolně roste počet volných pracovních míst, zároveň se přestaly zkracovat pracovní úvazky, nezaměstnanost postupně, avšak setrvale klesá a zaměstnanost pomalu stoupá. Podívám-li se na číslo, jak se změnil počet volných pracovních míst a jak se změnil počet zaměstnaných proti stejnému období loňského roku, začínáme se dostávat někde nad číslo 25 tisíc.
Mzdy v podnikatelské sféře po poklesu v závěru loňského roku opět znatelně rostou, i když samozřejmě jejich meziroční tempo v letošním prvním pololetí stále kolísá vlivem efektu daňové optimalizace z přelomu let 2012-2013, neboli bonusy se vyplácely kvůli daňovým úpravám v roce 2012.
Celková meziroční inflace, která v prvním pololetí setrvávala na velmi nízkých, avšak nezáporných hodnotách, se v srpnu zvýšila na 0,6 %. Je to opět historicky mimořádně nízké číslo. Jádrová inflace se po mnoha letech dostala do kladných hodnot. Jádrová inflace je to číslo, které konstatuje, jaká je poptávková - nebo nejlépe odráží poptávkovou situaci v ekonomice. Odhadovaný vliv oslabeného kurzy koruny se do vývoje inflace projevuje zhruba na očekávané výši jednoho procentního bodu. Cenový vývoj v produkční sféře rovněž ukazuje na pozitivní vliv oslabení kurzu. Ceny ve zpracovatelském průmyslu začaly opět konečně po oslabení koruny v srpnu růst, celkově cenový vývoj v produkční sféře je na nule. V kladných hodnotách se v posledním měsíci pohybuje i dynamika cen stavebních prací a cen tržních služeb.
Pokud jde o prognózu, ekonomika v letošním roce vzroste podle naší stávající prognózy téměř o 3 %. Tahounem budou zejména fixní investice, které opět v tuto chvíli už dramaticky, relativně slušně a dramaticky stoupají, minimálně proti poklesu předchozích let, které budou odrážet rostoucí zahraniční poptávku, uvolněné měnové podmínky i rychlý růst vládních investic. Spotřeba domácností, která opět začala růst, vzroste dále, a to vlivem znatelného oživení ekonomické aktivity. Čistý vývoz bude dále přispívat k růstu HDP, a to i přesto, že bude stagnovat z hlediska vývoje meziročně, nebo bude někde kolem stagnace, protože se začínají zvyšovat dovozy, poměrně výrazně, pro ty investice, které se realizují.
Podotknu k tomu, že podniky v tuto chvíli mají proti loňskému roku o něco přes 17 % vyšší tzv. provozní přebytek, což je zisk a odpisy, což znamená mimochodem, že tento provozní přebytek je vyšší i o 9 % v eurech, neboli podniky mají důvod investovat a mají na to peníze.
Na růstu se budou podílet tedy všechny složky domácí poptávky i čistý vývoz, růst ekonomiky se příznivě projeví i na trhu práce, a to dále obnovením růstu počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky, které dále zrychlí. Očekáváme snižování podílu nezaměstnaných na celém horizontu prognózy. Růst mezd v podnikatelské sféře by měl dále výrazně zrychlovat.
Prognóza očekává, že počínaje třetím čtvrtletím roku 2014 se bude celková inflace postupně zvyšovat a ve 2. polovině příštího roku se vrátí k dvouprocentnímu cíli. V jeho blízkosti se pak bude pohybovat i v roce 2016. Domácí ekonomika začne od 2. poloviny letošního roku přispívat ke zvyšování cen, a to zejména v důsledku zvyšujícího růstu mezd, neboli mzdy potáhnout ceny nahoru. Průměrná inflace v letošním roce dosáhne 0,4 %. Bude tak nejnižší za posledních 10 let. V příštím roce by se měla zvýšit na 1,8 %. Je to mimochodem o čtyři desetiny procentního bodu nižší hodnota, než ukazovala minulá prognóza. Je to především důsledek toho, že importované tlaky z eurozóny jsou dramaticky nižší, než jsme čekali. Podotknu jenom, na podzim loňského roku se čekalo, že v eurozóně porostou ceny výrobců někde nad jedním procentem, v tuto chvíli někde kolem jednoho procenta klesají.
Prognóza je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb na stávající nízké úrovni, velmi nízké, nulové, a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do 3. čtvrtletí roku 2015. Poté, co jsme na svém červencovém měnovém zasedání vyhodnotili rizika prognózy jako mírně protiinflační, kdy za hlavní riziko považujeme déle trvající utlumený cenový vývoj v eurozóně, jsme konstatovali, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016. Pro posun hladiny kurzového závazku na slabší úroveň by ale bylo třeba, abychom shledali další zřetelné posílení protiinflačních vlivů.
S tímto si dovolím skončit. Konstatuji, že se zdá, že jsme na cestě k růstu, a tento růst je způsoben principiálně domácími jevy, jak obnovením investování a rozpočtovými změnami, tak samozřejmě měnovou politikou. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu guvernérovi. Zprávu, kterou pan guvernér přednesl, projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 281/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás provedl zprávou ČNB o inflaci za pololetí tohoto roku. Zpráva ČNB o inflaci rozebírá, tak jako ostatně všechny zprávy již od roku 1998, dodržování inflačního cíle a k zodpovězení této otázky je provedena ve zprávě komplexní makroekonomická analýza ČR s tím, že zpráva též předpokládá, dává prognózy budoucího vývoje s horizontem 18 měsíců.
Tak jak uvedl pan guvernér, zpráva samozřejmě hájí zásah ČNB, který podpořil růst hrubého domácího produktu. V roce 2014, to znamená v letošním roce, je odhadován celkový růst zhruba na úrovni HDP, celkový růst na úrovni zhruba 2,6 %. Pro příští rok se ten odhad odhaduje někde kolem 3 %. Co je příznivé, a tím bych potvrdil slova, která zazněla, že skutečně tendence v české ekonomice vedou k oživení a růst už nestojí jenom na růstu exportu, ale je, a to je důležité, podmiňován i zvýšenou spotřebou domácností a spotřebou vlády. To znamená, že podle názoru bude ten růst stabilnější, robustnější, trvalejší.
Co se týče vlastní inflace, tak v letošním roce pořád se pohybujeme na velmi nízkých číslech. Pro letošní rok je průměrná inflace očekávána někde kolem 0,5 %, tedy pořád ještě výrazně pod inflačním cílem. Kdyby ČNB neprovedla onu intervenci, je velmi pravděpodobné, že by tato hodnota byla ještě výrazně nižší. Zpráva předpokládá, že inflace v příštím roce by se měla pohybovat už někde těsně pod úrovní 2 %, a samozřejmě prognóza také předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb a setrvání kurzu české koruny vůči euru někde mezi 27 až 27,40. ***