Pátek 19. září 2014, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Gazdík)
169.
Zpráva České národní banky o inflaci - červenec 2014
(Zpráva o měnovém vývoji za 1. pololetí 2014)
/sněmovní tisk 281/
Podle zákona číslo č. 6/1993 Sb., o ČNB, ve znění pozdějších předpisů, je ČNB povinna podávat Poslanecké sněmovně nejméně dvakrát ročně k projednání zprávu o měnovém vývoji. Prosím tedy pana guvernéra ČNB, aby tuto zprávu uvedl. Prosím, pane guvernére.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Tak já opět děkuji za slovo. Dovolím si stručně shrnout dva základní bloky zprávy o inflaci číslo 3 z roku 2013, a to shrnutí ekonomického vývoje, a pak prognózu.
Pokud jde o ekonomické podmínky v dosavadním průběhu letošního roku, vidíme, že česká ekonomika viditelně oživila. Meziroční růst výrazně zrychlil v prvním čtvrtletí letošního roku, i v druhém čtvrtletí letošního roku byl meziroční růst velmi slušný - 2,7 %. Mezičtvrtletně sice zůstal HDP beze změny, ale to je spíš umělý vliv toho, že se vyprodávaly napřed předzásobené tabákové výrobky ve velké míře. To znamená, že i tento mezičtvrtletní výkon je velmi slušný, protože první čtvrtletí bylo uměle zase navýšeno tím, že se ty tabákové výrobky nakupovaly.
V souladu s naším očekáváním se na trhu práce v dosavadním průběhu letošního roku projevují jasné známky pozitivního obratu, a to ve vazbě na rostoucí ekonomiku. Pozvolně roste počet volných pracovních míst, zároveň se přestaly zkracovat pracovní úvazky, nezaměstnanost postupně, avšak setrvale klesá a zaměstnanost pomalu stoupá. Podívám-li se na číslo, jak se změnil počet volných pracovních míst a jak se změnil počet zaměstnaných proti stejnému období loňského roku, začínáme se dostávat někde nad číslo 25 tisíc.
Mzdy v podnikatelské sféře po poklesu v závěru loňského roku opět znatelně rostou, i když samozřejmě jejich meziroční tempo v letošním prvním pololetí stále kolísá vlivem efektu daňové optimalizace z přelomu let 2012-2013, neboli bonusy se vyplácely kvůli daňovým úpravám v roce 2012.
Celková meziroční inflace, která v prvním pololetí setrvávala na velmi nízkých, avšak nezáporných hodnotách, se v srpnu zvýšila na 0,6 %. Je to opět historicky mimořádně nízké číslo. Jádrová inflace se po mnoha letech dostala do kladných hodnot. Jádrová inflace je to číslo, které konstatuje, jaká je poptávková - nebo nejlépe odráží poptávkovou situaci v ekonomice. Odhadovaný vliv oslabeného kurzy koruny se do vývoje inflace projevuje zhruba na očekávané výši jednoho procentního bodu. Cenový vývoj v produkční sféře rovněž ukazuje na pozitivní vliv oslabení kurzu. Ceny ve zpracovatelském průmyslu začaly opět konečně po oslabení koruny v srpnu růst, celkově cenový vývoj v produkční sféře je na nule. V kladných hodnotách se v posledním měsíci pohybuje i dynamika cen stavebních prací a cen tržních služeb.
Pokud jde o prognózu, ekonomika v letošním roce vzroste podle naší stávající prognózy téměř o 3 %. Tahounem budou zejména fixní investice, které opět v tuto chvíli už dramaticky, relativně slušně a dramaticky stoupají, minimálně proti poklesu předchozích let, které budou odrážet rostoucí zahraniční poptávku, uvolněné měnové podmínky i rychlý růst vládních investic. Spotřeba domácností, která opět začala růst, vzroste dále, a to vlivem znatelného oživení ekonomické aktivity. Čistý vývoz bude dále přispívat k růstu HDP, a to i přesto, že bude stagnovat z hlediska vývoje meziročně, nebo bude někde kolem stagnace, protože se začínají zvyšovat dovozy, poměrně výrazně, pro ty investice, které se realizují.
Podotknu k tomu, že podniky v tuto chvíli mají proti loňskému roku o něco přes 17 % vyšší tzv. provozní přebytek, což je zisk a odpisy, což znamená mimochodem, že tento provozní přebytek je vyšší i o 9 % v eurech, neboli podniky mají důvod investovat a mají na to peníze.
Na růstu se budou podílet tedy všechny složky domácí poptávky i čistý vývoz, růst ekonomiky se příznivě projeví i na trhu práce, a to dále obnovením růstu počtu zaměstnanců přepočteného na plné úvazky, které dále zrychlí. Očekáváme snižování podílu nezaměstnaných na celém horizontu prognózy. Růst mezd v podnikatelské sféře by měl dále výrazně zrychlovat.
Prognóza očekává, že počínaje třetím čtvrtletím roku 2014 se bude celková inflace postupně zvyšovat a ve 2. polovině příštího roku se vrátí k dvouprocentnímu cíli. V jeho blízkosti se pak bude pohybovat i v roce 2016. Domácí ekonomika začne od 2. poloviny letošního roku přispívat ke zvyšování cen, a to zejména v důsledku zvyšujícího růstu mezd, neboli mzdy potáhnout ceny nahoru. Průměrná inflace v letošním roce dosáhne 0,4 %. Bude tak nejnižší za posledních 10 let. V příštím roce by se měla zvýšit na 1,8 %. Je to mimochodem o čtyři desetiny procentního bodu nižší hodnota, než ukazovala minulá prognóza. Je to především důsledek toho, že importované tlaky z eurozóny jsou dramaticky nižší, než jsme čekali. Podotknu jenom, na podzim loňského roku se čekalo, že v eurozóně porostou ceny výrobců někde nad jedním procentem, v tuto chvíli někde kolem jednoho procenta klesají.
Prognóza je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb na stávající nízké úrovni, velmi nízké, nulové, a používání kurzu jako nástroje měnové politiky do 3. čtvrtletí roku 2015. Poté, co jsme na svém červencovém měnovém zasedání vyhodnotili rizika prognózy jako mírně protiinflační, kdy za hlavní riziko považujeme déle trvající utlumený cenový vývoj v eurozóně, jsme konstatovali, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016. Pro posun hladiny kurzového závazku na slabší úroveň by ale bylo třeba, abychom shledali další zřetelné posílení protiinflačních vlivů.
S tímto si dovolím skončit. Konstatuji, že se zdá, že jsme na cestě k růstu, a tento růst je způsoben principiálně domácími jevy, jak obnovením investování a rozpočtovými změnami, tak samozřejmě měnovou politikou. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu guvernérovi. Zprávu, kterou pan guvernér přednesl, projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 281/1. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Adolf Beznoska. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás provedl zprávou ČNB o inflaci za pololetí tohoto roku. Zpráva ČNB o inflaci rozebírá, tak jako ostatně všechny zprávy již od roku 1998, dodržování inflačního cíle a k zodpovězení této otázky je provedena ve zprávě komplexní makroekonomická analýza ČR s tím, že zpráva též předpokládá, dává prognózy budoucího vývoje s horizontem 18 měsíců.
Tak jak uvedl pan guvernér, zpráva samozřejmě hájí zásah ČNB, který podpořil růst hrubého domácího produktu. V roce 2014, to znamená v letošním roce, je odhadován celkový růst zhruba na úrovni HDP, celkový růst na úrovni zhruba 2,6 %. Pro příští rok se ten odhad odhaduje někde kolem 3 %. Co je příznivé, a tím bych potvrdil slova, která zazněla, že skutečně tendence v české ekonomice vedou k oživení a růst už nestojí jenom na růstu exportu, ale je, a to je důležité, podmiňován i zvýšenou spotřebou domácností a spotřebou vlády. To znamená, že podle názoru bude ten růst stabilnější, robustnější, trvalejší.
Co se týče vlastní inflace, tak v letošním roce pořád se pohybujeme na velmi nízkých číslech. Pro letošní rok je průměrná inflace očekávána někde kolem 0,5 %, tedy pořád ještě výrazně pod inflačním cílem. Kdyby ČNB neprovedla onu intervenci, je velmi pravděpodobné, že by tato hodnota byla ještě výrazně nižší. Zpráva předpokládá, že inflace v příštím roce by se měla pohybovat už někde těsně pod úrovní 2 %, a samozřejmě prognóza také předpokládá stabilitu tržních úrokových sazeb a setrvání kurzu české koruny vůči euru někde mezi 27 až 27,40.
K tomu hlavnímu poslání, tzn. udržení cenové stability. Česká národní banka pro naplnění tohoto primárního cíle nebere někdy ohled na rozpočtové dopady, tzn. můžeme očekávat, že inflační cíl bude plus minus dodržován. Velmi, řekněme, pozitivní je nejenom očekávání v české ekonomice. Protože jsme malou ekonomikou, exportně závislou, tak zpráva je pozitivní, i co se týče evropských očekávání. Předpokládá se tedy stabilní vnější ekonomické prostředí. Jako obvykle s mírným, nebo možná s trošku delším zpožděním se tento příznivý stav objeví i na trhu práce. Obnoví se tedy možnost zaměstnávání. Pan guvernér hovořil v současnosti asi o 25 tisících nových pracovních příležitostí. Míra nezaměstnanosti bude stagnovat a v příštím roce by měla začít ještě rapidněji klesat. Pro vaši informaci, vzal jsem data k dnešnímu dni - nebo ke konci června máme zhruba 537 tis. nezaměstnaných.
Co se týče vlastního hrubého domácího produktu jako ukazatele, který nás všechny extrémně zajímá. Tak kromě toho, že ve zprávě se pracuje s poměrnými čísly, já pro ty z vás, kteří to tak podrobně nesledujete, uvedu, abyste si dokázali představit, jaká je výše našeho hrubého domácího produktu ve vývoji: V roce 2013 HDP 3 883 mld., v letošním roce se očekává hrubý domácí produkt na úrovni 4 061 mld. a v roce 2015 by to mělo být víc jak 4 216 mld. korun. Pro vaši představu doplnění. Jinak ten růst je pozitivní, řeč o tom byla. Stejně tak situace na trhu práce.
Co se týče průměrné mzdy. Tady pořád, jakkoli průměrná mzda mírně roste, meziročně pořád se ještě bavíme o tom, že jak v té nominální složce, tak v té reálné složce pořád ještě jsme v poklesu. To si myslím, že jakkoli je to pozitivní, v tom pohledu retro to tak pozitivní není.
Deficit veřejných financí. I o tom zpráva hovoří. Nás nejvíc zajímá z tohoto deficitu saldo veřejných rozpočtů atd. a pak hlavně strukturální saldo, které může vláda svými rozhodnutími ovlivnit. Tady ta zpráva je v tomhle ohledu trošku negativní, protože to strukturální saldo v příštím roce ještě poroste.
Co se týče dovozu a vývozu, řeč o tom byla. Vývoz, což je pozitivní samozřejmě, se zrychlil, ale vzhledem ke změněné situaci začíná i rychleji růst tempo dovozu, čili na vstupu výsledek je celkem nulový.
Co je podmínkou, aby tato optimistická čísla platila, je, že se samozřejmě neudějí nějaké změny. Některé signály drobně někde blikají v eurozóně a také by se nám mohlo velmi negativně promítnout, kdyby došlo k nějakým závažným situacím, příp. odvetným opatřením ze strany Ruské federace. To si myslím, že by mohlo zprávu ještě dostat do jiného světla. Zatím děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji panu zpravodaji Adolfu Beznoskovi. Zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Jiří Dolejš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Nechci zdržovat, je to zpráva, vezmeme ji na vědomí. Ale protože součástí té zprávy je aktuální prognóza dalšího ekonomického vývoje, nepochybně prognóza aktuálního ekonomického vývoje je východiskem zpracování státního rozpočtu, který dostaneme za nějaké dva tři týdny, tak je dobré si udělat jasno. Protože pan guvernér, když končil, sice popsal reálie té zprávy, ale skončil takovým optimismem. A je samozřejmě na místě úvaha, do jaké míry je ten optimismus erární a do jaké míry je reálný.
Mám dvě poznámky, abych nezdržoval. Pan guvernér jistě ví, že letní zpráva OECD nám dala poněkud nižší hodnoty, pokud jde o odhad ekonomického vývoje. Myslím, že je to zhruba o jeden procentní bod. Ale dobře, řekněme, že se instituce mohou lišit ve svých názorech. Ale přece jenom asi to vychází z nějaké analýzy prorůstových faktorů, zejména pokud jde o vliv zahraničních trhů.
A druhá moje poznámka směřuje k tomu, co tady naznačil trošičku pan zpravodaj - co kdyby. Jenže ono to co kdyby už běží. Mám na mysli především riziko spirály obchodní války, kde samozřejmě zatím na datech nemůžeme vyčíslit za září, jaké to má konkrétní dopady, ale faktem je, že některé firmy z vybraných sektorů už to postihne. Nepochybně budeme muset vyčlenit nějaké prostředky na kompenzace. A probíhají i už simulace v bankovním sektoru. Už jsem viděl simulaci České obchodní banky, simulaci na různé scénáře dopadů recese, nebo aspoň stagnace východních trhů v řádu desetin procentního bodu na vývoj HDP.
Takže já si dovolím využít přítomnosti pana guvernéra, jestli může na tyto poznámky zareagovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Dolejšovi. Pan guvernér se hlásí o slovo, rád odpoví. Prosím, pane guvernére, máte slovo.
Guvernér ČNB Miroslav Singer Děkuji za slovo, děkuji za otázky. Zkusím napřed to OECD. Přiznám se, že mě poměrně překvapilo. Ono se dost odlišuje od většiny ostatních prognóz pro nás. Trošku bych si tipl, že je to i tím, že ta prognóza vzniká dříve, že je sice zveřejněná, ale vznikala někdy podle mého názoru na přelomu loňského a letošního roku. OECD je velká instituce a ty věci se tam píšou nějakým procesem, který pak vede k tomu, že občas jsou už dělány se zpožděním. Myslím si, že jinak se moc nedá vysvětlit ta odchylka i od ostatních institucí. Máme za sebou teď Article IV mission z IMF, které v zásadě čeká něco možná o něco lehce nižšího, ale rozhodně ne o procento, než my, atd. atd. Takže tam si myslím, že je to možná trošku složitostí vzniku, protože je to součást té zprávy o celé světové ekonomice.
Možná důležitější do budoucna - já tady jenom upozorním, mám trošku problém v diskusi budoucna, protože máme měnové jednání ve čtvrtek a jsem v karanténě, ale zkusím vytvořit výroky, které neovlivňují trhy. Do Ruska, protože to je principiálně to, co se může změnit dramaticky, jde asi něco přes 4 % našich exportů, do Ukrajiny něco lehce pod 1 %. To znamená, že přímý dopad přes exporty a importy na té agregátní úrovni do ekonomiky není dramatický. Je nepříjemný, ale není dramatický. Bavíme se o desetinách. Mnohem dramatičtější samozřejmě jsou ty eskalace a spekulace kolem zásobování energiemi. A my jsme na tom ve střední Evropě ještě relativně nejlépe, protože jednak máme poměrně velké zásoby a jednak máme alternativní plynovody i ropovody, které kapacitně vlastně při otočení postačují. V tom máme situaci dost výjimečnou. Na druhou stranu stejně bychom zřejmě museli kupovat energie z ruského trhu.
Kdybych měl ale spekulovat o tom scénáři, vypíchl bych druhou stránku věci. My jsme jedni z těch, kteří mají v Rusku významnější exportní trh, a pro Rusko je Evropská unie zvlášť na úrovni energií dramaticky významný trh. Myslím, že je to 14 % jejich exportů a ještě větší podíl samozřejmě na tom vývozu energií. Mimochodem Ukrajina je 10 %, která samozřejmě už teď přirozeně padá pro to, co se děje. Jinými slovy, každý obchod má dvě strany. A vzhledem k tomu, že tento obchod se nenarušil ani během nejvypjatějších období studené války, nějak se mi nechce příliš spekulovat, protože to už bych se dostal za hranice ekonomie do hranice jiných ministrů o tom, proč a jak by se mohl tenhle obchod narušit. Asi tak. Nedojde-li jinými slovy k nějakým extrémním událostem, tak si myslím, že tento nejvýznamnější kanál nebude dělat takové problémy, jak by se mohlo zdát. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu guvernérovi. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Pokud nikdo takový není, končím všeobecnou rozpravu a přistoupíme k rozpravě podrobné, do níž se přihlásil pan zpravodaj. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s usnesením rozpočtového výboru z 12. schůze ze dne 3. září 2014 ke Zprávě České národní banky o inflaci za první pololetí roku 2014.
Po úvodním slově viceguvernéra České národní banky Tomšíka, zpravodajské zprávě poslance Beznosky a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu:
1. bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci za první pololetí roku 2014,
2. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu České národní banky o inflaci za první pololetí roku 2014",
3. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Ptám se, kdo další se hlásí do všeobecné rozpravy. Nikoho nevidím, tak tedy všeobecnou rozpravu končím.
Budeme hlasovat o usnesení, jak jej přednesl pan zpravodaj: "Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí Zprávu České národní banky o inflaci za první pololetí roku 2014".
Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?
Je to hlasování pořadové číslo 62. Přihlášeno je 141 poslankyň a poslanců, pro 123, proti 1. Konstatuji, že návrh usnesení byl schválen.
Děkuji panu zpravodaji i panu guvernérovi. Děkujeme panu guvernérovi za jeho účast a přejeme mu všechno dobré v jeho činnosti.
Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.