(10.40 hodin)
(pokračuje Hovorka)
Pokusím se stručně vysvětlit, co je cílem návrhu. Je to odstranění daňové nerovnosti a nastavení rovných podmínek při užívání majetku svěřeného k hospodaření příspěvkové organizace. Smyslem těchto úprav je zefektivnění a zpřehlednění při hospodaření se svěřeným majetkem. Umožní zřizovateli definovat přesně, jaká jsou jeho práva a povinnosti k majetku, který je za účelem zajištění činnosti svěřen, a tuto činnost dále kontrolovat přesným účetním obrazem.
V § 28 odst. 1 upravujeme odepisování majetku svěřeného k hospodaření příspěvkové organizaci. Standardní, dosud používaný systémový přístup při odpisování hmotného a nehmotného majetku je založen symetricky, kdy vlastník majetku, který daňově odpisuje, to znamená uplatňuje odpisy v základu daně z příjmu, je zároveň osobou, která vypořádává náklady a příjmy spojené prodejem odpisovaného majetku. Z hlediska svěřeného majetku jde z ekonomického pohledu o zkreslený pohled na tuto problematiku.
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek je pořizován v principu za účelem zajištění činnosti, kterou ta daná účetní jednotka vykonává. Ekonomická i účetní logika požaduje, aby tyto náklady na pořízení dlouhodobého majetku byly přiřazeny k realizovaným výkonům. Cílem navrhované úpravy je zajistit i z pohledu daně z příjmu, aby účetní jednotka, v tomto případě příspěvková organizace, ke svým výkonům přiřadila náklady plynoucí z jí používaného dlouhodobého majetku. Dosud zastávaný názor Ministerstva financí je, řekněme, nelogický, kdy u svěřeného majetku nastavují daňový režim takový, že příspěvková organizace v účetnictví vykáže a z pohledu daně z příjmů zdaní jí realizované výkony, ale náklady na užívání dlouhodobého majetku si zohlednit nemůže. Ty si může vykázat zřizovatel, který však k nim nemá žádné výkony, které nemůže vykázat.
Standardní, dosud používaný systémový přístup uplatnění daňových odpisů příspěvkových organizací zřízených územním samosprávným celkem dává jedinou možnost a tou je převod majetku z vlastnictví z územního samosprávného celku do vlastnictví řízené příspěvkové organizace. To zajistí symetrii uplatňovanou u běžných podnikatelských subjektů. Toto řešení podporuje i platná právní úprava daně z nabytí nemovitých věcí. Ministerstvo financí však v tomto dosud používaném přístupu nebere v úvahu, že v takovém případě zřizovatel nemůže k tomuto majetku ve zřizovací listině ani jinde vymezit pravidla pro nakládání s tímto majetkem, nemůže být zajištěna představa zřizovatele o ochraně veřejného majetku.
Změna v přístupu k příspěvkovým organizacím z pohledu majetkoprávního je náročná časově i odborně. Je podmíněna koncepční změnou zákona č. 250/2000 Sb. Není tedy reálně možné stávající institut svěřeného majetku opustit nebo modifikovat ve velmi krátkém termínu.
Novelizované ustanovení v § 29 odst. 1 zákona č. 586/1992 stanoví, že vstupní cena se snižuje o poskytnuté dotace z veřejných rozpočtů, tedy prostředky poskytnuté zřizovatelem příspěvkové organizaci. Účetní hledisko reflektuje ekonomickou i právní realitu, tedy skutečnost, že územní samosprávný celek zřizuje příspěvkovou organizaci pro splnění svých úkolů, a z toho plyne přirozená povinnost zřizovatele příspěvkové organizace majetkově vybavit pro plnění tohoto úkolu.
Stávající konstrukce daně z příjmů významným způsobem znevýhodňuje příspěvkové organizace a má za následek, že dané činnosti jsou pak realizovány buď přímo územně samosprávnými celky, a nevýhodou takového postupu je horší organizace činnosti u osob, nedostatečně málo pružné a efektivní nastavení odpovědnosti za plnění povinností a negativní dopad na řízené organizace včetně schopnosti rychlého a profesionálního rozhodování. Nelze opomenout i společenský pohled. Čím složitější je co do rozsahu činností a organizačního uspořádání i hospodaření územně samosprávného celku, tím obtížnější je veřejná kontrola se všemi důsledky.
Cílem úpravy tohoto zákona je nastavení pravidel, která jednak zrovnoprávní postavení příspěvkové organizace, ale zejména nebude klást překážky omezující neefektivní nastavení činností v rámci působení územního samosprávného celku a nastavení co nejlepšího systému majetkoprávní regulace ve vztahu zřizovatel a jím zřízené příspěvkové organizace.
Obdobná situace je například u dobrovolných svazků obcí, kdy investiční transfery od členů svazků jsou v současné době posuzovány jako transfery od jakéhokoliv jiného subjektu. Z hlediska daně z příjmů se snižuje ocenění dlouhodobého majetku. Tato situace zásadním způsobem omezuje využití uvedeného typu právnické osoby, a to z důvodu zásadního daňového znevýhodnění u daňového odpisování dlouhodobého majetku oproti obcím a krajům.
Finanční dopady na veřejné rozpočty. Uplatnění daňových odpisů je posuzováno ve vztahu k příspěvkovým organizacím poskytujícím sociální a zdravotní služby v souladu se způsobem financování, např. dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí nebo z krajů, nebo služby financované ze zdravotního pojištění, a dále v souladu s omezením zřizovatelů poskytovat příspěvky na provoz. Tato omezení pro veřejnou podporu jsou dána pravidly veřejné podpory podle směrnic Evropské unie. Hrubým odhadem to bude znamenat snížení odvodu daně z příjmu o částku až 100 mil. korun. Tato daňová úspora se ale promítne do zkvalitnění poskytovaných služeb. Současně dojde ke snížení potřeby podpory příspěvkových organizací z veřejných rozpočtů.
U prodejů nepotřebného dlouhodobého majetku svěřeného příspěvkové organizaci k hospodaření bude navrhovaná změna neutrální, možná mírně pozitivní z hlediska výběru daně z příjmů. Lze předpokládat, že významný nepotřebný majetek bude podle stávající praxe vyjmut zřizovatelem z hospodaření příspěvkové organizace a následně bude zřizovatelem prodán. Jedná se zejména o pozemky. Prodej dlouhodobého majetku příspěvkových organizací lze předpokládat přibližně ve výši 50 mil. korun. Základ daně bude snížen uplatněním nákladů, daňová povinnost pro příspěvkové organizace bude maximálně v jednotkách milionů korun, odhadem 1 až 2 mil. korun. Podle současné legislativy je povinen zdanit prodej zřizovatel a ten je příjemcem své vlastní daně, to znamená, že výše hrazené daně by byla rovna nule.
To je v krátkosti k uvedení tohoto pozměňovacího návrhu, který máte v systému zaveden jako pozměňovací návrh 1329 pana poslance Šincla. Jsou to důvody, které k tomu vedou. Tento návrh má podporu, pokud vím, i z některých krajů a ze Svazu měst a obcí. Zabývali jsme se tím už v minulosti, řešili jsme to s panem ministrem financí Janatou, zatím vůle ke změně a prosazení takového pozměňovacího návrhu nebyla. Věřím, že v současné době je možné, aby tento návrh získal vaši podporu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu Ludvíku Hovorkovi za jeho vystoupení. Nyní pan poslanec Jiří Dolejš a připraví se pan kolega Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji, pane předsedající. Sliby se mají plnit i o Vánocích. Když jsem slíbil včera, že mě zase uvidíte, tak mě tady máte.
Logika mého předkladu, který je již v parlamentním systému, je taková, že když jsme se v předchozím bodě pokusili zkorigovat řešení DPH, a to samozřejmě znamená jistý výpadek v inkasu, tak aby to bylo fiskálně neutrální, aby to bylo zbilancované v rozpočtu, tak je třeba někde vzít. Vzpomněli jsme si na předvolební sliby, na daňovou progresi. a tak to tady tedy máte.
Já vím, že jsme ve druhém čtení, ale protože kolegové se trošičku rozmáchli, tak připomenu, a říkal jsem to už v prvém čtení, že tento návrh zákona o dani z příjmu nemáme za dramaticky špatný, byť jsou v něm určitě sporná a kompromisní místa. Rozhodně tento návrh zákona dramaticky nedrancuje naše kapsy a neznamená dramatické zvýšení daňového inkasa. ***