(10.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Myslím, že oba dva ty argumenty se dají vyvrátit. Zejména mě udivuje, že stát zákonem rozlišuje tzv. dobré a tzv. špatné investice, nebo lepší a horší. A k mému překvapení ty lepší jsou investice finančního charakteru a ty horší jsou například investice do bydlení. Pokud si vezmeme investiční fond, který se bude orientovat na věci spotřeby, tak ten bude zdaňován 5 %, a investiční fond, který bude investovat zdroje například do výstavby domů, bude zdaňován 19 %. Mně tady ta logika uniká a myslím si, že by to neměl být zákonodárce, který rozlišuje takhle striktně zákonem lepší a horší investice. Nebo si opravdu myslíme, že investice do bydlení je horší než investice do spotřeby? Já osobně si to nemyslím, a přesto nastavujeme nerovné podmínky v neprospěch investice do bydlení.
Pak je tady zajímavá věc. Ten zákon zavádí rozdílné podmínky podle toho, kolik investor vloží do toho fondu. Když si zase vezmeme příklad a řekneme si, že fond bude investovat 50 milionů korun a vloží to padesát lidí s vkladem jeden milion, tak to bude zdaněno 5 procenty. Když tu samou činnost, tu samou investici provede fond, do kterého vloží deset lidí po pěti milionech, tak to bude zdaněno 19 procenty. Tady opravdu žádnou logiku nevidím a prosil bych o vysvětlení. Nebo je to bič na bohaté lidi? Kdo investuje víc, bude platit více než ten, kdo investuje méně? Opravdu tomu nerozumím. Myslím si, že ty efekty mohou být opačné a že výnos daně může být nakonec nižší. Nicméně uznávám, že ta částka plus nebo minus není částka, která by jakkoliv zásadním způsobem ohrozila plnění státního rozpočtu. Bezesporu to ale je zvýšení daní, přestože vláda říká, že nebude zvyšovat daně. Z 5 na 19 je prostě plus 14 procent.
A jsou tady dvě problematická ustanovení, o kterých jsem mluvil, to znamená taxativně, nebo respektive legislativně vybrané lepší a horší investice. Já osobně, kdybych měl investovat a měl ty volné prostředky, tak bych třeba raději investoval než do nějakých finančních derivátů, tak bych raději investoval do nemovitostí. Ale neudělal bych to, protože bych zjistil, že u nemovitostí je daň prostě vyšší a ta investice bude mít díky podmínkám, které nastavuje český stát, nižší výnosnost. A když se odvoláváme na mezinárodní spolupráci a podobně, tak přece existují v Evropské unii státy, kde je nula procent zdanění. Dneska změnit sídlo investičního fondu není žádný problém, je to otázka velmi rychlá. Když to z 5 na 19 zhoršíme, tak efekt může být takový, že tyto peníze odejdou z České republiky. Sice se budeme tvářit, že máme vyšší sazbu, že to bude lepší, ale efekt bude špatný.
Chtěl bych se zmínit ještě o § 247a, to jsou pořádkové pokuty nebo pokuty až 500 tisíc. Zdůvodnění, které je v důvodové zprávě, na jedné straně bych řekl, že je poměrně logické v některých případech. Ale půlmilionová pokuta třeba za nesplnění oznamovací povinnosti - já znám případy, kdy dokonce finanční úřady se brání elektronickému podání. Velmi často se brání tomu, když to nechtějí elektronicky, aby vám vůbec orazily kopii. A znám případ, kdy firma normálně odváděla daň ze závislé činnosti a někde se ztratil ten formulář, na kterém se to jednou ročně hlásí. To se může stát každému, přitom nebylo jeden den zpoždění platby, a představa, že by mohla být pokuta až 500 tisíc, je podle mne nepřiměřeně tvrdá.
Pokud se argumentuje bojem s daňovými úniky, to je relevantní argument, ale pak by bylo dobré pokutu třeba navázat na obrat firmy. Je rozdíl, když povinnost nesplní malá firma, která má třeba obrat 3 miliony, a tam nemůžeme o žádných velkých daňových únicích hovořit, a dostane 500 tisíc, a něco jiného, když někdo opravdu organizuje daňové úniky a jedná se o desetimilionové částky. Takže já osobně bych považoval za mnohem rozumnější, pokud to chceme u těch, kteří unikají daním, kteří to programově a zločinně neplatí a vyhýbají se tomu, aby tam bylo procento. Myslím třeba procento z tržeb, které ta firma vykazuje. To si myslím, že by bylo mnohem spravedlivější. Mimochodem máte to všichni ve svých mailech, že Hospodářská komora České republiky na to upozorňuje s tím, že to byla její zásadní připomínka, která nebyla zohledněna v rámci vypořádání připomínek. A zase si myslím, že to není souboj koalice versus opozice, ale je to normální věcná debata o tom, jak ten parametr má vypadat. A když tam je jedna suma 500 tisíc, která se pravděpodobně dává až do výše, a může být argument, že bude vypracovaná nějaká metodika. Ale metodika není zákon. Mohou vznikat problémy, kdy mnozí podnikatelé, zejména když nesplní oznamovací povinnosti, že třeba dodám pozdě ten výkaz nebo něco, to budou považovat za nespravedlivý útok ze strany státu.
Nicméně je to věc, kterou musí připravit vláda. To si myslím, že je třeba promyslet. Bylo by dobré v této chvíli to třeba nechat na padesáti, jak je to dneska, a přemýšlet. My jsme nebyli schopni bez aparátu Ministerstva vnitra navrhnout třeba procentuální sazby. To si myslím, že se nedá takhle z opoziční lavice, že to chce opravdu důkladnou analýzu, aby to opatření dopadlo na ty, na které dopadnout má. Velmi často v zákonech chceme řešit nějakou nekalost a kvůli malému procentu lidí nové povinnosti dopadají na všechny. Neměli bychom tak pokračovat. Protože existují lidé, kteří daňové úniky organizují a kteří z nich těží, tak zaměřme to opatření na ně, tak aby pokud možno se to těm poctivým a těm, u kterých opravdu nehrozí velké daňové úniky, vyhnulo. To je další výhrada.
Mám pocit, že některý z těch pozměňovacích návrhů, pokud jsem to dobře studoval, už byl načtený. Ale my podáváme ten pozměňovací návrh, aby zůstalo stávající zdanění investičních fondů. Myslím, že to je spravedlivé. Myslíme, že tím pádem i vláda dodrží to, co slíbila, že nebude zvyšovat daně, i když znova opakuji, že ta částka není nijak vysoká. Nicméně efekt toho, že dojde k odchodu investičních fondů, jasně hrozí.
My jsme se v té debatě vyhnuli otázce, jak máme ten spor, jestli se daně zvyšují, nebo nezvyšují daně ze závislé činnosti a daně fyzických osob. Přestože jsem byl omluven z jednání rozpočtového výboru, mám zprávy od těch, kteří se ho účastnili, že i na rozpočtovém výboru náměstkyně pana ministra přiznala, že kdyby nedošlo k odkladu a kdyby daň z příjmů fyzických osob a ze závislé činnosti zůstala stejná od 1. ledna, že by státní rozpočet vybral zhruba o 15 miliard méně, nebo 14,5 miliardy. To znamená o 14,5 miliardy by zůstalo více těm, kteří tu daň platí.
Takže my tady vidíme tři zvýšení daní v tomto návrhu. Za prvé tyto peníze, které mohli ušetřit daňoví poplatníci, a jsou to především zaměstnanci. Za druhé zvýšení daně zpět na 19 u některých investičních fondů, není to u všech, ale u některých. A za třetí omezení výdajových paušálů na straně výdajů, zejména u řemeslných živností a u zemědělců. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanjurovi. Požádám ještě o strpení pana kolegu Hovorku, protože s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jen v souvislosti s tím, co říkal tady předseda poslaneckého klubu ODS, já souhlasím s navýšením daně z příjmů na 19 % u investičních fondů. Ale tak jako já, tak určitě všichni poslanci, ale předpokládám, že i Ministerstvo financí obdrželo připomínku Asociace investičních fondů k § 17b a k § 21 odst. 2 zákona, a chtěl bych se jenom ujistit jako zákonodárce, že jejich připomínka, která se týká vlastně toho, zda tyto paragrafy jsou v souladu, či nejsou v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Zda pan ministr by mohl říci, že jsou v souladu. Mne by to určitě uklidnilo. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Seďovi za dodržení času. Nyní pan poslanec Ludvík Hovorka, řádně přihlášený do rozpravy. Ještě než mu dám slovo, budu konstatovat omluvy. Omlouvá se z dnešního jednání pan kolega Bohuslav Chalupa a pak poslanec Ivan Pilný.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci se tady vyjádřit krátce k jednomu pozměňovacímu návrhu, který jsme předložili nezávisle na sobě stejně jako pan poslanec Šincl už do rozpočtového výboru. Pozměňovací návrh se týká odpisů u svěřeného majetku příspěvkových organizací. Tento pozměňovací návrh máte nyní v systému pod číslem 1329 a jeho předkladatelem je pan poslanec Šincl. ***