Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

2.
Návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině
a o změně souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 82/5/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy, jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 82/6.

Vítám mezi námi senátorku Alenu Gajdůškovou a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřila nejprve paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a potom vyzvu zpravodaje, aby se připravili, tedy paní kolegyni Hanu Aulickou-Jírovcovou a pana poslance Zdeňka Soukupa. Pak bych otevřel rozpravu.

Paní ministryně Marksová. A prosím Sněmovnu o klid. Paní ministryně má slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Dobrý den. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně a poslanci, máme zde dvě verze zákona o dětských skupinách. Já velice stručně řeknu a připomenu, že ten poslanecký návrh vlastně chce, aby všechny aktivity, které v současné době probíhají mimo síť mateřských školek a které zajišťují hlídání dětí v předškolním věku, musely respektovat určitá pravidla, protože v současné době řada těchto skupin existuje, ale -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, já vás přeruším a znovu požádám Sněmovnu o klid. Prosím, pokud vedete jiné diskuse, než je zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině, přeneste tuto diskusi do předsálí a nechte paní ministryni říct své stanovisko. Opravdu o to žádám všechny. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Tak další pokus. Děkuji. To znamená, že v současné době existuje už řada těchto forem hlídání dětí v předškolním věku, které nejsou zařazeny ani v síti mateřských školek a podléhají minimálně nějakým jiným pravidlům. Tento poslanecký, resp. vládní návrh jim tato pravidla chce dát. Objevily se zde názory, že tento zákon by pak reguloval také nejrůznější spolky, které v podstatě dělají kroužky pro děti, jako skauty či dobrovolné hasiče, a tak by je negativně postihl. Podle právního názoru ministerstva, my si to opravdu nemyslíme.

Další problém byl velký tlak ze strany tzv. lesních školek, který jste asi všichni pocítili na vlastní kůži. Já bych tady chtěla říci, že samozřejmě záměrem tohoto zákona v žádném případě není nějak ublížit těmto lesním školkám. Ta historie je taková, že tyto tzv. lesní školky, protože to není nic, co by bylo nějak definováno v zákoně, již několik let usilují o to, zařadit se do sítě mateřských školek pod Ministerstvo školství. Řada z nich to vlastně udělala tím, že založily tzv. lesní třídu a připojily se k nějaké již existující mateřské školce. Dá se říci, že tento proces je již započatý, jenom není dokončený. A my se domníváme, že ta lhůta jednoho roku je dostatečně dlouhá na to, aby se tato situace vyřešila. To znamená, že podle našeho názoru ta poslanecká verze je naprosto v pořádku.

Co se týče té senátní verze, tak ta vlastně mimo jiné udělala to, že registrace v dětské skupině, nebo jako dětská skupina je dobrovolná, to znamená, že to je zákon, ke kterému někdo, kdo bude chtít, se přihlásí, kdo nebude chtít, se nepřihlásí, a zároveň dává velice přísná pravidla pro to, kolik hodin týdně se musí splnit hlídání dětí, aby to ta dětská skupina byla. I když já osobně si myslím, že je lepší ta verze poslanecká, tak vám chci hlavně říci, že vás prosím o to, abyste přijali alespoň jednu z těch verzí, protože ti, kdo ve stávající době už ty dětské skupiny provozují, na ten zákon opravdu čekají jak na smilování, protože s sebou nese také třeba daňové úlevy a ponese s sebou také nárok na čerpání evropských fondů.

Takže ještě jednou opakuji: Určitě přijměte alespoň jednu z těch verzí a nenechte to prosím spadnout pod stůl. Tím chci říct, že kdyby náhodou neprošla verze senátní, tak potom apeluji na to, abyste přijali tu poslaneckou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni Michaele Marksové. A nyní požádám zpravodaje. Nejdříve zpravodajku výboru pro sociální politiku poslankyni Hanu Aulickou-Jírovcovou, aby se k pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřila. Nechce se vyjádřit. Pan poslanec Soukup za komisi pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny, jestli se chce vyjádřit k pozměňovacím návrhům Senátu? Ano. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Soukup: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, my jsme celou záležitost probírali několikrát ve výboru, projednávali jsme ji i v komisi pro rodinu, rovné příležitosti a menšiny a došli jsme k závěru, že na návrhu Poslanecké sněmovny není absolutně nic, co by zavdávalo příčinu, abychom ho nějakým způsobem měnili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Ještě se ptám, jestli někdo z pověřených členů výboru pro vědu, vzdělávání, kulturu, mládež a tělovýchovu má zájem o vystoupení. Není tomu tak. Čili zpravodajské zprávy jsme vyčerpali. Ještě než otevřu rozpravu, budu konstatovat doručenou omluvu z dnešního jednání z rodinných důvodů pana Ladislava Oklešťka.

Nyní otevírám rozpravu. Jako první v ní vystoupí paní senátorka Alena Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

 

Senátorka Alena Gajdůšková: Dobrý den vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci. Dovolte mi, abych přece jenom krátce okomentovala to, jak byl pozměněn - a skutečně používám to slovo pouze pozměněn, protože ty úpravy jsou velmi malé - váš návrh o péči v dětských skupinách.

Na úvod musím říct, že většinový názor Senátu je pro to, na co můžeme být pyšní, to je skvělé předškolní vzdělávání jako součást školského systému. Senát ale vnímá záměr vyřešit současný stav nedostatku míst v mateřských školách v systému předškolního vzdělávání pod Ministerstvem školství volnější formou gescí Ministerstva práce a sociálních věcí, tedy řešením dětských skupin. Ale. To ale je v tom, v čem se s paní ministryní moc neshodujeme. Naše zkušenost senátní je, že v dnešním našem správním systému, resp. v pozici právního pozitivismu, kdy jakýkoliv zákon je vykládán vždycky tím nejpřísnějším způsobem, tak jestliže není úplně přesná formulace, tak je zde vážná obava Senátu a Senát vtělil tuto vážnou obavu do pozměňovacích návrhů, kterými pozměnil vládní předlohu, resp. předlohu, která nám byla postoupena Poslaneckou sněmovnou.

Dovolte mi, abych tuto obavu podpořila citací z dopisu České rady dětí a mládeže. Místo toho, aby zákon rozšiřoval nabídku zařízení poskytující péči o děti předškolního věku, fyzicky ji naopak zužuje. Neuvážený detail v legislativní novince má potenciál likvidovat rodiči vyzkoušená a prověřená zařízení, která mají jiné parametry než dětské skupiny. Co již prokázalo svoji životaschopnost, je třeba zachovat. Rušit existující zařízení je plýtvání prostředky, mnohdy i těmi z veřejných zdrojů. Česká rada dětí a mládeže také konstatuje, že schválení zákona v té podobě, jakou prošla Poslaneckou sněmovnou, skrytě, v nepřívětivé podobě bude znamenat ohrožení pro běžný chod i samu existenci léty prověřených variant předškolní a mimoškolní výchovy. Týká se to nejenom lesních školek. Týká se to spolků, dobrovolných hasičů, Červeného kříže a dalších dětských a mládežnických organizací zejména, které již dnes pracují s dětmi předškolního věku.

Pokud ten zákon by byl přijat v podobě poslanecké, jak ho schválila Poslanecká sněmovna, a ta registrace by byla povinná, skutečně při tom právním pozitivismu u nás, tak jak ho známe, by byla činnost těchto spolků, organizací, ale samozřejmě i lesních školek v této chvíli ohrožena.

Tyto spolky se ptají, co vlastně naši zákonodárci doopravdy nabízejí oddílům pravidelně pracujícím s předškolními dětmi. Organizacím, jejichž výchovné programy se věnují ohroženým dětem, mateřským centrům i spoustě dalších spolkových aktivit vzniklých spontánně na základě potřeby a vůle občanů.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, nemyslím si, že by odpovědí nás, členů Parlamentu, mělo být, že těm, kterých je potřeba si vážit pro jejich obětavou práci s dětmi, nabízíme místo podpory komplikace. Proto vás žádám o podporu senátní verze zákona o dětských skupinách.

Pozměňovací návrh Senátu, ta změna, reaguje pouze na to, na co poukazuje praxe. Řeší čtyři oblasti. Za prvé, nevztáhne se zákon v senátním znění na činnost spolků, skautů, hasičů, Červeného kříže a dalších spolků a organizací, které pracují s malými dětmi. Ty tedy při senátní verzi budou bez obav moci pokračovat dál, jak jsou zvyklé, bez toho, že by musely plnit náročné administrativní a hygienické předpisy jako dětské skupiny.

Dále pozměňovací návrh Senátu řeší lesní školky, kterým by, kdyby padly v této chvíli pod gesci zákona, přece jenom velmi zkomplikovaly život podmínky, které zákon o dětských skupinách představuje.

Dále senátní verze řeší rozšíření kvalifikace, požadavků na kvalifikaci těch, kteří v dětských skupinách budou s dětmi pracovat, její formulací, která je obecnější, než je taxativní výčet. Tady možná jenom jeden příklad také z gesce Ministerstva práce a sociálních věcí, ale ne ještě pod vedením paní ministryně. Vysoká škola v Opavě učí obor sociální management. Přitom proto, že takto formulovaný obor není v taxativním výčtu u možnosti akreditovat zařízení, která pracují se seniory, prostě člověk, který má vystudovanou vysokou školu v oboru sociální management, nemá kvalifikaci pro to, aby se této činnosti profesně věnoval. Předcházíme tedy ze Senátu takovéto absurditě a kvalifikace je dána rozšířeným obecnějším zněním v tom, že požaduje jenom úroveň vzdělání v těch oborech, kterých se to může týkat, tedy sociální, zdravotní, pedagogickou činnost a humanitní obory.

A dále senátní návrh řeší, resp. opravuje některé legislativně technické záležitosti, drobné nepřesnosti, které se prostě v zákoně objevily, což samozřejmě se stává, a od toho Senát je, aby ty věci opravil.

Paní ministryně v Senátu vyjádřila k našim pozměňovacím návrhům neutrální stanovisko. Dovoluji si vás tedy požádat o podporu senátní verze právě projednávaného zákona. Věřím, že to bude ku prospěchu především dětí, ale také rodičů a také všech, kteří pracují s malými dětmi. Věřím, že to bude ku prospěchu celé společnosti, že doplní skutečně ta verze senátní doplní vějíř nabídek péče o předškolní děti a budou spokojeni všichni. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní senátorce Aleně Gajdůškové. V rozpravě dále vystoupí s přednostním právem pan předseda klubu KDU-ČSL Mihola, pan předseda ODS Fiala, poté pan místopředseda Gazdík a pak mě vystřídá v řízení schůze. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, poslanecký klub KDU-ČSL vítá alternativu k mateřským školám v podobě tzv. dětských skupin i v podobě lesních mateřských škol. Nejen proto, že pomáhají řešit dlouhodobý problém především městského prostředí, totiž nedostatek míst v mateřských školách. KDU-ČSL vnímá podporu dětských skupin i lesních mateřských škol jako součást své family friendly politiky, která má pomoci skloubit rodinný a profesní život. Ostatně po roce 1989 jsme se také přihlásili k podpoře alternativ ve výchovně vzdělávacím procesu, a když je nyní máme, neměli bychom dělat vše pro to, aby pro ně nakonec nezbylo žádné místo.

Ve třetím čtení návrhu zákona o dětských skupinách náš klub podpořil pozměňovací návrh, který by umožnil existenci lesních mateřských škol. Bohužel tento pozměňovací návrh nebyl přijat. Pro mateřské lesní školy to znamená fatální ohrožení, ale i pro mnoho dalších spolků. Mateřské kluby a centra, pro ně by rovněž tato situace mohla znamenat zánik. O tom, že toto téma občany zajímá, svědčí i petice, kterou podepsalo celkem 14 tisíc občanů. Jenom v asociaci je sdruženo 115 lesních mateřských škol, které navštěvují asi 3 tisíce dětí. (V sále je setrvalý hluk.)

Nechtěl jsem vystupovat s podporou mateřských lesních škol jen skrze sympatie k těmto zařízením na dálku. V uplynulých dnech jsem navštívil čtyři lesní mateřské školy, kde jsem získal -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, já ještě jednou požádám o klid. Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, evidentně toto téma zajímá mnoho lidí. Koho to nezajímá, ať jde diskutovat do předsálí. Děkuju. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Jiří Mihola: V uplynulých dnech jsem navštívil čtyři lesní mateřské školy, kde jsem získal představu, jak fungují, jak je o děti postaráno i jak jsou děti a jejich rodiče s těmito zařízeními spokojeni. Koneckonců, neučinil jsem tak sám. Pokud je mi známo, tak také pan kolega Okamura a možná někteří z vás si našli cestu k exkurzi do těchto lesních mateřských škol. Touto návštěvou jsem jen posílil své přesvědčení, že lesní mateřské školy jsou vhodnou a pestrou alternativou předškolního vzdělávání. K jejich nezpochybnitelné devize patří pěstování vztahu dětí k přírodě již od raného věku a také důraz na praktické poznávání, což ostatně zdůrazňoval i Jan Amos Komenský.

Vážení kolegové, chtěl bych vás jako učitel z pedagogické fakulty, který má k problematice výchovy a vzdělávání opravdu blízko, požádat o podporu senátního návrhu zákona, který, ač není zdaleka dokonalý, umožňuje existenci jak dětských skupin, tak lesních mateřských škol. Tuto verzi návrhu zákona podporuje, pokud vím, také pan ministr školství. Se žádostí o podporu se na mě obrátil také pan Ing. Aleš Sedláček, předseda České rady dětí a mládeže, střešní organizace, která sdružuje v 98 členských organizacích více než 200 tisíc dětí a nad rámec výše uvedeného počtu se pravidelně také věnuje nebo pracuje s desetitisíci dětmi předškolního věku.

Vážení kolegové, ještě jednou žádám o podporu senátního návrhu zákona a děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miholovi za jeho vystoupení. Slova se ujme pan poslanec Petr Fiala v rozpravě a připraví se pan místopředseda Gazdík. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Petr Fiala: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, paní místopředsedkyně Senátu Gajdůšková zde řekla, že připravíme zákon, se kterým budou nakonec všichni spokojeni. Já se obávám, že jsme připravili zákon, se kterým nakonec nebude spokojen nikdo. A jestli jsme tady debatovali obsáhle o tom, jak se občané na nás dívají, když tady diskutujeme o pět minut déle, tak si myslím, že oni se na nás především dívají z toho hlediska, jaké jim tady připravujeme zákony. A ať už poslanecká verze, nebo teď senátní verze tohoto zákona není dobrým legislativním výsledkem a nevrhá na nás dobré světlo.

Já bych vám chtěl připomenout, že první úvahy o tom, že budeme mít zákon o dětské skupině, se objevovaly od roku 2006. Byly nakonec několikrát neúspěšné a potom vláda premiéra Nečase schválila zákon o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině v květnu 2013. Ten zákon měl jasný cíl - mělo jít o rychlou pomoc, mělo jít o řešení situace, kdy desítky tisíc dětí se nedostaly kvůli nedostatku míst do mateřských škol. Na jedné straně bylo samozřejmě racionální řešit problém kapacity mateřských škol tímto opatřením, a to i proto, že ta populační vlna, kterou se tady snažíme nějakým způsobem zvládnout, mezitím postupně opadává a budovat další kapacity mateřských škol by bylo zbytečné. Ale ta druhá racionální věc na tom byla poskytnout rodičům různé možnosti, jak péči o dítě v předškolním věku zajistit a nejít nutně tou cestou předškolního vzdělávání, což představují mateřské školy.

My se blížíme nějakému výsledku téměř pozdě, ve chvíli, kdy ta populační vlna pomalu opadává nebo brzy opadne. A navíc jsme ještě připravili verzi, které se různé skupiny z různých důvodů obávají a kde není ani jasně napsáno, co to ta dětská skupina vlastně je, kdo pod ni spadá, kdo pod ni nespadá a co se na ni všechno bude vztahovat. Slyšíme tady extenzivní výklady, slyšíme, že tyto výklady nemusíme uplatňovat. Ale jaká bude potom nakonec praxe, to opravdu nevíme.

Já tady mluvím - to jsem měl říct na začátku, ale řeknu to teď - jako přesvědčený stoupenec toho, že takovýto zákon máme mít a že dětské skupiny jsou správná věc. Ale to moje rozčarování pramení nakonec z toho, k čemu jsme dospěli a jaké verze tady jsou před námi a že to vyjasnění situace, pomoc rodičům, pomoc těm, kteří o děti pečují, na základě tohoto zákona vlastně žádná není a ta pomoc nakonec není dobrá.

Když už bych si měl vybrat a podíval se na ty dvě verze, z nichž opravdu obě hodnotím ve svém výsledku jako nedobré, tak když se podívám na senátní verzi, tak jsou tam ještě dvě omezení, se kterými mám tedy opravdu problém souhlasit. Podle senátní verze by dětské skupiny - a prosím, všimněte si toho - musely být v provozu alespoň 40 hodin týdně a to je přece proti logice věci, proti tomu smyslu, se kterým jsme zákon o dětské skupině na začátku připravovali. Takováto úprava diskvalifikuje všechna zařízení, která budou v provozu operativně, tedy podle potřeby třeba jenom několikrát týdně. Zase mně můžete namítnout, že to bude otázka výkladu. Já nevím, jestli je to otázka výkladu. Ta senátní verze hovoří poměrně jasně.

A druhá moje výhrada je, že podle senátní verze by nově osoby pečující o děti v dětské skupině musely mít středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání z oblasti pedagogiky, psychologie, zdravotnictví, sociální péče. Ale tím diskvalifikujeme všechny ty tzv. chůvy, které si udělaly rekvalifikační kurz v rámci Ministerstva školství, mají praktické zkušenosti, umějí to, dělají to, uvěřily státu, a zase to bude k ničemu, protože tady připravíme nějakou dokonalou verzi zákona, který nakonec těm dětem a jejich rodičům vůbec nepomůže.

Pokud jde o ty lesní školky, to je samozřejmě naše chyba, že ten zákon je vykladatelný ve verzi z Poslanecké sněmovny tak, že může ohrozit existenci lesních školek. Ale tím, že tam je pro ně platnost až od ledna 2016, že máme my rok na to, abychom připravili něco rozumnějšího, a že má hlavně Ministerstvo práce a sociálních věcí rok na to, aby to nějak vyřešilo např. buď novelou, nebo nějakou dobře interpretující vyhláškou, umožnilo lesním školkám existenci, tak to je podle mě ta roční lhůta dostatečná záruka pro to, abychom si s tím nějakým způsobem poradili. A i z tohoto hlediska považuji, protože to je hlavní výtka proti té poslanecké verzi, verzi, která odešla z Poslanecké sněmovny za bezpečnější, než je ta verze, se kterou nám to nyní vrátil Senát. Já vás chci ujistit, že občanští demokraté byli a jsou podporovateli alternativní péče o děti včetně lesních školek a že budeme opravdu rádi nápomocni paní ministryni při hledání optimálního řešení, jak si s tímto problémem poradit.

Dámy a pánové, ještě jednou, až o tom zákoně budete rozhodovat, tak si připomeňte jeho původní smysl. Nešlo o to ztížit prostředí, nešlo o to zkomplikovat péči o dítě. Šlo o zlepšení šance návratu do zaměstnání těm rodičům, kteří to chtějí. Zákon měl zjednodušit hledání možnosti péče o děti v předškolním věku. Měl řešit situaci s přechodným nedostatkem míst v mateřských školách a měl rozšířit možnost výběru rodičům, kam své dítě umístit. Co jsme připravili? Nejednoznačný zákon, který prostředí komplikuje, složitě reguluje a kde existuje spousta nebezpečí pro ty, kteří o děti chtějí pečovat. Není to dobrý výsledek. Ale máme-li si s tímto výsledkem poradit, tak mi připadá jako bezpečnější cesta poslanecká verze návrhu. A proč, myslím, že jsem vám dostatečným způsobem objasnil. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci. Před řádnými přihláškami ještě s přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu Občanské demokratické strany Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já nevím, jestli máte k dispozici něco jiného než sněmovní tisk 82/6, kde jsou pozměňovací návrhy Senátu. (Dívá se po reakcích.) Tak někteří mají... Já jsem žádný jiný dokument, který by nám přišel ze Senátu, nenašel na našich oficiálních webových stránkách. Proč to říkám? My když napíšeme zákon, který má tři paragrafy, tak je k tomu vyžadována důvodová zpráva. My k tomu nemáme nic, než změť bodů typu: V části první v nadpisu § 12, v § 12, § 16 odst. 4 písm. c), § 22 odst. 2 písm. e), § 23 odst. 2 písm. e) a v § 25 slovo "škodu" nahradit slovem "újmu"... A tak bych mohl pokračovat: Poznámky pod čarou 1 až 4 se vypouštějí, ostatní poznámky pod čarou se přečíslují apod.

Jinými slovy, z vystoupení paní senátorky jsem nepochopil, co vlastně Senát navrhuje. Vím, že se mnozí senátoři obávali podle mě extrémního výkladu sněmovní verze a mnozí lidi jim tvrdili, že když projde sněmovní verze, tak mladí hasiči, mladí fotbalisté, mladí hokejisté budou dětské skupiny. Já to považuji za opravdu extrémní výklad práva a nevěřím, že něco takového ta sněmovní verze umožňuje. Ale vyloučit se to nedá. Ta debata mi přijde opravdu mimo realitu. Co říkal náš pan předseda. My jsme se dostali někam úplně jinam a teď se bavíme, koho všeho ten zákon ohrožuje, ať už ve sněmovní verzi, nebo v senátní verzi.

Paní senátorka říká, že nakonec budou spokojeni všichni. Podle mě všichni, kteří milují regulace, byrokracii a nařízení. Všichni ti, kterých se to týká, kteří se o děti starají, se bojí buď sněmovní verze, nebo senátní verze. Podotýkám, že jedna skupina se bojí jedné a zase jiná skupina druhé verze. A to je výsledek našeho jednání. Já to považuji za výsledek špatný.

Za nás chci říct, že pokud projde sněmovní verze a pokud to náhodou v návalu jiné legislativní práce Ministerstvo práce a sociálních věcí nezvládne, jsme připraveni vypracovat novelu, která odvrátí obavy, že k 1. lednu 2016 zlikvidujeme lesní školky. Tím, že tam máme čas, nabízíme, že na tom budou pracovat naši poslanci. Pokud to udělá vláda, bude to samozřejmě lepší z hlediska připomínkového řízení i předpokládané kvality návrhu a podobně.

Nicméně se zase obáváme toho, že Senát předepisuje tu povinnou týdenní dobu. A to je skutečně proti duchu, co jsme vlastně chtěli a co jsme chtěli pro rodiče a ty, kteří se o děti starají. De facto, jestli to dobře chápu, Senát vyrábí jiné mateřské školky. Sice se to jmenuje stejně, ale de facto budou mít ty samé povinnosti. A to není dobře. Na to máme mateřské školy. Rozumíme tomu, že nemá cenu stavět nové budovy. Kdo sleduje, kolik dětí se každý rok narodí, tak ví, že boom už je za námi. Boom přijde za chvilku do základních škol a za osm let dorazí na střední školy. Na to se dá nějakým způsobem zareagovat a připravit.

Kdybych skutečně měl něco doporučit, tak nejlepší by bylo nehlasovat ani pro jednu verzi. Dobrá myšlenka, na které se shoduje možná většina Sněmovny, se tím legislativním kutilstvím, a jak se legislativci a úředníci do toho pustili, zhoršila. Toho se opravdu obáváme. Pokud ne, tak budu rád, když si v rozpravě - a myslím, že bude vystupovat dost poslankyň a poslanců - ty obavy můžeme vyvrátit, nebo potvrdit. A protože to byla naše myšlenka, kterou kdysi, jak jsem dneska zjistil, naši poslanci navrhovali už asi čtyři volební období zpátky, tak to, co jsme vyrobili, to je skoro neuvěřitelné. A všimněte si, že říkám my, že neříkám, že vláda to udělala špatně a opozice dobře. Říkám my, co jsme tady vyrobili. Senát nám to má opravovat. Senát možná naši jednu chybu opravil, ale pak toho ještě víc pokazil. O tom jsem přesvědčen, že to ještě víc sešněroval, že vyděsil všechny ostatní, kteří si myslí, jako trenéři malých fotbalistů a hokejistů, nebo skautů či včelařů, jak mně volali, možná volali a psali i vám, se zase obávají, že budou po účinnosti a platnosti tohoto zákona taky dětskou skupinou. Přitom oni to dělají úplně podle jiných zákonů a jiných předpisů. Ale je to výsledek naší práce, že buď děsíme jednu, nebo druhou skupinu.

Určitě je lepší sněmovní verze. A pokud projde, což doporučujeme, tak jsme připraveni pomoct tomu, abychom během patnácti měsíců odstranili riziko zrušení lesních školek z legislativy. U každé takové formy záleží, jak tuto možnost využijí rodiče. A my to nemáme plánovat. Jestli to bude jedna, nebo sto lesních školek, se ukáže podle toho, jakou kvalitu budou nabízet, jak budou rodiče spokojení. Ale čím složitější pravidla nastavíme, tím je logické, že alternativ bude méně, a tím větší tlak bude na standardní umístění dětí do mateřských škol. To je naprosto logické a evidentní.

Takže my na rozdíl od paní senátorky senátní verzi nedoporučujeme. Ale pokud by ještě vystoupila v rozpravě a zkusila na některé obavy zareagovat, budu moc rád, případně některé obavy vyvrátí. Jako senátory a senátorky krmil někdo podle mě extrémním výkladem sněmovní verze, tak se může stát, že takhle stejně nás krmí extrémním výkladem, co se týče senátní verze. To samozřejmě nevylučuji. Ale obavy prostě reálně existují, měli bychom je slyšet a případně bychom lidi svým legislativním počínáním do nejistoty a obav uvrhovat neměli.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. Nyní tu mám dvě faktické poznámky. S první faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Anna Putnová, po ní pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Anna Putnová: Ještě jednou dobrý večer. Chtěla bych k této diskusi přičinit několik poznámek.

Za prvé jsem přesvědčena, že by bylo skutečně dobře, kdybychom jednu verzi předložené novely přijali. Považuji to za docela zásadní věc předloženého zákona. Ať už je to senátní, nebo sněmovní, každý zřejmě máme nějakou preferenci, ale rozhodně bych se přimlouvala za stanovisko, které tady vyjádřila paní ministryně, abychom dnes tuto diskusi ukončili.

A pokud hledáme cesty, jak pomoci lesním školkám, myslím si, že současná novela školského zákona, která se teď projednává, dává prostor, abychom vymezili lesní školky v rámci předškolního vzdělání. Já to vidím jako velmi realistickou cestu.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové. Dále s faktickou poznámkou pan poslanec Jiří Mihola. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Jenom krátkou reakci na kolegy z ODS. Domnívám se, že se shodneme na tom, že ani jedna z verzí není dokonalá. Netroufal bych si tady říkat, že jedna je ta opravdu lepší. To trošku obdivuji, že u nedokonalých verzí se takto jednoznačně dokáže kolega vyjádřit. U ODS mě trošičku překvapuje to, že pokud vím, tato strana klade důraz na individualitu, svobodné rozhodování, alternativu, všechny principy, které jsem tady zdůraznil, a teď tady vlastně najednou slyším, že do roka a do dne si to můžou lesní školky nějak vyřídit. Vlastně se z nich stane normální mateřská škola, která se v lepším případě nabarví nazeleno. Tak potom tuto alternativu opravdu nechápu a nerozumím jí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Miholovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Pavel Blažek. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Jenom na vysvětlenou, vaším prostřednictvím, kolegovi Miholovi. To, co, pokud to dokážu volně přetlumočit, jak to vnímám já, říkal například kolega Fiala, je vlastně o tom, že máme takový pocit, a to je o tom, že všecko nějakým způsobem fungovalo, lidé nějak žili a vznikal nový zákon, který to měl zlepšit. A máme velkou obavu o to, že ať se teď schválí jakákoliv verze, dojde ke zhoršení situace v tom, že možná vzniknou problémy s interpretací různých věcí a možná těm, kterým jsme život chtěli zjednodušit, ho naopak zkomplikujeme. Při téhle situaci je potom velkou otázkou, jestli není nejlepší varianta, která už možná není, aby takový zákon v tuto chvíli, jak je, nebyl vůbec. A pak jde pouze a jenom o to vybrat si jednu z verzí. A my si myslíme, že je lepší ta sněmovní. Ale to není o nějaké individualitě, ale o tom, že zákon se nám ve výsledku v obou verzích nepříliš povedl. Toť vše. Fakt mám obavu, že byť naším cílem mělo být lidem spíše život neztěžovat, je teď dostaneme do situací, které doposud řešit nemuseli, a my je nutíme, aby je řešit museli. A to myslím, že není úplně ono.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Blažkovi. Po této faktické poznámce se dostáváme k řádně přihlášeným. První řádně přihlášenou je paní poslankyně Radka Maxová. S chutí do toho, paní poslankyně, máte slovo. Prosím.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, jdu s chutí do toho. Chci připomenout všem zde přítomným i nepřítomným v předsálí, že tento návrh není o lesních klubech, prosím vás, ne o školkách, protože školky to nejsou.

Ráda bych tady přítomným, kteří se tomu nevěnují tak do detailu jako já, přečetla pár informací ze závěrečné zprávy z pokusného ověřování provozu lesních tříd integrovaných v mateřské škole.

Dne 4. června 2010 bylo vyhlášeno Ministerstvem školství pokusné ověřování provozu integrované lesní mateřské školy při mateřské školce. Pokusné ověřování probíhalo dva školní roky, a to od 1. září 2010 do 31. srpna 2012. Jeho hlavním cílem bylo zjistit, zda a za jakých podmínek je možné integrovat lesní mateřskou školu do provozu klasické mateřské školy. Původní záměr Ministerstva školství nebyl ověřovat provoz samotné lesní mateřské školy, ale pouze možnosti její existence v běžné mateřské škole. Proto bylo v průběhu ověřování upřesněno, že se nebude jednat o ověřování provozu lesní mateřské školy při mateřské škole, ale o ověřování provozu lesních tříd integrovaných do této mateřské školy. Kromě sledování specifických materiálních, organizačně provozních a personálních podmínek bylo součástí zadávací dokumentace pokusné ověřování porovnání rozvoje dětí v lesních třídách a běžných třídách mateřské školy z hlediska nemocnosti, úrazovosti a školní připravenosti a ověření uplatňovaných bezpečnostních a hygienických opatření a pedagogických postupů. V každé této třídě pracoval jeden pedagog a jeden asistent pedagoga.

Jedním z úkolů pokusného ověřování bylo sledovat úrazovost a nemocnost dětí a porovnat situaci v integrovaných lesních třídách a v běžných třídách mateřských škol. Docházka dětí do lesních tříd a do mateřských škol byla vyrovnaná. Jako příklad pro porovnání nemocnosti zdůraznila škola ve své zprávě: Měsíc leden 2012, v němž se často vyskytují různá respirační onemocnění. V měsíci lednu onemocnělo ve dvou třídách mateřské školy 26 dětí a v lesní třídě to byly pouze tři děti. Co se týče úrazovosti, nebyl v průběhu dvouletého pokusného ověřování v integrovaných lesních třídách zaznamenán žádný úraz, v mateřské škole byly v roce 2011/2012 zaznamenány dvě zlomeniny. Integrovaná lesní třída se účastnila průzkumu školní zralosti a všechny děti byly doporučeny pro nástup do prvního ročníku. Nikdo z dětí neměl odklad školní docházky.

Zjištěná pozitiva. Výsledky vzdělávání, resp. úroveň školní připravenosti dětí z lesních tříd byla srovnatelná s úrovní dosahovanou v běžných třídách mateřské školy. Potvrdilo se, že v důsledku menšího počtu dětí ve skupině a stálého pobytu na čerstvém vzduchu, a tím i postupné adaptace na větší rozpětí teplot a přirozené posilování obranyschopnosti dětského organismu je u dětí v lesních třídách menší nemocnost. Byla zjištěna nízká, resp. nulová úrazovost, zřejmě v důsledku lépe vyvinuté motoriky a dokonalejší pohybové koordinace získané v důsledku pohybu dítěte v nerovném a náročném terénu, zdolávání nespočetných překážek apod. Jistě k tomu přispěla i příslušná opatření a zavedená bezpečnostní pravidla. (V sále je velký hluk.)

Zjištěná negativa. Nebylo jich mnoho. Ověřování poukázalo na některé problémy zejména organizační, finanční, hygienické.

Závěry z této studie. Koncept integrovaných lesních tříd představuje alternativu - o kterých se tady bavíme - organizovaného vzdělávání dětí předškolního věku lišící se od tradičního pojetí mateřské školy a od obvyklých institucionálních vzdělávacích postupů realizovaných v ČR.

Pokusné ověřování se týkalo integrovaných lesních tříd, tedy lesních tříd zřizovaných při běžné mateřské škole.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám, paní poslankyně, ale v mateřské škole je asi větší pořádek než tady.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Na základě pokusného ověřování je zřejmé, že tento typ předškolního vzdělávání může být realizován v souladu s rámcovým vzdělávacím plánem a nabízet vzdělávání srovnatelné svou úrovní s běžnými mateřskými školami. V některých ohledech ale vyžaduje specifické podmínky, zejména co se týče personálního a materiálního zajištění. Ministerstvo školství si je vědomo existence samotných lesních mateřských škol, které ale nejsou zařazeny ve školském rejstříku a mají charakter dětského klubu, lesního klubu, a většinou jsou provozovány občanskými sdruženími. Tyto kluby se neřídí školským zákonem a jsou plně hrazeny rodiči dětí, Ministerstvo školství přesto tyto aktivity vítá a považuje je za přínosné.

Já tady velice vítám návrh paní kolegyně Putnové, která by chtěla nějakým způsobem v novele školského zákona řešit tento problém.

Doporučení Ministerstva školství. Z uvedených závěrů vyplývá, že vzdělávání v lesních třídách je možné z hlediska obsahu a výsledku vzdělávání realizovat v rámci současné podoby rámcově vzdělávacích plánů a provozních podmínek mateřské školy, včetně personálních, materiálních, organizačních. Omezujícím prvkem však zůstává dodržení současně platných právních předpisů stanovujících hygienické požadavky pro školy a školská zařízení. Ministerstvo školství proto jednalo - to je důležité - v uvedené věci s Ministerstvem zdravotnictví a z tohoto jednání samozřejmě jsou nějaké závěry, a to: Vzhledem k uvedenému navrhujeme na základě výsledku jednání s Ministerstvem zdravotnictví připravit metodický materiál pro mateřské školy s doporučeným postupem pro zřizování, provoz a vzdělávání v lesních třídách integrovaných do mateřských škol, a za druhé, prověřit a dořešit možnost případného vyššího financování lesních tříd, a to zejména ve vztahu k možnostem státního rozpočtu.

Dále potom vyšlo na stránkách Asociace lesních školek neboli klubů také to, že aby se samostatné lesní mateřské školy mohly stát alternativou běžných školek, bude nezbytná úprava legislativy atd. Ale důležité tady je i to, že minulá prezidentka Tereza Vošahlíková zde říká: Na tuto situaci, to znamená na změny legislativy, jsme připraveni. Před rokem, to znamená 2013, vznikl ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví návrh dokumentu, který je již v praxi v ČR uplatňován a lze z něj v této věci vycházet.

A já se ptám: Kde je ten dokument? Kde Asociace lesních školek pracuje na tomto? Kde je pokračování této spolupráce? Proč se tlačí pouze na dobrovolnost? Myslím si, že lze pokračovat a směřovat obě tato ministerstva, možná tři, ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotnictví a školství, k tomu, aby došlo k začlenění lesních klubů do naší vzdělávací soustavy. Jsem pro alternativy. Sama jsem nabídla možnost spolupráce paní Valkounové na toto téma. Sama mi říkala, že dokument je připraven, předběžně předjednán na Ministerstvu zdravotnictví, ale paní Valkounová zvolila cestu tlačení dobrovolnosti a ovlivňování veřejnosti. Ptám se proč. Je to jednodušší? Je to systémovější? Nevěřím. Ale jedná se nám především o naše děti a péče o ně by měla mít různé alternativy a různá pravidla.

Abych řekla ještě svůj názor, proč se vyhraňuji proti senátnímu návrhu: Velmi se mi nelíbí - a musím souhlasit s opozicí - vymezení, vyškrtnutí kvalifikace chůvy a vyškrtnutí lidí s vyšším odborným vzděláním. Na toto téma se ozvaly už profesionální organizace, jako je Hospodářská komora a Unie zaměstnavatelských svazů. Myslím si, že bychom takto neměli diskriminovat konkrétně dvě skupiny osob, které by se mohly starat o naše děti.

To je asi všechno. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Maxové. Teď tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Adolf Beznoska, po něm pan poslanec Stanjura. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Adolf Beznoska: Děkuji, pane předsedající. Hezký večer, kolegyně a kolegové. Omlouvám se, jsem řádně přihlášen, nicméně vzhledem k tomu, že vystoupili již tři členové našeho poslaneckého klubu, bylo by zbytečné, abych nějak dlouze osvětloval naše stanovisko. To myslím, že z jejich vystoupení bylo zřejmé. Já se jenom přidám s tím, že původně svěží myšlenka, poměrně jednoduchá, zavést dětskou skupinu jako alternativu pro rodiče, aby zejména mladé rodiny mohly harmonizovat svůj profesní a osobní život, takové to usnadnění, také řešení těch 60 tisíc dětí, které se nedostaly do mateřských školek vzhledem k nedostatečné kapacitě, prostě původní svěží a celkem rozumný záměr, který měl i své hygienické, pedagogické, materiální a technické i kontrolní mechanismy nastaveny, se tvůrčí činností Poslanecké sněmovny a pak Senátu stal zákonem, který prostě nebude optimální ani pro jednu ze dvou skupin, které se tady snaží nějakým způsobem lobbovat.

Já to zkrátím. Pro mě je samozřejmě přijatelnější naše poslanecká verze při vědomí všech nedostatků, které ještě obsahuje. Senátní návrh mně opravdu nevyhovuje zejména v těch dvou podstatných bodech, a sice pět dní v týdnu a pracovní doba odpovídající požadavkům zákoníku práce. A pak samozřejmě kvalifikační požadavky, protože původní koncept byl zaměřen zejména na malé děti a tam vidím ty ženy s citem, které projdou kvalifikací na chůvu, splní tedy požadavky a nemusí splňovat požadavky minimálně středoškolského nebo vysokoškolského vzdělání určitého typu. Takže z tohoto důvodu nemohu přijmout senátní návrh.

Prosím o podporu poslaneckého návrhu a samozřejmě jsme k dispozici pro to, abychom řešili zejména lesní školky, protože se bavíme o péči v dětské skupině, není to vzdělání, a lesní školky patří systémově podle mého názoru pod školský zákon do předškolního vzdělávání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Beznoskovi. S další faktickou poznámkou pan poslanec Stanjura, po něm paní poslankyně Maxová s faktickou poznámkou. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Paní poslankyně Maxová mi to nakonec ulehčila asi předposlední větou, protože jsem z toho dlouhého projevu dlouho nemohl pochopit, jestli je pro, nebo proti. To se omlouvám. Nemohl jsem se v tom zorientovat. Nakonec jste to řekla. Nicméně co jsme z toho jejího vystoupení vyrobili? Pracuje na tom Ministerstvo školství, Ministerstvo práce a sociálních věcí, už i Ministerstvo zdravotnictví, už chybí jen Jirka Dienstbier, aby se zapojil, aby paleta byla celá.

Vy jste citovala závěry z toho Ministerstva zdravotnictví a to bylo tím eurospíkem. Jestli byste nám mohla česky a lidsky říci, jaké ty závěry jsou. Tam byly takové metodické pokyny k implementaci a podobně. To fakt píší úředníci a my, kteří nejsme úředníci, tomu nerozumíme. Ale je to fakt jenom slušná prosba, to je ta pasáž, jak jste říkala, co doporučíte po poradě s Ministerstvem zdravotnictví. Všimněte si, že už to řeší tři ministerstva. Nevím, jestli by to nechtělo zvláštní ministerstvo pro lesní školky a dětské skupiny. Možná by to vyrovnalo nějaké koaliční počty apod. To je opravdu neuvěřitelná věc. Když to necháme ještě legislativcům na třech ministerstvech, tak je to hned ve vládě. Když na tom pracují tři legislativy, tak výsledek je tento.

Spíše jenom dotaz nebo přeložení do češtiny, co vlastně to Ministerstvo zdravotnictví, když jste říkala, že to navrhujete, že s tím souhlasíte, co vlastně navrhlo? Kromě toho, že vydá metodický pokyn pro mateřské školy, aby do sebe integrovalo lesní kluby. Tak jsem pochopil, že lesní školky nebudou, ale abychom neřekli, že jsme proti, tak vymyslíme v normálních školkách nějaké lesní kluby. A teď nevím, kdo bude ta spojka mezi tím lesem a tou budovou té mateřské školy. Úplně si jistý nejsem, protože jestli to bude detašované pracoviště, a to nemyslím ironicky, nebo tam bude vedoucí učitelka. My jsme třeba v našem městě slučovali školky a v těch jednotlivých budovách byly vedoucí učitelky, měli jsme jednu ředitelku, bohužel jsme tam neměli žádného ředitele. To je trochu problém, de facto jsou to skoro vždy ředitelky či učitelky mateřských škol.

Mně se ten postup nelíbí. Jestli si někdo myslí, že školky jsou špatně, tak je to legitimní názor - (Upozornění na překročení času.) Já jsem si vzal jenom dvě minuty, pane předsedo? Tak to se omlouvám. Tak já se přihlásím ještě jednou. Paní poslankyně má taky faktickou, tak potom.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: My vás rádi uvidíme. Poprosím paní poslankyni Maxovou s další faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Radka Maxová: Já mám jen faktickou, že jsem v podstatě neřekla v té své řeči, že se přikláním k poslaneckému nebo senátnímu návrhu. Přikláním se k poslaneckému návrhu.

Co se týká toho dokumentu, tak nevím, v jaké to je fázi, jenom vím, že to spadlo vlastně s rozpuštěním vlády a Sněmovny v minulém funkčním období. Ale ten dokument je. Myslím si, že je spíš otázkou Ministerstva zdravotnictví to řešit než Ministerstva školství a Ministerstva práce. Asociace se odvolává pouze na hygienické podmínky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Maxové za faktickou poznámku. Pan poslanec Stanjura se vzdává. Ano, výborně. Další řádně přihlášená je paní poslankyně Marta Semelová. Prosím, paní poslankyně. (V sále je silný hluk.)

 

Poslankyně Marta Semelová: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pokud jde o zákon o dětské skupině, tak klub KSČM nepodpořil tento zákon a nebude podporovat ani návrh senátní. K oběma verzím máme podobné, nebo víceméně stejné výhrady, navíc situace v regionech, a bylo to už tady řečeno, se mění. Je pravda, že jsou místa, kde kapacity stále chybí, mám na mysli třeba prstenec kolem Prahy. Tam problémy jsou, museli odmítnout řadu dětí a třídy jsou beznadějně naplněny. Podobná situace je na některých místech také, ale je stále víc míst, kde se už přijímají nejenom tříleté, ale i dvouleté děti. Co chybí, co je přitom vidět, je, že nejsou jesle. Na ty bychom se měli zaměřit také, protože kolikrát mateřské školy suplují jeselská zařízení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, paní poslankyně, ale teď už opravdu začneme posílat konkrétní jedince do lesních školek. Děkuji.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji také. Řada měst přitom vycházela z demografických studií a rozhodla se vyvarovat tohoto problému a řešit ten problém sama, takže sama tato města začala navyšovat kapacity ve školách s tím, že ani nežádala pomoc od státu, řešila to různými nástavbami, přestavbami, výstavbou mateřských škol.

Pokud bych uvedla pár příkladů: Ostrava, nabídka míst v mateřských školách převyšuje poptávku, v mateřské škole je dispozici k okamžitému nástupu 170 volných míst. Podobně v Plzni. Díky přístavbě cílových objektů mateřských škol došlo k uspokojení poptávky rodičů na umístění dětí, které letos dosáhnou tří let věku, a navíc zůstává dalších 20 volných míst. Na Praze 4 po dodatečném zápisu zůstává volné místo pro 15 dětí. A tak bych mohla pokračovat řadou dalších případů.

Porodnost klesá, a tady souhlasím s panem předsedou Stanjurou, boom se přesouvá postupně do základních škol, velké problémy mají v některých místech i ohledně umísťování dětí do školních družin. Postupně se to bude přesouvat i na střední školství.

K tomu jsou přijímána následná opatření k řešení situace. Jednak vytvoření evropského fondu k rozšiřování kapacit v mateřských školách, příští rok by měla být k dispozici dvanáctimiliardová částka. Dále národní fond, z něhož budou dávány dotace na výstavbu mateřských škol, který má každým rokem posilovat až k částce 1,5 miliardy korun. Přitom k čerpání se přihlásilo na 600 institucí. Dalších 300 milionů korun je od podzimu vyhrazeno speciálně pro už zmiňovaný pražský prstenec, satelity kolem Prahy. Další opatření nového školského zákona, které prošlo prvním čtením, má rozšířit možnost části předškoláků v přípravných třídách základních škol, které jsou v tuto chvíli pouze pro děti se sociálních znevýhodněním. Má se to rozšířit i na další skupiny dětí.

Proč tedy teď zákon o dětských skupinách? Mimochodem, existují i bez tohoto zákona. Připomínáme, že všechny možné dokumenty jak Ministerstva školství, tak vlády podtrhují nutnost zvýšit kvalitu vzdělávání. Uvažuje se také i z tohoto důvodu o zavedení posledního předškolního roku v mateřských školách jako povinného.

Dále novela školského zákona zdůrazňuje zdravé stravování dětí. Zákon o pedagogických pracovnících - proběhla tady bouřlivá diskuse o kvalifikaci, o výjimkách, o tom, kdo by měl či neměl učit, a přitom zákonem o péči dětské skupině nahrazujeme předškolní vzdělávání pouhým hlídáním, nepožadujeme potřebnou pedagogickou kvalifikaci. Do dětské skupiny místo zdravého stravování podle norem budou přicházet děti s balíčkem v ruce z domova.

Slevujeme z hygienických norem a potřeb dětí. Mimo jiné ve skupině bude značný věkový rozptyl. Dvouleté děti by měly být v malé skupince, kdy potřebují jiný režim a jiné hygienické podmínky.

Já už jsem o tom mluvila, když jsme projednávali ten zákon ve Sněmovně, že rozumím těm rodičům, kteří potřebují jít do práce z ekonomických a dalších důvodů. Možná bychom i souhlasili s projednáváním tohoto zákona, pokud by byly přijaty některé naše pozměňovací návrhy. Mám na mysli např. to, že by tento zákon platil pouze pro určité překlenovací období, kdy se nedostávají místa ve školkách nebo v mateřských školách.

Dále to, že by to bylo určeno pouze dětem do tři, maximálně čtyř let věku, a potom by nastupovaly do předškolního vzdělávání, kde by byly vzdělávány podle vzdělávacích plánů a kvalifikovanými učitelkami. Že by bylo zabezpečeno stravování ze strany poskytovatele.

Obavy máme také z toho, že obce budou upřednostňovat zřizování dětských skupin na úkor mateřských škol, které vyjdou dráž.

Bohužel naše pozměňovací návrhy, jak už jsem řekla, přijaty nebyly. Tím podle našeho názoru dochází k tomu, že zájem dítěte je upozaďován a stejně tak i rovnost dětí v přístupu ke vzdělávání, na tu startovací čáru pro celoživotní vzdělávání. Takže klub KSČM zákon o péči v dětské skupině, jak tu senátní verzi, tak tu verzi Poslanecké sněmovny podporovat nebude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Semelové. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Bebarová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzka Bebarová-Rujbrová: Kolegyně a kolegové, mou povinností je informovat o petici, kterou na toto téma obdržela Poslanecká sněmovna a která poukazuje na znění tohoto zákona, které jsme schválili v červnu 2014 ve verzi, která podle názoru petentů likviduje všechny odlišné formy péče o malé děti včetně oblíbených lesních mateřských školek. Poukazuje na petici o počtu asi 13 tisíc podpisů, která na toto téma byla doručena též do Senátu. Po nás požaduje, aby zákon byl formulován tak, aby registrování k dětské skupině bylo volitelné. Potom skutečně vznikne slibovaná nová alternativa, a nikoliv jediná povolená forma péče o děti, což v původním návrhu hrozí. Petenti žádají Poslaneckou sněmovnu, aby přijala zákon o dětských skupinách pouze ve smyslu volitelné registrace, a poukazují v tomto směru na znění schválené Senátem. Tolik petenti.

Za sebe bych ráda pouze dodala, že je to poprvé, kdy jsem zde z úst předkladatele návrhu, pokud jím byl ministr, slyšela jako argument pro přijetí zákona to, že i když neplatí, tak že se v praxi aplikuje. Děkuji vám. (Potlesk poslanců za KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Bebarové. S faktickou poznámkou nejprve paní poslankyně Putnová, po ní paní poslankyně Nohavová s řádnou přihláškou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Anna Putnová: Doufám, že už dnes naposledy k tomuto tématu.

Myslím, že by nemělo zapadnout v rámci této diskuse, v diskusi o tom, jaké množství lidí se na nás obracelo ať už se stanoviskem kladným, nebo záporným, že by nemělo rozhodně zapadnout to, že zodpovědnost zůstává na třech ministerstvech - Ministerstvu školství, Ministerstvu práce a Ministerstvu zdravotnictví. A je škoda, že nás ministři, kteří všichni jsou z jedné strany, nedokázali seznámit s návrhem, který by byl mnohem jednodušší pro naše rozhodování. Já sama za sebe se přikláním ke sněmovní verzi, protože jsem přesvědčená, že cesta je řešitelná. Ale bez spolupráce těchto tří ministerstev se rozhodně neobejdeme. Pokud nebudou ona spolupracovat, nepodaří se vytvořit zákon, který by mohl být perspektivní do budoucnosti. Děkuji. (Potlesk z lavic zcela napravo.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Putnové za její faktickou poznámku. Nyní řádně přihlášená paní poslankyně Nohavová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Zákon o dětských skupinách nám Senát vrací s pozměňovacími návrhy. Návrhy Senátu považuji za nedobré. Dětské skupiny, lesní školky či další zařízení existují, a existují dnes, jak všichni víme, a to bez zákona. Náš právní řád je dle názory většiny odborníků přebujelý. My se snažíme zákonem upravit vše, i to, co vůbec nepotřebujeme. A zákon o dětských skupinách je toho zářným příkladem.

V současnosti lesní školky i hlídání dětí na sousedském principu prostě existují. Fungují bez zákona, lépe řečeno fungují na základě obecně právních předpisů. Proto znovu opakuji, že zákon o dětských skupinách je nadbytečný. Tam, kde je problém s dětmi neumístěnými do mateřské školy, existují tyto varianty. Dětské skupiny mohou stejně jako dnes existovat po dobu potřebnosti, samozřejmě bez vydání nového zákona. A po dobu tzv. nepotřebnosti, což bude za dva, za tři roky, kdy opadne populační vlna, bude pro tyto děti i pro děti mladších tří let dostatek míst v mateřských školách.

Protlačování zákona vládní koalicí za každou cenu je varující. Nejen že jde v současnosti o nadbytečnou normu, ale jeho přijetí způsobí problém tím, že tzv. dnešní alternativa se stane minimální závaznou normou. A všichni víme, jak v českých podmínkách fungují minimální standardy. Opět upozorňuji na nebezpečí převodu mateřských škol na dětské skupiny. I sebeosvícenější starosta při nedostatku finančních prostředků bude často volit tu levnější alternativu, to je dětská skupina. Co asi zvolí starosta, pokud bude stát před nutností modernizace končícího stravovacího provozu nebo při nedostatku kvalifikovaných učitelek? Vynaloží stamiliony, nebo ztransformuje mateřskou školu škrtem pera na dětskou skupinu? A již dnes máme signály, kdy se čeká na tento zákon, aby mohla být mateřská škola ve znění zákona o dětské skupině na dětskou skupinu převedena.

Zákon o dětské skupině i jeho úpravy Senátu odmítám. Stejně tak bych k tomu chtěla vyzvat i vás ostatní, jakož i k celému zákonu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Nohavové. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Nebyla faktická, ale pokusím se vejít do těch dvou minut.

Pocházím z regionu, který má extrémní problémy, jak řeknu, s nedostatkem mateřských škol či míst v mateřských školách, v základních školách, tak zase obráceně, kde naopak základní školy jsou a jsou poloprázdné. Tenhle návrh zákona, který podporovala většina vládních i nevládních poslanců v naději, že jednoduchým způsobem upraví možnost, že když není dostatek kapacity, aby mohlo vzniknout jakési hlídání, jak to tady někdo nazval, a to hlídání by prostě pomohlo překlenout nějakou komplikovanou dobu té které rodiny. Nemusela by se stavět mateřská školka, nemusela by se přistavovat základní škola a zároveň by ti lidé měli šanci po nějakou dobu vyřešit svůj vlastní problém. Ale stalo se z toho jakési Jáchyme, hoď ho do stroje, protože tahle jednoduchá myšlenka dopadla několika ministerstvům na stůl a ta z toho okamžitě vymyslela, co všechno by bylo potřeba pro to, aby někdo splňoval takovéto podmínky. A ještě k tomu by bylo fajn, kdyby se dětské skupiny staly z místních hasičů, kdyby se dětské skupiny staly z místních fotbalistů a podobně.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Omlouvám se, pane poslanče. Musím vás bohužel přerušit. Poprosím Úsvit přímé demokracie, aby svoji stranickou schůzi přesunul do předsálí, další poslance z jiných poslaneckých klubů, aby se ztišili. (Po chvilce.) Děkuji.

Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Už můžu? Tím jsem sice přišel o dvacet vteřin, ale já to už úplně zkrátím.

Já si zkrátka myslím, že nejdeme vůbec dobrou cestou, že by stálo za to se podívat na to celé znovu a jít tou cestou zjednodušující, která bude funkční a nebude nás nutit k takovýmto paskvilům, jaký máme na stole. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče, zkrátil jste to hezky. Nyní se hlásí o slovo paní senátorka Gajdůšková. Prosím, paní senátorko, máte slovo.

 

Senátorka Alena Gajdůšková: Děkuji, vážený pane předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci, nechci prodlužovat tuto debatu, ale v podstatě jsem k ní byla vyzvána, takže musím reagovat. Dovolte mi tedy skutečně jenom velmi stručně, pokud mi budete věnovat pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: No, paní senátorko, já se omlouvám, ale zatím to vypadá, že je to problém, aby poslanci věnovali pozornost. Znovu prosím některé, aby své schůze přesunuli do předsálí.

 

Senátorka Alena Gajdůšková: Děkuji, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Paní senátorka je dáma a zejména pány prosím, aby se chovali jako džentlmeni. Děkuji.

 

Senátorka Alena Gajdůšková: Děkuji ještě jednou.

Začnu reakcí na pana poslance Stanjuru, předsedu klubu ODS. Já musím říci, že mě velmi potěšila jeho nevole nad tím, že jste obdrželi senátní verzi v té podobě paragraf, písmenko, pár slov, protože my tu nevoli sdílíme. Já ji sdílím velmi a už několik let, protože my v této podobě dostáváme všechny novely zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou. Roky a roky usiluji o to, abychom dostávali také důvodovou zprávu k tomu, co jde odsud ze Sněmovny. Myslím si, že bychom se jako obě dvě komory mohli domluvit, že si vzájemně budeme naše návrhy doplňovat i o to, co jsme tím vlastně mysleli. Já jsem přesvědčena o tom, že by to pomohlo i k tomu, aby byl zřejmý úmysl zákonodárce, a že bychom možná také předešli tomu právnímu pozitivismu, jak jsem o tom mluvila na začátku.

Nicméně, vědoma si této skutečnosti, nechala jsem rozeslat všem poslankyním a poslancům pozměňovací návrh s krátkou poznámkou, co který ten bod řeší. Dovolte mi ale to doplnit ještě o jednu záležitost. Budu citovat z původního návrhu zákona, tedy z toho, co bylo postoupeno Poslaneckou sněmovnou Senátu: "Službou péče o dítě v dětské skupině se pro účely tohoto zákona rozumí činnost spočívající v pravidelné péči o dítě od jednoho roku věku do zahájení povinné školní docházky, která je poskytována" - a teď zdůrazňuji - "mimo domácnost dítěte, v kolektivu dětí, a která je zaměřena na zajištění potřeb dítěte a na výchovu, rozvoj schopností, kulturních a hygienických návyků dítěte."

Vážené kolegyně, kolegové, paní poslankyně, páni poslanci, každý právník, každý, kdo si to přečte, musí říci: Dobře, je-li to sdružení dobrovolných hasičů, jednou za měsíc, mají malé děti - a já znám takové skupiny - od těch malých, tříletých, schází se jednou za měsíc, splňují definici, splňují tuto dikci? Splňují, no samozřejmě splňují. Scházejí se pravidelně, vychovávají, učí děti kulturním a hygienickým návykům atd. Ta argumentace, kterou my jsme dostali k návrhu zákona, byla o tom, že na dětské skupiny čekají především zaměstnavatelé. Proto je ve zpřesnění té definice formulace, která se týká rozsahu týdenní pracovní doby podle zákoníku práce, a to, že je to zpravidla každý pracovní den. Jestliže je zpravidla, nemusí samozřejmě každý pracovní den být pokryt. Ale říkám, základní argumentace k dětským skupinám byla, že na tento zákon čekají především zaměstnavatelé, kteří chtějí zajistit péči o dítě svým zaměstnancům, tak aby mohli být zaměstnáni, tak aby zvláště ženy měly možnost toho, čemu se říká work life balance, čili sladění kariéry a rodinného života.

Dětská skupina také, tak jak je formulována a tak jak by měla vznikat podle tohoto zákona, má jasně stanovená kritéria. Je tam dána určitá regulace, ale také to znamená, přijmeme-li zákon, že je zde garance státu za to, v jaké kvalitě v dětské skupině bude péče poskytována. A to je to základní. Na jedné straně regulace, na druhé straně samozřejmě garance státu za určitou kvalitu. A zde se domnívám, že jestliže hovoříme o alternativách, tak by zde měla být zakotvena dobrovolnost. Ano, chceš mít garanci státu, ano, chceš mít úlevy, které ten zákon také poskytuje, a podporu pro dětskou skupinu, tak ale musíš splňovat určitá kritéria. Ale měl bys mít také možnost, pokud se nechceš řídit těmito kritérii, pracovat, poskytnout tu péči v jiném režimu, ať už je to podle živnostenského zákona, či nějak jinak. A ta dobrovolnost právě řeší ten problém, na který zde bylo upozorněno. To jsou chůvy a to je také vyšší odborné vzdělání, i když tam s tím nesouhlasím, protože jestliže někdo má vyšší odborné vzdělání, musí mít středoškolské vzdělání. Bez toho vyšší odborné vzdělání mít nemůže. Čili ta nejnižší hladina je středoškolské vzdělání a senátní formulace nevylučuje vyšší odborné vzdělání. Na závěr snad - možná, kdybychom zase postupovali tím striktně právním pohledem, možná by vypadla ta kvalifikace, která je získána na základě rekvalifikací chůva. Ale jestliže budeme trvat na znění z Poslanecké sněmovny, tedy na tom původním znění zákona, pak nám ale... (Odmlka pro silný hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se omlouvám. Poprosím vás, abyste přestali děsit paní senátorku. Senátoři pak budou mít strach chodit do Sněmovny, protože tady musí Poslaneckou sněmovnu překřikovat a nikdo je tady neposlouchá. Já vás prosím, abyste to nedělali v zájmu dobrých vztahů mezi našimi komorami. Děkuji.

 

Senátorka Alena Gajdůšková: Děkuji ještě jednou, pane předsedající.

Takže ještě jednou. Možná skutečně by se senátní návrh dotkl možnosti uplatnit se těch, kteří na základě rekvalifikace získali kvalifikaci chůvy, ale nicméně, pokud bude přijato původní znění, tak věřte tomu, že se to dotkne zhruba tří tisíc dětí v lesních školkách, věřte tomu, že se to dotkne více jak deseti tisíc dětí předškolního věku, které pracují v rámci spolkové činnosti, a samozřejmě příslušného počtu pracovníků, kteří s těmito dětmi pracují.

Kontrolou, pokud přijmeme dobrovolnost předloženou Senátem, kontrolou kvality jsou tam rodiče. Rodiče si rozhodnou, co preferují. A jestliže budou chtít garanci státu, půjdou tam, kde je mateřská škola, vzdělávání, nebo tam, kde je dětská skupina, podle té sociální oblasti. Ale kolegyně a kolegové, nebraňme volnosti, nebraňme alternativám. Ještě jednou vás žádám, podpořme senátní návrh zákona.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já děkuji paní místopředsedkyni Senátu. Dále tu mám dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Petr Kořenek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Kořenek: Dobrý večer, dámy a pánové. Víte, že já jsem v úvodu nebyl příznivcem dětských skupin, nicméně nezbývá mi než připomenout, že tady řešíme problémy samospráv, toho, že probíhaly velké projekty, stavěly se satelity, ale neřešila se občanská vybavenost.

My nemůžeme být v podstatě ani dobří ani špatní, protože vždycky se na nás budou dívat tak, že jsme něco schválili špatně, nebo že jsme něco nedomysleli. Ale myslím si, že na konci toho řetězce by měl být zájem dítěte, o které by mělo být postaráno. Měli bychom podpořit matky, měli bychom podpořit rodiče, aby mohli vykonávat ekonomickou činnost a zajistit tak svou rodinu.

Proto si dovoluji požádat vás, ty, kteří jste se ještě nerozhodli, abyste při svém rozhodování vzali v úvahu, ať nikoho neomezíme, ať nikomu neublížíme, ale abychom zajistili to, co chybí, a je to opravdu problém míst v mateřských školách, o kterém věřím, že je přechodný. Nicméně pokud se nerozhodnete pro senátní verzi, prosím, abyste podpořili verzi Poslanecké sněmovny, abyste zmáčkli v pravou chvíli to správné tlačítko. Děkuji vám. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, já také pevně věřím, že každý z nás umí správně zmáčknout tlačítko.

S další faktickou poznámkou pan poslanec Zbyněk Stanjura. Pardon, tady jste přihlášen - tak řádně, s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pan místopředseda sněmovny si myslí, že děsíme paní senátorku, ale ona děsí rodiče těch dětí a říká, že když projde sněmovní verze, tak ohrožujeme tři tisíce dětí a deset tisíc děti. To prostě není pravda. Jasně tady od mikrofonu zaznělo, že když projde sněmovní verze, tak to jsme schopni do 1. ledna 2016 vyřešit.

Nicméně popíšu modelový příklad toho, na co senátoři zapomněli. Říkají - musí mít aspoň střední školu. Ale ta dikce je jiná. Musí mít střední nebo vysokou školu v oborech, v oblastech pedagogiky, psychologie, zdravotnictví nebo sociální péče. Já jsem hrdý absolvent gymnázia a moje spolužačky či kolegyně, které absolvovaly gymnázium a potom vyšší odbornou školu, podle toho, co navrhují senátoři, to dělat nemohou. Protože nemají středoškolské vzdělání z oblasti pedagogiky, psychologie, zdravotní péče a sociálních věcí. Protože je to všeobecné vzdělání. Ještě se k tomu říká, že jsou to elitní střední školy, já s tím souhlasím, nicméně absolventi těchto elitních středních škol, pokud dělali třeba VOŠku, tak nebudou schopni poskytovat ty služby, které už dneska velmi úspěšně mnozí z nich a mnohé z nich poskytují. To je na vysvětlení toho, jak říkáte - to prostě není pravda, že každý kdo má maturitu, ano, musí mít vyšší odbornou školu a maturitu, ale podle té dikce zákona, pokud nemá zdravotní školu střední, tak nemůže poskytovat, pokud nemá vysokou školu, ty služby. Takže není pravda, že senátoři na to mysleli.

A pak jenom poznámka k tomu, já bych tedy fakt, když slyším, že někdo navrhuje stykový zákon, tak už jenom ten název ve mně budí rozpaky. Fakt bych poprosil, abychom říkali... Takové malé překvapení. Tak za prvé - ty důvodové zprávy jsou na našem webu. A za druhé - my třeba svým kolegům v Senátu ty zprávy posíláme a poskytujeme, včetně důvodových zpráv k pozměňujícím návrhům, a nepotřebujeme na to zákon. Je to v rámci normální politické komunikace uvnitř politické strany. Takže já si nemyslím, že zase musíme přijímat další zákon, který bude řešit komunikaci mezi Sněmovnou a Senátem. Ale pokud uděláme džentlmenskou dohodu, že do Senátu půjdou zvlášť pozměňovací návrhy, které byly schváleny, i s odůvodněním, které velmi často je vloženo v systému, a naopak že džentlmenskou dohodu, že nám to Senát pošle s odůvodněním, tak to pro nás všechny bude jednodušší. Myslím si, že když se sejde vedení Sněmovny a Senátu, tak se dá domluvit, zadat tyto úkoly administrativě obou komor, a nemusíme si tady lámat a zkoušet další zákon a mohlo by to fungovat. Ale souhlasím s tím, že to je pro obě dvě komory výhodnější, když budou mít - protože vy zase v tom textu nepoznáte co byl původní návrh a co bylo prohlasováno jako pozměňující návrh. My to svým kolegům posíláme. A když to bude dělat administrativa Sněmovny, tak pro nás to bude jednodušší, pro všechny. A naopak když administrativa Senátu nám k tomu pošle nějakou důvodovou zprávu - jde o to, abychom my, kteří předkládáme pozměňující návrhy k tomu, kromě toho textu napsali i pár slov, pár vět, pár odstavců, co vlastně navrhujeme. Jde o to, aby to dělali naši kolegové v Senátu. Pak to bude pro všechny jednodušší. Ale myslím, že to můžeme vyřešit bez zákona. Stačí, když se sejdou na kafe, protože máme malé výdaje pro Sněmovnu i Senát, takže když se sejdou na kafe, ne na oběd, a domluví se, dají pokyny, a určitě to naše administrativy zařídí.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dále prosím paní senátorku Gajdůškovou, po ní paní zpravodajka Jírovcová.

 

Senátorka Alena Gajdůšková: Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, džentlmenskou dohodu předložím v Senátu a myslím si, že by to bylo velmi dobré a pomohlo by to všem. Neřekla jsem ani půlslovíčkem něco o stykovém zákoně, to si pan předseda jenom takto přeložil. Ale tu džentlmenskou dohodu beru. To za prvé.

Za druhé. Ještě k těm kvalifikacím. Ano, můžete mít pravdu, jestliže hovoříte o tom, že absolvent gymnázia nemůže podle té formulace, jak jsme navrhli v Senátu k těm jednotlivým oborům, že zřejmě kdybychom zase striktně se drželi výkladu, tak to asi tak bude. Ale problém je, že on to nemůže ani podle té Poslanecké sněmovny, protože tam je taxativní výčet - taxativní výčet oborů, profesí, které mohou pracovat v dětské skupině, včetně zdravotnického záchranáře. Ale pak tam třeba není učitel druhého stupně základní školy. Takže asi takto.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní senátorce. Nyní se o slovo přihlásila paní zpravodajka výboru pro sociální politiku, paní poslankyně Hana Aulická-Jírovcová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Hana Aulická-Jírovcová: Já děkuji, pane předsedající za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem původně nechtěla vystoupit, ale dovolte mi, abych řekla alespoň pár poznámek. Musím říct, že jsem pozorně poslouchala veškerá vystoupení, která tady zazněla. Také musím říct, že s obdivem i údivem jsem poslouchala klub ODS a že se plně ztotožňuji s jejich dnešními názory na tento předložený návrh zákona.

Jinak mi dovolte k senátnímu návrhu. Já bych tady chtěla paní senátorce říci, že my jsme dostali nějaké vysvětlení k předloženému senátnímu návrhu. Musím říct, že například k bodu 6, a co se týče § 5 odst. 5 návrhu zákona, byla taxativně stanovena odborná způsobilost pečující osoby přesně vymezenými hledisky. Senátu se takto pojatá úprava jevila jako příliš restriktivní, a proto kritérium pro odbornou způsobilost pečující osoby nastavil na středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání z oblastí - a ty jsou vyjmenovány. Já musím říct, že pokud se to zdálo Senátu příliš restriktivní, tak takto předložený senátní návrh je ještě daleko zužující a restriktivnější. Takže možná by bylo lépe si přečíst původní znění, jak to bylo.

Musím také říci, že mě velice mrzí, že tento zákon je vůbec na plénu této Sněmovny, protože říkáme od začátku, že my ten zákon opravdu nepotřebujeme. Jenom mi dovolte říci, že pokud bude přijata dneska jakákoliv verze tohoto zákona, tak já apeluji na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, aby striktně trvalo, aby v názvu ostatních vznikajících subjektů dětské skupiny nebo dalších alternativ, jak to nazýváme, které nejsou v registru mateřských škol, nebyl vůbec název mateřská škola nebo školka. Protože takto dochází právě k matení rodičů, kteří si vybírají pro své děti předškolní vzdělávání.

Já vám děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní zpravodajce a ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím. Pokud se tedy nikdo nehlásí, rozpravu končím. Přivolám naše kolegy z předsálí a přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Nejprve vás tedy všechny odhlásím, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, podle sněmovního tisku 82/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 82/6."

O tomto usnesení zahajuji hlasování. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 114, přihlášeno 153 poslankyň a poslanců, pro 55, proti 75. Znění schválené Senátem jsme nepřijali.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znovu a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Paní ministryně prosí o něco? Ne. Jen gestikuluje, děkuji. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlas 101 poslance. Prosím, aby bylo nastaveno potřebné kvorum. Stalo se.

 

Přednesu tedy návrh usnesení: " Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 82/5."

Zahajuji hlasování o tomto usnesení. Kdo je pro, ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 115, přihlášeno 154 poslankyň a poslanců, pro 105, proti 28. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali a končím čtení tohoto zákona. Děkuji paní ministryni i paní místopředsedkyni Senátu.

 

Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 17:59.