(18.30 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi průmyslu a obchodu Janu Mládkovi. Nyní s přednostním právem pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Nemusíte prostřednictvím předsedajícího, pane ministře, jste člen vlády, můžete se na mě obracet přímo zrovna tak jako já na vás. A znovu opakuji, kdyby v tuto chvíli nešlo o tak vážnou věc, jako je bezpečnost a suverenita České republiky, já bych toto téma nikdy neotevřel, protože jsem nikdy nechtěl pochybovat o vašem vlastenectví. Ale abychom o něm nepochybovali, tak nás o tom přece jenom musíte přesvědčit. Prověrka byla přerušena, protože nemohla být dokončena. A vy jste byl informován. Vy jste byl informován o důvodech, proč byste tu prověrku nedostal, zrovna tak jako byl o tom informován předseda vlády Sobotka. Já si myslím, že do příští schůze Poslanecké sněmovny je dost času, abyste zvážil, jak nás o tom informovat tak, abychom dál nepochybovali o tom, že jste český vlastenec.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní tedy řádně přihlášená paní poslankyně Dana Váhalová v obecné rozpravě. Jsem rád, že jsme se dostali k řádně přihlášeným kolegům a kolegyním. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Dana Váhalová: Stejně tak jsem ráda i já. Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane premiére, vážená vládo, kolegové, kolegyně, pěkný večer, téměř. Dovoluji si vrátit se zpět k tématu, k Ukrajině.
Stále se prohlubující krize na Ukrajině představuje velkou hrozbu pro mír v Evropě. Jsme svědky událostí, které nás ohrožují možnou formou válečných operací, které Evropa nezažila od konce druhé světové války. Důvodem k neklidu jsou nepřímá angažmá vojenských velmocí, jako je Rusko, které se cítí ohroženo událostmi na Ukrajině, odstraněním bývalého prezidenta Janukovyče, asociační smlouvou mezi Evropskou unií a Ukrajinou a zejména snahami Ukrajiny o vstup do NATO. Rusko připojilo Krym k Ruské federaci a zapojilo se do podpory hnutí separatistů a nese tím také část viny za eskalaci tohoto konfliktu. Parlamentní shromáždění Rady Evropy i Evropská unie odsoudily připojení Krymu a Sevastopolu k Ruské federaci jako porušení mezinárodního práva.
Na druhé straně se však nedomnívám, že je možné vyřešit situaci na Ukrajině silou, pomocí protiteroristické operace, kterou prováděla ukrajinská vláda. Spíše se domnívám, že měla okamžitě probíhat jednání s rusky mluvícím obyvatelstvem na Ukrajině. Problém ukrajinské vlády vidím i v tom, že je pod tlakem ultrapravicových uskupení části tzv. euromajdanu, kteří si konfrontaci přejí, i když nemají velkou podporu veřejnosti, ale získali značný vliv na silové struktury. Vyústěním této tragické situace a neochoty vzájemné komunikace je skutečná občanská válka v posledním měsíci, kdy se zapojují i příslušníci ruských ozbrojených sil ve formě dobrovolníků. Vzhledem k eskalaci konfliktu dochází k velkým ztrátám na obou stranách, včetně žen a dětí. Obyčejní občané na Ukrajině i občané sousedních zemí vítají každou zprávu o příměří.
Pokud chceme hovořit o sankcích, jejich smysl by měl být právě v tom, aby nutily obě strany k jednání a hledání kompromisu mírovou cestou. Není možné dopustit, aby uzavřené příměří sloužilo k přípravě dalších válečných operací. Každá strana konfliktu, která se pokusí řešit situaci ozbrojenou cestou, by měla počítat s odsouzením mezinárodního společenství. Sankce by ale neměly zhoršovat už tak dost složitou situaci k jednání, i sociální a ekonomickou, a dopadat na obyčejné občany.
Podívejme se do minulosti na účinnost sankcí a naopak na účinnost dohod na základě diplomatického a politického dialogu. Bezpečnostní prostředí dnešního světa určuje především naše schopnost předcházet krizím a hledat cestu k dohodám a kompromisům v duchu globální odpovědnosti. O státoprávním uspořádání a politické orientaci Ukrajiny musí rozhodovat pouze občané Ukrajiny.
Dámy a pánové, já děkuji za pozornost a v podrobné diskusi bych si dovolila načíst usnesení.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezký dobrý večer. Děkuji paní poslankyni Váhalové. S další řádnou přihláškou je přihlášena paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Fischerová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane premiére, částečně vládo, vážené dámy a pánové, už je to vlastně skoro šest hodin, co jsem se přihlásila do rozpravy, takže mnohé zde už bylo řečeno. Já jsem také velmi pozorně sledovala a poslouchala všechny argumenty o tom, jak kdo s kým diskutoval. Padlo zde také jméno Karla Havlíčka. Já znám teda úplně jiné epigramy.
Byla jsem nedávno přímo v místě, kam byl odvezen, v Brixenu, a tam se mě také ptali lidé ze samosprávy a i běžní lidé, jak to vidíme s tou Ukrajinou, protože i je tato situace hodně zneklidňuje. Takže řeknu, že i já nejenom v České republice, ale i v zahraničí jsem měla možnost o této vážnosti situace diskutovat. A protože moji kolegové z Občanské demokratické strany, jak pan předseda Petr Fiala, tak i předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura, mnoho těch vážných argumentů zde už sdělili, tak já se spíš dámsky vyjádřím ještě k některým věcem, které vidím já v této situaci, abych neopakovala zcela to, co už zde bylo řečeno.
Mě velmi potěšilo, že jsme dnes opravdu diskusi v této věci k Ukrajině zde otevřeli, i když to byl vlastně klub TOP 09 a ODS, kdy jsme jakoby trochu bavící se vládu k tomu popostrčili, aby to dnes tady bylo probráno na plénu. Touto záležitostí se také zabýval výbor pro evropské záležitosti a 4. září k tomu přijal usnesení, která jsou dle mého soudu legislativně rovnoprávná s přijetím usnesení zde pléna. Nebude-li tomu tak, tak prosím o upozornění a ještě je to možné případně načíst, ale myslím, že tam vážnost této situace byla dobře prodiskutována.
Také bych zdůraznila, že věřím, že prvořadou povinností každé vlády je věnovat se tomu, ať už je pravicová, nebo levicová, aby hájila národní zájmy. Na to myslím a doufám, že se jednoznačně všichni shodneme. A jaké jsou tedy naše národní zájmy na Ukrajině. Je jich celá řada, ale jak jsem se zmínila, mnohé důvody a argumenty zde padly a já se -
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se moc omlouvám, paní poslankyně, já si ctěné kolegy dovolím požádat o klid pro vaše vystoupení i proto, že jste dáma. Děkuji.
Poslankyně Jana Fischerová: Pane místopředsedo, děkuji moc, snad to tedy pomůže, já se snažím zaujmout.
Já nyní řeknu, že taková ta základní otázka, čemu se chci ještě krátce věnovat ve svém vystoupení, v jakém systému mezinárodních vztahů chceme žít. Vidím to na dvě takové roviny. V zásadě existují dva ideální typy. Na jedné straně to je takový koncert velmocí a proti němu systém mezinárodního práva. Koncert velmocí velmi dobře známe z historie, už zde bylo také od některých poslanců toto zmíněno, ale já ještě zmíním trojí dělení Polska, dále pakt Ribbentrop-Molotov, parcelování kolonií a mohla bych pokračovat dál a dál, ale nebudu. Naproti tomu systém mezinárodního práva je systémem, ve kterém platí a dodržují se nějaká pravidla hry, a pro zemi naší geopolitické polohy a reality, či chcete-li významu, je systém mezinárodního práva výhodnější než systém koncertu velmocí. Díky němu totiž můžeme alespoň sedět u stolu a ne se krčit pod stolem a nechat za sebe rozhodovat jiné, jak jsme to už vlastně na vlastní kůži pocítili v Mnichově. Samozřejmě, že realita není černobílá, také se o tom tady dnes už hodně mluvilo, a zpravidla se nachází někde mezi těmito dvěma ideálními typy, což ostatně vychází ze samotné definice ideálních typů. Samozřejmě, že silní budou vždy silnějšími a slabí slabšími. To však nic nemění na prostém faktu, že systém mezinárodního práva je pro nás výhodnější, a tudíž je i v našem národním zájmu.***